Rudolph Krejci - Rudolph Krejci

Rudolph (Rudy) Krejci
Rudy oříznutý 2x3.jpg
narozený
Rudolf Krejčí

4. března 1929
Hrušky, Československo
Zemřel09.12.2018 (ve věku 89)
Fairbanks, Aljaška, USA
NárodnostČeskoslovensko-americký
Pozoruhodná práce
Myšlenka „tří světů“; „Anticipatory Intelligence Study“; Problém vědomí.[1] Myšlenky a jazykoví zástupci; „Nature of Eureka and Creativity“, Srovnávací studie filozofie východ-západ [2] Rozpuštění problému realismu / antirealismu [3]
JazykyČesky, německy, francouzsky, anglicky, rusky, latinsky, Staroslověnština
ČasFilozofie 20. století
RegionyZápadní a východní filozofie
ŠkolyAnalytická filozofie, Fenomenologie (filozofie)
PoleFilozofie a dějiny Filozofie společenských věd
VlivyPředsokratická filozofie, Xenofany, Socrates, Platón, Aristoteles, Ockham, Hume, Comte, T.G. Masaryka, Karl Popper, Wittgenstein, Pitirim Sorokin, Goedel, a Vídeňský kruh Einstein Copenhagen School, Husserl
Rodinný životV roce 1959 se oženil s Helene Wachtlerovou v rakouském Innsbrucku; má čtyři děti, Sonju, Erica, Anitu a Pavla.

Rudolph Krejci (čeština: Rudolf Václav Krejčí; 4. března 1929 - 9. prosince 2018) byl československo-americký filozof a profesor, který byl zakladatelem programů filozofie a humanitních věd na University of Alaska Fairbanks a zakladatel a první děkan vysoké školy vysoké školy umění a věd v roce 1975.[4][5][6][7] V roce 1997, po 37 letech na univerzitě, se Krejci stal emeritním profesorem filozofie a humanitních věd.

Životopis

Portrét Rudyho Krejčího 1946 ve fotbalové soupravě pro Moravskou Slavii, Brno, Československo

Rudy Krejci se narodil v roce Hrušky, Morava (pak Československo ) v roce 1929.[1] Jeho otec, železničář, byl Čechoslovák, který získal základní vzdělání pouze v němčině. Jeho matka byla moravsko-slovenská s českým vzděláním.

Krejci studoval na střední škole v Praze Kroměříž a Brno, kde ho s filozofií seznámil profesor Antonín Kriz, který přeložil Aristotelovu práci do českého jazyka.[1] Studium bylo ukončeno 1. května 1949 z důvodu členství v protikomunistické disidentské studentské skupině. Krejci se musel skrývat v tajné místnosti otcova bytu, kde pobýval pět let.[8][9][10][11] V květnu 1954 s pomocí svého otce uprchl z Československa schovaný v rakvi pod uhelným vagónem pokrytým octem a hořčicí a dostal se do Vídeň, Rakousko. V letech 1954-1959 studoval Krejci na University of Innsbruck, Rakousko, obor filozofie, psychologie, ruská historie a literatura. V roce 1959 se stal doktorem filozofie.[1]

Krejci poté odešel do Spojených států pracovat jako inženýr pro Bechtel Corporation a Betlémská ocel,[12] a v roce 1960 mu byla nabídnuta smlouva o výuce ruského a německého jazyka na VŠE University of Alaska v Fairbanks. O dva roky později založil program Filozofie a 13 let poté přidal program Humanitní studia. Po jednom roce jako děkan umění a literatury založil novou Vysokou školu umění a věd.[5][13]

Kariéra Krejčího na univerzitě téměř skončila během politického sporu s bývalým prezidentem univerzity na Aljašce William Ransom Wood ohledně Chariot projektu, režim federální vlády k odpálení až šesti jaderných výbuchů podél severozápadního pobřeží Aljašky za účelem vytvoření nového hlubinného přístavu pro budoucí těžbu nerostů. V reakci na Krejčího nesouhlas s projektem Krejci řekl, že „Wood za mnou přišel a řekl mi: „Pokud budete pokračovat tak, jako nyní, existuje pouze jedna cesta, jedna cesta z Aljašky, přímá, dolů do nižších států.„V důsledku Krejčího odporu se Projekt Chariot nikdy nestal.[9][7]

V roce 2009 guvernér Sean Parnell předal Krejci ceny guvernéra pro humanitní obory za „zásluhy o humanitní obory ve státě Aljaška“.[12][14]

Filozofická práce a ideologie

Krejci byl celoživotním protivníkem nacismus a Komunismus,[8][9] a hlasitě podporoval intelektuální a kulturní svobodu, i když byla ohrožena jeho osobní bezpečnost a svoboda.[8][15]

Krejci přednášel filozofii v USA, Kanadě, Anglii, Evropě a Asii a spolupracoval s Mezinárodní Wittgensteinovo sympozium v rakouském Kirchbergu, panika Siu ve Washingtonu,[16] Viktor Frankl je logoterapie ve Vídni,[17] a Takashimova humanistická antropologie v Tokiu. V roce 1997 se Krejci stal emeritním profesorem filozofie a humanitních věd po 37 letech služby na univerzitě v Aljašce ve Fairbanks.[18]

Publikace

Krejčí setkání s filozofem a profesorem Karl Popper[5] v roce 1994 v Londýně.
  • Politika soužití: referát a přednáška v angličtině přednesené na University of Innsbruck do klubu OSN. Přednášky byly použity pro studenty studující překlady do různých cizích jazyků. Krejčí přednáška byla –ex tempore- přeložena do němčiny, francouzštiny a italštiny, 1958.
  • Eseje „Betrachtungen“: zprávy napsané na různá témata za rok 2006 Rádio Svobodná Evropa „Russian Radio Liberation, oba v Mnichově a BBC Radio v Londýně. Jazyky: čeština, němčina, angličtina a ruština, 1954-1955.
  • Rusko a Evropa: doktorská disertační práce na univerzitě v Innsbrucku, Ph.D. Filozofie, psychologie a Slavistika. University of Innsbruck, Rakousko, 1959.
  • Světový kongres komunistické mládeže ve Vídni: Krejci reportoval událost pro Josefa Jostena, redaktora exilového časopisu „Czechoslovak“ v Londýně společně s Pavel Tigrid, Český exil, bydlí v Paříži a vydává pro měsíčník „Svedectvi“, červenec 1959.
  • Apologia Philosophiae: Our Limits, Arctic Circle, University of Alaska Fairbanks 1962-63. Program filozofie, který bude představen na UAF, napsaný ve formě básně pro Williama Wooda, prezidenta University of Alaska, Fairbanks.
  • Institut kulturních studií Borealis: Předseda výboru pro zřízení Institutu kulturních studií zformulovaného v letech 1965-66 na VŠE University of Alaska Fairbanks jako doplňkový ústav k Ústavu geofyziky, biologie, námořní vědy a dalších vědecky zaměřených ústavů, 1965-1966.
  • Program kurzu Katedry filozofie: University of Alaska, Fairbanks počínaje úrovní 200 až 400, 1962-1963 / Úvod do filozofie a Úvod do logiky.
  • Wittgenstein a paradoxy ve filozofii: 2. místo Mezinárodní Wittgensteinovo sympozium, Kirchberg, Rakousko, 1977. Filtry[19][20][21]
  • T.G. Masaryk - společný jmenovatel našich kulturně-politických cílů: Unie výtvarných umění (SVU), odpověď na Václav Havel je Charta 77, Washington D.C., USA, 1978.
  • Problém filozofické interpretace afrických humanitních věd: University of California and Los Angeles (UCLA) - 1978.
  • Znovuobjevení pojmu vědomí ve vědě a filozofii 20. století: 9 Mezinárodní Wittgensteinovo sympozium, Kirchberg, Rakousko, 1984.[22][23]
  • Současná filozofie a její základy: 10 Mezinárodní Wittgensteinovo sympozium, Kirchberg, Rakousko, 1985.
  • Konkrétní logika T.G. Masaryk - včera a dnes: 11 Mezinárodní Wittgensteinovo sympozium, Kirchberg, Rakousko, 1986.
  • Apologia Philosophiae: Tokio - Dr. Takashima Institute, 1989.
  • Realismus a antirealismus ve filozofii vědy: Beiging International Conference of Philosophy and Science, Vol. 169, publikováno v Kluwer Academic Publishers, 1992 ISBN  0-7923-3233-4
  • Od Quantum and the Tao k Panetics, Trilogie a panetika: International Conference of Dr. Siu’s Panetics, Washington D.C., USA, 1991.[16]
  • Poslední setkání se sirem Karl Popper v červnu 1994 v Kenley: Nejprve publikováno v češtině na Masarykova univerzita, Brno, Česká republika 1998, ISSN  1211-3387.[5] Rudolf Krejci: Poslední setkání se sirem Karlem Popperem, Studia philosophica B49, s. 155-163, 2002 [22] [23]
  • Cestuje kolem světa 1893 - 1898 - Jan Eskymo Welzl: Přeloženo z němčiny do češtiny, Paseka, Praha, Česká republika, 1997. ISBN  80-7185-132-9 [24]
  • Gabriel, Jiří; Zouhar, Jan; Krejčí, Rudolf (2001). Pavlincová, Helena (ed.). "Český filozof na Aljašce: rozhovor s univ. Prof. Rudolfem Krejčím" [Český filozof na Aljašce: rozhovor s Rudolfem W. Krejčím]. Sborník Prací Filozofické Fakulty Brněnské Univerzity. B, Řada filozofická. Masarykova univerzita. 50 (B48): 117–133. ISSN  0231-7664.[8]
  • "Zpověď starého filozofa" [Vyznání starého filozofa] (PDF). Studia Philosophica (v češtině). Masarykova univerzita. 57 (1): 83–98. 2010. ISSN  1803-7445.[24]
Rehabilitační ceremoniál během zahájení UA Fairbanks v květnu 1993. Po 30 letech obdrželi přední vědci v projektu Chariot, Dr. Pruitt a Dr. Viereck, čestný doktorát za přínos pro vědu. Zleva doprava: Dr. Roederer, Dr. Krejci, Mrs a Dr. Pruitt
Pamětní kámen v Hubenově v České republice, postavený před místní veřejnou školou na počest této události v roce 2013. Překlad: „Hodinu před koncem války, přesně na tomto místě, byl Antonín Novák zastřelen vojáky SS. Jeho kolega přítel Rudolf Krejci přežil, aby mohl pokračovat v boji proti násilí. Nyní je profesorem filozofie na univerzitě na Aljašce ve Fairbanks. “

Reference

  1. ^ A b C d "Rudolf Krejčí" (v češtině). Brno, Česká republika: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.
  2. ^ Adolf Huebner: Die Aufgabe der Philosophie in der Gegenwartt. Desáté mezinárodní Wittgensteinovo sympozium v ​​Kirchbergu, publikováno v Mensch Natur Geselschaft, Insbruck 1985 [1]
  3. ^ R.S. Cohen, R. Hilpien a Qiu Renzong, realismus a antrealismus ve filozofii vědy, s. 11-19, Peking International Conference, Kluwer Academic Publishers, 1992 ISBN  0-792332334
  4. ^ "Rudolph Waclav" Rudy "Krejci 1929 - 2018". Daily News-Miner. Citováno 20. února 2020.
  5. ^ A b C d Michael Welsh, Vysoká škola svobodných umění na UAF: Děkuji Rudy Krejci !, Fairbanks, 2009. [2]
  6. ^ Aljašské humanitní fórum, zpravodaj, jaro 2010 - Rudy Krejci převzal ocenění za humanitní vědy od guvernéra roku 2009 [3]
  7. ^ A b Rudy Krejci byl vyslechnut Danem O'Neillem ve Fairbanks na Aljašce 16. června 2011 [4]
  8. ^ A b C d Jiří Gabriel, Jan Zouhar, Rudolf Krejci: český filozof na Aljašce. Rozhovor s Rudolphem W. Krejčím. Studia Minora Facultaties Philosophicae Universitatis Brunensis, B 48, s. 117-133, 2001, ISSN  0231-7664 [5][6][7]
  9. ^ A b C Kato, Takashi (2014). „Filozof pod sluncem Midnite“ (PDF). Studia Philosophica (v češtině). Masarykova univerzita, Brno, Česká republika. 61 (1): 3–9. ISSN  1803-7445.
  10. ^ Dan O'Neill: Projekt Chariot Myšlenky na historii, veřejnou politiku a etiku, referenční rámec, nepravidelná publikace Fóra humanitních věd na Aljašce, sv. 1, č. 1, červenec 1989 [8]
  11. ^ Dokument o Rudém Krejčím na Česká televize, publikováno 17. ledna 2015 [9]
  12. ^ A b Článek Newsminer.com: Fairbanksans oceněn guvernérovými cenami za umění, humanitní vědy. Publikováno 26. 10. 2009 [10]
  13. ^ Aljaška Dispatch News, Rudy Krejci získává ceny guvernéra, Citováno 15. 4. 2015 [11]
  14. ^ Aljašské humanitní fórum, stránka s příjemci ceny guvernéra, vyvoláno 1. 5. 2015 [12][13]
  15. ^ John Creed, popis dokumentu o Rudy Krejci napsaný 18. května 2012 [14]
  16. ^ A b Debra Rae: New Spirituality, Old Lie. 2010
  17. ^ Rudolph Krejci, Logoterapie východ - západ, Mezinárodní fórum pro logoterapii, svazek 9, číslo 1, jaro / léto 1986, s. 40-46.[15]
  18. ^ UAF - seznam správy, fakulty a mimořádných událostí, katalog 2014/2015
  19. ^ Elisabeth Leinfellner (1978). Wittgenstein a paradoxy ve filozofii. Wittgenstein a jeho dopad na současné myšlení: sborník z druhého mezinárodního sympozia Wittgenstein, 29. srpna až 4. září 1977, Kirchberg / Wechsel (Rakousko); Redakce, Elisabeth Leinfellner, distribuováno D. Reidel Pub. Co ... 2--82. [16]
  20. ^ Krejci, R., Wittgenstein and the Paradoxes in Philosophy, in: E. & W. Leinfellner & H. Berghel & A. Hübner (Hrsg.), Wittgenstein und sein Einfluß auf die gegenwärtige Philosophie / Wittgenstein and His Impact on Contemporary Thought. Proceedings of the 2nd International Wittgenstein-Symposium, Kirchberg am Wechsel 1977, Wien 1978 (Schriftenreihe der Wittgenstein-Gesellschaft, Bd. II).[17]
  21. ^ Naskenovaná kopie sborníku z 2. dne Mezinárodní Wittgensteinovo sympozium [18]
  22. ^ Renu Sharma: Hypnosis: Psycho-Philosophical Perspectives and Therapeutic Relevance, str. 294, Concept Publishing Co, Nové Dillí, 2011. ISBN  8180697274 [19]
  23. ^ Roderick M. Chisholm: Philosophie des Geistes, Philosophie der Psychologie: Akten des 9. Internationalen Wittgenstein Symposiums: 19. bis 26. August 1984, str. 65, Hölder-Pichler-Tempsky, 1985
  24. ^ Rudolf Krejci: Kofese starého filozofa, Studia philosophica, 2010, ročník 57, číslo 1, s. 1 83-98 [20][21]

externí odkazy

Další čtení

  • Andrew Fusek Peters: Profesor filozofie, mimo provoz. Evan Brothers Limited, Londýn, 2002, ISBN  0237523167
  • Andrew Fusek Peters: Nejprve žít, pak filozofovat. Báseň k 75. narozeninám Rudiho Krejčího. 2004
  • Andrew Fusek Peters, báseň Rudi SS, Hubenov, Československo 1945, 1. – 3. Května
  • Ludek Navara: Příběhy železné opony. Publikováno v Host, Brno, 2004, ISBN  978-80-7294-135-3
  • Michal Pehr: Český filozof na Aljašce. Americke Listy, 2007