Kalugský volební obvod (volby do Ruského ústavodárného shromáždění, 1917) - Kaluga electoral district (Russian Constituent Assembly election, 1917) - Wikipedia
Kaluga | |
---|---|
Bývalý civilní volební obvod pro Všeruské ústavodárné shromáždění | |
Bývalý volební obvod | |
Vytvořeno | 1917 |
Zrušen | 1918 |
Počet členů | 8 |
Počet uyezdských volebních komisí | 11 |
Počet městských volebních komisí | 1 |
Počet farností | 199 |
Zdroje: | [1][2] |
The Volební obvod Kaluga (ruština: Калужский избирательный округ) byl volební obvod vytvořený pro Volby ruského ústavodárného shromáždění v roce 1917. Volební obvod zahrnoval Guvernorát Kaluga.[3] Volebnímu obvodu bylo přiděleno 8 křesel v Ústavodárném shromáždění.[4]
V Kalugě dominoval seznamu SR levicové prvky.[5]
v Kaluga město Kadets zvítězilo s 6 857 hlasy (49,2%), následovali bolševici s 3 454 hlasy (24,7%), menševici 2 321 hlasů (16,7%), SR 772 hlasů (5,5%), Gromada 320 hlasů (2,3%), starý Věřící 166 voličů (1,2%) a lidoví socialisté 54 hlasů (0,4%).[6] V městské posádce získali bolševici největší podíl hlasů (1 619 hlasů, 72,5%), následovali Kadeti 298 hlasů (13,3%), SR 203 hlasů (9,1%), menševici 86 hlasů (3,9%), Gromada 17 hlasů (0,7%) a 8 populárních socialistů (0,4%).[6]
Výsledek
|
|
Reference
- ^ И. С. Малчевский (1930). Всероссийское учредительное собрание. Гос изд-во. s. 140–142.
- ^ Б. Ф Додонов; Е. Д Гринько; О. В .. Лавинская (2004). Журналы заседаний Временного правительства: Сентябрь-октябрь 1917 года. РОССПЭН. 206–208.
- ^ Татьяна Евгеньевна Новицкая (1991). Учредительное собрание: Россия 1918: стенограмма и другие документы. Недра. str. 13.
- ^ Б. Ф Додонов; Е. Д Гринько; О. В .. Лавинская (2004). Журналы заседаний Временного правительства: Сентябрь-октябрь 1917 года. РОССПЭН. str. 207.
- ^ A b Oliver Henry Radkey (1989). Rusko jde volit: volby do vše ruského ústavodárného shromáždění, 1917. Cornell University Press. str.148 –160. ISBN 978-0-8014-2360-4.
- ^ A b C Л. М Спирин (1987). Россия 1917 год: из истории борьбы политических партий. Мысль. 273–328.
- ^ Лев Григорьевич Протасов (2008). Ди Учредительного собрания: портрет в интерьере эпохи. РОССПЭН. ISBN 978-5-8243-0972-0.