Seimeni - Seimeni - Wikipedia
Seimeni (množné číslo Seimen) označuje skupinu křesadlový zámek - ozbrojená pěchota žoldáci obviněn z hlídání gospodar (vládce) a jeho dvůr v 17. a 18. století Valašsko a Moldávie. Byli většinou z Srb a další balkánský původ. Termín je z turečtina původ: segmen znamená „mladý ozbrojený muž“. V moderních přepisech Balkánský, může také vypadat jako simén (množný: siméni) nebo siimén (siiméni).
Ohroženi rostoucími výsadami boyars a hrozilo, že ztratí dotace na půdu nebo že se z ní stane nevolníci Valašsko seimeni vzbouřili se v roce 1655 a poté byli rozdrceni princ Constantin banerban požádal o pomoc George II Rákóczi, princ z Sedmihradsko, stejně jako u Moldávie Vojvoda Gheorghe antefan. Po uplatnění pravidla teroru v Bukurešť, zachycení a provedení několika šlechtici, byli 26. června 1655 rozhodně poraženi Rákóczi v bitvě o Řeka Teleajen. Povstání Seimenů a Domobrany nebo vzpoury Hrizea vypukly 26. – 27. Února 1655 v r. Valašsko.
Načasování událostí je kontroverzní, ale důvodem je Constantin banerban touha připravit se o služby seimens, který Matei Basarab spoléhal úplně. Na začátku povstání mezi 14 a 32 lety boyars byli zabiti.[1][2]
Je to povstání obou Praetorian a etnického původu a v čele s Hrizea z Bogdănei, šermíř a pěstoun. Hrizea byl ošetřovatel, zámečník a věřící, stejně jako jeho tchyně, která se podle Mateiho Basaraba volala Dragutin nebo Dragomir.[3]
Povstání bylo uhaseno po Bitva u Hopleje 26. června 1655.
Viz také
Reference
Literatura
- Gheorghe I. Brătianu, Sfatul domnesc și Adunarea Stărilor v Principate Române, Bukurešť, 1995
- Constantin C. Giurescu, Istoria Bucureștilor. Veškeré staré časy na podzim v noci, Bukurešť, 1966, s. 73