Ryszard Krynicki - Ryszard Krynicki - Wikipedia

Ryszard Krynicki
2008.06.22. Ryszard Krynicki Fot Mariusz Kubik 01.JPG
narozený (1943-06-28) 28. června 1943 (věk 77)
St. Valentin, Rakousko
obsazeníbásník, překladatel, vydavatel
Alma materUniverzita Adama Mickiewicze
Doba1964–
Žánrpoezie, překlad
Literární hnutíPolská nová vlna
Pozoruhodné cenyKościelski Award
(1976)
Friedrich-Gundolf-Preis
(2000)
stříbrný Medaile za zásluhy o kulturu - Gloria Artis
(2005)
Zbigniew Herbert International Literary Award
(2015)

Ryszard Krynicki (narozen 28. června 1943) je a polština básník a překladatel, člen polského hnutí „Nová vlna“. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečný moderní Polští básníci. V roce 2015 mu byla udělena Zbigniew Herbert International Literary Award jako uznání za jeho básnická díla.

Život a práce

Narodil se 28. června 1943 v St. Valentin, Rakousko. Po druhá světová válka, přestěhoval se do Polska, kde promoval Marie Curie Střední škola č. 2 v Gorzów Wielkopolski. Dále studoval Polská filologie na Univerzita Adama Mickiewicze v Poznaň. Literárně debutoval v roce 1964 v poznaňském literárním klubu Od nowa, kde veřejně přečetl jednu ze svých básní bez názvu. Jeho první báseň byla vydána v roce 1966 (Wczasowstąpienie) v literárním časopise Pomorze. V roce 1968 napsal Pęd pogoni, pęd ucieczki („Impulse k pronásledování, Impulse k útěku“), který se o rok později objevil ve své první básnické knize Akt urodzenia („Rodný list“). Publikoval také články v emigraci týdně Wiadomości ("Zprávy").[1]

V 70. a 80. letech se aktivně účastnil opozičního hnutí proti komunistickým úřadům Polská lidová republika. V letech 1971–1973 pracoval v redakci Krakov -na základě Student časopis, kde se setkal s mnoha významnými členy polské generace Nová vlna (1968–1976) včetně Adam Zagajewski a Stanisław Barańczak. Byl signatářem Dopis z 59, což byla reakce polštiny intelektuálové proti nedemokratickým změnám v EU Ústava Polské lidové republiky. Přímým důsledkem toho byla jeho díla v letech 1976–1980 oficiálně zakázána. Spolupracoval s Výbor pro obranu pracovníků a v období 1977–1981 publikoval články v Zapis časopis. V roce 1980 se zúčastnil a hladovka v Svatý Kryštof kostel v Podkowa Leśna jako akt solidarity se zadrženými političtí disidenti Dariusz Kobzdej a Mirosław Chojecki. Publikoval řadu textů a článků v opozičních časopisech jako např Solidarności Wielkopolski („Velkopolská solidarita“), Obserwator Wielkopolski („Pozorovatel Velkopolska“) a Bez Debitu („Bez debetu“). Své práce publikoval také v Zeszyty Literackie („Literární zápisníky“). V roce 1988 spoluzaložil wydawnictwo a5 nakladatelství v Poznaň, která se specializovala na vydávání básnických knih. Od roku 1991 provozuje spolu se svou manželkou Krystynou nakladatelství. V současné době je Krynicki považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů současné polské poezie Adam Zagajewski a Ewa Lipska.[2][3] V roce 2015 se stal členem Polská akademie učení.[4]

Motivy

Jeho rané básně obsahují velké množství poetické prostředky a evokují pochmurné obrazy, které prezentují realitu jako „noční můru chaosu, prázdnoty a nicoty“. Všudypřítomný pocit útlaku a nepřátelství charakteristický pro jeho díla v tomto období lze interpretovat v politických, etických a metafyzických aspektech. Krynický přístup k poezii v té době „se soustředil na jazyk, aby rozeznal lži spáchané jazykem totalitní ideologie. Cílem bylo uniknout z lží komunistického nového mluvení. “Jeho pozdější práce představují radikální posun od komplexních barokních básní ke krátkým, jednoduchým, miniaturním básním, které se vyvinuly z„ imperativu vnitřní sebezdokonalování, očištění světa od lži a odmítání podrobit se různým pojmům nicoty. “Jejich cílem bylo inspirovat čtenáře k rozjímání nad světem a podpořit empatii.[5][6]

Ocenění

Vybrané publikace

  • Pęd pogoni, pęd ucieczki ("Impulse k pronásledování, Impulse k útěku"), Varšava, 1968
  • Akt urodzenia (Rodný list), Poznaň, 1969
  • Organizace zbiorowy („Kolektivní organismus“), Krakov, 1975
  • Nasze życie rośnie. Wiersze („Náš život roste: básně“), Paříž, 1978
  • Niewiele więcej. Wiersze z notatnika 78-79 („Ne mnohem víc. Básně ze sešitu 78–79“), Kraków, 1981
  • Jeżeli w jakimś kraju („If in Some Country“), vydavatel Underground S.i.s.n, 1982
  • Ocalenie z nicości („Záchrana z nicoty“), K rakow, 1983
  • Niepodlegli nicości („Nezávislý na nicotě: vybrané a revidované básně a překlady“), Varšava, 1988
  • Magnetyczny punkt. Wybrane wiersze i przekłady („Magnetický bod: vybrané básně a překlady“), Varšava, 1996[9][10]
  • Nie szkodzi, 2002
  • „Kamień, szron“, Krakov, 2005
  • Wiersze wybrane („Vybrané básně“), Krakov, 2009
  • Przekreślony początek - vybrané básně, Vratislav, 2013

Reference

  1. ^ „Ryszard Krynicki (ur. 1943)“. Citováno 2017-11-25.
  2. ^ „Ryszard Krynicki Slova bez hranic“. Citováno 2017-11-25.
  3. ^ „Ryszard Krynicki“. Citováno 2017-11-25.
  4. ^ „ROCZNIK POLSKIEJ AKADEMII UMIEJĘTNOŚCI ROK 2015/2016“ (PDF). Citováno 2017-11-25.
  5. ^ „Ryszard Krynicki“. Citováno 2017-11-25.
  6. ^ „Ryszard Krynicki“. Citováno 2017-11-25.
  7. ^ „Ryszard Krynicki - laureát ceny Zbigniew Herbert Award 2015“. Citováno 2017-11-25.
  8. ^ „Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung“. Citováno 2017-11-26.
  9. ^ „Magnetický bod: vybrané básně“. Citováno 2017-11-25.
  10. ^ „Ryszard Krynicki“. Citováno 2017-11-25.