Quintus Fulvius Flaccus (konzul 237 př. N. L.) - Quintus Fulvius Flaccus (consul 237 BC)
![]() | tento článek ne uvést žádný Zdroje.Prosince 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Quintus Fulvius Flaccus (asi 277 př. n. l. - 202 př. n. l.), syn Marcus Fulvius Flaccus (konzul 264 př. N. L.), byl konzul v roce 237 př Galové v severní Itálie. Byl cenzurovat v roce 231 př. n. l. a znovu konzul v roce 224 př. n. l., když podmanil Boii. Byl praetor v roce 215 př. n. l. a v roce 213 př. n. l Mistr koně v diktatuře Gaius Claudius Centho.
V roce 212 př. Nl byl znovu konzulem Druhá punská válka, vítězství nad Hanno, syn Bomilcara a zajmout jeho tábor v Beneventum. Byl poražen Hannibal na první bitva o Capuu, pak zajat Capua v roce 211 př. n.l. prokonzul. Ve svém čtvrtém funkčním období jako konzul (209 př. N. L.) Se znovu rozhodl Lucania a Bruttium. Postavil se proti Afričan expedice z Scipio Africanus Major v roce 205 před naším letopočtem a zemřel krátce poté.
Quintus Fulvius Flaccus byl jedním ze tří kandidátů na pozici Pontifex Maximus c. 212 př.nl, když on a další starší kandidát Titus Manlius Torquatus, oba bývalí cenzoři, byl vyveden na místo mladším mužem, Publius Licinius Crassus který ještě nebyl curule aedile, a tak pravděpodobně stárl ve svých třiceti letech. O několik let později však Flaccus udělal z nového Pontifexu svého vlastního mistra koně.
Flaccus byl známý svou přísností vůči neloajálním občanům Capuy, z nichž nechal popravit starší muže a zbytek občanů odsoudil k otroctví za jejich neloajálnost vůči Římu. Podle Livia si Capuané stěžovali na jeho chování římskému senátu, který však rozhodl, že Flaccus je v jeho právech.
Flaccus byl dědeček Marcus Fulvius Flaccus, konzul roku 125 př. n. l., který byl horlivým stoupencem bratří Gracchi. Pokusil se varovat Tiberius Gracchus zápletek proti jeho životu v den, kdy byl zabit; v roce 121 př. n.l. po podpoře Gaius Gracchus ve svém reformním programu a pokusil se vést ozbrojený odpor proti Senátu byl on a jeho starší syn sledováni a popraveni (sťati) bez soudu na příkaz konzula Lucius Opimius; nejmladší syn, příliš mladý na to, aby se účastnil jakýchkoli plánů nebo ozbrojené vzpoury, zemřel ve vězení, opět bez soudu (další syn byl zjevně otcem Fulvia, třetí manželka Mark Antony ). Dědeček, přísný konzervativní, si pravděpodobně nikdy nedokázal představit osudy svých potomků.
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Tiberius Sempronius Gracchus a Publius Valerius Falto | Konzul z Římská republika s Lucius Cornelius Lentulus Caudinus 237 př | Uspěl Publius Cornelius Lentulus Caudinus a Gaius Licinius Varus |
Předcházet Lucius Aemilius Papus a Gaius Atilius Regulus | Konzul z Římská republika s Titus Manlius Torquatus 224 př | Uspěl Gaius Flaminius a Publius Furius Philus |
Předcházet Quintus Fabius Maximus a Tiberius Sempronius Gracchus | Konzul z Římská republika s Appius Claudius Pulcher 212 př | Uspěl Publius Sulpicius Galba Maximus a Gnaeus Fulvius Centumalus Maximus |
Předcházet Gaius Claudius Centho V roce 213 př | Diktátor z Římská republika 210 př. N.l. | Uspěl Titus Manlius Torquatus V roce 208 př |
Předcházet Marcus Valerius Laevinus a Marcus Claudius Marcellus | Konzul z Římská republika s Quintus Fabius Maximus Verrucosus 209 př | Uspěl Marcus Claudius Marcellus a Titus Quinctius Crispinus |