Sengsara Membawa Nikmat - Sengsara Membawa Nikmat
 | |
| Autor | Tulis Sutan Sati |
|---|---|
| Země | Indonésie |
| Jazyk | indonéština |
| Žánr | Román |
| Vydavatel | Balai Pustaka |
Datum publikace | 1929 |
| Typ média | Tisk (vázaná a brožovaná) |
| Stránky | 192 (3. tisk) |
| ISBN | 978-979-407-360-5 (3. tisk) |
| OCLC | 26920185 |
Sengsara Membawa Nikmat (Angličtina: Požehnání v přestrojení) je Indonéský román napsáno Tulis Sutan Sati. To bylo vydáváno v roce 1929 autorem Balai Pustaka. Vypráví příběh Midun, syna farmáře, který prožívá mnoho zkoušek, než konečně žije šťastně se svou novou manželkou. To bylo zaznamenáno jako jedno z nejzajímavějších děl Sati.
Spiknutí
Kacak, domýšlivý synovec bohatého vůdce vesnice v Padang, žárlí na Miduna, náboženského a oblíbeného syna chudého farmáře; Kacak se často pokouší přimět Miduna, aby s ním bojoval. Poté, co Midun zachrání svou ženu před utonutím, se Kacak rozzuří při pomyšlení, že se Midun dotkl jeho manželky a zaútočil na něj. Midun se brání a Kacaka rychle vyrazí. V důsledku svých činů je Midun nucen pod vedením Kacaka vykonávat úkoly pro vůdce vesnice.
Kacak, stále rozzuřený na Midun, najme vraha, aby ho zabil. Když pokus selže, jsou vrah a Midun zatčeni a posláni do vězení. Během pobytu ve vězení je Midun mučen, dokud nezíská pověst dobrého bojovníka. Setká se také s Halimah, která žije se svým nevlastním otcem, poté, co jí vrátil diamantový náhrdelník. Poté, co je propuštěn z vězení, Midun vezme Halimah, aby našla jejího otce Bogor.
Poté, co s nimi žil dva měsíce, Midun se pokusí jít Batavia najít si práci, společně s Halimah. Po cestě potkává Arabská indonéština Syekh Abdullah, který mu půjčuje peníze; poté, co odmítl zaplatit vysoký zájem nebo nechte Abudullaha vzít si Halimah, Midun je zatčen. Po svém propuštění zachrání nizozemskou mládež napadenou v Pasar Baru. Za záchranu chlapce získal Midun práci na policejní stanici chlapcovým otcem hoofdcommissaris (hlavní komisař). Oženil se také s Halimah.
Midun je později umístěný v Padangu na žádost komisaře, poté, co slyšel, že jeho otec zemřel. Kacak je zatčen za zpronevěru a Midun žije šťastně až do smrti.
Motivy
Sengsara Membawa Nikmat zaměřuje se hlavně na příběh Midun, přičemž a realistický Pohled. Na rozdíl od dřívějšího románu Muda Teruna od Muhammada Kasima se část příběhu odehrává mimo Sumatra.[1]
C. W. Watson to konstatuje Sengsara Membawa Nikmat, podobný Marah Roesli román Sitti Nurbaya, odráží „antitradiční postoj“ Balai Pustaka, který podle jeho názoru vyžadoval podporu progresivních myšlenek a odsouzení konzervativního tradicionalismu. Poukazuje na dvoustránkovou pasáž románu, kde Midun pojednává o tradičních čarodějnických lékařech (dukun ) s Halimah, což naznačuje, že ženy, které chodí do dukun za pomoc při záchraně jejich manželství je nakonec zničily s dodatečnými náklady; Mezi další odsouzené činy patří tradiční elixíry lásky a možné pomstychtivé činy dukun. Toto téma později pokračuje v Sati románu Syair Rosina.[2]
Holandský kritik indonéské literatury A. Teeuw konstatuje, že téma románu není výlučně Minangkabau, protože jde o konflikt mezi zlem a dobrým mládím, přičemž dobro nakonec zvítězí.[3]
Uvolnění
Sengsara Membawa Nikmat byl původně publikován Balai Pustaka v roce 1929.[1] Byl upraven do sinetron (Indonéština telenovela ) v roce 1991.[4] Adaptace režíroval Agus Wijoyono a hrál W.D. Mochtar, Septian Dwi Cahyo a Sandy Nayoan.[5]
Teeuw to považuje za Satiho nejzajímavější dílo. Píše, že je schopen ponořit čtenáře do života na vesnici Minangkabau s každodenními událostmi a přirozenými lidskými reakcemi.[3]
Reference
- Poznámky pod čarou
- ^ A b Mahayana, Sofyan & Dian 2007, str. 24.
- ^ Watson 1993, str. 196.
- ^ A b Teeuw 1980, str. 90.
- ^ Zaini-Lajoubert 2002, str. 341.
- ^ IMDB, Sengsara Membawa Nikmat.
- Bibliografie
- Mahayana, Maman S .; Sofyan, Oyon; Dian, Achmad (2007). Ringkasan dan Ulasan Román Indonésie moderní [Shrnutí a komentář k novodobým indonéským románům] (v indonéštině). Jakarta: Grasindo. ISBN 978-979-025-006-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- „Sengsara Membawa Nikmat“. IMDB. Citováno 10. září 2011.
- Teeuw, A. (1980). Sastra Baru Indonésie [Nová indonéská literatura] (v indonéštině). 1. Ende: Nusa Indah. OCLC 222168801.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Watson, C.W. (1993). „Vnímání zevnitř: Maligní magie v indonéské literatuře“. Ve Watson, C.W .; Ellen, R.F. (eds.). Porozumění čarodějnictví a čarodějnictví v jihovýchodní Asii. Honolulu: University of Hawaii Press. 191–212. ISBN 978-0-8248-1515-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zaini-Lajoubert, Monique (2002). „Fictions télévisuelles et idéologies en Indonésie“ [Televizní fikce a ideologie v Indonésii]. Archipel (francouzsky). 64 (64): 337–356. doi:10.3406 / arch.2002.3740. Citováno 10. září 2011.