Søndergade, Aarhus - Søndergade, Aarhus

Søndergade
Strøget (květen) 01.jpg
Søndergade (květen 2017)
Nativní jménoSøndergade nebo Strøget
Délka350 m (1150 ft)
UmístěníMěstské centrum, Aarhus, Dánsko
Poštovní směrovací číslo8000
Souřadnice56 ° 09'16 ″ severní šířky 10 ° 12'24 ″ východní délky / 56,154373 ° N 10,206633 ° E / 56.154373; 10.206633Souřadnice: 56 ° 09'16 ″ severní šířky 10 ° 12'24 ″ východní délky / 56,154373 ° N 10,206633 ° E / 56.154373; 10.206633

Søndergade nebo Strøget je ulice v Aarhus, Dánsko. Nachází se v vnitřní město sousedí a vede 350 metrů na jih od severu od Ryesgade na Skt. Clemens Stræde a poskytuje přístup do uliček Telefonsmøgen a Posthussmøgen. Søndergade byla vytvořena v letech 1854 a výše v 60. letech 18. století, když se město rozšířilo na jih po zrušení octroi a městské hradby. Slovo Sønder je starší dánská forma „jih“ a název tedy znamená „jižní ulice“.[1] Søndergade je součástí 750 metrů dlouhé nákupní ulice a pěší zóny Strøget která vede z hlavního nádraží v Aarhusu do katedrály v Aarhusu, skládající se ze tří ulic Søndergade, St. Clemens Street a Ryesgade. Strøget má přibližně 47 000 návštěvníků denně a přibližně 14 milionů návštěvníků ročně, což z něj činí jednu z nejrušnějších komerčních ulic v Dánsku.[2]

Dějiny

V roce 1851 octroi byl v Dánsku zrušen a mýtné se na městských hranicích již nevybíralo tržní města, počítaje v to Aarhus. Hradby a městské brány byly následně demontovány a město mělo větší svobodu růstu.[3] The industrializace odehrávající se v 19. století vedlo k rychlému populačnímu rozmachu a město se postupně rozšířilo do okolní zemědělské půdy. Většina Aarhusu se v té době nacházela severně od Řeka Aarhus i když podél jižního pobřeží došlo k omezenému rozvoji. Jižní hranice města byla poznamenána dnešními uličkami Telefonsmøgen a Posthussmøgen které v té době byly mýtné stanice.[4]

Obchodník Henrik Schandorff vlastnil pozemek bezprostředně na jih od města a v roce 1854 požádal městskou radu o povolení parcelovat pozemky a stavět nové ulice.[5][6] Městská rada návrh schválila, ale požadovala, aby hlavní centrální ulice v nové čtvrti byla široká 12,5 metrů, což bylo v té době značné.[7] Počáteční vývoj probíhal postupně a nová ulice byla plně vybudována až koncem šedesátých let 18. století, a to především kvůli tomu, že se jednalo o slepá ulice končící u řeky ve strmém kopci.[8] Aby bylo možné se dostat do centra města z nádraží kočárem nebo tramvají, bylo nutné se pohybovat Skolegade a použít můstek Mindebro procházení Søndergade bylo možné pouze pro chodce a poté vyžadovalo významnou objížďku.[9][10] V roce 1884 byl most Skt. Clemens Bro byla postavena v Søndergade, efektivně ji prodlužovala a vyráběla spolu s Ryesgade, přímá trasa z Hlavní nádraží na centrální náměstí Store Torv a katedrála.[11]

Otevření Skt. Clemens Bro udělal ze Søndergade přední obchodní ulici ve městě, která spojovala staré čtvrti severně od řeky s novějším vývojem, jako je například Frederiksbjerg, jižně od řeky.[12][13] Několik budov postavených v padesátých letech 19. století bylo zničeno ve prospěch větších staveb, které by vyhovovaly potřebě větších podniků.[14] V roce 1904 první elektrický tramvaj linky byly stavěny projít Ryesgade a Søndergade a v roce 1929 byla rozšířena na dvojitou linii.[15][16] V roce 1972, 7. listopadu, byla Søndergade pěší, tramvajové linky odstraněny a nové dlažební kameny, pouliční osvětlení, pod ulicí byly instalovány lavičky, stromy a telefonní budky, když bylo instalováno topení, aby bylo v zimě bez sněhu. O 30 let později v letech 2001-02 byla dlažba znovu vyměněna a pěší zóna se rozšířila o Ryesgade.

V roce 1944 akt Schalburgtage provádí Peterova skupina zničil několik budov v Søndergade v 5-6 výbuchů. Zničené budovy byly Søndergade 1A, 29, 47, 49, 58 a 60, přičemž první zasažená budova byla Ankerhus který vyhořel a nebyl nikdy přestavěn. K prvnímu výbuchu došlo v 1.20 v noci a záchranné operace probíhaly, když vybuchly další bomby.

Struktury

První pozemek prodaný v roce 1954 putoval do Søren Frich kdo založil jeho továrnu Frichsi tam, než se přestěhovala do Åbyhøj.[17] V roce 1919 byla továrna odstraněna a prominentní Regina na jejím místě byla postavena budova navržená místním architektem Axel Høeg-Hansen. Budova Regina byla po mnoho let ústředním místem konání akcí, hotelem a kinem ve městě,[18] ale později byl použit pro jiné účely, včetně arkádových obchodů, hospody a restaurace. Od roku 2017 se Regina přestavuje na luxusní byty, ale se stejnou původní fasádou. Velký obchodní dům Salling se nachází v Søndergade a je zde socha a kašna od sochaře Erik Heide pojmenovaný Fugl med Guldæble (Bird with Gold Apple) v blízkosti.

  • Žulová fontána "Fugl med Guldæble„(Pták se zlatým jablkem) a v pozadí budova Regina

  • Vchod do budovy Regina

  • Pouliční prodej

  • Søndergade je pěší zóna

  • Obchodní dům Salling

  • Salling obchodní dům zdobený na Vánoce

Reference

  1. ^ "Søndergade" (v dánštině). Archiv města Aarhus. Archivováno z původního dne 20. prosince 2016. Citováno 18. prosince 2016.
  2. ^ "Strøget" (v dánštině). Aarhus Strøg Association. Archivováno z původního dne 18. prosince 2016. Citováno 18. prosince 2016.
  3. ^ Sejr 1960, str. 117, řádek 11: „Dengang, dvs. fsr 1850, da konsumptionen ophævedes, skulle nemlig alle fødevarer m.m.) som bragtcs ind i byen, gennem byportenc, hvor saiderne kunne kontrollere dem og afkræve behørig accise eller konsumptionsafgift.“
  4. ^ Sejr 1960, str. 117, řádek 8: „den daværende bebyggelse er den dag i dag tydeligt markerede i Posthussmøgen og den tilsvarende smøge, Posthussmøgen“
  5. ^ Sejr 1960, str. 117, řádek 4: "... omkring 1850 henlå terranet mellem Frederiksgade og Fredensgade ganske ubebygget. På denne mark, der tilhørte kobmand Hendrik Schandorff ..."
  6. ^ Sejr 1960, str. 118, řádek 2: "I foråret 1B54 indrykkede han (Schandorff) en annonce i Aarhuus Stiftstidende om slag af grunde. Det var egentlig begyndelsen til både Søndergade og Østergade."
  7. ^ Sejr 1960, str. 118, řádek 9: „... tværtimod forlangte byrådet senere, at hvis Schandorff lavede nye gader, skulle de være mindst 20 alen brede ...“
  8. ^ Sejr 1960, str. 121, line 8: "Mod nord mundede den med en temmelig stejl skråning ud i Fiskergade."
  9. ^ Sejr 1960, str. 122, řádek 6: „Trafikken fra banegården gik derfor ad Fredensgade over Mindebro og gennem Skolegade til torvene, som stadig var byens centrum.“
  10. ^ Sejr 1960, str. 122, řádek 10: "For at komme til torvene fra Søndergade skulle man altså først ind ad skråningen ti1 Fiskergade, derefter over en smal bro for gående til Ågade, og derfra ad> Stentrappen
  11. ^ Sejr 1960, str. 122, řádek 19: „I 1870ernc anlagdcs Ryesgadc over gartner Jensens have, hvorved Søndergadc fik direkte prohibindclse med banegården, og i 1884 åbnedes Sct. Clemens Bro“
  12. ^ Sejr 1960, str. 122, line 24: "... trafikken samlede sig i Ryesgade-Søndergade, der nu naturligt optog hele færdslen fra banegården og tilligc blev hovedforbindelsen mellem den gamle by og den store, hurikt voksende nye bydel Frederiksbjerg."
  13. ^ Sejr 1960, str. 122, řádek 26: „Nybyggergaden på Schandorffs toft var pludselig blevet en travl hovedgade, og i løbet af få år blev den doige en af ​​byens fornemste forretningsgader.“
  14. ^ Sejr 1960, str. 123, line 19: "I begyndelsen kneb det for Søndergade at illudere som strøg; de mange små huse, der var bygget i 1B6oerne og 1870erne, kunne ikkc rigtigt honorere kravene til forretningslokaler"
  15. ^ Sejr 1960, str. 123, line 4: "i 1904 kom endelig den elektriske sporvogn,"
  16. ^ Sejr 1960, str. 123, line 9: "Efter at kommunen i 1929 havde overtaget sporvognen, blev der imidlertid hurigt gennemfort dobbeltspor"
  17. ^ Sejr 1960, str. 119, řádek 3: „Schandorff havde straks solgt den store grund på hjørnet af Sønder A11é og Søndergade til en ung, energian mand ved navn Søren Frichs.“
  18. ^ Sejr 1960, str. 120, line 7: "Akts. Frich. Fabriker flyttede til Abyhøj, hvorefter Akts. Fotorama på den ledige grund opførte det nuvrærende store Regina-kompleks,"
Publikace

externí odkazy