Preferenční obchodní oblast - Preferential trading area
| Část série na |
| Světový obchod |
|---|
 |
A preferenční obchodní oblast (taky preferenční obchodní dohoda, PTA) je obchodní blok který dává preferenční přístup k určitým produktům ze zúčastněných zemí. Toho se dosahuje redukcí tarify ale ne jejich úplným zrušením. Je to první fáze ekonomická integrace.
Tyto celní preference způsobily četné odchylky od normální obchodní vztahy princip, totiž to Světová obchodní organizace Členové (WTO) by měli uplatňovat stejné clo na dovoz od ostatních členů WTO.[1]
S nedávným rozmnožováním dvoustranných PTA a vznikem Mega-PTA (široké regionální obchodní dohody, jako je Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) nebo Trans Pacifické partnerství (TPP)), globální obchodní systém výlučně spravovaný v rámci WTO se nyní jeví jako nereálný a je třeba brát v úvahu interakce mezi obchodními systémy. Zvýšená složitost systému mezinárodního obchodu způsobená množením PTA by měla být zohledněna při studiu výběru fór používaných zeměmi nebo regiony k podpoře jejich obchodních vztahů a environmentální agendy.[2] PTA zaznamenaly rychlý růst; v 90. letech bylo o něco více než 100 PTA. Do roku 2014 jich bylo více než 700.[3]
Prediktory
V roce 2004 Scott Baier a Jeffrey Bergstrand zveřejnili, že existují tři ekonomické determinanty rozhodující pro vznik PTA. Země mají větší pravděpodobnost účasti na PTA, pokud mají nízké náklady na dopravu a mají větší ekonomiku. Zatřetí, země s podobnou ekonomickou velikostí budou pravděpodobně nejvíce těžit z vytváření PTA. Ekonomické determinanty jako HDP, podobnost ekonomické velikosti a vzdálenost mezi zeměmi správně předpovídají více než 80% PTA platných od roku 2020.[3]
Zbývající PTA lze připsat politickým prediktorům. Země pod demokratickou vládou se častěji účastní PTA než země pod autokratickou vládou. Autokratičtí vládci nejsou voleni, a proto jejich moc není ohrožena nespokojenými občany. Demokratičtí vůdci jsou motivováni k spokojenosti svých voličů a dohody PTA mohou pomoci snížit cenu spotřebního zboží. Obhajoba PTA také umožňuje demokratickým vůdcům dát voličům signál, že se zavázali k politikám, které zlepšují jejich blahobyt. Země se také pravděpodobněji připojí k PTA, pokud tak již učinily konkurenční země.[3]
Seznam preferenčních obchodních oblastí
A zóna volného obchodu je v zásadě preferenční obchodní oblastí se zvýšenou hloubkou a rozsahem snižování cel. Všechno oblasti volného obchodu, celní odbory, společné trhy, hospodářské odbory, celní a měnové unie a hospodářské a měnové unie jsou považovány za pokročilé formy PTA, ale níže nejsou uvedeny.
Mnohostranný
- Organizace pro hospodářskou spolupráci (ECO) (1992)
- Zobecněný systém preferencí
- Globální systém obchodních preferencí mezi rozvojovými zeměmi (GSTP) (1989)
- Latinskoamerické integrační sdružení (LAIA / ALADI) (1981)[4]
- Melanesian Spearhead Group (MSG) (1994)
- Protokol o obchodních jednáních (PTN) (1973)
- Dohoda o regionálním obchodu a hospodářské spolupráci v jižním Pacifiku (SPARTECA) (1981)[5]
Bilaterální
Od počátku 20. století bylo podepsáno několik stovek dvoustranných PTA. Projekt TREND[6] z Kanadský výzkumný předseda v mezinárodní politické ekonomii uvádí zhruba 700 obchodních dohod, z nichž drtivá většina je dvoustranných.[7]
- Evropská unie – Země AKT, dříve prostřednictvím obchodních aspektů EU Dohoda z Cotonou, později prostřednictvím Všechno kromě zbraní Dohody (EBA)
- Indie – Afghánistán (2003)
- Indie - Mauricius
- Indie - Nepál (2009)
- Indie - Chile (2007)
- Indie - MERCOSUR (2009)
- ASEAN – PR Čína (2005)
- Laos – Thajsko (1991)
Viz také
Reference
- ^ Zpráva CRS pro kongres: Zemědělství: Glosář pojmů, programů a zákonů, vydání 2005 - objednávkový kód 97-905 Archivováno 10. srpna 2011 v Wayback Machine
- ^ Jean-Frédéric Morin, Tereza Novotná, Frederik Ponjaert a Mario Telò, Politika transatlantických obchodních jednání, TTIP v globalizovaném světě, Routledge, 2015, str. 127.
- ^ A b C Baccini, Leonardo (2019). „Ekonomika a politika preferenčních obchodních dohod“. Výroční přehled politologie. 22: 75–92. doi:10.1146 / annurev-polisci-050317-070708.
- ^ Od 18. března 1981 LI5342
- ^ Od 1. ledna 1981 WT / COMTD / N / 29 Archivováno 27. března 2009 v Wayback Machine
- ^ „Probíhající projekty - Chaire de recherche du Canada en économie politique internationale (EPI)“. www.chaire-epi.ulaval.ca.
- ^ „Přístup; Databáze obchodu a prostředí“. Vstupte do databáze prostředí TRade a ENvironment.