Secretary for Justice v Yau Yuk Lung Zigo - Secretary for Justice v Yau Yuk Lung Zigo
| Secretary for Justice v. Yau Yuk Lung | |
|---|---|
 | |
| Soud | Konečný odvolací soud |
| Celý název případu | Secretary for Justice v. Yau Yuk Lung Zigo a Lee Kam Chuen |
| Argumentoval | 25. 6. 2007 až 26. 06. 2007 |
| Rozhodnuto | 2007-07-17 |
| Citace | [2006] 4 HKLRD 196 (CFA) |
| Přepis (y) | Znění rozsudku, konečný odvolací soud |
| Členství v soudu | |
| Sedící soudci | Hlavní soudce Andrew Li Stálý soudce Kemal Bokhary Stálý soudce Patrick Chan Stálý soudce Robert Ribeiro Nestálý soudce Sir Anthony Mason |
Secretary for Justice v Yau Yuk Lung Zigo a další (čínština : 《律政司 司長 訴 丘旭龍》) byl kontroverzní a významný soudní přezkumný soudní spor v Hongkong. Případ se týkal zejména diskriminace na základě sexuální orientace a právních postupů potenciálně protiústavní legislativy. Případ také vedl k vytvoření nového standardu soudního přezkumu týkajícího se diskriminace a později k rozšíření ochrany proti domácímu násilí pro LGBT komunita.
Pozadí
V dubnu 2004 byli oba respondenti mužského pohlaví, kterým bylo v té době 19 a 30 let, nalezeni v análním sexu v autě zaparkovaném vedle klidné a temné dálnice. Ti dva byli poté stíháni a obviněni z porušení § 118F odst. 1 vyhlášky o trestných činech, který zakazuje sodomii na veřejnosti. Případ byl vůbec prvním stíháním paragrafu 118F (1) od přijetí zákona v roce 1991. Případ byl postaven před soudce Johna T. Glassa, který poté rozhodl, že paragraf 118F (1) je protiústavně diskriminační vůči homosexuálům, a tak zamítl poplatky.
Vláda se poté odvolala k odvolacímu soudu. Odvolací soud následně potvrdil rozhodnutí magistrátu. Případ byl znovu podán k odvolání a byl předložen Soudu konečného odvolání, který o případu rozhodl v červenci 2007. Soud konečného odvolání potvrdil rozhodnutí nižších soudů ohledně diskriminační povahy § 118F (1), ale revidoval rozhodnutí týkající se právních postupů soudce zamítajícího protiústavní poplatky pro budoucí případy. (Rozsudek konečného odvolacího soudu, body 4–5)
Příslušné zákony
| Vyhláška o trestných činech | ||
|---|---|---|
| Sekce | Titul | Obsah |
| § 118F (1) | Homosexuální buggery [sodomy] spáchané jinak než v soukromí | Muž, který se dopustí nadávky s jiným mužem jinak než v soukromí, bude vinen z přestupku a bude odpovědný za odsouzení při obvinění k trestu odnětí svobody na 5 let. |
| Základní zákon | ||
| Článek | Obsah | |
| Článek 25 | Všichni obyvatelé Hongkongu si budou před zákonem rovni. | |
| Článek 39 | Ustanovení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a mezinárodních pracovních úmluv, která se vztahují na Hongkong, zůstávají v platnosti a budou prováděna prostřednictvím právních předpisů zvláštního administrativního regionu Hongkong. . | |
| Hongkongská vyhláška o právech | ||
| Sekce | Titul | Obsah |
| Článek 1 | Nárok na práva bez rozdílu | (1) Práva uznaná v této listině práv se požívají bez rozdílu jakéhokoli druhu, jako je rasa, barva pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politický nebo jiný názor, národní nebo sociální původ, majetek, narození nebo jiné postavení. |
| Článek 22 | Rovnost před a stejná ochrana práva | Všechny osoby jsou si před zákonem rovny a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoli diskriminace. V tomto ohledu zákon zakazuje jakoukoli diskriminaci a zaručuje všem osobám rovnou a účinnou ochranu před diskriminací z jakéhokoli důvodu, jako je rasa, barva pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politický nebo jiný názor, národní nebo sociální původ, majetek, narození nebo jiný stav. |
| Nařízení soudců a státních zástupců | ||
| Sekce | Titul | Obsah |
| § 27 | Vady a doplnění stížnosti, informací nebo předvolání | (1) Tam, kde se soudnímu soudci zdá, že existuje -
(2) Rozhodující soudce změní stížnost, informace nebo předvolání, přičemž
... (4) V tomto oddíle zahrnuje výraz „změna“ nahrazení jiného trestného činu namísto trestného činu uvedeného ve stížnosti, informacích nebo předvolání. |
| § 105 | Aplikace na právní spor | Do 14 jasných dnů po vyslechnutí a rozhodnutí soudce o jakékoli stížnosti, informacích, obviněních nebo jiném řízení, které má pravomoc určit souhrnně, buď jejich strana, nebo jakákoli poškozená osoba, která si přeje zpochybnit jakoukoli přesvědčení, nařízení, rozhodnutí nebo jiné výše uvedené řízení z důvodu, že je nesprávné z právního hlediska, nebo že je nad rámec jurisdikce, může písemně požádat soudce, aby uvedl a podepsal věc uvádějící skutkový stav a důvody, na jejichž základě byl odsouzení, příkaz nebo rozhodnutí vydáno, a důvody, na základě kterých je řízení zpochybněno, podle názoru soudce. V případě jakéhokoli rozhodnutí, které má soudce pravomoc určit souhrnně a které se týká nebo souvisí s trestným činem, má ministr spravedlnosti bez ohledu na to, že jej nelze považovat za stranu, obdobné právo použít aby bylo možné uvést případ, který byl výše poskytnut stranám, a po uplatnění tohoto práva ministrem spravedlnosti přestává stěžovatel nebo informátor být účastníkem jakéhokoli dalšího řízení. |
Test zdůvodnění
Při posuzování ústavnosti § 118F odst. 1 nařízení o trestných činech vytvořil konečný odvolací soud test ospravedlnění. Test byl použit v jiných případech, ale byl formálně formulován a pojmenován v případě.
Soud rozhodl, že stejná ochrana je zásadní a zásadní pro každého občana Hongkongu. Soud však také uznal skutečnost, že přísné rovné zacházení může způsobit více škody než užitku a za určitých okolností může být vyžadováno odlišné zacházení. Soud tak vytvořil test odůvodnění pro posouzení zákonnosti rozdílného zacházení. Jakékoli vládní rozdílné zacházení, které by mohlo přežít pod kontrolou testu ospravedlnění, by bylo považováno za ústavní. Soud stanovil požadavky v rámci testu:
- Rozdílné zacházení musí sledovat legitimní cíl. Aby byl jakýkoli cíl legitimní, musí být prokázána skutečná potřeba takového rozdílu.
- Rozdíl v zacházení musí být racionálně spojen s legitimním cílem.
- Rozdíl v zacházení nesmí být větší, než je nutné k dosažení legitimního cíle.
(Rozsudek konečného odvolacího soudu, body 19–22)
Hlavní problémy
Před vyslechnutím ústních argumentů Soud pro konečné odvolání identifikoval dva problémy:
- Je článek 118F odst. 1 nařízení o trestných činech diskriminační, pokud je v rozporu s Základní zákon a vyhláška o právech v Hongkongu?
- Jaké je správné pořadí, které je třeba učinit, když se shledá, že obvinění žalovaného je protiústavní?
(Rozsudek konečného odvolacího soudu, bod 8)
Argumenty a úvahy
Problém 1: Je kriminální vyhláška § 118F odst. 1 protiústavně diskriminační vůči homosexuálům?
- Podíl:
Ano
- Argumenty:
Vláda tvrdila, že paragraf 118F (1) byl formalizovaným a uzákoněným konkrétním trestným činem obecného práva na ochranu veřejnosti před chováním, které by ohrozilo slušnost veřejnosti. Vláda rovněž naznačila, že zákonodárce musel vzít v úvahu skutečné potřeby uzákonění zákona upravujícího homosexuální chování. (Rozsudek konečného odvolacího soudu, bod 26)
- Uvažování:
Soud rozhodl, že vládní koncept skutečné potřeby může být stanoven pouhým zákonem uzákoněným, byl zjevně špatný. Soud rovněž rozhodl, že vláda nezjistila a nevyčíslila jakékoli skutečné potřeby uzákonění § 118F (1). Soud tak rozhodl, že § 118F odst. 1 neprošel první překážkou testu ospravedlnění. V důsledku toho byl článek 118F odst.1 prohlášen za protiústavní pro porušení práva respondentů na rovnost zaručeného podle článků 25 a 39 Základní zákon a články 1 a 22 vyhlášky o právech.
Soud souhlasil s vládou, že zákonodárný sbor má právo přijímat zákony chránící komunitu před ohrožováním veřejného sexuálního chování, ale zdůraznil, že zákonodárce to nikdy neměl dělat diskriminačním způsobem. Soud poukázal na to, že článek 118F (1) byl diskriminační tím, že vyčlenil a kriminalizoval homosexuální kočárek, ale žádné podobné zákony proti heterosexuálnímu kočárku nebo jiným srovnatelným heterosexuálním činům. A bez uspokojivého odůvodnění mohl Soud potvrdit pouze rozhodnutí nižších soudů o protiústavní povaze § 118F (1). (Rozsudek konečného odvolacího soudu, body 25–30)
Problém 2: Jaké je správné pořadí, které je třeba učinit, když se shledá, že obvinění žalovaného je protiústavní?
- Argumenty:
Obě strany, vláda i odpůrci případu, uvedli, že soudce po prohlášení protiústavnosti § 118F odst. 1 omylem zamítl obvinění. Obě strany nejprve navrhly různé způsoby správného řešení záležitosti; později se však dohodli, že soudce měl postupovat podle pokynů stanovených v článku 27 nařízení o soudcích. Soud byl tedy požádán o vysvětlení. (Rozsudek odvolacího soudu, body 61–62)
- Podíl:
Soud potvrdil přístup, který následuje v návaznosti na bod 27 nařízení o soudních sporech navrhovaný účastníky řízení. Soud rozhodl, že soudce mohl změnit a nahradit protiústavní obvinění podle § 118F (1) nekontroverzními trestnými činy podle pokynů uvedených v § 27 nařízení o soudcích, aniž by případ zamítl. Postupováním podle článku 27 Soud rovněž naznačil, že soudce mohl využít článek 105 nařízení o soudcích a požádal o stanovisko vyšší soud ohledně ústavnosti článku 118F (1). (Rozsudek konečného odvolacího soudu, body 63–67, 70–71 a 87)
Význam
- Rovná ochrana před oficiální diskriminací sexuální orientace je chráněna pod pojmem „jiné postavení“ článků 1 a 22 vyhlášky o právech, a tedy článků 25 a 39 zákona Základní zákon.
- Vládní diskriminace na základě sexuální orientace byla považována za diskriminaci na základě rasy a pohlaví.
- Byl formulován test ospravedlnění.
(Rozsudek odvolacího soudu, body 11, 20–21)
Následky
Komise pro rovné příležitosti navrhla legislativní radě rozšířit ochranu, na kterou se vztahuje nařízení o domácím násilí, na páry stejného pohlaví v případě možného porušení zásluh tohoto případu.[1]
Poznámky pod čarou
Reference
- Vyhláška o trestných činech (Víčko. 200 )
- Hongkongská vyhláška o právech (Víčko. 383 )
- Nařízení soudců a státních zástupců (Víčko. 227 )
- Rozsudek konečného odvolacího soudu (původní anglické znění)
- Rozsudek konečného odvolacího soudu (úřední překlad do čínštiny)
- Základní zákon
- Záznam legislativní rady o návrhu ze strany EOC
