Královský maďarský honvéd - Royal Hungarian Honvéd

The Královský maďarský honvéd (maďarský: Magyar Királyi Honvédség), Královská maďarská honved nebo Královský uherský Landwehr (Němec: königlich ungarische Landwehr),[1][2][3] běžně známý jako Honved, Honvéd nebo v maďarštině, Honvédség (množné číslo označující celou armádu včetně všech honvédských jednotek), byl jedním ze čtyř ozbrojené síly (Bewaffnete Macht nebo Wehrmacht) z Rakousko-Uhersko od roku 1867 do roku 1918. Ostatní byli jeho protějškem Rakouský Landwehr, Společná armáda a Císařské a královské námořnictvo. Slovo „honvéd“ znamená poddůstojnický voják bez hodnosti, doslovně „Obránce vlasti“. „Honvédség“ je stupeň podstatného jména a odkazuje na komunitu, instituci těchto vojáků.
Dějiny

Slovo honvéd v maďarštině (v anglických zdrojích někdy „honved“)[4][5][6]) znamená „obránce vlasti“ a poprvé se objevil během 1848 revolucí. V té době to bylo jméno pro dobrovolníky, kteří byli zaměstnáni několik týdnů nebo gyözelemig (tj. „do vítězství“) a poslán do boje s Srbové a Chorvati. Následná většina bojů byla proti Říše Rakouska načež řada pravidelných císařských pluků přešla na maďarskou stranu. Někteří dobrovolníci byli připojeni k těmto stávajícím plukům a někteří se přidali k novým regulárním plukům. V důsledku toho je termín honvéd byl používán k označení všech příslušníků maďarských pozemních sil v letech 1848-49. Honvéd byl nakonec s ruskou pomocí poražen Rakouskem.
V návaznosti na Rakousko-uherský kompromis z roku 1867, Královský maďarský honvéd byl obnoven pro Maďarsko a Císařsko-královský Landwehr byl vytvořen pro Rakousko, ale oba státy musely pokračovat ve financování rakousko-uherského Společná armáda, mnohem větší než oba. Společné rakousko-uherské válečné ministerstvo bylo zformováno okamžitě pro velkou společnou armádu, ale nemělo právo přímo velet menším rakouským Landwehru a maďarským honvédským vojskům, které byly příslušně pod přímou kontrolou samostatných rakouských a maďarských ministerstev Obrana. Rakouskí a maďarští ministři obrany nebyli podřízeni velení a jurisdikci ministerstva společné války; byli podřízeni pouze svým vlastním předsedům vlád a příslušným parlamentům ve Vídni a Budapešti.[7]
Monarcha se stal nejvyšším válečníkem a měl veškerou moc nad strukturou, organizací a správou armády. Jmenoval vysoké úředníky, měl právo vyhlásit válku a byl vrchním velitelem armády.
21. května 1893 byl odhalen honvédský památník Budapešť na památku činů maďarské národní armády během Maďarská revoluce z roku 1848 -49. Od roku 1919 do roku 1945 Honvédség bylo také jméno dané Královská maďarská armáda.
Struktura
Maďarský Landwehr sestával z územních jednotek z maďarské poloviny říše (tzv Transleithania nebo Země koruny svatého Štěpána. Mezi tato území patřilo dnešní Maďarsko, Slovensko (tzv. Horní Maďarsko, maďarský: Felvidék) a části současných zemí Rumunsko, počítaje v to Sedmihradsko a Banát, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko (Prekmurje / Üpper Mur) a Rakousko (Burgenland ).
Obvykle termín Landwehr znamená jednotky omezené bojové síly. To nebyl případ maďarských honvédů. I když početně slabší - byly jen tři prapory za pěchota pluk místo obvyklých čtyř v Společná armáda - vojáci byli běžnými bojovými vojáky a byli vysoce vycvičení.
Královský maďarský honvéd byl rozdělen na maďarský honvéd a Královská chorvatská domobrana (nazývaný také chorvatsko-slavonský Landwehr). The Chorvatsko-maďarské vyrovnání z roku 1868 udělil Chorvatům právo na vstup chorvatský jako jejich pracovní a příkazový jazyk v rámci jejich jednotek. Kromě toho byly chorvatsko-slavonské honvédské jednotky podřízeny Zákaz v Agram a ne ministru národní obrany v roce Budapešť. Ban i ministr obrany však byli podřízeni Předseda vlády Maďarska .
Nábor
V době míru důstojníci maďarského Honvédu buď přestupovali z regulárních maďarských pluků Společné armády (K.u.K.), nebo absolvovali Vojenskou akademii Ludovika (kadetní škola otevřená v roce 1872 speciálně pro výcvik Honvédu důstojníci ) v Budapešti. Od roku 1869 byli řadoví vojáci Honvédu přijímáni jako součást obecného branného procesu společné armády, přičemž jednotliví maďarští branci byli přidělováni konkrétním K.u.K. nebo honvédské pluky podle požadovaného počtu. O vstupu do honvédského kontingentu nebo do společné armády bylo rozhodnuto losováním.[8] Honvédský voják, který byl zařazen ve věku 21 let, se předtím, než přešel do zálohy, zavázal 24 měsíců aktivní služby. Závazek povinné služby skončil ve věku 36 let.[9]
Landwehr okresy
- I okres Landwehr – Budapešť
- M.kir. I budapesti honvéd kerületi parancsnokság
- II Landwehr District – Segedín
- M.kir. II szegedi honvéd kerületi parancsnokság
- III Landwehr District – Kassa (Kaschau; nyní Košice, Slovensko)
- M.kir. II. Kassai honvéd kerületi parancsnokság
- IV Landwehr District – Pozsony (Pressburg; nyní Bratislava, Slovensko)
- M.kir. IV pozsonyi honvéd kerületi parancsnokság
- V okrese Landwehr – Kolozsvár (Klausenburg, nyní Cluj-Napoca, Rumunsko)
- M.kir. V kolozsvári honvéd kerületi parancsnokság
- VI Okres Landwehr – Záhřeb (Agram)
- M.kir. VI zágrábi horvát-szlavon kerületi parancsnokság
Útvary a jednotky královského maďarského honvédu
Královský maďarský honvéd byl stálou armádou Maďarska. Součástí Honvédu byla Královská chorvatská domobrana (Kraljevsko hrvatsko domobranstvo), která se skládala z 1 pěchotní divize (ze 7 v Honvédu) a 1 jezdeckého pluku (z 10 v Honvédu). Jeho pořadí bitvy po vypuknutí První světová válka v roce 1914 bylo toto:
- 6 okresů Landwehr (Distrikte)
- 2 pěší divize (Infanterie Truppendivisionen)
- 2 jezdecké divize (Kavallerie Truppendivisionen)
- 4 pěchotní brigády (Infanteriebrigaden)
- 12 samostatných pěších brigád
- 4 jezdecké brigády (Kavalleriebrigaden)
- 32 pěších pluků (Infanterie-Regimenter)
- 10 pluků husarů (Husaren-Regimenter)
- 8 polních dělostřeleckých pluků (Plukovník Feldkanonen)
- 1 koňský dělostřelecký prapor (Reitende Artillerie Abteilung)
V roce 1915 je jednotky celé armády, které měly přezdívky nebo čestné tituly, na příkaz ministerstva války ztratily. Poté byly jednotky označeny pouze svým číselným označením, ale praxe čestných titulů zůstala v Honvédu.
Všechny podrobnosti se týkají roku 1914:
Pěší divize
- 20. honvédská pěší divize – Nagyvárad (Großwardein)
- Velitel: Feldmarschalleutnant Friedrich von Csanády
- 39. honvédská pěší brigáda - Nagyvárad
- Velitel: generálmajor Koloman Patzák
- 40. honvédská pěší brigáda – Szatmárnémeti (Sathmar)
- Velící důstojník: plukovník Béla Tarnáky
- 41. honvédská pěší divize - Budapešť
- Velitel: Feldmarschalleutnant Johann Nikić
- 81. honvédská pěší brigáda - Budapešť
- Velitel: generálmajor Eugen Perneczky
- 82. honvédská pěší brigáda – Veszprém (Wesprim)
- Velitel: generálmajor Rudolf Schamschula
Nezávislé pěchotní brigády
- 45. honvédská pěší brigáda – Segedín
- Velitel: generálmajor Rudolf Seide
- 46. honvédská pěší brigáda – Lugos
- Velitel: generálmajor Lehel Festl
- 73. honvédská pěší brigáda – Pozsony
- Velící důstojník: plukovník Paul von Nagy
- 74. honvédská pěší brigáda – Nyitra
- Velitel: generálmajor Franz Cvrček
- 75. honvédská pěší brigáda – Kolozsvár
- Velitel: generálmajor Karl Lippner von Nagyszentmiklós
- 76. honvédská pěší brigáda – Nagyszeben
- Velící důstojník: plukovník Adalbert Benke von Tardoskedd
- 77. honvédská pěší brigáda – Kassa
- Velící důstojník: plukovník Desiderius Molnár von Péterfalva
- 78. honvédská pěší brigáda – Miskolcz
- Velitel: generálmajor Josef Foglár
- 79. honvédská pěší brigáda – Budapešť
- Velitel: generálmajor Koloman Tabajdi
- 80. honvédská pěší brigáda – Pécs
- Velící důstojník: plukovník Johann Háber
- 83. honvédská pěší brigáda – Agram
- Velitel: generálmajor Nikolaus Ištvanović von Ivanska
- 84. honvédská pěší brigáda – Osijek
- Velící důstojník: plukovník Daniel Kolak
Jízdní divize
- 5. honvédská jízdní divize Budapešť
- Velitel: Feldmarschalleutnant Ernst Anton von Froreich-Szábo
- 19. honvédská jízdní brigáda - Budapešť
- Velitel: generálmajor Ferdinand Graf von Bissingen und Nippenburg
- 23. honvédská jízdní brigáda – Zalaegerszeg
- Velící důstojník: plukovník baron Colbert Zech
- 11. honvédská jízdní divize – Debreczen
- Velitel: generálmajor Julius Freiherr Nagy von Töbör-Éthe
- 22. Landwehr Cavalry Brigade - Segedín
- Velící důstojník: plukovník Karl Czitó
- 24. Landwehr Cavalry Brigade - Kasso
- Velící důstojník: plukovník Ladislav Jóny von Jamnik
Pěší pluky
I. | II. |
---|---|
|
|
Jezdecké pluky

- 1. budapešťští honvédští husaři
- 19. honvádská jezdecká brigáda - 5. honvédská jezdecká divize
- Velící důstojník: plukovník Colbert Zech von Deybach Freiherr von Hart und Sulz - Debachi Zech Colbert harti és sulzi báró, ezredes
- 2. Debreczen honvédští husaři
- 22. honvédská jezdecká brigáda - 11. honvédská jezdecká divize
- Velící důstojník: podplukovník Johann Flór - Flór János alezredes
- 3. segedínští honvédští husaři
- 22. honvédská jezdecká brigáda - 11. místo[10] Honvédská jízdní divize
- Velící důstojník: podplukovník Árpád Cserépy von Kisruszka - Kisruszkai Cserépy Árpád alezredes
- 4. Szabadka Honvéd husaři
- I a II Sqns, 23. honvédská pěší divize
- III. A IV. Peruť, 20. honvédská pěší divize
- V. a VI. Peruť, 41. honvédská pěší divize
- Velící důstojník: podplukovník Nikolaus Jankovich von Jeszenicze - Jeszeniczai Jankovich Miklós alezredes
- 5. husa Kassa Honvéda
- 24. honvédská jezdecká brigáda - 11. honvédská jezdecká divize
- Velící důstojník: plukovník Paul Hegedüs - Hegedüs Pál ezredes
- 6. Zalaegerszeg honvédští husaři
- 23. honvédská jezdecká brigáda - 5. honvédská jezdecká divize
- Velící důstojník: podplukovník Ladislav Forster von Szenterzsébet - Szenterzsébeti Forster László alezredes
- 7. Pápa honvédští husaři
- 23. honvédská jezdecká brigáda - 5. honvédská jezdecká divize
- Velící důstojník: plukovník Johann Graf Lubienski - Gróf Lubienski János ezredes
- Pécs Honvédští husaři 8
- 19. honvédská jezdecká brigáda - 5. honvédská jezdecká divize
- Velící důstojník: podplukovník Alexius Thege von Konkoly - Konkoly Thege Elek alezredes
- 9. Maros-Vásárhely Honvédští husaři
- 24. honvédská jezdecká brigáda - 1. honvédská jezdecká divize
- Velící důstojník: plukovník Koloman Géczy von Garamszeg - Garamszegi Géczy Kálmán ezredes
- 10. Varazdin Honvédští husaři
- I a II Sqns, 36. honvédská pěší divize
- III a IV Sqns, 42. honvédská pěší divize
- V a VI. Sqns, 13. honvédská pěší pěchota
- Velící důstojník: podplukovník Alois Hauer - Hauer Alajos alezredes
Polní dělostřelecké pluky
- 1. pluk dělostřelectva - 1. honvéd tábori ágyúsezred
- Posádka: Budapešť - 4. honvédská pěší divize - I. obvod Landwehr
- vytvořeno: 1913
- Velící důstojník: plukovník Anton Hellebronth von Tiszabeö - Tiszabeöi Hellebronth Antal ezredes
- 2. pluk polního dělostřelectva - 2 honvéd tábori ágyúsezred
- Posádka: Nagyszeben - 23. honvédská pěší divize - V. obvod Landwehr
- vytvořeno: 1914
- Velící důstojník: podplukovník Ladislaus Thaisz - Thaisz Lázló alezredes
- 3. pluk polního dělostřelectva - 3 honvéd tábori ágyúsezred
- Posádka: Kassa - 39. honvédská pěší divize - III. Obvod Landwehr
- vytvořeno: 1914
- Velící důstojník: podplukovník Heinrich Loidin - Loidin Henrik alezredes
- 4. pluk polního dělostřelectva - 4 honvéd tábori ágyúsezred
- Posádka: Nyitra - 37. honvédská pěší divize - IV. Okres Landwehr
- vytvořeno: 1914
- Velící důstojník: podplukovník Alexander Mattanovich - Mattanovich Sándor alezredes
- 5. pluk polního dělostřelectva - 5 honvéd tábori ágyúsezred
- Posádka: Maros-Vásarhely - 38. honvédská pěší divize - V. obvod Landwehr
- vytvořeno: 1914
- Velící důstojník: podplukovník Egon Stráner - Sztráner Jenő alezredes
- 6. pluk polního dělostřelectva - 6 honvéd tábori ágyúsezred
- Garrison: Agram - 42. honvédská pěší divize - VI Landwehr District
- vytvořeno: 1914
- Velící důstojník: podplukovník Rudolf Sekulić - Sekulić Rezső alezredes
- 7. pluk polního dělostřelectva - 7 honvéd tábori ágyúsezred
- Posádka: Hajmaskér - 41. honvédská pěší divize - VII. Obvod Landwehr
- vytvořeno: 1914
- Velící důstojník: podplukovník Gustav Kapp - kapitán Gusztáv alzredes
- 8. pluk polního dělostřelectva - 8. honvéd tábori ágyúsezred
- Posádka: Hajmaskér - 20. honvédská pěší divize - II. Obvod Landwehr
- vytvořeno: 1914
- Velící důstojník: plukovník Albert Pohl - Pohl Albert ezredes
- 1. honvédská koňská dělostřelecká divize - honvéd lovastüzér osztály
- Garrison: Szeged - 11. honvédská jezdecká divize - II Landwehr District
- vytvořeno: 1914
Muzeum pokrytí
Historie rakousko-uherských sil je podrobně dokumentována v Vojenské historické muzeum ve Vídni, kterou založil císař Franz Joseph I. jako Muzeum císařsko-královského soudního vyzbrojování (k.k. Hofwaffenmuseum). Ve speciální výstavní skříni v pavilonu V (sál Franze Josefa) muzea je vystaveno několik uniforem císařského královského Landwehru, reliéf na zadní straně kabinetu ukazuje území, ze kterých maďarský Landwehr a Imperial Royal Landwehr přijati.[11]
Reference
- ^ Rakousko-uherská pěchota, Královský maďarský Landwehr (Honvéd) sekce na www.austro-hungarian-army.co.uk. Přístup k 18. červenci 2013
- ^ Oř, Henry Wickham; Phillips, Walter Alison a Hannay, David (1914). Krátká historie Rakouska-Uherska a Polska, Encyclopædia Britannica Company.
- ^ Ortner, M. C. a Artlieb, Erich (2003). With Drawn Sword: Austro-Hungarian Edged Weapons from 1848 to 1918. Verlag Militaria.
- ^ Tucker, Spencer C. (2005). První světová válka, svazek 1, str. 1053.
- ^ Liga národů (1938). Ročenka vyzbrojování; obecné a statistické informacePublikace Ligy národů. p. 426.
- ^ Zpráva JPRS: Východní Evropa, vydání 23-31, Foreign Broadcast Information Service, 1992, s. 18.
- ^ Eric Roman (2003)
- ^ Lucas, James. Bojové jednotky rakousko-uherské armády 1868-1914. p. 22. ISBN 0-946771-04-9.
- ^ Sagvari, Gyorgy. Maďarská honvédská armáda. 40–41. ISBN 978-3-902526-31-1.
- ^ „Maďarský Landwehr (Honvéd) kavalérie k srpnu 1914“. Citováno 17. srpna 2014.
- ^ Johann Christoph Allmayer-Beck: Muzeum Das Heeresgeschichtliche ve Vídni. Saal VI - Die k. (U.) K. Armee von 1867-1914, Vídeň, 1989, s. 25.
Literatura a zdroje
- Allmayer-Beck, Johann Christoph a Lessing, Erich (1974). Die K.u.k. Armee. 1848–1918 („Císařská a královská armáda 1848-1918“), Verlag Bertelsmann, Mnichov, 1974, ISBN 3-570-07287-8.
- k.u.k. Kriegsministerium Dislokation und Einteilung des k.u.k Heeres, der k.u.k. Kriegsmarine, der k.k. Landwehr und der k.u. Landwehr („Sídlo a organizace armády k.u.k., námořnictva k.u.k., k.k. Landwehr a k.u. Landwehr“) v Seidelově kleines Armeeschema - publikoval Seidel & Sohn, Vídeň, 1914
- Rest, Stefan, Ortner, M. Christian a Ilmig, Thomas (2002). Des Kaisers Rock im 1. Weltkrieg („Císařův kabát v první světové válce“). Verlag Militaria, Vídeň. ISBN 978-3950164206
- k.u.k. Kriegsministerium (1911/12). Adjustierungsvorschrift für das k.u.k. Heer, die k.k. Landwehr, die k.u. Landwehr, die verbundenen Einrichtungen und das Korps der Militärbeamten („Pravidla oblékání pro armádu k.u.k., k.k. Landwehr, k.u. Landwehr, přidružené organizace a sbor vojenských úředníků“), Vídeň.