Římskokatolická diecéze Nitra - Roman Catholic Diocese of Nitra - Wikipedia
Diecéze Nitra Dioecesis Nitriensis Biskupstvo Nitra | |
---|---|
Erb | |
Umístění | |
Země | Slovensko |
Území | Nitrianský kraj, části Trenčianský kraj |
Církevní provincie | Bratislava |
Statistika | |
Plocha | 5 932 km2 (2290 čtverečních mil) |
Populace - Celkem - katolíci (včetně nečlenů) | (od roku 2016) 685,187 568,895 (83%) |
Informace | |
Označení | římský katolík |
Obřad | Římský obřad |
Založeno | Června 880 |
Katedrála | Katedrála sv. Emmerama v Nitra |
Současné vedení | |
Papež | Francis |
Biskup | Viliam Judák |
Mapa | |
Mapa diecéze | |
webová stránka | |
biskupstvo-nitra.sk |
The Diecéze Nitra (Slovák: Nitrianska diecéza; latinský: Dioecesis Nitriensis; maďarský: Nyitrai egyházmegye) je římskokatolická diecéze western Slovensko se sídlem v Nitra. Od roku 2020[Aktualizace], biskup je Viliam Judák.
Dějiny
Diecéze vznikla jako první na území dnešního Slovenska kolem roku 880 (od Diecéze Řezno ), v době Velká Morava. Jeho prvním biskupem byl Svatý Metoděj. Jeho osud po pádu Velké Moravy není znám. To bylo obnoveno v roce 1105 jako součást církevní provincie Ostřihom v Maďarské království. V roce 1977 byla převzata z Ostřihomské arcidiecéze a připojena k nově založené Diecéze Trnava. Před reorganizací v roce 2008 se nacházela v západních částech Trenčín a Žilina regiony (v zásadě první Kraj Trencsén ) s pruhem spojujícím město Nitra. Mělo rozlohu 5 321 km² a počet obyvatel této oblasti byl 838 861, z nichž přibližně 84% bylo katolické víry (2004).
Dne 14. února 2008 došlo k reorganizaci území diecéze. Diecéze ztratila severní části nově vytvořené Žilinská diecéze, ale získala území kolem "pásu" a jižní části od Arcidiecéze Bratislava-Trnava.
Biskupové přes 1892
- Svatý Metoděj v Soluni
- Wiching (880—891)[1][2]
- Anonymus (900–906) (?)
- Svätý Bystrík (?1005—1046)
- Gerváz (1106)
- I. Miklós (1133)
- Pál (Savol) (1137)
- I. János (1156)
- I. Tamás (1165)
- Edvárd (1168–1198)
- II. János (1204)
- I. Vince (1220–1222)
- I. Jakab (1223–1240)
- I. Ádám (1241)
- Bartolomäus (1242–1243)
- II. Ádám (1244–1252)
- II. Miklós (1253–1255)
- II. Vince (1255–1272)
- I. Fülöp (1272)
- I. Péter (1279–1281)
- Pascház (1281–1297)
- III. János (1302—1328)
- Mieszko z Bytomu (1328—1334)
- Vasvári Vid (Vitus de Castroferreo) (1334–1347)
- III. Miklós Vásári (1347—1348)
- Nicholas Apáti (1349)
- I. István de Insula (Szigeti) (1350–1367)
- I. László de Demjen (Demjéni) (1368–1372)
- Domonkos de Novoloco (Újhelyi) (1373–1384)
- I. Dömötör (1387–1388)
- I. Gergely (1388–1392)
- II. Mihály de Hédervári (1393–1399)
- II. Péter Poliak (Polonus) (1399–1403)
- Hinco (1404–1427)
- I. György Berzeviczy (1429–1437)
- Dénes Szécsi de Felsőlendva (1438–1439)
- II. László Csetneki (1440–1447)
- IV. Miklós (1448–1456)
- Albert Hangács Vétesi (1458–1459)
- Illés (1460–1463)
- II. Tamás Debrenthei (1463–1480)
- II. Gergely (1484–1492)
- I. Antal Sánkfalvi (1492–1500)
- V. Miklós Bácskai (1501–1503)
- Zsigmond Thurzó (4. srpna 1503-15. Listopadu 1504)
- II. István Podmanický (1505-1530)
- I. Ferenc Thuróo (1534-1557)
- Pál Abstemius-Bornemissza (1557-1579)
- Zakariás Mossóczy (1582-1587)
- III. István Fejérkövy (1587-1596)
- Ferenc Forgács (1596-1607)
- István Szuhay (1607- † 9. června 1608)
- Bálint Lépes (1608-1619)
- János Telegdy (1619-1624)
- V. István Bosnyák (1644)
- V. János Püsky (1645-1648)
- II. György Szelepcsényi (1648-1666)
- Leopold Karl von Kollonitsch (1666-1669)
- III. Tamás Pálffy (1669-1679)
- János Gubasóczy (1679-1685)
- III. Péter Korompay (1686-1690)
- II. Jakab Haskó (1690-1691)
- I. Balázs Jáklin (1691-1695)
- III. László Mattyasovszky (1696-1705)
- IV. Hrabě László Ádám Erdödi de Monyorókerék (1706-1736)
- János Ernő Harrach (1738-1739)
- I. hrabě Imre Gábor Esterházy de Galántha (1740-1763)
- János Gusztínyi-Zubralovszky (1. ledna 1764- † 31. ledna 1777)
- Antal Révai (1780-1783)
- Ferenc Xavér Fuchs (1787-1804)
- József Kluch (1808-1826)
- József Vurum (1827-1838)
- Imre Palugyay (1838 † 27. července 1858)
- Ágoston Roskoványi (1859-1892)
Noví biskupové
Imre Bende
Biskup Imre Bende (narozen 28. srpna 1824, Baja, Maďarsko - zemřel 26. Března 1911, Nitra) byl náboženský spisovatel a spisovatel římský katolík Banskobystrický biskup v roce 1887, poté nitrianský biskup v roce 1893. Vystudoval teologii na vídeňské univerzitě a v roce 1847 v Kalocse vysvěcen na kněze. V roce 1869 se stal knězem v Novi Sad. V letech 1878 až 1884 byl zvolen úředníkem maďarského parlamentu,[3] pro Maďarská liberální strana.
Vilmos Batthyány
Viliam Batan[4] nebo Vilmos Batthyány (celým jménem Hung. Vilmos Németújvár hrabě Batthyány Mary Tivadar Gobert)[5] (narozen 14. března 1870, Zalaszentgrót, Maďarsko dnes - zemřel 24. listopadu 1923, Körmend, Maďarsko)
Narozen do Batthyány, šlechtická rodina Maďar, syn hraběte Batthyány de Németújvár a hraběnky Zikmunda Erdődyho.[6]
Studoval filozofie a teologie na University of Innsbruck a Řím a obdržel doktorát v církevní právo. V roce 1894 byl vysvěcen na kněze a byl nitrianským kononem, nitrianským pomocným biskupem (1904); v roce 1911 se stal Nitrianský biskup.[7]
Po založení Československo v roce 1918 byla maďarská církevní hierarchie vnímána jako hrozba pro národní zájmy nové republiky a požadovala rezignaci. Batan jako právník se snažil postavit proti požadavkům, ale byl neúspěšný a několik maďarských prelátů bylo doprovázeno na most přes Dunaj v Ostřihom.[8] Batan krátce poté odešel.[9]
Karol Kmeťko
Karol Kmeťko (narozen 12. prosince 1875, Dolní Držkovce - zemřel 22. prosince 1948, Nitra) byl římskokatolický duchovní, nitrianský biskup a autor náboženských knih a článků.
Karol Kmeťko byl jedním ze signatářů Martinské deklarace ze dne 30. října 1918. V letech 1918 až 1920 byl členem Revolučního národního shromáždění, v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Na základě svého mandátu rezignoval v roce 1922 poté, co převzal funkci biskupa.[10]
Po rozpadu Rakouska-Uherska a vytvoření Československa byl nitrianský biskup (Viliam Batan) vyloučen z Československa. Papež Benedikt XV tajně jmenoval Karola Kmeťka nitrianským biskupem 16. prosince 1920.[11] 11. května 1944 ho papež Pius XII. Jmenoval arcibiskupem ad personam.[12]
Eduard Nécsey
Dr. Eduard Nécsey (narozen 9. února 1892, Oslany - zemřel 19. června 1968, Nitra) byl římskokatolický kněz, titulární arcibiskup a apoštolský administrátor nitrianské diecéze. Studoval a vysvěcen na Innsbruck V roce 1943 byl jmenován pomocným biskupem nitrianské diecéze a v Nitře byl vysvěcen 16. května 1943. Obhájil své jmenování komunistickým režimem a ten se zúčastnil II. Vatikánský koncil; zemřel v Nitře v roce 1968.[13]
Ján Pásztor
Ján Pásztor (narozen 27. ledna 1912, Prievidza - zemřel 8. listopadu 1988) Vzdělaný ve své rodné zemi Prievidza. Studoval teologie v nitrianském semináři a na Univerzita Karlova. Vysvěcení v roce 1934 na farnosti Nitra a další studytill 2.sv.v. Doktorát teologie na Karlově univerzitě (1937), právo na Bratislavské univerzitě (1942). Knězem se stal v Dubnici v roce 1947 a v roce 1950 byl internován v táboře v Močenku a v roce 1953 uvězněn. Po propuštění působil jako farní administrátor do roku 1961 a do roku 1967. Papež Pavel VI. Ho jmenoval konzultorem Římské komise pro revizi Církevního zákoníku (1968), později se stal kapitulním vikářem. V 60. letech vyjednával mezi českou vládou a Vatikánem a v roce 1973 byl jmenován nitrianským biskupem.[14]
Ján Chryzostom Korec
Ján Chryzostom Korec; narozen 22. ledna 1924; zemřel 24. října 2015.
Byl vysvěcen v roce 1950 a jmenován biskupem v roce 1951 (ve 27 letech a byl tajně vysvěcen). 6. února 1990 byl jmenován nitrianským biskupem (kardinál v roce 1991); do důchodu 9. června 2005.
Viliam Judák
Viliam Judák je současný biskup.
Reference
- ^ Seznam biskupů na webové stránce diecéze.
- ^ Seznam biskupů na catholic-hierarchy.org
- ^ Pallas nagy lexikona. Budapešť: A Pallas Irodalmi és Nyomdai Rt., 1893–1897.
- ^ BAŤÁN, Viliam. In: Biografický lexikón Slovenska: I A - B. Martin: Slovenská národná knižnica, 2002. 638. p 265.
- ^ GUDENUS, János József. Magyarországi főnemesség XX. századi genealógiája. Budapešť: Heraldika; (Arcanum, 2005). Kapitola Batthyány, p129.
- ^ GUDENUS, János József. Magyarországi főnemesség XX. századi genealógiája. (Budapešť: Heraldika; Arcanum, 2005). Kapitola Batthyány, p129
- ^ VICZIÁN, János. Batthyány Vilmos. In: Magyar Katolikus Lexikon. Vyd. Diós, István. Budapešť: Szent István Társulat
- ^ DOLINSKÝ, Juraj. Cirkev a štát na Slovensku v letech 1918 - 1945. Redakcia Mgr. Mária Fúriková. (Trnava: Dobrá kniha, 1999.). p25-30
- ^ KISS, Balázs. Államfordulat Nyitrán (1918–1923). Kisebbségkutatás - Szemle a hazai és külföldi irodalomból - Menšinové studie a recenze (Budapešť), roč. 17, čís. 2.
- ^ ČECHOVÁ, Franiška. Kontakt nitrianskeho biskupa ThDr. Karola Kmeťku s politickým životem a jeho každodenní povinnosti. Človek a spoločnosť (Košice: Spoločenskovedný ústav SAV), 2004, 7, 3
- ^ Podívejte se na nitrianského papežského nuncia v Praze Clemente Micarah http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bkmetko.html
- ^ záznam katolické hierarchie.
- ^ https://www.tkkbs.sk/view.php?cisloclanku=20120209028
- ^ https://www.tkkbs.sk/view.php?cisloclanku=20120127001