Pseudonocardia autotrophica - Pseudonocardia autotrophica
| Pseudonocardia autotrophica | |
|---|---|
| Vědecká klasifikace | |
| Doména: | |
| Kmen: | |
| Třída: | |
| Podtřída: | |
| Objednat: | |
| Podřád: | |
| Rodina: | |
| Rod: | |
| Druh: | P. autotrophica |
| Binomické jméno | |
| Pseudonocardia autotrophica (Takamiya a Tubaki 1956) Warwick a kol. 1994[1] | |
| Typ kmene | |
| aa-1-1 T, Antibiotikum SA 2CG-256, AS 4.1211, ATCC 19727, BCRC 12444, CBS 466.68, CCM 2750, CCRC 12444, CECT 3301, CECT 7671, CGMCC 4.1211, CGMCC 4.1297, CIP 107114, DSM 40011, DSM 43210, DSM 535, Hirsch 394, IFO 12743, IMET 7646, IMRU 1595, IMSNU 11005, IMSNU 20050, ISP 5011, JCM 4348, KCC S-0348, KCCS-0348, KCCS-0348KODAI394, KCTC 1816, KCTC 9300, KCTC 9300 , KCTC 9574, Kodai 394, NBRC 12743, NCIB 9810, NCIMB 9810, NRRL B-11275, RIA 1008, VKM Ac-941[2] | |
| Synonyma | |
Pseudonocardia autotrophica je bakterie z rodu Pseudonokardie.[1][3][4][5] Pseudonocardia autotrophica vyrábí antifungální sloučeniny.[6]
Reference
- ^ A b Parte, A.C. „Pseudonokardie“. LPSN.
- ^ "Pas taxonu Pseudonocardia autotrophica - StrainInfo". www.straininfo.net.
- ^ A b C "Pseudonocardia autotrophica (Amycolata autotrophica) (Nocardia autotrophica)". www.uniprot.org.
- ^ Parker, Charles Thomas; Osier, Nicole Danielle; Garrity, George M. „Nomenklaturní abstrakt pro Pseudonocardia autotrophica (Takamiya a Tubaki 1956) Warwick et al. 1994“. The NamesforLife Abstracts. doi:10,1601 / nm. 6680.
- ^ „Podrobnosti: DSM-535“. www.dsmz.de.
- ^ George M., Garrity (2012). Bergeyův manuál systematické bakteriologie (2. vyd.). New York: Springer Science + Business Media. ISBN 0-387-68233-3.
Další čtení
- Chen, CH; Cheng, JC; Cho, YC; Hsu, WH (15. dubna 2005). "Genový shluk pro katabolismus mastných kyselin z Pseudonocardia autotrophica BCRC12444". Sdělení o biochemickém a biofyzikálním výzkumu. 329 (3): 863–8. doi:10.1016 / j.bbrc.2005.02.052. PMID 15752735.
- Kim, Hye-Jin; Kim, Min-Kyung; Lee, Mi-Jin; Vyhrál, Hyung-Jin; Choi, Si-Sun; Kim, Eung-Soo (7. dubna 2015). „Kroky přizpůsobení polypropylenové elektrárny obsahující disacharidy po PKS v Pseudonocardia autotrophica“. PLOS ONE. 10 (4): e0123270. doi:10.1371 / journal.pone.0123270. ISSN 1932-6203. PMC 4388683.
- Schmid, editoval Rolf D .; Urlacher, Vlada B. (2007). Moderní biooxidační enzymy, reakce a aplikace. Weinheim: Wiley-VCH. ISBN 3-527-61153-3.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- Molander, šéfredaktor, Paul Knochel, Gary A. (2014). Komplexní organická syntéza (Druhé vydání.). Amsterdam: Elsevier. ISBN 0-080-97743-X.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- Fujii, Yoshikazu; Kabumoto, Hiroki; Nishimura, Kenji; Fujii, Tadashi; Yanai, satoshi; Takeda, Koji; Tamura, Noriko; Arisawa, Akira; Tamura, Tomohiro (červenec 2009). "Purifikace, charakterizace a řízená evoluční studie hydroxylázy vitaminu D3 z Pseudonocardia autotrophica". Sdělení o biochemickém a biofyzikálním výzkumu. 385 (2): 170–175. doi:10.1016 / j.bbrc.2009.05.033.
| Tento Pseudonocardineae článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |