Pseudo-Bonaventura - Pseudo-Bonaventure
Pseudo-Bonaventura (latinský: Pseudo-Bonaventura) je jméno dané autorům řady středověkých zbožných děl, o nichž se v té době věřilo Bonaventura: „Skoro by se zdálo, jako by se„ Bonaventura “začala považovat spíše za vhodný štítek pro určitý typ textu, než za prosazování autorství.“[1] Jelikož je zřejmé, že se jedná o řadu skutečných autorů, často se používá termín „Pseudo-Bonaventuran“. Mnoho děl má nyní další autorská přisuzování, která jsou obecně přijímána, ale nejznámější je Meditace o životě Kristově, zůstává obvykle popisována pouze jako dílo Pseudo-Bonaventury.
Další díla
- "Biblia pauperum „(„ Chudák Bible “- název, který byl uveden až ve 20. století) krátký typologické verze Bible, také velmi populární a často ilustrovaná. Existovaly různé verze, originál snad od Dominikán Nicholas of Hanapis.
- Speculum Beatæ Mariæ Virginis podle Konrád Saský
- Speculum Disciplinæ, Epizoda ad Quendam Novitium a Centiloquium, pravděpodobně sekretářkou Bonanventury, Bernard z Besse
- Legenda o Saint Clare
- Theologia Mysticapravděpodobně Hugh z Balmy.
- Philomena, báseň nyní připisována John Peckham, Arcibiskup z Canterbury od 1279 do 1292.
- [Citace je zapotřebí ] Psalterium majus Beatissimae Mariae Virginis, přepracování 150 žalmů Latinský žaltář do modlitby k Panně Marii.
Reference
- Herbermann, Charles, ed. (1913). Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company. (Předposlední odstavec.) .
Další čtení
- Meditationes de vita Christi
- Lawrence F. Hundersmarck: Využití fantazie, emocí a vůle ve středověké klasice: Meditaciones Vite Christi. In: Logos 6,2 (2003), S. 46–62
- Sarah McNamer: Další důkazy o datu Pseudo-Bonaventuran Meditationes vitæ Christi. In: Franciscan Studies, Bd. 10, Jg. 28 (1990), S. 235–261
- Livario Oliger: Le meditationes vitae Christi del pseudo-Bonaventura. In: Studi Franciscani 18 (1921), S. 143–183; 19 (1922), S. 18–47
- Giorgio Petrocchi: Sulla composizione e data delle Meditationes Vitae Christi. In: Convivium, N.S. 5 (1952), S. 757–778
- Bonaventura
- Balduin Distelbrink: Bonaventurae scripta: authentica, dubia vel spuria critice recensita. Istituto storico Cappuccini, Řím 1975 (= Subsidia scientifica Franciscalia, 5)
- Klaus-Bernward Springer (1992). „Johannes (de) Cauligus“. V Bautz, Friedrich Wilhelm (ed.). Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL) (v němčině). 3. Herzberg: Bautz. cols. 303–304. ISBN 3-88309-035-2.