Pražský evropský summit - Prague European Summit

Pražský evropský summit je platformou pro pravidelnou strategickou debatu na vysoké úrovni o budoucnosti EU Evropská unie a další evropské záležitosti. Je to jediná platforma tohoto druhu zaměřená na Evropskou unii v roce 2006 Centrální a východní Evropa. Nabízí prostor pro neformální dialog mezi politickými představiteli, vysoce postavenými státními úředníky, zástupci zájmových skupin, obchodníky, akademiky a novináři.

Pražský evropský summit pořádá konsorcium Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Ústav mezinárodních vztahů Praha.

Summit se koná každoročně od roku 2015 v Lobkowiczký palác na Pražský hrad a Černínský palác, sídlo Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Od vydání v roce 2019 je jediným místem Černínský palác.

Pražský evropský summit 2020 se bude konat v Praze ve dnech 18. – 19. Listopadu 2020.

Mezinárodní programová rada

Stávajícími členy Mezinárodní programové rady jsou:[1]

Cena Vize pro Evropu

Prof. Dr. Wolfgang Wessels získává „Vize pro Evropu“, Prague European Summit 2016.

Oceněné

Konference

Frans Timmermans vystoupil na pražském Evropském summitu 2015

Výroční konference zahrnuje řadu ambiciózních a jedinečných formátů, jako jsou plenární zasedání, ministerské panely na vysoké úrovni, zasedání Night-Owl, Oxfordské debaty a diskusní snídaně na pražských ambasádách.

2015

Pilotní rok evropského summitu v Praze se konal ve dnech 12. – 13. Listopadu 2015. Cílem konference „Instituce Evropské unie vhodné pro vnější výzvy“ bylo přehodnotit vnitřní institucionální nastavení EU a dopad jejího rozhodnutí - mechanismy tvorby budou mít implementaci Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU.

Mezi významné řečníky tohoto pilotního roku patřili Frans Timmermans, První místopředseda Evropské komise Thierry Chopin, ředitel výzkumu v Nadace Roberta Schumana, Tomáš Sedláček, chief macroeconomist ve společnosti ČSOB Bank, Iryna Solonenko, výzkumná pracovnice v Evropská univerzita Viadrina a spolupracovník Centra Roberta Bosche pro střední a východní Evropu, Rusko a Střední Asii, nebo Jana Hybášková, Vedoucí delegace EU do Namibie.

Součástí konference byl klíčový projev řečníka Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí České republiky, ve kterém zdůraznil význam jednání jako sjednocené Evropy a zabránění freeridu některých členů. Narážíme na situaci dříve 1.sv.v., varoval před náměsíčným konfliktem kvůli nedostatku důvěry a komunikace. Jako dvě nezbytná opatření k řešení migrační krize uvedl sdružování zdrojů a lepší správu vnějších hranic EU. Budování zdí na vnitřních hranicích států EU by však představovalo nežádoucí politiku.

Na pražském evropském summitu 2016 vystoupili premiéři Robert Fico, Bohuslav Sobotka, Viktor Orbán a Beata Szydło

2016

Druhá konference pražského evropského summitu se konala ve dnech 6. – 8. Června 2016 a byla zaměřena na „soudržnost“, solidaritu a soudržnost EU, nesoucí název „EU v době krize: lepší spolu?“

Konference se zúčastnili předsedové vlád EU V4 země: Bohuslav Sobotka České republiky, Beata Szydło z Polsko, Robert Fico z Slovensko, a Viktor Orbán z Maďarsko. Včetně dalších pozoruhodných reproduktorů Kristalina Georgieva, Místopředseda Evropské komise, ředitel země Google v České republice a na Slovensku Tania le Moigne, Agata Gostynska-Jakubowska, výzkumná pracovnice v Centru pro evropské reformy, nebo Tim Worstall, spolupracovník v Institutu Adama Smitha, nebo Brian Whitmore, novinář a analytik Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.

The Vize pro Evropu cena byla udělena panu Prof. Dr. Wolfgang Wessels, Profesor a předseda Jean-Monnet, univerzita v Kolíně nad Rýnem.

2017

Bývalý předseda vlády Estonska Taavi Rõivas na pražském evropském summitu 2017.

Třetí pražský evropský summit se konal ve dnech 13. – 15. Června 2017. Jeho cílem bylo projednat naléhavé evropské otázky, mimo jiné vzestup populismus, politická radikalizace a propaganda, Brexit vztahy EU a Ruska nebo Číny a také EU jednotný trh, bankovní unie a evropský digitální trh. Součástí programu byly, kromě plenárních zasedání, tři diskusní snídaně na pražských ambasádách, tři Pražské rozhovory (debaty přístupné veřejnosti) a každoročně udělené Vize pro Evropu ceremoniál předávání cen.

Hlavní projev přednesl bývalý předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Ve svém projevu se dotkl hrozby mezinárodní terorismus, potřeba reformy EU nebo otázky evropské ekonomiky. Ocenil však úsilí, které Unie vyvíjí, aby se stal nezávislejším mezinárodním aktérem, a zdůraznil význam racionálního přístupu k evropskému řešení problémů týkajících se ekonomiky, globalizace a technologický pokrok. Zmínil také migrační krize kolaps států v střední východ ozbrojené konflikty v regionu a terorismus, které naznačují potřebu lepší ochrany občanů EU, posílení EU Společná bezpečnostní a obranná politika a užší spolupráce mezi NATO a EU.[3]

Alexander Grubmayr, Ryan Heath, Miroslav Lajčák a Lubomír Zaorálek během panelové debaty na pražském evropském summitu 2017

Dalšími významnými řečníky byli například Eric Maurice, šéfredaktor EUobserver, Simon Nixon, hlavní evropský komentátor v Wall Street Journal, Massimo D’Alema, bývalý předseda vlády Itálie, Rudolf Jindrák z Kanceláře prezidenta České republiky, Taavi Rõivas, bývalý předseda vlády Estonska, tehdejší ministři zahraničních věcí České republiky a Slovenska Lubomír Zaorálek a Miroslav Lajčák Guvernér Česká národní banka Jiří Rusnok, a také odborníci z předních evropských univerzit, výzkumných středisek a neziskových organizací, jakož i novináři, kteří referují o evropských záležitostech, a podnikatelé.

Summit roku 2017 obohatili svolaní hosté nové hlasy - zástupci občanské společnosti, aktivisté a budoucí vůdci, kteří se obvykle nezúčastňují tradičního typu konferencí.[4] Název vychází z cíle rozšířit obzory summitu o nové hlasy nesoucí nové myšlenky a předefinující myšlení hlavního proudu.

The Vize pro Evropu cena byla udělena Timothy Garton Ash, historik, spisovatel a komentátor. Je profesorem evropských studií na University of Oxford a autor řady publikací o historii současné Evropy a její transformaci za posledních třicet let.[3]

2018

Čtvrtý pražský evropský summit se konal ve dnech 19. – 21. Června 2018. Zasedání byla zaměřena na budoucnost EU (např rozšíření, reforma, dále integrace nebo Brexit ), zahraniční věci Unie, evropská obranná spolupráce a evropské hospodářství. To bylo s názvem Charting a Way Forward for the EU. Akce se konala většinou v Lobkowiczký palác na Pražském hradě a Černínský palác, ředitelství Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Kromě těchto dvou míst se v Praze konaly tři „Pražské rozhovory“ a „Diskusní snídaně“ pořádal Institut pro politiku a společnost i velvyslanectví Maďarska a Chorvatska.

Hlavní projevy přednesl Andrej Babiš, Předseda vlády České republiky, následován Věra Jourová, Evropský komisař pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví. Babiš hovořil o „mnoha výzvách“, kterým Evropská unie čelí, zejména o nelegální migraci a bezpečnosti evropských hranic. Kritizoval povinné přerozdělování migrantů a uvedl, že migraci by měly zabránit rozvojové programy v zemích, z nichž migrace pochází, a posílení vnějších hranic Evropy. Dalším tématem jeho projevu byla budoucnost eurozóny, která je podle Babiše poznamenána rozporem mezi zeměmi severní Evropy a zeměmi jižní Evropy. Předseda vlády uvedl, že Česká republika zváží členství, jakmile eurozóna stabilizuje své veřejné finance.[5]

Jourová kládla důraz na nejednotu v EU, zejména na rozdělení mezi Východem a Západem, kde se první cítí na okraji společnosti, a vzestupem nacionalismu a populismu. Jourová tvrdila, že EU musí obnovit důvěru občanů tím, že prokáže, že její instituce nejsou překážkami, ale spíše nástroji pro posílení postavení občanů. Na závěr svého projevu prohlásila, že EU není jen finanční unie, ale také unie sdílených hodnot - právní stát, svoboda, demokracie a rovnost.

Jiní významní řečníci a členové panelu byli Monica Frassoni, spolupředseda Evropské strany zelených, Aaron Wess Mitchell, Náměstek státního tajemníka pro evropské a euroasijské záležitosti, Jean-Marie Lehn, 1987 Laureát Nobelovy ceny za chemii, Isabell Hoffmann, vedoucí výzkumného projektu EUpinions v Bertelsmannova nadace, Jeremy Cliffe, vedoucí kanceláře v Berlíně Ekonom Balázs Molnár, náměstek maďarského státního tajemníka pro záležitosti EU, Emily O'Reilly, Evropský veřejný ochránce práv, Daniela Morari státní tajemnice pro evropskou integraci EU Moldavská republika a další evropští politici, diplomaté, vědci nebo novináři.[6]

Během summitu se navíc konalo paralelní program Future European Leaders Forum. Na fóru se sešlo 30 „výjimečných mladých lidí“ z oblasti politiky, vědy, obchodu, médií a občanské společnosti.[5]

Emily O'Reilly byl oceněn výročním Vize pro Evropu Cena. O'Reilly se stala první ženou Irský veřejný ochránce práv v roce 2003 a první žena Evropský veřejný ochránce práv. Za svou angažovanost v oblasti lidských práv byla široce uznávána a v roce 2017 získala cenu Schwarzkopf Europe.[7]

2019

Pátý evropský summit v Praze se konal ve dnech 27. – 29. Května 2019. Summit se zaměřil zejména na „rok změny“ v Evropské unii a její budoucnost po květnových evropských volbách. Summit se konal v Černínském paláci, sídle českého ministerstva zahraničních věcí. Kromě hlavního programu byly uspořádány tři „Urban Talks“ - debaty pro širokou veřejnost, dva se konaly v Praze a jeden v Brně. A „Diskusní snídaně“ pořádaly různé ambasády po celé Praze.[8]

Konferenci zahájila diskuse o trendech v politickém a státním chování národů EU. Tomáš Petříček, Ministr zahraničních věcí České republiky, hovořil o zvýšení čínského zájmu o kontinent a snížení angažovanosti ze strany Spojených států. Ministra zahraničních věcí České republiky následoval bývalý Španělský ministr zahraničních věcí Ana Palacio. Mluvila o pražském evropském summitu, příkladu evropské soudržnosti a zmenšování divizí. Dále uvedla, že státy EU se teprve nedávno zastavily stejným směrem, pokud jde o evropskou integraci.[8]

Podle Réky Szemerkényi z Centra pro analýzu evropské politiky je nutné strategické přehodnocení dlouhodobých cílů EU. Široká spolupráce je důležitá, pokud je naším cílem zachování evropských hodnot. A nakonec Paweł Świeboda, zástupce vedoucího Evropské centrum politické strategie, interní think tank z Evropská komise, hovořil o konkrétních geopolitických trendech, které pravděpodobně ovlivní budoucnost EU, konkrétně o zvýšení výdajů na obranu EU Čína, která má v roce 2025 předjet výdaje EU na kolektivní obranu, nebo Afrika populační růst, který by se měl do roku 2050 zdvojnásobit.[8]

Dalšími významnými řečníky a účastníky konference byli Péter Balázs, Professor ve společnosti Středoevropská univerzita, bývalý Evropský komisař & Ministr zahraničních věcí Maďarska, nebo Milena Hrdinková, česká státní tajemnice pro evropské záležitosti, jakož i další evropští politici, diplomaté, vědci nebo novináři. Hrdinková ve svém hlavním projevu „zmínila potřebu účinných politik, které překonají výzvy, které představují institucionální složitosti, jako je nadbytečná byrokracie“.[8] Diskuse se zaměřily na dopad dezinformací na EU Evropské volby, dlouhodobé cíle EU, brexit, migrace, Eurozóna a budování koalice po brexitu.

Podal také Tomáš Petříček Vize pro Evropu cena. Slavnostní ceremoniál se konal v zahradách Černínského paláce a cenu pro rok 2019 získal bývalý předseda vlády Slovenska a současný prezident Wilfried Martens Center v Bruselu Mikuláš Dzurinda.

Reference

  1. ^ Pražský evropský summit 2020. Citováno 2. prosince 2019.
  2. ^ „Předseda EPP Joseph Daul blahopřeje Mikuláši Dzurindovi ke zvolení prezidentem CES“.
  3. ^ A b Souhrn pražského evropského summitu 2017. Citováno 11. dubna 2018.
  4. ^ Brožura Prague European Summit 2017. Citováno 11. dubna 2018.
  5. ^ A b „Prague European Summit 2018 Summary“ (PDF). 28. února 2019.
  6. ^ „Program 2018“. 28. února 2019.
  7. ^ „Schwarzkopf Europe Award“. 28. února 2019.
  8. ^ A b C d „Brožura European European Summit 2019“ (PDF). Citováno 4. prosince 2019.

externí odkazy