Ricaut Bonomel - Ricaut Bonomel

Ricaut Bonomel (En Ricatz Honomel v jednom šansoniér ) byl Rytíř templářů a trubadúr v Svatá země kolem doby Osmá křížová výprava.[1] Byl otevřeným kritikem Karel I. Neapolský a jeho pokusy zajistit si trůn Itálie a Papežský politika, která přesměrovala prostředky určené pro Svatou zemi na jiné účely.[2] Byl také hlasitým kritikem evropského duchovenstva, který nekázal křížové výpravy.

Bonomelův spor nespočíval ani tak na italských křížových výpravách, nýbrž na odčerpávání peněz zaplacených za dojíždění křižáckých slibů na financování Angevin ambice v Itálii, kdy měly jít do Svaté země.[3] Jeho jediná přežívající píseň, Ir'e dolors s'es večeří mon cor asseza, a sirventes, je contrafactum a canso podle Peirol, M'entencio ai tot'en ​​un vers mesa.[4] Ricaut předvádí zkušené zobrazení emocí frustrace a hněvu.[5] Zaměstnává reverzní psychologie ve snaze vzbudit zápal pro křižáckou výpravu: Svatá země je ztracena, křesťanství je poraženo, Bůh je na straně pohanů. Je to vědomá hra na předpokladu implicitním v mnoha chansons de geste že božský souhlas je indikován úspěchem na bojišti.

. . . crotz ni lei no.m val ni guia
contr'als fels Turcs, cui Dieus maldia;
anz es semblans, segon qu'hom pot vezer,
c'al dan de nos los vol Dieus mantener
——————————
Lo papa faid de perdon gran largueza
contr'als Lombartz, Carl'e jako Frances
e sai, ves nos, en mostra gran cobeza
que nostra crotz perdona za tornes.
E qui vol camjar romaria
per la guerra de Lombardia
nostre legatza lor en dara poder,
qu'il vendon Dieu e.l perdona per aver.
. . . kříž ani křesťanská víra mi nepomáhají ani mě neochraňují
od zlých Turků, které Bůh proklíná.
Zdá se tedy, jak kdokoli vidí,
že si je Bůh přeje podpořit v náš neprospěch.[1]
——————————
Papež je ve své distribuci milostí velkorysý
vzhledem k tomu, že Charles a Francouzi bojovali s Lombardy,
zatímco zde k nám projevuje velkou lakomost,
neboť odpouští převzetí kříže výměnou za platby v livres tournois.
A kdokoli si chce vyměnit svou pouť
pro válku v Lombardii
dostane podporu náš legát,
protože prodávají Boha a odpouštějí za peníze.[3]

Báseň lze datovat do doby mezi zachycením Hospitaller hrad z Arsuf na Baibars dne 29. dubna 1265 a pevnosti templářů v Saphet na konci července 1266.[6]

Poznámky

  1. ^ A b Puckett, 844.
  2. ^ Puckett, 873.
  3. ^ A b Puckett, 874.
  4. ^ Puckett, 878 n59.
  5. ^ Puckett, 878.
  6. ^ Nicholson.

Zdroje

externí odkazy