Sempronia gens - Sempronia gens - Wikipedia
The gens Sempronia byl jedním z nejstarších a nejušlechtilejších domů v starověký Řím. Ačkoli nejstarší větev tohoto geny byl patricij, s Aulus Sempronius Atratinus získání konzulátu v roce 497 př. n. l., třináctého roku EU Republika, ale od doby Samnite Wars kupředu, většina, ne-li všechny Sempronii, které se objevily v historii, byly plebejci. Ačkoli Sempronii byli za Republiky slavní, jen málo z nich dosáhlo nějakého významu nebo pozornosti imperiální časy.[1]
Praenomina
The praenomina patricijský Sempronii byl zvýhodněn Aulus, Luciusi, a Gaius. Plebejské rodiny genů se používaly primárně Gaius, Publius, Tiberia, a Marcus. Tuditani použili Marcus, Gaius, a Publius, zatímco jejich současníci, Gracchi, používali Tiberia, Gaius, a Publius. Některé rodiny, včetně Rutili a Muscae, používali Titus namísto Tiberia.
Větve a přízvisko
Z mnoha větví Sempronia gens měla jedinou patricijskou rodinu přízvisko Atratinus, příjmení původně popisující někoho oblečeného v černém nebo smutečním oděvu. Několik z této rodiny dosáhlo nejvyšších úřadů římského státu za časné republiky, ale jméno se nevyskytuje znovu až do roku 34 př. N.l. Vzhledem k způsobu oživování starých příjmení v pozdní republice se zdá nepravděpodobné, že by to představovalo přímou linii Sempronii Atratini, která se po více než třech stoletích v zatmění vrací k výtečnosti.[2][3]
Většina nebo všechny ostatní míchy ze Sempronii byli plebejci. Včetně jejich příjmení Asellio, Blaesus, Sčítání, Gracchus, Longus, Musca, Pitio, Rufus, Rutilus, Sophus, a Tuditanus. Spolu s Atratinus, Gracchus a Pitio se nacházejí na mincích.[1]
Sophus, s odkazem na někoho považovaného za „moudrého“, patřil k malé plebejské rodině, která vzkvétala od dob samnitských válek až do poloviny třetího století před naším letopočtem. Blaesus, původně označující někoho známého pro koktání, bylo příjmení plebejské rodiny, která se proslavila během Punské války. Tuditanus, kterou filolog Lucius Ateius Praetextatus měl být obdařen jedním ze Sempronii s hlavou jako a studyPalička patřila rodině, která vzkvétala během druhé poloviny třetího století před naším letopočtem.[4][5]
Longus bylo běžné příjmení, které obvykle odkazovalo na osobu, která byla docela vysoká, i když to mohlo také znamenat „zdlouhavé“. Tato rodina byla prominentní několik desetiletí, počínaje začátkem roku Druhá punská válka. Rutilusnebo „načervenalý“, obvykle označovaný barvou něčích vlasů, a označuje rodinu, která se poprvé objevuje na počátku druhého století před naším letopočtem. Maličkost Rufus, červená, mohla patřit do stejné rodiny, která později nesla toto příjmení. Přízvisko Musca odkazuje na mouchu, přezdívka by mohla odkazovat na něčí výšku, na rozdíl od Longus, nebo může odkazovat na vytrvalost člověka.[6]
Sempronii Gracchi byli nejvýznamnější rodinou genu. Patřili k plebejské šlechtě, získali první konzulát během první punské války a zůstali prominentní více než sto let. Jejich příjmení, Gracchus, naznačil kavku. Sempronii Gracchi zahrnoval několik uznávaných státníků a generálů, ale pro bratry jsou možná lépe zapamatováni Tiberia a Gaius Gracchus, kteří byli umučeni z důvodu agrární reforma. Několik členů této rodiny je zmiňováno v rané říši, ale nemělo to žádný dopad.[7]
Členové
- Tento seznam obsahuje zkrácené praenomina. Vysvětlení této praxe viz synovství.
Sempronii Atratini
- Aulus Sempronius Atratinus, konzul v roce 497 př.
- Aulus Sempronius A. f. Atratinus, jeden z prvních tří konzulární tribuny v roce 444 př. n. l. byl nucen rezignovat spolu se svými kolegy v důsledku defektu v záštita.[8][9][10]
- Lucius Sempronius A. f. Atratinus, zvolený konzulem v roce 444 př. n. l., po rezignaci svého bratra a ostatních konzulárních tribun, se stal jedním z prvních cenzoři v roce 443.[11][12][13]
- Aulus Sempronius L. f. A. n. Atratinus, konzulární tribuna v roce 425, 420 a 416 před naším letopočtem.[14][15]
- Gaius Sempronius A. f. A. n. Atratinus, konzul v roce 423 př.
- Aulus Sempronius Atratinus, magister equitum v roce 380 př.[16]
- Lucius Sempronius L. f. L. n. Atratinus, konzul suffectus v roce 34 př. n. l. byl přítelem Cicero a žalobce Marcus Caelius Rufus, kterého Cicero bránil.[17][18]
Sempronii Sophi
- Publius Sempronius P. f. C. n. Sophus, konzul v roce 304 př. nl a cenzura v roce 300, zvítězil nad Aequi.
- Publius Sempronius P. f. P. n. Sophus, konzul v roce 268 před naším letopočtem, a cenzurovat v roce 252.
Sempronii Blaesi
- Gaius Sempronius Ti. F. Ti. n. Blaesus, konzul v letech 253 a 244 př První punská válka.
- (Tiberius) Sempronius Blaesus, kvestor v roce 217 př. n. l., během Druhá punská válka, byl zabit při náletu na pobřeží Afriky.[19]
- Gaius Sempronius Blaesus, tribuna plebs v roce 211 př. nl byla pravděpodobně stejná osoba, která sloužila jako legát pod diktátor Quintus Fulvius Flaccus následující rok.[20]
- Publius Sempronius Blaesus, tribun plebs v roce 191 př. N. L., Se postavil proti triumfu Publius Cornelius Scipio Nasica, ale ochabl.[21]
- Získán Gaius Sempronius Blaesus, praetor v roce 184 př Sicílie jako jeho provincie.
Sempronii Tuditani
- Marcus Sempronius C. f. M. n. Tuditanus, konzul v roce 240 př. N.l., a cenzura v roce 230.[22][23][24]
- Publius Sempronius C. f. C. n. Tuditanus, cenzor v roce 209 př. nl a konzul v roce 204, přežil Bitva u Cannae. Porazil Hannibal během jeho konzultu.[i]
- Marcus Sempronius Tuditanus, jeden z Scipio důstojníci při dopadení Carthago Nova v roce 209 př.[25]
- Gaius Sempronius Tuditanus, praetor v roce 197 př. nl, získán Hispania Citerior jako jeho provincie, a zemřel na zranění přijatá v bitvě následujícího roku.[26][27]
- Marcus Sempronius M. f. C. n. Tuditanus, konzul v roce 185 př. nl, porazil Apuani.[28]
- Gaius Sempronius C. f. Tuditanus, možná jeden z vyšších praetorů v roce 146 př. n. l., byl toho roku vyslán s konzulem Lucius Mummius za účelem vytvoření provincie Achaea.[29][30][31]
- Gaius Sempronius C. f. C. n. Tuditanus, řečník a historik a konzul v roce 129 př. nl, zvítězil nad Iapydes.
- Sempronia C. f. C. n., dcera konzula Gaia Sempronia Tuditana, se provdala Lucius Hortensius, a byla matkou řečníka Quintus Hortensius.
- Sempronius Tuditanus, dědeček Fulvia, manželka Marcus Antonius triumvir, popsal Cicero jako šílenec, který rád rozhazoval své peníze mezi lidi z Rostra.[32][33]
- Sempronia, matka Fulvia.
Sempronii Gracchi
- Tiberius Sempronius Ti. F. C. n. Gracchus, konzul v roce 238 př. n. l., pokračoval v první punské válce ve válce Sardinie a Korsika.
- Tiberius Sempronius Ti. F. Ti. n. Gracchus Konzul v roce 215 př. n. l. a 213 př. n. l., během druhé punské války, padl v boji proti Mago.
- Publius Sempronius Ti. F. Ti. n. Gracchus, bratr konzula z let 215 a 213 př. N. L., A otec konzula z roku 177.
- Tiberius Sempronius Ti. F. Ti. n. Gracchus, zvolen augur v roce 203 př. n. l., ještě jako mladý muž, zemřel ve velkém moru roku 174 př.
- Tiberius Sempronius Gracchus, velitel spojenců ve válce proti Galové pod konzulem Marcellus v roce 196 př. nl padl v bitvě proti Boii.
- Tiberius Veturius Gracchus Sempronianus, zjevně jeden ze Sempronii, který byl přijat do gens Veturia, byl následně zvolen augurem, aby zaplnil volné místo způsobené smrtí Tiberia Sempronia Graccha v roce 174 př.[34]
- Publius Sempronius Gracchus, tribun plebs v roce 189 př. N.l., se svým kolegou Gaiusem Semproniusem Rutilem obviněn Manius Acilius Glabrio, konzul z roku 191, s neoprávněným získáním části kořisti Antiochus na Termopyly.[35][36]
- Tiberius Sempronius P. f. Ti. n. Gracchus, konzul v roce 177 a 163 před naším letopočtem, a cenzura v roce 169, zvítězil nad Celtiberi a Sardinians; otec bratři Gracchi.
- Tiberius Sempronius Ti. F. P. n. Gracchus, tribuna plebs v roce 133 př. n. l., nesl majora agrární právo, a poté byl zabit při vzpouře vyvolané Publius Cornelius Scipio Nasica Serapio.
- Gaius Sempronius Ti. F. P. n. Gracchus, tribuna plebs v letech 123 a 122 př. n. l., provedla několik významných právních reforem; ale když jeho oponenti přivedli Řím na pokraj občanské války, byl pronásledován z města a vzal si život.
- Sempronia Ti. F. P. n., sestra Gracchi, vdaná Scipio Aemilianus.
- Tiberius Sempronius Gracchus, milovník Julie, dcera Augustus, byl vykázán v roce 2 nl a usmrcen po přistoupení Tiberia.
- Gaius Sempronius Gracchus, obvinil senátora Grania Marciana z maiestas v inzerátu 35.[37]
- (Lucius) Sempronius Gracchus, konzul suffectus v inzerátu 167.
Sempronii Longi
- Tiberius Sempronius C. f. C. n. Longus Konzul v roce 218 př. n. l., první rok druhé punské války, poražený Hannibal na Trebia.
- Tiberius Sempronius Ti. F. C. n. Longus, konzul v roce 194 př.
- Gaius Sempronius (Ti. F. Ti. N.) Longus, zvolen decemvir sacris faciundis na místě Tiberia Sempronia Longuse, konzula z roku 194 př. n. l., který zahynul ve velkém moru roku 174.[38]
- Získán Publius Sempronius Longus, praetor v roce 184 př Hispania Ulterior jako jeho provincie.[39]
Sempronii Rutili et Rufi
- Gaius Sempronius Rutilus, tribun plebs v roce 189 př. N.l., spolu se svým kolegou Publiusem Semproniusem Gracchem stíháni konzula z roku 191 Mania Aciliuse Glabria.[35]
- Titus Sempronius Rutilus, nevlastní otec Publia Aebutia, kterého neměl rád. Jeho manželka, Duronia, byla nepřímo zodpovědná za objev Bacchanalia v Římě v roce 186 př.[40]
- Sempronius Rutilus, jeden z Caesar legáti uvnitř Galie.[41]
- Gaius Sempronius Rufus, přítel Cicera, byl obviněn Marcusem Tucciem v roce 51 před naším letopočtem.[42][43]
- Sempronius Rufus, přítel mladší Plinius.[44]
- Titus Sempronius Rufus, konzul suffectus v inzerátu 113.
- Sempronius Rufus, eunuch z Hispania, který spáchal různé zločiny, ale měl velký vliv na císaře Caracalla.[45]
Sempronii Muscae
- Titus Sempronius Musca, jeden z pěti komisařů jmenovaných k urovnání sporů mezi Pisani a Lunenses, v roce 168 př. N. L.[46]
- Aulus Sempronius Musca, zmiňovaný spolu se svým bratrem Marcusem, Cicero v De Oratore.[47]
- Marcus Sempronius Musca, zmiňovaný spolu se svým bratrem Aulusem, Cicero v De Oratore.[47]
- Sempronius Musca zbičoval Gaiuse Galliuse k smrti poté, co ho odhalil při cizoložství se svou ženou.[48]
- (Sempronius) Musca, o kterém se zmínil Cicero v roce 45 př. N. L., Zjevně a svobodný muž nebo stevard z Titus Pomponius Atticus.[49]
Sempronii Aselliones
- Sempronius Asellio, a vojenský tribun pod Scipio Aemilianus v roce 133 př. n. l. napsal historii své doby.[50][51][52]
- Lucius (Sempronius) Asellio, praetor kolem roku 96 př. N.l., obnovil na Sicílii po vzpouře otroků. Pravděpodobně to byl starší syn historika.[53][54][55]
- Aulus Sempronius Asellio, praetore urbanus v roce 89 př. nl byl lynčován davem věřitelů po zavedení opatření k oddlužení během finančních potíží EU Sociální válka. Pravděpodobně to byl mladší syn historika.[56][57]
Ostatní
- Lucius Sempronius Pitio, triumvir monetalis v roce 148 př.[58]
- Aulus Sempronius A. f., Senátor cca 140 př. N. L. Může být totožný s Aulus Sempronius Musca, nebo může být alternativně Asellio.[59][52]
- Gaius Sempronius C. f., Senátor v roce 129 př.[60]
- Sempronia, manželka Decimus Junius Brutus, konzul v roce 77 př.
- Sempronius Densus, setník a praetoriánská kohorta, dal svůj život v roce 69 nl při pokusu o obranu Lucius Calpurnius Piso Licinianus, adoptivní syn císaře Galba, nebo v některých zprávách sám císař.[61][62][63]
- Lucius Sempronius Merula Auspicatus, konzul suffectus v inzerátu 121.
- Marcus Sempronius Liberalis, guvernér Egypt od AD 154 do 159.[64]
Viz také
Poznámky
- ^ Viz Livy, xxii. 50 za jeho činy a xxii. 60 za chválu, kterou na něj nahromadili přední římští senátoři, zejména Titus Manlius Torquatus.
Reference
- ^ A b Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. III, s. 777 („Sempronia Gens ").
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. Já, str. 407 („Atratinus ").
- ^ Cassellův latinský a anglický slovník, s.v. atratinus.
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. III, s. 1181 („Tuditanus ").
- ^ Festus, str. 352, ed. Müller.
- ^ Cassellův latinský a anglický slovník, s.v.v. longus, musca, rufus, rutilus.
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. II, s. 287–298 („Gracchus ").
- ^ Livy, iv. 7.
- ^ Dionysius, xi. 61.
- ^ Diodorus, xii. 32.
- ^ Dionysius, xi. 62, 63.
- ^ Livy, iv. 7, 8.
- ^ Cicero, Epistulae ad Familiares, ix. 21.
- ^ Livy, iv. 35, 44, 47.
- ^ Diodorus, xii. 81, xiii. 9.
- ^ Livy, vi. 28.
- ^ Cassius Dio, xlix. 39.
- ^ Cicero, Pro Caelio, 1, 3, 7.
- ^ Livy, xxii. 31.
- ^ Livy, xvi. 2, xxvii. 5.
- ^ Livy, xxxvi. 39, 40.
- ^ Fasti Capitolini, AE 1927, 101; 1940, 59, 60.
- ^ Aulus Gellius, Noctes Atticae, xvii. 21.
- ^ Cicero, Brutus, 18, Tusculanae Quaestiones, i. 1, Cato Maior de Senectute, 14.
- ^ Livy, xvi. 48.
- ^ Livy, xxxii. 27, 28, xxxiii. 25, 42.
- ^ Appian, Hispanica, 39.
- ^ Livy, xxxv. 7, xxxvii. 47, 50, xxxxix. 23, 32, 40, 46, xli. 21.
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. III, s. 1182 („Tuditanus ", Č. 6.).
- ^ Cicero, Epistulae ad Atticum, xiii. 6. § 4, 33. § 3.
- ^ Broughton, sv. I, str. 467, 469 (poznámka 4).
- ^ Cicero, Philippicae, iii. 6, Academica Prioraii. 28.
- ^ Valerius Maximus, vii. 8. § 1.
- ^ Livy, xli. 26.
- ^ A b Livy, xxxvii. 57.
- ^ Festus, s. v. penatores.
- ^ Tacitus, Annales, vi. 38.
- ^ Livy, xli. 21
- ^ Livy, xxxix. 32, 38.
- ^ Livy, xxxix 9, 11, 19.
- ^ Caesar, De Bello Gallico, vii. 90.
- ^ Marcus Caelius Rufus, apud Cicero, Epistulae ad Familiares, viii. 8.
- ^ Cicero, Epistulae ad Atticum, vi. 2. § 10, Epistulae ad Familiares, 22, 25, 29.
- ^ Plinius mladší, Epistulae, iv. 22.
- ^ Cassius Dio, lxxvii. 17.
- ^ Livy, xlv. 13.
- ^ A b Cicero, De Oratoreii. 60.
- ^ Valerius Maximus, vi. 1. § 13.
- ^ Cicero, Epistulae ad Atticum, xii. 40.
- ^ Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. Já, str. 384 („Asellio, P. Sempronius ").
- ^ Broughton, sv. Já, str. 491.
- ^ A b Badian, "Sempronii Aselliones", str. 1.
- ^ Diodorus, xxxvii. 8.
- ^ Broughton, sv. II, s. 9.
- ^ Badian, "Sempronii Aselliones", str. 2.
- ^ Broughton, sv. II, s. 33.
- ^ Badian, "Sempronii Aselliones", str. 3.
- ^ Crawford, Římské republikánské ražení mincí, str. 256.
- ^ SIG, 674.
- ^ Sherku, “Senatus Consultum De Agro Pergameno", s. 367.
- ^ Tacitus, Historiae, i. 43.
- ^ Cassius Dio, lxiv. 6.
- ^ Plútarchos, "Život Galby", 26.
- ^ Bastianini, „Lista dei prefetti d'Egitto“, s. 292 ff.
Bibliografie
- Marcus Tullius Cicero, Academica Priora, Brutus, Cato Maior de Senectute, De Oratore, Epistulae ad Atticum, Epistulae ad Familiares, Philippicae, Pro Caelio, Tusculanae Quaestiones.
- Gaius Julius Caesar, Commentarii de Bello Gallico (Komentáře ke galské válce).
- Diodorus Siculus, Bibliotheca Historica (Knihovna historie).
- Dionysius z Halikarnasu, Romaike Archaiologia (Římské starožitnosti).
- Titus Livius (Livy ), Dějiny Říma.
- Valerius Maximus, Factorum ac Dictorum Memorabilium (Památná fakta a rčení).
- Gaius Plinius Caecilius Secundus (Plinius mladší ), Epistulae (Písmena).
- Publius Cornelius Tacitus, Historiae.
- Lucius Mestrius Plutarchus (Plútarchos ), Životy vznešených Řeků a Římanů.
- Sextus Pompeius Festus, Ztělesnění M. Verrio Flacco de Verborum Význam (Ztělesněním Marcus Verrius Flaccus ' O významu slov).
- Appianus Alexandrinus (Appian ), Hispanica (Španělské války).
- Aulus Gellius, Noctes Atticae (Podkrovní noci).
- Lucius Cassius Dio Cocceianus (Cassius Dio ), Římské dějiny.
- Slovník řecké a římské biografie a mytologie, William Smith, ed., Little, Brown and Company, Boston (1849).
- Wilhelm Dittenberger, Sylloge Inscriptionum Graecarum (Sbírka řeckých nápisů, zkráceno SIG), Lipsko (1883).
- T. Robert S. Broughton, Soudci římské republiky, Americká filologická asociace (1952–1986).
- D.P. Simpson, Cassellův latinský a anglický slovník, Macmillan Publishing Company, New York (1963).
- Robert K. Sherk, “Text Senatus Consultum De Agro Pergameno ", v Řecká, římská a byzantská studia, sv. 7, str. 361–369 (1966).
- Ernst Badian „Sempronii Aselliones“, Sborník afrických klasických sdružení, svazek 11 (1968), s. 1–6, ISSN 0555-3059.
- Michael Crawford, Římské republikánské ražení mincí, Cambridge University Press (1974, 2001).
- Guido Bastianini, „Lista dei prefetti d'Egitto dal 30 a. Al 299 p.“ (Seznam prefektů Egypta od 30 př.nl do 299 nl), v Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik, sv. 17 (1975).
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Smith, William, vyd. (1870). Slovník řecké a římské biografie a mytologie. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)