Pyramida Ity - Pyramid of Ity
Pyramida Ity | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ity | ||||||||||||||
Starověké jméno |
| |||||||||||||
Postaveno | 8. dynastie |
The Pyramida Ity byla pravděpodobně hrobka faraona Ity který vládl během 8. dynastie. Nikdy nebyl objeven a je znám pouze z nápisu na útesu Wadi Hammamat v Východní poušť, kde ve faraonských dobách bylo několik lomů.
Název pyramidy, Baw-Iti ("The Power of Ity"), může být přímým odkazem na název Pyramida Neferefre, Netjeri-baw-Ra-nefer-ef („Síla Neferefre je božská“), z 5. dynastie.[1]
Nápis ve Wadi Hammamat
Částečně poškozený nápis zaznamenává, že dva kapitáni lodí, Ipi a Nikauptah, byli posláni na expedici na místo za účelem získání stavebního materiálu pro pyramidu v prvním roce Ipiho vlády.[2] Údaj nápisu o počtu vojáků na expedici je poškozen a může být napsán nesprávně, takže není jisté, co říká: Wolfgang Schenkel čte 200 veslařů, 400 (?) Průkopníků (?) A 200 rtn,[3] zatímco Christoffer Theis čte 200 vojáků a 200 vyslanců s 200 muži (interpretuje tento poslední údaj jako opravu) pomocí perokresby Lepsius a Sethe.[4] Kromě Ipi a Nikauptaha jsou zaznamenána jména dvou vůdců vojsk, Thiemsaf a Irinakhti. Podrobné informace o typu a množství kamene, který hledali, se nezaznamenávají.
Identifikace
Anglický egyptolog Flinders Petrie předběžně identifikoval Ityho s faraonem šesté dynastie Userkare,[5] jehož hrob ještě nebyl identifikován, ale pravděpodobně se nachází v oblasti Sáqkara jih, dnes známé jako Tabbet al-Guesh, severozápadně od zádušní komplex Pepi I.. Identifikace Petrie spočívala pouze na jeho odhadu nápisu do šesté dynastie a na skutečnosti, že Userkare byl jediným králem tohoto období, jehož úplná titulary nebyla známa.[5] Tato identifikace je dnes považována za domnělou[6]
Ve 30. letech Cecil Mallaby Firth navrhl, že pyramida Ity může být Bezhlavá pyramida na Sakkáře. Firth podpořil tento návrh odkazem na některé kousky růžové žuly a rozbité víko sarkofágu, které tam byly nalezeny, ale nemohl nabídnout žádný jiný důkaz.[4] Bezhlavá pyramida byla následně identifikována jako hrobka krále Menkauhor Kaiu 5. dynastie a Firthova teorie je tedy zastaralá.[7]
Viz také
Reference
- ^ Theis: Die Pyramiden der Ersten Zwischenzeit. str. 329.
- ^ Theis: Die Pyramiden der Ersten Zwischenzeit. str. 330. Schenkel: Memphis - Herakleopolis - Theben. str. 26 čte nápis jako označení jediného vedoucího expedice, Nikauptaha, syna Ipiho.
- ^ Schenkel: Memphis - Herakleopolis - Theben. str. 26.
- ^ A b Theis: Die Pyramiden der Ersten Zwischenzeit. str. 330.
- ^ A b Petrie 1907, s. 88–89.
- ^ Baud & Dobrev 1995, str. 60.
- ^ Theis: Die Pyramiden der Ersten Zwischenzeit. str. 333.
Bibliografie
- C. R. Lepsius: Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien. Část II: Denkmäler des alten Reichs. Svazek 4. Nicolai, Berlín 1850, tab. 115f., (Online verze ).
- Wolfgang Schenkel: Memphis - Herakleopolis - Theben. Die epigraphischen Zeugnisse der 7. – 11. Dynastie Ägyptens. (= Ägyptologische Abhandlungen (ÄA). Sv. 12, ISSN 1614-6379 ). Harrassowitz, Wiesbaden 1965, str. 26.
- Kurt Sethe: Urkunden des Alten Reichs (= Urkunden des ägyptischen Altertums. Část 1). 1. Vol, 2. No. 2., silně přepracované vydání. Hinrichs'sche Buchhandlung, Lipsko 1933, s. 148, (PDF; 10,6 MB ).
- Christoffer Theis: "Die Pyramiden der Ersten Zwischenzeit. Nach philologischen und archäologischen Quellen." Studien zur Altägyptischen Kultur. Sv. 39, 2010, ISSN 0340-2215, str. 321–339.