Hádanky (Finnic) - Riddles (Finnic)

Viz také: Hádanky (skandinávské)
Mapa zobrazující distribuci finnických jazyků, přibližující oblast, kde byly nalezeny finnické hádanky.

Korpus tradiční hádanky z Finnicsky mluvící svět (včetně moderního Finsko, Estonsko a části západního Ruska) je poměrně jednotný, ačkoli východní finsky mluvící regiony vykazují zvláštní vliv ruského pravoslavného křesťanství a slovanské hádankové kultury.[1] Finština pro „hádanku“ je arvoitus (pl. arvoitukset), související se slovesem arvata ('tipni si').

Hádanky poskytují některé z prvních dochovaných důkazů o finnické literatuře.[2] Finnické hádanky jsou pozoruhodné ve vztahu ke zbytku světového ústního hádankového kánonu pro jejich původní snímky, jejich hojnost sexuálních hádanek a zajímavou kolizi vlivů z východu a západu;[3] spolu s atestací v některých oblastech propracované hádankové hry.[4]

Archivy Finská literární společnost obsahují texty 117 300 finských hádanek shromážděných z ústní tradice, z nichž některé jsou v Kalevala metr;[5] mezitím Estonské folklórní archivy obsahovat přibližně 130 000 starších tradičních hádanek, spolu s přibližně 45 000 dalšími hádankovými folklóry, jako je conundra, počáteční písmenkové hádanky, kapky, atd.[6]

Formulář

Většina tradičních finských a estonských hádanek se skládá z jednoduché dvojice výroků, například „kraatari menee läpi kylän, eikä sanoo hyvää huomenta“ (dále jen „krejčí prochází vesnicí, aniž by řekl dobré ráno“), jehož odpověď je „jehla a nit bez koncový uzel "(shromážděno v Naantali v roce 1891); obyčejný „isä vielä syntymässä, kuin lapset laajalle liikkuu“ („otec se právě rodí, když synové již vedou válku“), na kterou odpověď zní „oheň a jiskry“ (tento příklad pochází z Joroinen z roku 1888);[7] nebo estonské „Üks hani, neli nina?“ („Jedna husa, čtyři nosy?“), Na kterou odpovídá odpověď „padi“ („polštář“).[8] Jen velmi málo z nich obsahuje explicitní otázku typu „co je to za věc ...?“[9] Obecně se odlišují od běžného jazyka výraznými syntaktickými tendencemi.[10]

Mnoho hádanek je v metru Kalevala, například tento příklad mezinárodně populárního „Ox-Team Riddle“ shromážděného v Loimaa v roce 1891:[11]

Kontio korvesta tulee
kahdeksalla kantapäällä
neljän silmän mulkkinalla
kahden hännän huiskinalla,
luiset, puiset pulkuttimet,
katajaiset kalkuttiment,
hihnaiset hitivitimet,
tammiset takatepulit.

Ze zapadlých lesů pochází bruin
na osmi podpatcích,
s očima čtyř očí,
šlehnutím dvou ocasů,
kostnaté, dřevité věci
klapky jalovce,
strappy remorkéry,
zadní balíky dubu.

Někdy se hádanky zmiňují o tradiční mytologii, většinou prostřednictvím předávání odkazů na lidi, bytosti nebo místa,[12] a na další poetické žánry, jako je elegie nebo kouzla.[13]

Včasné osvědčení

Záznamy o hádankách poskytují některé z prvních důkazů pro literaturu ve finském jazyce: první gramatika finštiny, Linguae Finnicae brevis institutio podle Eskil Petraeus (1649) zahrnoval osm ilustrativních hádanek, včetně „caxi cullaista cuckoi ylitze orren tappelewat“ („dva zlatí kohouti bojují o paprsek“), jehož odpověď je „oči a nos“ a „Pidempi pitke puuta | matalambi maan ruoho “(„ vyšší než vysoký strom | nižší než tráva země “), na kterou odpověď zní„ cesta “.[14] Později, v roce 1783, Cristfried Ganander publikoval pod názvem 378 hádanek Aenigmata Fennica, Suomalaiset Arwotuxet Wastausten kansa, argumentovat, že „z těchto hádanek je vidět, že Finové myslí a popisují stejně přesně jako kterýkoli jiný národ a že jejich mozek není o nic horší než ostatní“. A z těchto hádanek se také dozvídáme o bohatosti a výstižnosti finského jazyka při vysvětlování všech věcí “.[15]

Sociální kontexty

Hádanky byly běžnou formou zábavy pro celou domácnost ve finsky mluvícím světě do 10. a 20. let 20. století, ale nové zábavy, zastaralost tradičních hádankových zásob způsobená měnícími se materiálními a ekonomickými normami, rostoucí nemodernost Kalevalametr a změny rodinných struktur spojené s urbanizací vedly k jejich zániku jako tradiční formy zábavy.[16] Hádanky se obecně učily zpaměti a často i jejich řešení, takže hádání hádanky nebylo vždy striktně zkouškou rozumu.[17]

Velká část finského regionu (ale ne Estonsko) také svědčí o výrazné hádankové hře, o které se zmiňuje již Gananderova sbírka z roku 1783,

ve kterém je neúspěšný hádač zaslán na místo zvané Hyvölä, Himola, Hymylä (dále jen „Smileville“), Huikkola nebo Hölmölä (dále jen „místo Numskull“). ... Účastníci se mohou mezi sebou dohodnout, kolik neúspěšných odhadů musí člověk na dané místo opustit, „aby získal rozum“. ... Průběh hry se ve skutečnosti jeví tak, že neúspěšný účastník byl oblečen do legračního oblečení a byl poslán na nádvoří, předsíň nebo kuchyňský kout. Část hráčů nyní může předstírat, že jsou Hymylä folk, kteří diskutují o příchodu cizince a odpovídají na jeho otázky. V jeho cíli je hádající ... nabídnut nejodpudivější jídla a zbytky jídla. Je vyroben, aby se umyl, např. V sudu s dehtem, a osušil se peřím ... Další akt frašky je opět v domácím obývacím pokoji: cizinec se vrátil a líčí svou cestu. Tato scéna zřejmě hodně závisí na vynalézavosti respondenta a on může kompenzovat své dřívější selhání neúspěchem tím, že se posluchači smějí jeho novým vynálezům.[18]

Sexuální hádanky nebyly obvykle prezentovány na večerních shromážděních v domácnosti, ale spíše na shromážděních podle věku, pohlaví nebo povolání.[19] Mezi příklady sexuálních hádanek patří „kaks partasuuta miestä vetelee yhteistä sikaaria“ („dva vousatí muži, kteří spolu kouří doutník“), na kterou odpověď zní „naiminen“ („kurva“) a „kaksi tikkaa takoo yhden ämmän persieen“ („dva datli zabodují kundu jedné ženy “), na což odpověď zní„ huhmar ja kaksi puista petkeltä “(„ malta a dva dřevěné tloučky “).[20]

Mýtické odkazy v hádankách

I když to není nijak zvlášť běžné, hádanky odkazující na postavy tradiční Finnická mytologie vzbudili mezi vědci značný zájem. Tato hádanka je příkladem:

Tuhatsilmä Tuonen Neito,
satasilmä Suaren neito
vasta taannoin täältä läksi
suovettä sorottamasta,
rantavettä raukomasta.

Tisíciletá služebná Tuoni,
stočnatá služka Suari
odešel sem jen nedávno
od stříkající bahenní vody,
od šlapání břehové vody.

Odpověď zní „déšť“, ale jednou by to mohla být „rybářská síť“. Báseň se zmiňuje o tradičním bohu podsvětí, Tuoni a připomíná finský elegický verš.[21]

Následující hádanky vyžadují znalost obrazů a kosmologie Kalevala-poezie, zejména zvaná léčivá zaklínadla synnyt:

Iski tulta Ilmarinen, välähytti Väinämöinen.
- Ukontuli.

Ilmarinen udeřil oheň, Väinämöinen blikal.
─ Blesk.[22]

Mytty mättähän takainen, kiekura kiven alainen, kieko kannon juurinen.
- Kärme.

Shromážděné za pahorkem, stočené pod kamenem, disk na úpatí pařezu.
─ Had.[23]

Hlavní vydání

  • Elias Lönnrot, Suomen kansan arwoituksia: ynnä 135 Wiron arwoituksen kanssa, 2. vydání (Helsinky: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, 1851), http://www.gutenberg.org/ebooks/31144, https://books.google.co.uk/books?id=1LUWAAAAYAAJ&. Poprvé publikováno v roce 1844; rozšířená edice 1851 obsahuje 2224 hádanek (včetně 135 z Estonska) a 190 variant. Zdroje hádanek nejsou uvedeny.
  • M. J. Eisen, Eesti mōistatused (Tartu 1913). Klíčová vědecká sbírka estonských hádanek.
  • Suomen kansan arvoituskirja, vyd. Martti Haavio a Jouko Hautala (1946). Založeno na práci Antti Aarne a Kaarle Krohn, založený na archivu Finské literární společnosti a zaměřený na širokou veřejnost, avšak s uvedením míst, kde lze texty získat.
  • Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977). Obsahuje všechny tyto texty v archivu Finská literární společnost pro které existují alespoň dvě nezávislé varianty a které redaktoři považovali za „skutečné hádanky“, spolu s anglickými parafrázi: celkem 1248.[24]
  • Tere teele, tere meele, tere egalõ talolõ: Valik lõunaeesti mõistatusi, vyd. Arvo Krikmann (Tartu: [Eesti kirjandusmuuseum], 2000), sbírka jihoestonských hádanek.
  • Eesti mõistatused = Aenigmata Estonica, vyd. A. Hussar, A. Krikmann, R. Saukas, P. Voolaid, A. Krikmann a R. Saukas, Monumenta Estoniae antiquae, 4, 3 svazky (Tartu: Eesti keele sihtasutus, 2001–13), http://www.folklore.ee/moistatused/. Hlavní vydání tradičních estonských hádanek v tištěné i databázové podobě, obsahující 2 800 záznamů a 95 751 jednotlivých svědků.
  • Estonské periferní hádanky:
    • Estonské kapky, vyd. podle Piret Voolaid, http://www.folklore.ee/Droodles/. Zahrnuje všech 7 200 estonských kapky shromážděny před rokem 1996.
    • Eesti piltmõistatused, vyd. podle Piret Voolaid, http://www.folklore.ee/Reebus/. Databáze všech estonských slevy shromážděny až do roku 1996.
    • Eesti keerdküsimused, vyd. podle Piret Voolaid, http://www.folklore.ee/Keerdkys/. Databáze více než 25 000 estonských conundra typu „Kuidas sa tead et etant on voodi all? - Voodi on lae all '(„Jak víte, že je slon pod postelí? - Postel je pod stropem“).
    • Eesti lühendmõistatused, vyd. podle Piret Voolaid, http://www.folklore.ee/Lyhendid/. Databáze estonských hádanek založených na zkratkách typu „Mida tähendas ETA? - Eeslid tulevad appi '(„Co dělá ETA znamenat? - Osli přicházejí na pomoc ').
    • Eesti värssmõistatused, vyd. podle Piret Voolaid, http://www.folklore.ee/Varssmoistatused/. Databáze více než 3000 veršovaných hádanek.
    • Eesti liitsõnamängud, vyd. podle Piret Voolaid, http://www.folklore.ee/Sonamang/. Databáze téměř 5 000 skládaček skládaných slov typu „Missugune suu ei räägi? - Kotisuu („Která ústa neumí mluvit? - Ústa pytle.“)

Finské hádanky obdržely nějakou, ale ne příliš rozsáhlou studii.[25]

Viz také

Reference

  1. ^ Leea Virtanen, "Sbírání a studium hádanek ve Finsku", v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 51-57.
  2. ^ Finská lidová poezie: Epická. Antologie ve finštině a angličtině, vyd. a trans. Matti Kuusi, Keith Bosley a Michael Branch, Suomalaisen Kirjallisuuden Seuran toimituksia, 329 (Helsinki: Finská literární společnost, 1977), s. 33-34.
  3. ^ Leea Virtanen, "Sbírání a studium hádanek ve Finsku", v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 51-57.
  4. ^ Leea Virtanen, „O funkci hádanek“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 77-89 (v 80-82).
  5. ^ Finská lidová poezie: Epická. Antologie ve finštině a angličtině, vyd. a trans. Matti Kuusi, Keith Bosley a Michael Branch, Suomalaisen Kirjallisuuden Seuran toimituksia, 329 (Helsinki: Finská literární společnost, 1977), str. 37-38.
  6. ^ Piret Voolaid, „Konstrukce digitálních databází periferie estonských hádanek. Databáze Estonské kapky’, Folklór, 25 (2003), 87-92 (str. 87), doi: 10,7592 / FEJF2003,25.
  7. ^ Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 143 (č. 378) a 116-17 (č. 181).
  8. ^ Piret Voolaid, „Konstrukce digitálních databází periferie estonských hádanek. Databáze Estonské kapky’, Folklór, 25 (2003), 87-92 (str. 87), doi: 10,7592 / FEJF2003,25.
  9. ^ Annikki Kaivola-Bregenhøj, „Prostředky Riddle Expression“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 58-76 (str. 65).
  10. ^ Annikki Kaivola-Bregenhøj, Vzorec Nominativus Absolutus: Jedno syntakticko-sémantické strukturní schéma finského žánru Riddle [trans. Susan Sinisalo], FF Communications, 222 (Helsinky: Suomalainen Tiedeakatemia, 1978).
  11. ^ Annikki Kaivola-Bregenhøj, „Prostředky Riddle Expression“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), s. 58-76 (s. 65; srov. s. 141-42 [č. 371 A3a]).
  12. ^ Matti Kuusi, 'Arvoitukset ja muinaisusko', Virittäjä: Kotikielen seuran aikakauslehti, 60 (1956), 181-201; Matti Kuusi, „Sedm hádanek“, v Matti Kuusi, Mysl a forma ve folklóru: Vybrané články, vyd. Henni Ilomäki, trans. Hildi Hawkins, Studia fennica. Folkloristica, 3 (Helsinky: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, [1994]), s. 167-82.
  13. ^ Leea Virtanen, „O funkci hádanek“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 77–89 (82, s odkazem na to, jak vykázání Hyvölä v hádance Hra používá kouzelný verš).
  14. ^ Matti Kuusi, „Co se týče nepsané literatury“, Matti Kuusi, Mysl a forma ve folklóru: Vybrané články, vyd. Henni Ilomäki, trans. Hildi Hawkins, Studia fennica. Folkloristica, 3 (Helsinky: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, [1994]), s. 23-36 (s. 26). Citováno od Æschillus Petræus, Linguæ finnicæ brevis institutio, exhibes vocum flectiones per casus, gradus & tempora, nec non partium indeclinabilium significationem, dictionumq; constructionem & prosodiam. Ad usum Ubytovací zařízení (Åbo: Wald, 1649), str. 69, http://urn.fi/URN:NBN:fi-fd2015-00009344.
  15. ^ Matti Kuusi, „Co se týče nepsané literatury“, Matti Kuusi, Mysl a forma ve folklóru: Vybrané články, vyd. Henni Ilomäki, trans. Hildi Hawkins, Studia fennica. Folkloristica, 3 (Helsinky: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, [1994]), s. 23-36 (s. 25), [první publikace 1963].
  16. ^ Leea Virtanen, „O funkci hádanek“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 77-89 (v 77-80).
  17. ^ Annikki Kaivola-Bregenhøj, „Prostředky Riddle Expression“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 (Helsinky: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 58-76 (str. 72-74).
  18. ^ Leea Virtanen, „O funkci hádanek“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 77-89 (v 80-82).
  19. ^ Leea Virtanen, „O funkci hádanek“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 77-89 (na 86-89).
  20. ^ Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), s. 125 (č. 248, 253).
  21. ^ Matti Kuusi, „Sedm hádanek“, v Matti Kuusi, Mysl a forma ve folklóru: Vybrané články, vyd. Henni Ilomäki, trans. Hildi Hawkins, Studia fennica. Folkloristica, 3 (Helsinky: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, [1994]), s. 167-82 (171-73, citace 171).
  22. ^ Annikki Kaivola-Bregenhøj, Hádanky: Perspektivy použití, funkce a změn ve folklórním žánru, Studia Fennica Folkloristica, 10 (Helsinky: Finská literární společnost, 2016), s. 28.
  23. ^ Annikki Kaivola-Bregenhøj, Hádanky: Perspektivy použití, funkce a změn ve folklórním žánru, Studia Fennica Folkloristica, 10 (Helsinky: Finská literární společnost, 2016), s. 28.
  24. ^ Leea Virtanen a Annikki Kaivola-Bregenhøj, „Redakční zásady“, v Arvoitukset: finské hádanky, vyd. Leea Virtanen, Annikki Kaivola-Bregenhøj a Aarre Nyman, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Toimituksia, 329 ([Helsinki]: Suomen Kirjallisuuden Seura, 1977), str. 46-50 (46).
  25. ^ Martti Haavio, „Das Problem und seine Lösung“, Studia Fennica, 8 (1959), 143-66; Elli Köngäs Maranda, 'Riddles and Riddling: An Introduction', The Journal of American Folklore89 (1976), 127-37; DOI: 10,2307 / 539686; https://www.jstor.org/stable/539686; Annikki Kaivola-Bregenhøj, Hádanky: Perspektivy použití, funkce a změn ve folklórním žánruStudia Fennica, Folkloristica, 10 (Helsinky: Finská literární společnost, 2001), https://dx.doi.org/10.21435/sff.10.