Školní sociální práce v Maďarsku - School social work in Hungary

Školní sociální práce v Maďarsku si klade za cíl poskytovat dětem a jejich rodinám služby, které jim zajistí příležitost dokončit své vzdělání. Pomoc je zaměřena zejména na chudé oblasti s vyšším podílem ohrožených dětí a mládeže.

Dějiny

První kroky ke školní sociální práci v Maďarsku byly podniknuty po první světová válka, kdy školní zdravotní sestry (od Emőke Bányai označované jako sestry zeleného kříže) začaly koncem 30. let pracovat ve školách.[1] Podobně jako dnešní sociální pracovník, věnovali se práci na jednotlivých případech a pomáhali rodinám v terénu a ve škole. Sestry měly vysokoškolské nebo vysokoškolské vzdělání a patřily k zaměstnancům školy, přičemž rozsah jejich povinností byl formován podle jejích potřeb. Sestry nabízely služby péče o rodinu zejména rodinám s bydlištěm v budapešťských slumech, aby se zabránilo neúspěchu ve škole a předčasnému ukončení školní docházky.[2]

Následující druhá světová válka, maďarská politická elita prohlásila, že vzdělání je primárním požadavkem na ochranu dětí. První významná změna v ochraně dětí nastala v roce 1964, kdy byli do mateřských škol a škol v Budapešti jmenováni učitelé pro ochranu dětí. Prvky podobné těm v práci školních sociálních pracovníků se objevily v rámci činností pracovníků péče o rodinu zaměstnávaných vzdělávacími poradenskými službami, které byly zahájeny v roce 1967. V roce 1975 byli jmenováni dozorci ochrany dětí, kteří mají radit pracovníkům ochrany dětí ve školách. Takový dozor nad ochranou dětí fungoval až do roku 1985.

U zaměstnanců center péče o rodinu založených v polovině 80. let se rozvinula odhodlaná identita sociálního pracovníka. Pravidelně navazovali kontakty s místními školami, školkami a nabízeli různé služby dětem, rodičům a učitelům. Jako forma ochrany mládeže fungoval v 70. a 80. letech takzvaný systém odpolední péče s prvky připomínajícími dnešní sociální práci.

Sociální a ekonomické změny, ke kterým dochází na konci 80. let a následný nárůst v EU míra nezaměstnanosti, deklasování a dramatické ochuzování jistých sociální skupiny, změny v sociální normy a hodnoty a související vznik a rozšiřování deviantní chování napadené školy. Ukázalo se, že tyto náhlé a intenzivně rostoucí problémy brání školám v plnění jejich základních úkolů a nelze je řešit tradičními vzdělávacími nástroji. Pracovníci ochrany dětí, jejichž pozice obsadili učitelé, neměli kvalifikaci ani čas potřebný k řešení komplikovaných případů. Nakonec školy uvedly, že zaměstnávají odborníky, kteří poskytují osobní sociální služby pro žáky, rodiče a zaměstnance.[3]

Usnesení z 90. let

K vyřešení vzniklých problémů byly na počátku 90. let vytvořeny tři základní koncepty: jmenování specializovaných pracovníků ochrany dětí na plný a částečný úvazek, specializované školy pro znevýhodněné oblasti s velkým počtem ohrožených dětí a týmy sociálních pracovníci se sídlem v místních centrech péče o děti.

Jmenování učitelů pro povinnost ochrany dětí

Zaměstnávání pracovníků na ochranu dětí

Vedení některých škol se snažilo zlepšit službu ochrany dětí částečným nebo úplným uvolněním pracovních dnů učitelům, kteří jsou ochotni a vhodní pro pomoc problémovým dětem a jejich rodinám. Takto jmenovaní učitelé obvykle neměli náležitou kvalifikaci ani nebyli dostatečně vybaveni (místností pro pohovor, telefonem a supervizí). Protože se od nich očekávalo, že budou jednat v souladu se zájmy školy, která je zaměstnávala, bylo pro ně obtížné obhajovat děti a jejich rodiny proti vedení školy. Kolegové je často přemáhali pocity frustrace a nepřiměřených požadavků a byli často povoláni, aby ve volných dnech sloužili jako náhradní učitelé.[4]

Zaměstnávání nezávislých pracovníků na ochranu dětí

Aby se zlepšil výše uvedený model, byli pracovníci ochrany dětí na počátku 90. let odděleni od škol a zaměstnáni kabinetem vzdělávacích služeb v budapešťských obvodech XV a XVI. Jejich přidělování a dohled zajišťovalo vzdělávací oddělení místní samosprávy. Tím se konflikt loajality ukončil, ale nadále se používaly vzdělávací prostředky a vzdělávací přístup. Tento model byl kritizován, protože pokračoval v zaměstnávání lidí, kteří byli učiteli prostřednictvím školení, spíše než sociálních pracovníků; a jako státní zaměstnanec školní sociální pracovník nemohl postavit proti státní školy správa.

Přes tyto problémy zůstalo zaměstnávání pracovníků na ochranu dětí ve školách běžnou praxí.

Interní školní sociální práce

Alternativní školy založené na počátku 90. let se snažily poskytovat vzdělání uspokojující individuální potřeby dětí pocházejících ze sociálně znevýhodněného sociálního prostředí a neschopných zvládat tradiční školu. Na těchto školách se vzdělávací a sociální práce překrývají; vzdělávací koncepce vyžaduje, aby zaměstnanci při pedagogické práci využívali sociální odborné znalosti. Úspěch modelu je pravděpodobně způsoben vědomím zaměstnanců při řešení problémů, s nimiž se žáci potýkají mimo školu, a podpůrným přístupem k žákům. Přestože tyto školy čelí stejným problémům střetu zájmů, nadále zaměstnávají školní sociální pracovníky, i když tradiční školy přestaly nabízet služby. Jak potřeba žáků, tak akademické poslání alternativních škol legitimizovaly roli školního sociálního pracovníka.

Externí školní sociální práce

Vzhledem k tomu, že školy hrály důležitou roli při ochraně dětí a mládeže, začaly první školní týmy sociální práce v Maďarsku vznikat počátkem 90. let (Gedeon 1996). Sociální služby poskytované externími odborníky byly zavedeny na několika školách současně. Na základě takové práce zahájené na podzim 1991 z místního centra péče o děti do školy v obvodu VII. V Budapešti byl za pomoci místní vlády v roce 1992 sestaven tým. V obvodu VIII to byla také péče o děti centrum, které vyslalo školního sociálního pracovníka do místní školy. V roce 1993 zahájila skupina pro ochranu dětí služby v okrese XI. Na začátku skupina patřila k Centru vzdělávacích služeb a později byla přeměněna na péče o děti centrum (Bányai 2009, Molnár 2009, Mihály 1991). Byly odlišeny od nezávislých pracovníků na ochranu dětí v rámci vzdělávacího oddělení místní správy.

Snad nejznámějším experimentálním projektem provádějícím „externí“ školní sociální práci byla síť „Ferencváros“ školních sociálních pracovníků. Síť byla zahájena v létě 1992. Později byla přejmenována na „Ferencváros“ White Raven Child Welfare Service. V okrese IX v Budapešti místní samospráva prosazovala zřízení služby sociální péče o děti v roce 1992. Koncept byl vyvinut Dr. Mihaly a jejími kolegy. Hlavní princip, na kterém stáli, byl: „Ochrana dětí musí být odstraněna ze škol, ale nesmí být předána systému úřadů. Musí být vytvořen nezávislý systém ochrany dětí od úřadů“ (Dr. Mihaly, 2008). Je charakteristikou modelu, který považuje za komunitu obklopující školu, včetně sítě podpůrných organizací. Usilovali o vytvoření a provozování regionálního systému ochrany dětí. Sociální pracovník nechtěl převzít povinnosti pracovníka ochrany dětí, ale zaměřil se na roli prostředníka, koordinátora a „katalyzátoru“. Práce se žáky byla omezena, protože sociální pracovníci měli ve školách službu pouze jednou týdně. Rozsah aktivit zahrnoval skupinovou práci, organizování klubových setkání, letní kempování a herny a nabídku pomoc s domácími úkoly - místo toho správa případů pro jednotlivce. Dále pracovali s rodinami a byli oprávněni nabídnout jim finanční a věcnou pomoc. Struktura služeb odlišná od tradiční školní sociální práce se vyvinula v důsledku nedostatku moderních služeb na ochranu dětí a institucí poskytujících péči o klienty v Maďarsku. Rodinám byly poskytovány zejména služby, aby se zabránilo odebrání dětí z jejich rodných rodičů, protože neexistovaly žádné základní služby sociální péče oddělené od fungování úřadů. Dětská služba péče o děti „Ferencváros“ se pokusila tuto mezeru zaplnit.

Tato práce vyústila v zákon o péči o dítě, který vstoupil v platnost v listopadu 1997. Poté, co zákon nabyl účinnosti, prošla služba péče o děti „Ferencváros“ transformací: aktivity sociální péče začaly převažovat nad školní sociální prací, která dříve byla primární důležitost. Zákon o péči o dítě vytvořil nové podmínky pro provozování dalších sítí školních sociálních pracovníků a služeb sociální péče o děti, čímž se odlehčilo zatížení místních samospráv. V důsledku toho byla klasická školní sociální práce zastíněna nápravnými úkoly péče o děti. Protože od roku 1996 příloha 1 zákona LXII z roku 1996 ukládá školám zaměstnávat pracovníka na ochranu dětí na částečný úvazek, měly by školy zvýšit schopnost podpory studentů. V praxi však školy tuto práci nadále poskytovaly učitelům bez odpovídající kvalifikace.

Po roce 2000

Od roku 2004 se školní sociální práce rozšiřuje a zvyšuje zaměstnanost. Služby sociální péče o děti se také více zaměřují na školní sociální práci. Jelikož se v současné době připravuje národní registr školních sociálních pracovníků,[když? ] přesná data nejsou k dispozici.[potřebuje aktualizaci ]

V současné době existují v Maďarsku tři hlavní přístupy ke školní sociální práci:

  1. Interní školní sociální práce nebo tzv. Tradiční model
  2. Externí školní sociální práce nebo Ferencvárosův model
  3. Pécsův model

Zaměstnávání učitelů jako pracovníků v oblasti ochrany dětí již po zavedení programu není přijatelné univerzitní titul programy sociální práce a sociální výchovy, které poskytovaly kvalifikované odborníky.

Tradiční model

V interním nebo tradičním modelu je správcem školy zaměstnavatel školního sociálního pracovníka. Školní sociální pracovník nabízí ve škole různé sociální služby a je obeznámen s jeho fungováním. Sociální pracovník může tvořit tým se školním lékařem nebo zdravotní sestrou, ale obecně nemá k dispozici dohled ani řízení týmových případů. Tento model uplatňují hlavně školy udržované Nevládní organizace (např .: Burattino Általános - és Szakképző Iskola, Forrás Szakiskola, Gandhi Gimnázium, Világ Világossága Alapítvány), ale existuje i několik takových státních škol (např .: Radnóti Szakközépiskola ve městě Pécs, Éltes Mátyás Iskola.) Podle tohoto modelu se řídily první školní programy sociální práce v Maďarsku.

Externí model

V externím nebo Ferencvárosově modelu je školní sociální práce poskytována externím dodavatelům prostřednictvím sítí. Každý kolega pomáhá 4–5 školám (nebo mateřským školám), přičemž každá škola má týdenní službu k dispozici relativně krátkou dobu. Skupinová a komunitní práce zastíní individuální správu případů. Kvalifikovaným profesionálům pomáhá dohled a řízení týmových případů. Externí školní sociální práce je realizována převážně státem řízenými službami sociální péče o děti (např .: II. Kerületi Gyermekjóléti Központ, Újbudai Humán Szolgáltató Központ Gyermekjóléti Szolgálata, Sopron, Szombathely, Nyíregyháza), ale existují i ​​některé neziskové organizace (např. Egyesület).

Programy založené na externím modelu byly vráceny zpět zákonem o ochraně dětí, protože tento zákon podporoval nápravné činnosti útvarů v oblasti ochrany dětí. Nový důraz však byl kladen na školní sociální práci po konsensuální konferenci služeb sociální péče o děti v roce 2003, která zjistila pouze 14 procent služeb prováděných školní sociální prací v roce 2005. Silnými stránkami modelu jsou zaměstnávání odborníků s odpovídající kvalifikací a podpora sítí. Kritici modelu viní odklon od koncepčního rámce tradičního modelu (Bányai 2006) a takzvaný „rozvrh docházky“, což znamená, že školní sociální pracovník stráví na konkrétní škole jen několik hodin týdně.

Pécsův model

Model Pécs, který byl vytvořen v roce 2006, kombinuje výhody předchozích dvou modelů. Školní sociální pracovník asistuje jedné škole se sociálními službami denně a každý týden se účastní týmových porad řízení případů. Síť odborníků nabízí podporu v oblasti dohledu a individuálního poradenství, správy případů, standardizovaných papírování a registrace klientů atd. Školního sociálního pracovníka zaměstnává nevládní organizace nezávislá na škole i systému péče o děti, a proto je méně zaujatá organizační hierarchie.

Koncepčně rámec využívá moderní ekologické modely aplikované na školní sociální práci zaměřenou na dítě. Školní sociální pracovník uplatňuje preventivní přístup k řešení problémů žáků, využívá individuální případové práce, práci se sociálními skupinami a práci v komunitě s přihlédnutím k prostředí i složitosti osobnosti a hledá řešení pomocí multidisciplinárního týmu (Máté 2008). Tento model aplikuje Síť školních sociálních pracovníků INDIT Közalapítvány na šesti školách. Model úzce spolupracuje s programy podpory mládeže mimo školy. Kromě toho samotný INDIT Közalapítván provozuje programy na podporu mládeže, jako je například Úřad pro mládež „Alternativní“ (první program na podporu mládeže v Maďarsku, který se nachází v obchodní dům ), Street Social Work Service a Party Service (a snižování škod program pro návštěvníky večírků). Integrace výše uvedených programů do jedné organizace umožňuje INDIT dosáhnout předčasného ukončení školní docházky a záškoláků.

Vzdělávání a profesní sdružení

Standardizované školení a aktivní sdružení mají zásadní význam pro vytvoření soudržné profese. U školních sociálních pracovníků v Maďarsku je standardní praxí mít vysokoškolské nebo vysokoškolské vzdělání v oboru sociální práce nebo sociálního vzdělávání. Tyto dvě profese, zakořeněné v různých kulturách [sociální práce ze Spojených států a sociální výchova z Německa], se vyvíjely docela podobně a jsou si svým rozsahem téměř totožné.

Existují určité regionální rozdíly v závislosti na typu studijních programů dostupných v dané oblasti. Na Bárczi Gusztáv Gyógypedagógiai Főiskola jsou psychoedukátoři pro specializovanou práci na ochranu dětí školeni od roku 1973. Od roku 1985 bylo akreditováno několik studijních programů pro obecnou ochranu dětí. ELTE (Univerzita Eötvöse Loránda Budapešť) zahájila postgraduální studijní program v roce 2006 sociální politika v roce 1985. Maďarské vysoké školy a univerzity zahájily vysokoškolské programy obecné sociální práce v roce 1989 a sociální pedagogiku v roce 1990. Požadavky na kvalifikaci vysokoškolských programů v sociologie (sociální politika, sociální práce, sociální vzdělávání) byly vydány v roce 1996 (vládní nařízení o požadavcích na kvalifikaci vysokoškolských vysokoškolských studijních programů v sociálních studiích 6/1996 [18. ledna], příloha 2) (Bucsy 2005). Do výše uvedených programů byly zavedeny kurzy školní sociální práce. Dr. István Budai z Vitéz János Tanítóképző Főiskola (Vitéz János Teacher Training College) v roce 1991 a Emőke Bányai z ELTE v roce 1993 jako první učili tento předmět. Podle výsledků studie provedené v roce 2009 se školní sociální práce v současné době vyučuje na jedenácti vysokoškolských katedrách sociální práce a na šesti katedrách sociální pedagogiky. Součástí školní sociální práce je bakalářský titul programy na většině fakult trénující sociální profesionály, což dokazuje důležitost předmětu. V Maďarsku však zatím žádné programy na úrovni absolventů mít nemusejí Kodolányi János University of Applied Sciences plánuje zahájit jednoroční magisterský program školní sociální práce. První maďarská školní učebnice sociální práce byla vydána v roce 1993 Vitéz János Tanítóképző Főiskola (Vitéz János Teacher Training College of Esztergom) a Óvóképző Főiskola (Preschool Teacher Training College of Hajdúböszörmény) a redigoval ji István Budai. Kniha byla vydána pod názvem Příspěvky o péči o dítě I. - Školní sociální práce.

Maďarské sdružení školních sociálních pracovníků bylo založeno na konferenci pořádané Kodolányi János University of Applied Sciences 30. listopadu 2007 v Székesfehérváru. Cíle sdružení jsou:

  • spojit maďarské školní sociální profesionály dohromady
  • sloužit jako vědecký a odborný základ pro školní sociální pracovníky a jako organizace zastupující jejich zájmy
  • zlepšit kvalitu života dětí a mládeže žijících v Maďarsku šířením školní sociální práce po celé zemi.

Sdružení se hodlá podílet na kodifikaci předpisů řídících školskou sociální práci. Jako součást výše uvedené formulace politiky a zákonodárství sdružení je připraveno přispět k definování podmínek a protokolu pro školní sociální práci a ke zlepšení financí.

Viz také

Reference

  1. ^ Bányai, E. (2000). Az iskolai szociális munka és lehetőségei az ezredfordulón Magyarországon. In: Háló, srpen, s. 3–5.
  2. ^ Pik, K. (1994). Ferencvárosi Gyermekjóléti Szolgálatról. Család, gyermek ifjúság, č. 5, s. 8–11.
  3. ^ Fiszter, E. (1994). Hetedik féléves terepgyakorlat a ferencvárosi gyermekjóléti szolgálatnál. (rukopis)
  4. ^ Bányai, E. (2006). Az oktatási, nevelési intézmények gyermekvédelmi szolgáltatásainak jellemzői, a szociális szolgáltatások kapcsolódási lehetőségei, fejlesztési hangsúlyai ​​a gyermekszegénység csökkentése érdekás. Gyerekesély Füzetek

Další čtení

  • Albert-Lőrincz, E. (2004). Szociális munka és tanácsadás az iskolában. Ábel Kiadó, Kolozsvár
  • Allen-Meares, P. Washington, R. O. a Welsh, B. L. (1996). Služby sociální práce ve školách. 2. vyd. Allyn & Bacon, Boston. (výňatky přeloženy Zákányim, E, 2008, rukopis)
  • Paula Allen - Mearres - Robert O. Washington - Betty L. Welsh (1993): Az iskolai szociális munka gyakorlati modelljei. In: Budai, I. (vyd.) Tanulmányok a gyermekjólét köréből I. Iskolai szociális munka. EVJ-TFK, Přeložil Nagy, N, Hajdúböszörmény, s. 70–75.
  • Bányai, E. (1997). Gyermekjóléti szociális munka Skóciában. In: Család, gyermek, ifjúság
  • Bányai, E. (2000). Az iskolai szociális munka és lehetőségei az ezredfordulón Magyarországon. In: Háló, srpen, s. 3–5.
  • Bányai, E. (2006). Az oktatási, nevelési intézmények gyermekvédelmi szolgáltatásainak jellemzői, a szociális szolgáltatások kapcsolódási lehetőségei, fejlesztési hangsúlyai ​​a gyermekszegénység csökkentése érdekás. Gyerekesély Füzetek
  • Bányai, E. (2009). Iskolai szociális munka. (Ústní komunikace)
  • Bucsy, G. (2005). Szociálpedagógus hallgatók egészség-kulturális magatartásának vizsgálata, különös tekintettel a fizikai aktívneitásra. Disertační práce „Semmelweis Egyetem Nevelés- és Sporttudományi Doktori Iskola, Budapešť
  • Pierce, D. Tudományos vizsgálat a szakma felfedezése, helye a szociálpolitika rendszerében és tevékenységének színterei. In: Hegyesi Gábor - Talyigás Katalin (Eds.) A szociális munka elmélete és gyakorlata. I. str. 54–89.
  • Erdenetsetseg Tserenpuu (2008): Fejlődés Mongóliában. Iskolai Szociális Munkások Mongóliai Szövetsége, Ulánbátor. (Přeložil Kiss, I.)
  • Fiszter, E. (1994). Hetedik féléves terepgyakorlat a ferencvárosi gyermekjóléti szolgálatnál. (Rukopis)
  • Fodor, É. (2008). Periféria Egyesület iskolai szociális munka programja. Rukopis, Nyíregyháza
  • Gedeon, A. (1996). Dilemmák és nehézségek. In: Budai István (ed.) Szociális munka az iskolában. Nemzeti Tankönyvkiadó, Budapešť, s. 98–106.
  • Germain, C. B. (1996). Ökologiai szemlélet az iskolai szociális munkában. In: Budai István (ed.) Szociális munka az iskolában. Nemzeti Tankönyvkiadó, Budapešť, s. 26–35. (Přeložil Pazonyi, J.)
  • Jankó, J. (2008). 100 éves múlt, mai magyar jelen. In: Háló, březen, s. 5–6.
  • Kadota, K. (2007). Az iskolai szociális munka fejlődése Japánban. Fukuoka PESMT, (Přeložil Kiss, I.)
  • Kertész, V. (1996). Iskolai szociális munka. JPTE práce
  • Maros, K. - Tóth, O. (2003). Az iskolai gyermekvédelem helyzete. Gyerekesély füzetek
  • Máté, Zs. (2008). Iskolai szociális munka - a pécsi modell. Rukopis, Pécs
  • Mérksz? A. (2004). Bűnelkövetővé válás megelőzése a tanköteles korú gyermekek, az iskolából kimaradó fiatalkorúak és a fiatal felnőttek körében. OBmB pályázat, Nagykanizsa
  • Mihály, Sz. (1991). A szociális munkás hálózat. Rukopis, Budapešť
  • Molnár, G. (2009). Iskolai szociális munka. Ústní komunikace
  • Nagy, M. V. (2008). Iskolai szociális munka statusa. BBTE, Kolozsvár
  • Pik, K. (1994). Ferencvárosi Gyermekjóléti Szolgálatról. Család, gyermek ifjúság, č. 5., s. 8–11.
  • Raines, J. C. (2008). Praxe ve škole založená na důkazech duševní zdraví. Oxford University Press, New York
  • Richmond, M.E. (1922). Co je sociální případová práce? Úvodní popis. Russell Sage Foundation, New York (Výňatky přeloženy Zákányim, E., 2008, rukopis)
  • Dr. Vida, J. (2004). Bűnmegelőzési modellprojekt Borsod-Abaúj-Zemplén megyében. OBmB pályázat, Beccaria Bűnmegelőzési Program, Miskolc