Rabeya Khatun - Rabeya Khatun
Rabeya Khatun | |
---|---|
রাবেয়া খাতুন | |
narozený | |
Národnost | Bangladéšština |
obsazení | Romanopisec |
Manžel (y) | Fazlul Haque (m. 1952; zemřel 1990) |
Děti | |
Ocenění | úplný seznam |
Rabeya Khatun (narozený 27 prosince 1935) je bangladéšský romanopisec.[1] Od roku 2008 napsala více než 50 románů a více než 400 povídek.[1] Její práce zahrnují eseje, romány, výzkum, povídky, náboženskou historii a cestopisy.[2] Byla oceněna Literární cena Akademie Bangla v roce 1973, Ekushey Padak v roce 1993 a Cena za den nezávislosti v roce 2017 Vláda Bangladéše.[3][4][5]
raný život a vzdělávání
Khatun se narodil 27. prosince 1935 Maulavi Mohammad Mulluk Chandovi a Hamidovi Khatunovi v Bikrampur v té době Bengálské předsednictví, Britská Indie (nyní v Munshiganj District, Bangladéš).[6][2] 23. července 1952 se provdala za Fazlul Haque (1930–1990).[6][7] Byl redaktorem časopisu Kino časopis.[8] Režíroval Prezident, první film pro děti v Bangladéši.[9]
Khatun vyrostl v oblasti Shantinagar Dháka.[8] Prošla kolem přijímací zkouška ze školy Armanitola v roce 1948.[6]
Kariéra
Khatun pracoval v Khawatin časopis, editoval Jahanara imám.[8] Poté pracovala jako redaktorka literární sekce časopisu Kino spolu s Zahir Raihan.[8] Později se stala redaktorkou měsíčníku Angana.[2]
Khatun je členem rady Bangla Academy.[6] Je členkou poroty ve výboru Bangladéšské národní filmové ceny, Bangladesh Shishu Academy, Notun Kuri z Bangladéšská televize.[6]
Funguje
Khatunův první příběh Prashno byla zveřejněna v týdeníku Juger Dabi.[2] Její román Rajarbagh byla zveřejněna v Begum.[8] Napsala svůj první román Madhumati v roce 1963.[1] Psala o Bangladéšská osvobozenecká válka ve své knize Ekattorer Noy Maash v roce 1990.[10] Dva z jejích románů Nirasraya a Biday O Ashok Reba, nikdy nebyly zveřejněny.[6]
Romány
- Madhumati (1963)
- Mon Ek Shwet Kapoti (Mysl je bílý holub, 1965)
- Ononto Onwesha (Endless Pursuit, 12967)
- Rajarbagh (1967)
- Saheb Bazar (1967)
- Ferari Surjo (Fugitive Sun, 1975)
- Onek Joner Ekjan (Jeden z mnoha osob, 1976)
- Jiboner Ar Ek Naam Dibos Rojoni (Jiný název života je den a noc, 1980)
- Bayanno Golir Ek Goli (Jedna z padesáti dvou uliček, 1984)
- Baganer Naam Malnichara (název zahrady je Malnichara)
- Ei Birohokal (This Time of Separation, 1995)
- Ei Bhora Bador Mah Bhador (Tento deštivý den měsíce Bhadra, 1995)
- Priya Gulshana (Milovaná Gulshana, 1997)[1]
Adaptace
Khatunovy adaptace knihy k filmu zahrnují Kokhono Megh Kokhono Brishti (2003), Megher Pore Megh (2004) a Madhumati (2011).[11]
Osobní život
Khatun bydlí uvnitř Banani, obytná oblast v Dháka.[12] Má dva syny a dvě dcery.[6] Faridur Reza Sagar (nar. 1955) je současným generálním ředitelem společnosti Impress Telefilm Limited a Kanál i.[12] Keka Ferdousi (b. 1960) je televizní kuchař.[13] Farhadur Reza Probal, je architekt.[14] Farhana Kakoly je žena v domácnosti.[6]
Ocenění
- Literární cena Akademie Bangla (1973)
- Humayun Kadir Memorial Award (1989)
- Ekushey Padak (1993)
- Kamar Mushtaree Shahitya Puroshkar (1994)
- Cena Lekhika Sangha (1994)
- Zlatá medaile Nasiruddin (1995)
- Zlatá medaile Shere-e Bangla (1996)
- Cena Jasimuddin (1996)[6]
- Shapla-Doyel Award (1996)[6]
- Wrishiz Shahitya Padak (1998)[2]
- Cena za literaturu v Anannyi (1999)[15]
- Cena Laily Samadové (1999)[6]
- Millenium Award (2000)[6]
- Sheltech Award (2002)[6]
- Cena Uro Shishu Shahitya (2003)
- Cena Michaela Madhusudana (2005)[6]
- Gettanjali Shommanona Padak (2015)[16]
- Cena za den nezávislosti (2017)
Reference
- ^ A b C d „Dnešní 80. narozeniny Rabeje Khatuna“. theindependentbd.com. 2015-12-27. Citováno 2019-08-15.
- ^ A b C d E "Rabeya Khatun a Syed Shamsul Haque dnes slaví 74 let". Daily Star. 2008-12-27. Citováno 2019-08-15.
- ^ „পুরস্কারপ্রাপ্তদের তালিকা“ [Seznam vítězů] (v bengálštině). Bangla Academy. Citováno 2. dubna 2019.
- ^ „একুশে পদকপ্রাপ্ত সুধীবৃন্দ“ [Seznam vítězů Ekushey Padak] (v bengálštině). Vláda Bangladéše. Citováno 3. dubna 2019.
- ^ „স্বাধীনতা পুরস্কারপ্রাপ্ত ব্যক্তি / প্রতিষ্ঠানের তালিকা“ [Seznam jmen zaměstnanců a institucí, které získaly cenu Dne nezávislosti] (v bengálštině). Vláda Bangladéše. Citováno 2019-08-14.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n „জন্মদিনে কথাসাহিত্যিক রাবেয়া খাতুনকে নিরন্তর শুভেচ্ছা“. সমকাল. Citováno 2019-08-15.
- ^ „ফজলুল হক স্মৃতি পুরস্কার পাচ্ছেন রাজ্জাক“. প্রথম আলো (v bengálštině). Citováno 2019-08-15.
- ^ A b C d E "Příběh Rabeya Khatun". Nová doba (Rozhovor). 09.07.2005. Archivovány od originál dne 2006-08-21. Citováno 2019-08-14.
- ^ „Cena Fazlul Haque Memorial Award udělena“. Daily Star. 2014-10-27. Citováno 2019-08-15.
- ^ „Rabeya Khatun má dnes narozeniny“. theindependentbd.com. 2016-12-27. Citováno 2019-08-15.
- ^ „আমি ষাটের দশকের মেয়ে“. www.prothom-alo.com. Citováno 2019-08-15.
- ^ A b „Mitali recituje za Rabeya Khatun“. Denní pozorovatel. 2018-12-29. Citováno 2019-08-15.
- ^ „এ সপ্তাহের সাক্ষাৎকার“. Zprávy BBC বাংলা (v bengálštině). Citováno 2019-08-15.
- ^ „Stát se jménem domácnosti v Bangladéši“. Daily Star. 2014-09-20. Citováno 2019-08-15.
- ^ „আজ ৩ নভেম্বর“ [Dnes je 3. listopadu]. Jugantor (v bengálštině). Citováno 2019-08-15.
- ^ „Akademie Geetanjali Lalitkala na oslavu 11. založení anniv“. www.observerbd.com. 2015-11-04. Citováno 2019-08-15.