Sayyid Muhammad Abid - Sayyid Muhammad Abid
Haaji Sayyid Muhammad Abid | |
|---|---|
| 1. místo Vicekancléř Darul Uloom Deoband | |
| V kanceláři 1866–1867 | |
| Předcházet | "kancelář založena" |
| Uspěl | Rafiuddin Deobandi |
| 3. vicekancléř Darul Uloom Deoband | |
| V kanceláři 1869–1871 | |
| Předcházet | Rafiuddin Deobandi |
| Uspěl | Rafiuddin Deobandi |
| 5. vicekancléř Darul Uloom Deoband | |
| V kanceláři 1890–1892 | |
| Předcházet | Rafiuddin Deobandi |
| Uspěl | Fazl Haq Deobandi |
| Osobní údaje | |
| narozený | 1834 Deoband, Mughal Indie |
| Zemřel | 1912 (ve věku 77–78) Deoband, Britská Indie |
| Státní občanství | Mughalská říše (1834 – 1857) Britská Indie (1857 – 1912) |
| Osobní | |
| Náboženství | islám |
| Označení | Sunnitský islám |
| Jurisprudence | Hanafi |
| Krédo | Maturidi |
| Zakladatel společnosti | Darul Uloom Deoband |
| Muslimský vůdce | |
| Žák | Imdadullah Muhajir Makki a Karim Bakhsh Rampuri |
Učedníci | |
Sayyid Muhammad Abid (také známý jako Haji Abid Hussain) (1834–1912) byl indický Muslimský učenec, který spoluzaložil Darul Uloom Deoband. Byl to on Vicekancléř Darul Uloom Deoband třikrát.
Jméno a rodokmen
Jeho ism (křestní jméno ) byl Muhammad Abid. Jeho nasab (patronymic ) je: Muhammad Abid ibn Ashiq Ali ibn Qalandar Bakhsh ibn Jan Alam ibn Muhammad Alam ibn Muhammad Jameel ibn Muhammad Ismail ibn Muhammad Ibrahim ibn Sadullah ibn Mahmud Qalandar ibn Sayyid Ahmad ibn Farzand Ali ibn Wajīhuddin Aln ibn Abd al-Bāsit ibn Abul Abbas ibn Ishaq Andalīb al-Makki ibn Hussain Ali ibn Lutfullah ibn Tājuddīn ibn Hussain ibn Alāuddīn ibn Abi Tālib ibn Nāsir al-Dīn ibn Nizām al-Dīn Hussain ibn Musan ibn ibn Musa al-Mubarraqa ibn Muhammad Taqi ibn Musa Ali Raza ibn Musa al-Kadhim ibn Ja'far al-Sadiq ibn Muhammad al-Baqir ibn Zayn al-Abidin ibn Hussain.[1]
Narození a vzdělání
Abid Hussain se narodil v roce 1834 v Deoband, Mughal Indie.[2][3] Ve věku 7 studoval Abid Hussain Korán a Perský jazyk v Deoband. Šel do Dillí pro vysokoškolské vzdělávání. Mezitím se kvůli zdravotním problémům svého otce musel vrátit do Deobandu. Jeho otec však o několik dní později zemřel, což ho donutilo ukončit studium.[4] Byl autorizován v Tasawwuf podle Imdadullah Muhajir Makki a Karim Bakhsh Rampuri.[3]
Kariéra
Abid Hussain byl jednou ze zakládajících osobností Darul Uloom Deoband.[5] Zpočátku se lišil od zbytku zakládajících členů ohledně oddělení „madrasy“ od Jama Masjid a domníval se, že „madrasa“ by měla zůstat v Jama Masjid neporušená.[6] Později změnil názor[4] a byl druhou osobou, která položila základ nové budovy Darula Uloom Deobanda poté, co první kámen položil Miyanji Munne Shah.[6]V jeho prospěch je uvedena listina o prodeji pozemku, kde byla postavena nová budova semináře Deoband.[5]
Třikrát sloužil v semináři Deoband jako vicekancléř. Zaprvé od svého vzniku v letech 1866 až 1867. Podruhé v letech 1869 až 1871 a potřetí v letech 1890 až 1892.[7] Byl také členem prvního řídícího orgánu Darul Uloom Deoband.[6]
Smrt a dědictví
Abid Hussain zemřel v roce 1912 v Deobandu.[2] Mezi jeho učedníky patří Aziz-ur-Rahman Usmani.[6]
Bibliografie
- Rizwi, Syed Mehboob. Tarikh Darul Uloom Deoband [Historie Dar al-Ulum Deoband]. 2. Přeložil Murtaz Husain F Quraishi (ed. 1981). Deoband: Darul Uloom Deoband.
Reference
- ^ Abd al-Hafeez Rahmani. Bāni-e-Darul Uloom Deoband awr Tārīkhi Haqāiq (v urdštině). Loharsan, Sant Kabir Nagar: Dār al-Kitab. str. 9.
- ^ A b Asir Adrawi. Tazkirah Mashahir-e-Hind: Karwān-e-Rafta (v Urdu) (2. dubna 2016 ed.). Deoband: Darul Muallifeen. str. 145.
- ^ A b Rizwi, Syed Mehboob, Historie Dar al-Ulum Deoband, 2. místo, přeložil Murtaz Hussain F Quraishi, str. 164
- ^ A b Ishtiyaq Ahmad Darbhangwi. "Shaykh-e-Tariqat Haji Sayyid Muhammad Abid Hussain". v Deobandi, Nawaz (vyd.). Sawaneh Ulama-e-Deoband (v urdštině) (vyd. v lednu 2000). Deoband: Nawaz Publications. 218–247.
- ^ A b Asir Adrawi. Mawlana Muhammad Qasim Nanautawi: Hayāt awr Kārnāme [Mawlāna Muhammad Qasim Nanautawi: Život a dílo] (v urdštině) (vydání z roku 2015). Darul Uloom Deoband: Shaykhul Hind Academy. str. 132, 141.
- ^ A b C d Syed Muhammad Miyan Deobandi. Ulama-e-Haq Ke Mujahidana Karname (v urdštině). 1. Deoband: Faisal Publications. str. 47, 52, 55.
- ^ Rizwi, Syed Mehboob, Historie Dar al-Ulum Deoband, 2. místo, přeložil Murtaz Hussain F Quraishi, str. 167