Saratovský volební obvod (volby do Ruského ústavodárného shromáždění, 1917) - Saratov electoral district (Russian Constituent Assembly election, 1917)
Saratov | |
---|---|
Bývalý civilní volební obvod pro Všeruské ústavodárné shromáždění | |
Bývalý volební obvod | |
Vytvořeno | 1917 |
Zrušen | 1918 |
Počet členů | 15 |
Počet uyezdských volebních komisí | 10 |
Počet městských volebních komisí | 2 |
Počet farností | 291 |
Zdroje: | [1][2] |
The Saratov volební obvod (ruština: Саратовский избирательный округ) byl volební obvod vytvořený pro 1917 Volby ruského ústavodárného sboru.
Volební obvod zahrnoval Guvernorát Saratov.[3] Saratov byl jednou z prvních pevností SR [4] Kerensky byl jedním z kandidátů SR, ale mnoho voličů vyškrábalo jeho jméno ze seznamu (a tím zneplatnilo jejich hlasy).[5] byl politicky bouřlivý, také během voleb.[5] V Saratově byli bolševičtí aktivisté často napadáni bohatými farmáři.[6] Zatímco SR zvítězila v převážně agrárním okrese, bolševici měli silné představení se silnou podporou vojáků a průmyslového města Tsaritsyn.[7] Khvalynsk uezd byla pevnost Old Believer s přítomností Khlysty a Skoptsky sekt.[8]
Němečtí socialisté nezařadili seznam na Saratov, zatímco německý ústřední výbor zpochybnil německý seznam Volga 7.[9]
Ve městě Saratov skončili bolševici na prvním místě s 22 712 hlasy (37,7%), následovali SR s 8 698 hlasy (14,5%), Kadets 11 971 hlasů (19,9%), menševici 4 100 hlasů (6,8%), populární socialisté 2 920 hlasů (4,9%), Společnost pro víru a řád 2 589 hlasů (4,3%), pravoslavný seznam 1 924 hlasů (3,2%), vlastníci půdy 1 764 hlasů (2,9%), Němci 1 280 hlasů (2,1%), ukrajinsko-tatarská SR vyjmenujte 1097 hlasů (1,8%), starověrci 1 003 hlasů (1,7%) a 116 hlasů (0,2%) pro rolníky z Petrovska uezd a Mordvy.[10]
V Tsaritsyn bylo odevzdáno 32 984 hlasů; 16 613 pro bolševiky, 4 468 pro SR, 2 889 pro Kadety a 2 669 pro menševiky.[11]
Výsledek
|
|
Reference
- ^ И. С. Малчевский (1930). Всероссийское учредительное собрание. Гос изд-во. str. 140–142.
- ^ Б. Ф Додонов; Е. Д Гринько; О. В .. Лавинская (2004). Журналы заседаний Временного правительства: Сентябрь-октябрь 1917 года. РОССПЭН. 206–208.
- ^ Татьяна Евгеньевна Новицкая (1991). Учредительное собрание: Россия 1918: стенограмма и другие документы. Недра. p. 13.
- ^ Oliver Henry Radkey (1989). Rusko jde volit: volby do vše ruského ústavodárného shromáždění, 1917. Cornell University Press. p.11. ISBN 978-0-8014-2360-4.
- ^ A b Oliver Henry Radkey (1989). Rusko jde volit: volby do vše ruského ústavodárného shromáždění, 1917. Cornell University Press. p.43. ISBN 978-0-8014-2360-4.
- ^ Oliver Henry Radkey (1989). Rusko jde volit: volby do vše ruského ústavodárného shromáždění, 1917. Cornell University Press. p.45. ISBN 978-0-8014-2360-4.
- ^ Oliver Henry Radkey (1989). Rusko jde volit: volby do vše ruského ústavodárného shromáždění, 1917. Cornell University Press. str.48 –49. ISBN 978-0-8014-2360-4.
- ^ Oliver Henry Radkey (1989). Rusko jde volit: volby do vše ruského ústavodárného shromáždění, 1917. Cornell University Press. str.68 –69. ISBN 978-0-8014-2360-4.
- ^ Stephan Merl (1985). Die Anfänge der Kollektivierung in der Sowjetunion: der Übergang zur staatlichen Reglementierung der Producktions- und Markbeziehungen im Dorf (1928-1930). Otto Harrassowitz Verlag. p. 50. ISBN 978-3-447-02511-9.
- ^ A b Л. М Спирин (1987). Россия 1917 год: из истории борьбы политических партий. Мысль. 273–328.
- ^ Leonard Michajlovič Gavrilov; Institut istorii (Akademii︠a︡ nauk SSSR) (1962). Borʹba za ustanovenie i uprochenie sovetskoĭ vlasti: khronika sobytiĭ, 26. okti︠a︡bri︠a︡ 1917 g.-10 i︠a︡nvari︠a︡ 1918 g. Izd-vo Akademii nauk SSSR. p. 251.
- ^ Oliver Henry Radkey (1989). Rusko jde volit: volby do vše ruského ústavodárného shromáždění, 1917. Cornell University Press. str.148 –160. ISBN 978-0-8014-2360-4.
- ^ Лев Григорьевич Протасов (2008). Ди Учредительного собрания: портрет в интерьере эпохи. РОССПЭН. ISBN 978-5-8243-0972-0.