Římskokatolická arcidiecéze Zadar - Roman Catholic Archdiocese of Zadar
Arcidiecéze Zadar Archidioecesis Iadrensis Zadarska nadbiskupija | |
---|---|
![]() Mapa děkanátů a farností | |
Umístění | |
Země | ![]() |
Metropolitní | Řím |
Statistika | |
Plocha | 3 009 km2 (1162 čtverečních mil) |
Populace - Celkem - katolíci (včetně nečlenů) | ~164.310[1] ~151.215[1] (92.03%) |
Farnosti | 119 |
Školy | 2 |
Informace | |
Označení | římský katolík |
Sui iuris kostel | Latinský kostel |
Obřad | Římský obřad |
Založeno | • 3. století (diecéze) • 1154 (arcidiecéze) • 1828 (dalmatské metropolitní město) • 1932 (Ztracený status metropolity; připojený k Šibeniku) • 1948 (Arcidiecéze znovu prohlášena) |
Katedrála | Katedrála sv. Anastasie |
Svatý | Anastasia of Sirmium |
Světští kněží | 77[2] |
Současné vedení | |
Papež | Francis |
Metropolitní arcibiskup | Želimir Puljić |
Generální vikář | Josip Lenkić[3] |
Mapa | |
![]() Arcidiecéze Zadar | |
webová stránka | |
Web arcidiecéze |
![]() |
Část série na |
katolický kostel v Chorvatsku |
---|
Dějiny Dějiny katolické církve v Chorvatsku Historie vztahů Chorvatsko – Svatý stolec Historické diecéze Diecéze Dubrovník Diecéze Ston Arcidiecéze Zadar Arcidiecéze Split Diecéze Šibenik Diecéze Nin Historičtí lidé Gregory Ninský Historická sakrální architektura Kostel v Nin Kostel v Cetině Kostel sv. Donáta |
Organizace Biskupská konference Chorvatska Diecéze Seznam diecézí Arcidiecéze Záhřeb Arcidiecéze Split-Makarska Diecéze Hvar-Brač-Vis Arcidiecéze Rijeka Arcidiecéze Đakovo-Osijek Školy Arcidiecézní gymnázium Záhřeb Papežská chorvatská vysoká škola Katolická univerzita v Chorvatsku Politický Chorvatské katolické hnutí Média Chorvatské katolické rádio jiný Vojenský ordinariát Chorvatska Apoštolská nunciatura |
Duchovenstvo Papež Francis Ordináři Josip Bozanić · Josip Mihalović · Franjo Kuharić · Franjo Šeper · Juraj Haulik · Antun Vrančić Juraj Drašković · Aloysius Stepinac |
Svatořečení lidé |
Kostely a svatyně |
|
Římský katolík Arcidiecéze Zadaru (chorvatský: Zadarska nadbiskupija; latinský: Archidioecesis Iadrensis) je arcidiecéze z Latinský obřad z Římskokatolický kostel v Chorvatsko.[4][5] Diecéze byla založena ve 3. století našeho letopočtu a Arcidiecéze ji udělala arcidiecézí Papež Anastasius IV v roce 1154. Dnes není součástí žádné církevní provincie Chorvatska, ale je pouze chorvatskou arcidiecézí přímo podřízenou Svatý stolec.
Dějiny
Zadar (moderní Chorvatsko ) byl a římský katolík diecéze v Dalmácie od roku 381 nl a od roku 1146 an arcidiecéze. Adrian IV podřídil arcidiecézi Zara jurisdikci Gradský patriarchát.[6] Počet jeho biskupů přesahuje osmdesát bez pozoruhodného přerušení. Biskup Sabinianus je uveden v "Rejstříku" z Řehoře Velikého. V jednom ze svých dopisů Papež Jan VIII jména St. Donatus jako patron Jadera Zadarovo dřívější jméno. Archeologové najdou v Zadaru mnoho stop po církevní sochařství s německými charakteristikami pocházejícími z migrace Germánské kmeny. Zadar byl hlavním městem byzantský Dalmácie, ale příklad Karolínská architektura také se tam nachází, což naznačuje, že Zadar mohl kdysi patřit k Franks a možná vysvětlení návštěvy biskupa Donata v Karel Veliký v Dietenhofen.
Protože Zadar patřil Benátky biskupové z Grado vykonal patriarchální jurisdikci nad ním. V roce 1276 patriarcha Ægidius svolal arcibiskupa Johna se svými sufragány do Rada Grado kde je však zastupovali poslanci. Arcibiskup Mikuláš III. Ze Zadaru byl přítomen na synodě svolané kardinálem Guidem ze Santa Cecilie v Padova v roce 1350. Bylo vydáno dvacet ústav, zejména proti civilnímu životu duchovenstva a proti moci laiků proti duchovenstvu a církevnímu majetku. Zaslouží si velkou úctu Ægidius z Viterba který vládl arcidiecézi dva roky. Na prvním zasedání Pátá lateránská rada řekl: "Homines per sacra immutari fas est non sacra perhomines„(„ Člověk musí být změněn tím, co je svaté, nikoli tím, co je svaté člověkem. “) Následující slova adresoval také válečným Julius II, kteří se snažili zbohatnout majetek církve:
To, že stavů Církve je několik tisíc více či méně, na tom nezáleží, ale velmi záleží na tom, aby její členové byli zbožní a ctnostní. Církev nezná jiné zbraně než víru, ctnost a modlitbu.
Arcibiskup Godeassi se zúčastnil vídeňské synody v roce 1849. Arcibiskup Pietro Doimo Maupas byl přítomen na konferenci První vatikánský koncil.
Ordináři
Biskupové ze Zadaru | ||||
---|---|---|---|---|
Z | Dokud | Držitel úřadu | Poznámky | |
neznámý | Svatý Donatus | Legendární | ||
fl. 341 | Neznámý | |||
C. 380 | 390 | Svatý Felix | Účastnil se Synod Aquileia v 381 a v Synod v Miláně z 390. | |
fl. C. 391 | Sabinian I. | |||
fl. C. 402 | Svatý Donatus II | |||
fl. C. 428 | Vitalis I. | |||
fl. C. 446 | Paul I. | |||
fl. C. 462 | Julius | |||
fl. 464 | Neznámý | |||
fl. 489 | Neznámý | |||
fl. 518 | Neznámý | |||
fl. 530, 532 | Andreas I. | Účastnil se synodů v Salona v roce 530 a 532. | ||
557 | 573 | Pavel II | ||
574 | C. 589 | Peter I. | ||
C. 590 | 600 | Sabinian II | ||
601 | C. 611 | Guido ze Salony | ||
C. 612 | C. 633 | Jan I. ze Salony | ||
C. 634 | C. 641 | Jan II | ||
C. 642 | C. 673 | Jacob | ||
C. 674 | C. 691 | Basilius I. | ||
C. 692 | 709 | Demetrius | ||
710 | 711 | Neznámý | ||
712 | 745 | Neznámý | ||
746 | 773 | Neznámý | ||
774 | 790 | Peter II | ||
791 | C. 800 | Damian | ||
C. 801 | 806 | Svatý Donatus III | Diplomat pro město Zadar. Donatus je zmíněn v Franské anály od roku 805 jako velvyslanec dalmatských měst v Karel Veliký v Thionville. Jeho svátek se slaví 25. února. | |
807 | C. 878 | Sede vacante | ||
C. 879 | C. 924 | Vitalis II | ||
C. 925 | C. 968 | Forminus (Firminus) | Účastnil se Církevní rady ve Splitu v roce 925 a 928. | |
C. 969 | C. 977 | Basilius II | ||
C. 978 | C. 1017 | Anastasius | Spolu s duchovenstvem a místními lidmi slavnostně přivítali doge Pietro Orseolo II v roce 997, který byl vyzván Dalmatiny k obraně regionu proti slovanský vpády. | |
C. 1018 | 1028 | Prestanzio I. | ||
1029 | 1036 | Andreas II | ||
1037 | 1043 | Sede vacante | ||
1044 | 1055 | Peter III | ||
1056 | 1059 | Andreas III | ||
1060 | C. 1065 | Sede vacante | ||
C. 1066 | 1071 | Stephen I. | ||
1072 | 1073 | Andreas IV | ||
1073 | C. 1090 | Štěpán II | ||
1091 | 1094 | Andreas V | ||
1095 | C. 1100 | Sede vacante | ||
C. 1101 | 1111 | Gregory Ninský | Silně se postavil proti papeži a oficiálním kruhům církve a zavedl slovanský jazyk do bohoslužeb | |
1112 | 1124 | Marco | ||
1125 | C. 1137 | Michele Caloprestanzio | ||
C. 1138 | 1140 | Peter IV | ||
1141 | 1154 | Lampridius | ||
Zdroje:[7][8][9] |
Arcibiskupové ze Zadaru | ||||
---|---|---|---|---|
Z | Dokud | Držitel úřadu | Poznámky | |
1154 | 1179 | Lampridius | Poslední biskup a první arcibiskup | |
1178 | 1181 | Tebaldo (Teobaldo Balbi) | ||
1183 | 1186/1187 | Damian | ||
1187 | 1189 | Petr | Maďarského původu. | |
1190 | 1197 | Sede vacante | ||
1198 | 1202 | Nicolò Manzavini | ||
1203 | 1207 | Sede vacante | Zadar byl zničen podle Křižáci v roce 1202.[10] | |
1208 | 1217 | Leonardo | ||
1218 | 1238 | Giovanni Venier | ||
1238 | 1238 | Tommaso | ||
1239 | 1244 | Domenico Franco | ||
1245 | 1248 | Sede vacante | ||
1249 | 1287 | Lorenzo Periandro | ||
1288 | 1290 | Andrea Gussoni | ||
1291 | 1297 | Giovanni d'Anagni | ||
1297 | 1299 | Enrico da Todi | ||
1299 | 1311 | Jacopo da Foligno | ||
1312 | 1313 | Alessandro | ||
1314 | 1320 | Niccolò da Sezze | ||
1322 | 1332 | Giovanni di Butovane | ||
1333 | 1367 | Nicolò Matafari | ||
1367 | 1368 | Giacomo de Candia | ||
1368 | 1376 | Domenico | Ze vznešené rodiny Tobia Durazzo. | |
1376 | 1398 | Pietro Matafari | ||
1398 | 1398 | Antonius Benedicti (Antonio de Benedetto) | Spravoval kostel namísto Pietra Matafariho, který byl převezen do Ascoli. | |
1398 | 1399 | John | Jmenován Zikmund, král uherský, ale nepotvrzeno papežem. | |
1400 | 1419 | Luca Turriano da Fermo (Luca Vagnozzi) | ||
1420 | 1427 | Biagio Molino | Jmenován biskupem Pula dne 19. února 1410. Jmenován arcibiskupem v Zadaru dne 4. března 1420. Jmenován patriarchou Grado dne 17. října 1427. Jmenován titulárním patriarchou Jeruzaléma dne 20. října 1434. Zemřel v roce 1447. | |
1428 | 1449 | Lorenzo Venier | ||
1449 | 1449 | Polidoro Foscari | ||
1450 | 1496 | Maffeo Valaresso | ||
1496 | 1500 | Giovanni Robobello | ||
1501 | 1502 | Sede vacante | ||
1503 | 1503 | Alvise Cippico | ||
1503 | 1504 | Alessandro | ||
1504 | 1505 | Giovanni Cippico | ||
1505 | 1530 | Francesco Pesaro | ||
1530 | 1532 | Giles z Viterba | Apoštolský administrátor. | |
1533 | 1554 | Cornelio Pesaro | ||
1554 | 1555 | Luigi Cornaro | ||
1555 | 1566 | Muzio Calini | ||
1566 | 1567 | Alvise Cornaro | ||
1567 | 1572 | Andrea Minucci | ||
1573 | 1588 | Marco Loredan | Apoštolský administrátor. | |
1577 | 1588 | Natale Venier | ||
1589 | 1592 | Marcantonio Venier | ||
1592 | 1592 | Alvise Barozzi | ||
1592 | 1595 | Alvise Molino | ||
1596 | 1604 | Minuccio Minucci | ||
1604 | 1615 | Vittorio Ragazzoni | ||
1615 | 1624 | Luca Stella | ||
1624 | 1639 | Ottaviano Garzadori | ||
1639 | 1641 | Benedetto Cappello | ||
1642 | 1656 | Bernardo Florio | ||
1656 | 1669 | Teodoro Balbi | ||
1669 | 1688 | Giovanni Evangelista Parzaghi | ||
1688 | 1712 | Vittorio Priuli | ||
1713 | 1746 | Vicko Zmajević (Vincenzo Zmajevič) | ||
1745 | 1771 | Matej Karaman (Matteo Caraman) | ||
1771 | 1774 | Michele Tommaso Triali | ||
1774 | 1801 | Giovanni Carsana | ||
1802 | 1806 | Sede vacante | ||
1807 | 1817 | Giuseppe Gregorio Scotti | ||
1818 | 1824 | Sede vacante | ||
1823 | 1842 | Josip Franjo di Paola Nowak | Českého původu. | |
1842 | 1842 | Antonio Peteani | ||
1843 | 1861 | Giuseppe Godeassi | Vybraný biskup Split-Makarska dne 22. října 1839 a potvrzena 27. dubna 1840. Vysvěcena dne 8. prosince 1840. Vybraný arcibiskup zadarský dne 26. února 1843 a potvrzen dne 22. června 1843. Zemřel dne 5. září 1861. | |
1862 | 1891 | Pietro Doimo Maupas | Vybraný biskup Šibenik dne 25. srpna 1855 a potvrzena 20. prosince 1855. Vysvěcena 25. března 1856. Vybraný arcibiskup zadarský dne 28. února 1862 a potvrzen dne 21. května 1862. Zemřel dne 8. března 1891. | |
1891 | 1899 | Grgur Rajčević (Gregorio Raicevic) | Jmenován arcibiskupem v Zadaru dne 17. listopadu 1891 a vysvěcen dne 27. prosince 1891. bývalý kněz Dubrovník. Zemřel 25. října 1899 | |
1899 | 1901 | Sede vacante | ||
1901 | 1910 | Matej Dvorník | Jmenován arcibiskupem v Zadaru dne 4. září 1901 a vysvěcen dne 29. září 1901. bývalý kněz Split-Makarska. Rezignoval v roce 1910 a zemřel 14. července 1914. | |
1910 | 1922 | Vinko Pulišić | Jmenován biskupem Šibenik dne 9. listopadu 1903 a vysvěcen 31. ledna 1904. Jmenován arcibiskupem v Zadaru dne 16. června 1910. Rezignoval a byl jmenován titulárním arcibiskupem Caesarea v Kappadokii 2. dubna 1922. Zemřel 28. ledna 1951. | |
1922 | 1932 | Sede Vacante | Metropole Zadar zrušena dne 22. července 1932. | |
1933 | 1948 | Pietro Doimo Munzani | Jmenován apoštolským administrátorem v Zadaru dne 13. srpna 1926 a vysvěcen dne 17. října 1926. Jmenován arcibiskupem v Zadaru dne 16. března 1933. Zatčen Jugoslávští komunisté 7. března 1945.[11] Přinucen rezignovat dne 11. prosince 1948 a zemřel 28. ledna 1951. | |
1960 | 1968 | Mate Garković | Jmenován za apoštolského administrátora v Zadaru dne 22. února 1952 a vysvěcen 30. března 1952. Jmenován za arcibiskupa v Zadaru dne 24. prosince 1960. Zemřel ve funkci 26. května 1968. | |
1969 | 1996 | Marijan Oblak | Jmenován pomocným biskupem v Zadaru dne 30. dubna 1958 a vysvěcen dne 6. července 1958. Jmenován za arcibiskupa v Zadaru dne 20. srpna 1969. Do důchodu odešel 2. února 1996 a zemřel 15. února 2008. | |
1996 | 2010 | Ivan Prenđa | Jmenován koadjutorem za arcibiskupa v Zadaru dne 29. března 1990 a vysvěcen dne 9. června 1990. Následován arcibiskupem v Zadaru dne 2. února 1996. Zemřel ve funkci dne 25. ledna 2010. | |
2010 | současnost, dárek | Želimir Puljić | Jmenován biskupem Dubrovník dne 7. prosince 1989 a vysvěcen dne 14. ledna 1990. Dříve Priest of Mostar-Duvno. Jmenován arcibiskupem v Zadaru dne 15. března 2010. | |
Zdroje:[12][13][14][15][16][17][18][7][8][9] |
Dekanáty a farnosti
|
|
Galerie
Kostel sv. Donáta a arcibiskupský palác (oranžová budova)
Kostel sv. Simeona
Kostel sv. Dominika
Kostel Panny Marie zdraví
Kostel sv. Ondřeje a sv. Petra Staršího
Kaple sv. Demetria
Arcidiecézní seminář
Kostel Panny Marie Loretánské v Arbanasi
Kostel sv. Grisogona
Viz také
Reference
- ^ A b „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 3. října 2015. Citováno 13. září 2015.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „SVEĆENICI ZADARSKE NADBISKUPIJE - Zadarska nadbiskupija“. www.zadarskanadbiskupija.hr.
- ^ "Adresar - Zadarska nadbiskupija". www.zadarskanadbiskupija.hr.
- ^ „Arcidiecéze Zadar (Zara)“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 29. února 2016.
- ^ „Zadarská arcidiecéze“ GCatholic.org. Gabriel Chow. Citováno 29. února 2016
- ^ Madden, Thomas F. (2013) [2012]. Benátky: nová historie. New York: Penguin Books. ISBN 0-14-750980-7. OCLC 837179158.
- ^ A b „KRONOTAKSA ZADARSKIH BISKUPA I NADBISKUPA - Zadarska nadbiskupija“. www.zadarskanadbiskupija.hr.
- ^ A b „Arcidiecéze Zadar, Chorvatsko“.
- ^ A b Bianchi, Carlo Federico (8. srpna 1877). Zara cristiana. Spropitné. Woditzka - prostřednictvím internetového archivu.
- ^ Sethre, Janet (2003). Duše Benátek. str. 54–55. ISBN 0-7864-1573-8.
- ^ Fakta o spisové ročence. Sv. 5. s. 78
- ^ „Arcibiskup Mattias Dvornik“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 23. června 2015.
- ^ „Arcibiskup Vincent Pulisic“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 23. června 2015.
- ^ „Arcibiskup Pietro Doimo Munzani“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 13. března 2015.
- ^ „Arcibiskup Mate Garkovic“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 13. března 2015.
- ^ „Arcibiskup Marijan Oblak“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 8. března 2015.
- ^ „Arcibiskup Ivan Prendja“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 8. března 2015.
- ^ „Arcibiskup Želimir Puljić“. Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 8. března 2015.
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (v chorvatštině)
Souřadnice: 44 ° 06'57 ″ severní šířky 15 ° 13'28 ″ východní délky / 44,1159 ° N 15,2245 ° E