Ranko Munitić - Ranko Munitić - Wikipedia
Ranko Munitić | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 28. března 2009 Bělehrad, Srbsko | (ve věku 65)
obsazení | Filmový režisér |
Manžel (y) | Zorica Jevremović Munitić |
Ranko Munitić (Záhřeb,[1] 3. dubna 1943 - Bělehrad, 28. března 2009) byl a teoretik, kritik, novinář a historik umění - jeden z nejdůležitějších odborníků na populární kulturu a média v Jugoslávie.
Jeho pole zájmu byly nejčastěji Jugoslávský film, kinematografická animace, komiks, dokumentární film, umělecký fantazie, televize, herectví a herci.
Byl také filmovým a televizním scenáristou, režisérem, hostitelem a výrobce.
Životopis
Ranko Munitić se narodil během druhá světová válka dubna 1943 v Záhřebu, který byl tehdy v Nezávislý stát Chorvatsko. Jako dítě žil Trogir. Vystudoval historii umění na Filozofická fakulta v Záhřebu.
Zorica Jevremović (režisér, dramatik, teoretik médií a kultury) se seznámil na festivalu amatérských filmů „Malá Pula“ dne 24. června 1968. Oba se vzali v Bělehradě dne 1. května 1971, kde Zorica přidala příjmení Munitić k její, pak šli do Záhřebu. V listopadu téhož roku se vracejí do Bělehradu, kde žili společně až do konce března 2009 (kdy Munitić zemřel).
- Práce
Munitić první článek byl publikován ve středoškolském časopise Polet v květnu 1961.[2] Publikoval první odborný článek v časopise pro umění a kulturu Telegram, v listopadu 1962. Od té doby publikuje kritiky, eseje, větší studie a je autorem více než 70 monografií. Jeho oblastmi zájmu byly nejčastěji jugoslávský film, kinematografická animace, komiks, dokumentární film, umělecká fantazie, televize, herectví a herci.
Poprvé se objevil jako scenárista ve filmu „Putovní kino“ (1964). Psal scénáře pro animované a dokumentární filmy, televizní pořady a spolupracoval na několika scénářích k hraným filmům. Také napsal scénář pro Dejan Šorak film „Důstojník s růží“ (1987).[3]
Jako člen představenstva společnosti ASIFA (International Animated Film Association) se účastnil sedmdesátých a osmdesátých let v globálním podniku popularizace a propagace kinematografické animace. Byl členem porot a výborů asi na dvaceti festivalech krátkých a animovaných filmů po celém světě. Redigoval stovky retrospektiv jugoslávských filmů v zahraničí, zejména filmů Záhřebská škola animovaných filmů a Bělehradská škola dokumentárních filmů.
Od 60. let se účastní hlavních televizních pořadů filmů v Záhřebu a Bělehradě a od 80. let vytvořil pro televizní studio Novi Sad, osmdesát hodinových portrétů předních herců v jeho vlastní sérii „Noc s hvězdami“ („Veče sa zvezdama“).
Etnicky si někdy říkal Hrbin („chorvatský Srb“). O své osobní identitě řekl:
„Můj otec byl z Trogiru a matka ze Záhřebu. Otec mého otce byl také z Trogiru, zatímco babička byla italského původu. Matčin otec byl Slovinec a její matka byla hraběnka z Vídně. Proto bylo pro mě vždy těžké definovat moji národnost protože jsem tak trochu ze všeho. Nikdy jsem neměl pochopení pro diskriminaci podle národa, víry, rasy ... “
— Ranko Munitić[4]
Jeho osud definoval tímto způsobem:
„Podle národnosti jsem námořníkem, podle členství ve straně jsem fanouškem filmu, povoláním a kritik vulgaris, přesvědčení alternativa a status svobodný občan, tj. okrajový. (…) Muž, který věří v právo podle vlastního výběru a v život až do smrti. “
— Ranko Munitić[5]
Od prosince 2011 byl v Bělehradě otevřen Mediální centrum "Ranko Munitić " založil Zorica Jevremović Munitić. Od dubna 2012 středisko zavádí ocenění „Twinkler z Trogiru“ ̶ „Trepetalo iz Trogira - regionální cena pro média Ranko Munitić“.[6] Od té doby byla udělena Nedeljko Dragić, Puriša Đorđević, Dušan Makavejev, Lordan Zafranović a Karpo Aćimović Godina.
V rámci střediska od prosince 2012 čtvrtletní vícejazyčný regionální časopis pro média a kulturu Mediantrop, zaměřující se na jihoevropský region, vychází.[7]
Bibliografie (knihy)
- Prometheus z ostrova Viševica (Prometej s otoka Viševice), Záhřeb, 1965.
- Bitva o Neretvu (Bitka na Neretvi), Záhřeb, 1969.
- This People Will Live Forever (Živjet će večno ovaj narod), Záhřeb, 1974.
- Lži těch sladkých filmů (Te slatke filmske laže), Bělehrad, 1977.
- 207 festivalových dnů v Pule (207 festivalskih dana u Puli), Pula, 1978.
- Fáze jugoslávského filmu (Obdobja jugoslavenskoga filma), Ljubljana 1978
- Případ jugoslávského filmu (Jugoslavenski filmski slučaj), Split, 1980.
- Srbské století filmu (Srpski vek filma), Bělehrad, 1999.
- Bělehradský filmový kritikův kruh I (Beogradski filmski kritičarski krug I), Niš, 2002.
- Cinema Club Belgrade nebo Trojan Horse of Yugoslav Modern Film (Kino klub Beograd ili Trojanski konj jugoslovenskog modernog filma), Bělehrad, 2003.
- Bělehradský filmový kritikův kruh II (Beogradski filmski kritičarski krug II), Niš, 2005.
- Sbohem, Yugo-Film (Adio, Jugo-film), Bělehrad, 2005.
- Bělehradský filmový kritikův kruh III (Beogradski filmski kritičarski krug III), Niš, 2007.
- Filmový obraz a realita (Filmska slika i stvarnost), Bělehrad, 2009.
- Otázka filmových kritiků (Pitanje filmske kritike), Bělehrad, 2012.
Autoři
- Jean Vigo, Ljubljana 1970.
- Živojin Pavlović, Bělehrad, 1997.
- Srđan Karanović, Bělehrad, 2000.
- Goran Marković, Bělehrad, 2001.
- Emir Kusturica, Bělehrad, 2001.
- Martinac, Záhřeb, 2011.
Dokumentární film
- Bělehradská škola dokumentárního filmu (Beogradska škola dokumentarnog filma), Bělehrad, 1967.
- O dokumentárním filmu (O dokumentarnom filmu), Bělehrad, 1975.
- Druhy a žánry filmu (Filmske zvrsti in žanri), Ljubljana, 1977.
- Dokumentární film - ano nebo ne? (Dokumentarni film - da ili ne?), Bělehrad, 1982.
Animovaný film, teorie
- Na animaci (O animaciji), Bělehrad, 1973.
- Stav oživených zázraků (Dežela animiranih čudes), Ljubljana, 1976.
- Teorie animace (Teorija animacije), Bělehrad, 1981.
- Úvod do estetiky kinematografické animace (Uvod u estetiku kinematografické animace), Záhřeb - Bělehrad, 1982.
- Kritická retrospektiva záhřebské školy (Kritička retrospektiva zagrebačke škola), Záhřeb, 1982.
- Estetika animace (Estetika animacije), Bělehrad, 2007.
- Shromážděné texty o animaci (Zbornik o animaciji), Bělehrad, 2009
- Estetika animace (Estetika animacije), Záhřeb, 2012.
Animovaný film, historie
- Záhřebský kruh animovaného filmu Já (Zagrebački krug crtanog filma I), Záhřeb, 1978.
- Záhřebský kruh animovaného filmu II (Zagrebački krug crtanog filma II), Záhřeb, 1978.
- Záhřebský kruh animovaného filmu III (Zagrebački krug crtanog filma III), Záhřeb, 1978.
- Kinematografická animace v Jugoslávii (Kinematografska animacija u Jugoslaviji), Bělehrad, 1979.
- Pět světových festivalů v Záhřebu (Pet svjetskih festivala u Zagrebu), Záhřeb, 1984.
- 80 Films of Zagreb School (80 filmova Zagrebačke škole), Novi Sad, 1984.
- Záhřebský kruh animovaného filmu IV (Zagrebački krug crtanog filma IV), Záhřeb, 1986.
- Půl století animovaného filmu v Srbsku (Pola veka animiranog filma u Srbiji), Bělehrad, 1999.
Fantastika (fantasy a sci-fi)
- Fantasy na obrazovce I (Fantastika na ekranu I), Bělehrad, 1971.
- Fantasy on Screen II (Fantastika na ekranu II), Bělehrad, 1973.
- Alice na cestě podzemím a vesmírem (Alisa na putu kroz podzemlje i kroz svemir), Bělehrad, 1986.
- Příšery, které jsme milovali I (Čudovišta koja smo voleli I), Bělehrad 1990.
- Společnost Monsters We Loved II (Čudovišta koja smo voleli II), Bělehrad 1997.
- Monsters We Loved 1 (Čudovišta koja smo voleli 1), Bělehrad, 2007.
- Monsters We Loved 2 (Čudovišta koja smo voleli 2), Bělehrad, 2008.
- Monsters We Loved 3 (Čudovišta koja smo voleli 3), Bělehrad, 2008.
- Monsters We Loved 4 (Čudovišta koja smo voleli 4), Bělehrad, 2009.
- Monsters We Loved 5 (Čudovišta koja smo voleli 5), Bělehrad, 2011.
Comicsology
- Komiks - Deváté umění (Strip - deveta umetnost), Bělehrad, 1975.
- Superpás Sexarion, Bělehrad, 1988.
- Kurva komiksy, Bělehrad, 2006.
- Deváté umění, komiks (Deveta umetnost, strip), Bělehrad, 2006.
- Deváté umění, komiks - druhé vydání (Deveta umetnost, strip - drugo izdanje), Bělehrad, 2006.
- Komiks devátého umění (Strip, deveta umjetnost), Záhřeb, 2010.
Herci - monografie
- Pavle Vuisić, Niš, 1985.
- Olivera Marković, Niš, 1988.
- Janez Vrhovec, Niš, 1989.
- Rade Marković, Niš, 1990.
- Dušan Janićijević, Niš, 1993.
- Milena Dravić, Niš, 1995.
- Ljuba Tadić, Niš, 1997.
- Mića Tomić, Niš, 1998.
- Bata Stojković, Bělehrad-Niš, 1999.
- Dušica Žegarac, Niš, 2000.
- Aleksandar Berček, Niš, 2002.
- Bora Todorović, Niš, 2003.
- Čkalja, Bělehrad, 2005.
- Miki Manojlović, Niš, 2006.
- Mira Stupica, Niš, 2009.
Shromážděné články
- Šroubování dinosaurů (Tucanje dinosaura), Split, 1984.
- Paper Mirror (Ogledalo od hartije), Bělehrad, 1998.
- 14 444 dní kritika (14 444 kritičarska dana), Bělehrad, 2001, Niš
Televize
- Double pass (Dupli pas), Bělehrad, 2012. - spoluautorka Zorica Jevremović
Vzpomínky
- Přátelé filmu (Filmski prijatelji), Novi Sad, 1997
- Film Enemies (Filmski neprijatelji), Novi Sad, 1999.
Filmografie (částečná)
Ředitel
- Putovní divadlo (Putujući kino) (1964)
Scénárista
- Putovní divadlo (Putujući kino) (1964)
- Čas upírů (Vrijeme vampira) (1971)
- Důstojník s Rose (Oficir s ružom) (1987)
- Pavle Vuisić (Pavle Vuisić) 1926–1988 (1997)
- Danilo Bata Stojković - Filmové úspěchy (Danilo Bata Stojković - filmska ostvarenja) (1999)
- Dušica Žegarac - Filmové úspěchy (Dušica Žegarac - filmska ostvarenja), (2000)
- Aleksandar Berček - filmové úspěchy (Aleksandar Berček - filmska ostvarenja), (2002)
- Bora Todorović - Filmové úspěchy (Bora Todorović - filmska ostvarenja) (2003)
Noc s hvězdami - Veče sa zvezdama (celý autor)
Televizní dokumentární seriál 80 hodinových epizod věnovaných významným srbským hercům a herečkám, jakési Critique Pantheon, Hall of Glory naší herecké scény. Produkce a vysílání: TV Novi Sad 1990–1997.
- Velimir Bata Živojinović, zaznamenaný 12. 4. 1988, vysílán 1990.
- Dragomir Felba, 8. 2. 1990.
- Dragan Nikolić, 21. 1. 1991.
- Rahela Ferari, 23. 1. 1991.
- Vladica Milosavljević, 12. 2. 1991.
- Rade Marković, 23. 9. 1991.
- Olivera Marković, 24. 9. 1991.
- Bata Stojković, 22. 1. 1992.
- Dragoljub Gula Milosavljević, 21. 6. 1992.
- Mija Aleksić, 22. 6. 1992.
- Mira Banjac, 23. 6. 1992.
- Svetlana Bojković, 24. 6. 1992.
- Slavko Štimac, 24. 6. 1992.
- Ljuba Tadić, 25. 6. 1992.
- Radmila Savićević, 25. 6. 1992.
- Mića Tomić, 12. 7. 1992.
- Olga Spiridonović, 22. 7. 1992.
- Mira Stupica, 24. 7. 1992.
- Bata Paskaljević, 7. 9. 1992.
- Ružica Sokić, 5. 10. 1992.
- Žiža Stojanović, 6. 10. 1992.
- Branka Veselinović, 6. 10. 1992.
- Milena Dravić, 7. 10. 1992.
- Mirjana Karanović, 12. 10. 1992.
- Petar Kralj, 13. 10. 1992.
- Žika Milenković, 13. 10. 1992.
- Miodrag Krivokapić, 13. 10. 1992.
- Dušan Janićijević, 20. 11. 1992.
- Branko Pleša, 4. 4. 1993.
- Jelisaveta Seka Sablić, 7. 4. 1993.
- Predrag Pepi Laković, 8. 4. 1993.
- Radmila Živković, 9. 4. 1993.
- Marija Crnobori, 5. 7. 1993.
- Stevan Šalajić, 15. 9. 1993.
- Velimir Bata Životić, 15. 9. 1993.
- Zorica Jovanović, 19. 10. 1993.
- Tatjana Beljakova, 20. 10. 1993.
- Stevo Žigon, 20. 10. 1993.
- Janez Vrhovec, 21. 10. 1993.
- Ksenija Jovanović, 4. 11. 1993.
- Bogdan Diklić, 5. 11. 1993.
- Miodrag Petrović Čkalja, 5. 11. 1993.
- Eva Ras, 6. 11. 1993.
- Ivan Hajtl, 1. 3. 1994.
- Olga Ivanović, 8. 3. 1994.
- Mira Nikolić, 8. 3. 1994.
- Miodrag Mrgud Radovanović, 9. 3. 1994.
- Radmila Andrić, 9. 3. 1994.
- Dragan Maksimović, 10. 3. 1994.
- Ibi Romhanji, 24. 5. 1994.
- Milica Radaković, 24. 5. 1994.
- Gorica Popović, 31. 5. 1994.
- Bora Todorović, 1. 6. 1994.
- Aleksandar Berček, 30. 6. 1994.
- Petar Slovenski, 25. 10. 1994.
- Duško Bulajić, 26. 10. 1994.
- Gizela Vuković, 26. 10. 1994.
- Merima Isaković, 27. 10. 1994.
- Dara Čalenić, 17. 10. 1995.
- Boro Stjepanović, 2. 11. 1995.
- Stanislava Pešić, 5. 1. 1996.
- Tamara Miletić, 6. 1. 1996.
- Vasa Pantelić, 7. 1. 1996.
- Sonja Savić, 6. 3. 1996.
- Predrag Ejdus, 6. 3. 1996.
- Bosiljka Boci, 7. 3. 1996.
- Slavka i Branislav Jerinić, 7. 3. 1996.
- Aljoša Vučković, 29. 4. 1996.
- Ljubiša Bačić i Milutin Butković, 29. 4. 1996.
- Tatjana Lukjanova, 17. 5. 1996.
- Dara Džokić, 21. 5. 1996.
- Pavle Minčić, 21. 5. 1996.
- Mihajlo Miša Janketić, 21. 5. 1996.
- Radmila Rada Ďuričin, 12. 6. 1996.
- Petar Banićević, 12. 6. 1996.
- Branislav Lečić, 13. 6. 1996.
- Branka Petrić, 21. 6. 1996.
- Slavko Simić, 9. 7. 1996.
- Mirjana Joković, 4. 10. 1996.
- Lidija Stevanović, 24. 3. 1997.
Reference
- ^ Ranko Munitić, biobibliografie, Projekt Rastko.
- ^ Knihy, Centar za medije "Ranko Munitić", Beograd, zvanična prezentacija
- ^ „IN MEMORIAM Ranko Munitić“ „Dialog„ Danas “, Bělehrad, březen 2009.
- ^ „Toto je země dobrých herců“, Ilustrovana politika, br. 1997, Bělehrad, 7. 12. 1996. + Spisakova epizoda, Centar za medije "Ranko Munitić", Bělehrad
- ^ „Ranko: Epilog galaxie obrázků“ ("Ranko: Epilog galaksije slika"), Centar za medije „Ranko Munitić", Bělehrad, zvanična prezentacija
- ^ „Twinkler z Trogiru“ ("Trepetalo iz Trogira"), Centar za medije "Ranko Munitić", Bělehrad, zvanična prezentacija
- ^ Jevremović, Zorica. "Na Mediantropu "(Jevremović, Zorica." O Mediantropu "), Mediantrop, regionalni časopis za medije i kulturu, Beograd, zvanična prezentacija
externí odkazy
- Ranko Munitić na IMDb
- Mediální centrum Ranko Munitić, Bělehrad
- "Muž, který miloval film" (Film Čovek koji je voleo) ("Politika", 27. března 2011)