Pseudonocardia hydrocarbonoxydans - Pseudonocardia hydrocarbonoxydans

Pseudonocardia hydrocarbonoxydans
Vědecká klasifikace
Doména:
Kmen:
Třída:
Podtřída:
Objednat:
Podřád:
Rodina:
Rod:
Druh:
P. hydrokarbonoxydany
Binomické jméno
Pseudonocardia hydrocarbonoxydans
(Nolof a Hirsch 1962) Warwick a kol. 1994[1]
Typ kmene
70, 70 (N42), ATCC 15104, BCRC 13740, CCRC 13740, CGMCC 4.1218, DSM 43281, HUT-6554, IFO 14498, IMET 7645, IMRU N4ZG, IMSNU 22140, JCM 3392, KCTC 1059, KCTC 9301, KCTC 9692, N42, NBRC 14498, NCIB 9436, NCIM 2386, NCIMB 9436, NRRL B-16171, PCM 2249, Schering 228, VKM Ac-799, VTT E-073031[2]
Synonyma

Amycolata hydrocarbonoxydans,[3]
Nocardia hydrocarbonoxydans[4]

Pseudonocardia hydrocarbonoxydans je bakterie z rodu Pseudonokardie který byl izolován od znečišťujícího vzduchu.[1][3][5][4] Pseudonocardia hydrocarbonoxydans může oxidovat uhlovodíky.[6]

Reference

  1. ^ A b Parte, A.C. „Pseudonokardie“. LPSN.
  2. ^ „Pas taxonu Pseudonocardia hydrocarbonoxydans - StrainInfo“. www.straininfo.net.
  3. ^ A b „Pseudonocardia hydrocarbonoxydans“. www.uniprot.org.
  4. ^ A b „Podrobnosti: DSM-43281“. www.dsmz.de.
  5. ^ Parker, Charles Thomas; Osier, Nicole Danielle; Garrity, George M. „Nomenklaturní abstrakt pro Pseudonocardia hydrocarbonoxydans (Nolof a Hirsch 1962) Warwick et al. 1994“. The NamesforLife Abstracts. doi:10,1601 / nm. 6685.
  6. ^ George M., Garrity (2012). Bergeyův manuál systematické bakteriologie (2. vyd.). New York: Springer Science + Business Media. ISBN  0-387-68233-3.