Rakel Seweriin - Rakel Seweriin
Rakel Seweriin | |
|---|---|
 Seweriin v roce 1946. | |
| Ministr sociálních věcí | |
| V kanceláři 2. listopadu 1953 - 1. srpna 1955 | |
| premiér | Oscar Torp Einar Gerhardsen |
| Předcházet | Aaslaug Aasland |
| Uspěl | Gudmund Harlem |
| Osobní údaje | |
| narozený | Rakel Solberg 26. června 1906 Hof, Vestfold, Norsko |
| Zemřel | 17. září 1995 (ve věku 89) Oslo, Norsko |
| Národnost | Norština |
| Politická strana | Práce |
| Manžel (y) | Ernst Sørensen (1932–1937) Alf Christian Seweriin (1937–1995; její smrt) |
Rakel Seweriin, roz Solberg (26. Června 1906 - 17. Září 1995) byl norský politik pro Dělnická strana. Ona byla Norský ministr sociálních věcí od roku 1953 do roku 1955.
Narodila se v Hof jako dcera Caspera Fredrika Solberga (1870–1932) a Zefry Eliagny Natterstadové (1871–1949). Vyrostla v Eidsfoss kde se podařilo jejímu otci Stanice Eidsfoss. Její matka byla hoteliérka.[1] Začala studovat v roce 1926 a absolvovala kurzy jako těsnopisec v roce 1927 a 1928. Od roku 1929 pracovala jako stenografka, v roce 1942 z Norska odešla druhá světová válka.[2] Ona a její manžel byli aktivními členy Norské hnutí odporu, mimo jiné začínající nelegální noviny Pá Fagbevegelse.[1] Pokračovala ve své práci v zahraničí jako stenografka pro deportované Norské vrchní velení v Londýn. Byla také členkou programové rady exilové části Norwegian Broadcasting Corporation, od roku 1943 do roku 1945.[2]
Seweriin byl členem Oslo městská rada od roku 1937 až do války vypukl, a také krátce sloužil v roce 1945. Byla zástupkyní vůdce Dělnická mládežnická liga od roku 1937 do roku 1946. Po válce byla členkou sekretariátu Labouristické strany pro ženy v letech 1945 až 1971 - v letech 1953 až 1963 předsedala sekretariátu a byla členkou ústředního výboru Labouristické strany. Byla zvolena za členku Norský parlament v 1945 z volebního obvodu Oslo a byl znovu zvolen v roce 1949, 1953, 1957, 1961 a 1965. Dne 2. listopadu 1953 dočasně vystoupila z parlamentu Ministr sociálních věcí v Torpova skříňka.[2] Pracovala se sociální politikou jako poslankyně, ale v rozhovoru s Trond Nordby přiznala, že postrádala jasný účel své pozice ministra sociálních věcí. Legislativní práce na ministerstvu se zpomalila a jako vůdce ministerstva ji jasně ovládal byrokratický štáb, zejména Karl Evang.[3] Pokračovala jako ministryně sociálních věcí do 1. srpna 1955, několik měsíců po vzniku Gerhardsenův třetí kabinet. Během této doby bylo její místo v parlamentu obsazeno Hjalmar Larsen, Aase Lionæs a Gunnar Alf Larsen.[2] Když odstoupila v roce 1969, její doba 24 let jako členky parlamentu byla rekordem pro ženu v Norsku.[1]
Seweriin byl také členem představenstva Norské ředitelství práce od roku 1947 do roku 1953 a od roku 1955 do roku 1967 a Norská národní opera od roku 1957. Byla členkou několika veřejných výborů, mimo jiné komentovala stávající zákony. Od roku 1963 do roku 1971 předsedala Landslaget pro språklig samling.[2]
Rakel Seweriin byl dvakrát ženatý, nejprve za učitele, novináře a spisovatele Ernst Samuel Sørensen (1903–1972), poté od roku 1937 lékař Alf Christian Seweriin (1909–1961). Zemřela v září 1995 v Oslu.[1]
Reference
- ^ A b C d Norderval, Ingunn. „Rakel Seweriin“. v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 20. listopadu 2009.
- ^ A b C d E „Rakel Seweriin“ (v norštině). Storting.
- ^ Nordby, Trond (1989). Karl Evang. En biografi (v norštině). Oslo: Aschehoug. str. 208. ISBN 82-03-16250-9.
| Politické kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet Aslaug Aasland | Norský ministr sociálních věcí 1953–1955 | Uspěl Gudmund Harlem |