Rocky Road do Dublinu - Rocky Road to Dublin

Ulovte zajíce a otočte ji dolů po kamenité cestě A až do Dublinu, prásk-fol-la-de-da

Ve veselém měsíci červnu, když jsem poprvé z domova začal,

A nechal dívky o samotě, smutné a se zlomeným srdcem.

Potřásl si rukou s otcem drahý, políbil mou drahou matku,

Vypil půllitr piva, mé slzy a zármutek se dusily;

Pak pryč sklízet kukuřici a odejít, kde jsem se narodil.

Řezal jsem tlustého černého trnu, abych zahnal ducha nebo šotka;

S párem otrub nových střevíců jsem zahrabal bažiny -

Určitě jsem vyděsil všechny psy na kamenité cestě do Dublinu.

(Refrén)

Protože je to kamenitá cesta, tady je cesta do Dublinu;

Tady je kamenitá silnice, nyní oheň do Dublinu!

Parní vůz byl po ruce, řidič řekl, že je levný.

Ale jistě, zavazadlový vůz byl na můj ha'pence příliš.

Pro Anglii jsem byl vázán, nikdy by to neudělalo překážku.

Na každém kroku na silnici, bedo, říkám, že jdu.

Nevzdechl jsem ani nesténal, dokud jsem neuviděl Athlone.

Bolest v holenní kosti, způsobila, že moje srdce probublávalo;

A bát se velkého děla, vypadat dobře Shannon,

Velmi rychle jsem běžel po kamenité cestě do Dublinu.

Té noci jsem v Mullingaru odpočíval končetiny tak unavené.

Začíná denním světlem, s lehkými a vzdušnými duchy;

Vzal jsem kapku čistého, aby moje duše neklesla,

To je vždy irský lék, kdykoli ho trápí myšlení.

Chcete-li vidět, jak se děvčata smějí a celou dobu se smějí

Při mém komiksovém stylu mi buší srdce.

Sekerovali, pokud jsem byl najat, mzdu, kterou jsem požadoval.

Až mě skoro unavila kamenitá cesta do Dublinu.

V Dublinu přišel další, myslel jsem si, že je to škoda

Být tak brzy připraven o pohled na to skvělé město;

'Pak jsem byl na procházce, mezi kvalitou,

Můj svazek byl poté ukraden v úhledné lokalitě,

Něco mě napadlo, myslí si, že se ohlédnu.

Žádný svazek jsem nenašel na své hůlce kolísající.

Když se ptali darebáka, řekli můj Connaughtský kámoš.

Na kamenité cestě do Dublinu to nebylo moc v módě.

Kočí zvedl ruku, jako bych chtěl já,

Vystoupil jsem na stánek plný aut na výlet;

„Vystup, můj chlapče!“ říká on; „Ach, to s potěšením udělám,“

„A k jahodovým postelím, vezmu tě ve svém volném čase.“

„Jahodová postel?“ říká já, „víra, to by bylo příliš vysoké!“

„Na jedné ze slámy budu ležet a bobule nebudou znepokojovat“;

Vyhnal mě tak daleko, na vnější auto.

Víra! takové otřesy nikdy na skalnaté cestě do Dublinu.

Brzy jsem se z toho dostal, moje nálada nikdy neselhávala,

Přistál jsem na nábřeží, právě když loď plávala.

Kapitán na mě zařval a přísahal, že nemá žádný pokoj.

Ale když jsem skočil na palubu, našli pro Paddyho chatu.

Dole mezi prasaty jsem hrál takové žolíky,

Tančil jsem nějaké vydatné přípravky a kolem mě bublala voda.

Ale když jsem byl mimo Holyhead, přál jsem si, abych byl mrtvý,

Nebo bezpečně v posteli, na kamenité cestě do Dublinu.

Chlapci v Liverpoolu, když jsem přistál na lavici obžalovaných.

Říkal jsem si blázen, už jsem to nemohl vydržet;

Moje krev začala vřít, můj temperament jsem ztrácel.

A chudák Erinův ostrov, všichni začali zneužívat.

„Hurá! Moji chlapci,“ říká já, můj shillelagh Nechal jsem létat.

Někteří kluci z Galway byli u toho a viděli, že jsem hobbling;

Pak s hlasitým „hurá!“ připojili se ke mně.

Faugh-a-ballagh! Uvolněte cestu! na kamenitou cestu do Dublinu!