Institut Jacques Delors - Jacques Delors Institute

Institut Jacques Delors
ZakladatelJacques Delors
TypThink Tank
Umístění
  • Paříž, 18 rue de Londres, Francie
Prezident
Enrico Letta (od roku 2016)
Ředitel
Sébastien Maillard (od roku 2017)
webová stránkainstitutdelors.eu/en

The Institut Jacques Delors (francouzština: Institut Jacques Delors), který také používá název Notre Europe (Francouzsky „Naše Evropa“), je nezávislý think tank sídlící v Paříž.[1][2][3] Společnost byla založena v roce 1996 Jacques Delors, má za cíl „myslet a sjednocená Evropa." Enrico Letta v současné době působí jako prezident Institutu Jacquese Delorse, zatímco jeho ředitelem je Sébastien Maillard.

Institut byl ve zprávě Global Go To Think Tank University of Pennsylvania z roku 2019 zařazen na 22. místo mezi „Top Think Tanks v západní Evropě“, čímž se umístil na třetím místě mezi think tanky se sídlem ve Francii. [4]

Ve spolupráci s Hertie School of Governance provozovala pobočku v Berlín od roku 2014,[5] the Jacques Delors Institut Berlin. V roce 2019 se Institut Jacques Delors v Berlíně spojil se školou Hertie a vytvořil novou Centrum Jacques Delors.[6] Henrik Enderlein, prezident školy Hertie School, slouží také jako ředitel Centra Jacques Delors.[7]

Od roku 2017 má Institut Jacques Delors také kancelář v Bruselu, kterou vede Geneviève Pons.[8]

Výzkum

Výzkum společnosti Notre Europe je zaměřen na čtyři osy:

  • „Vize Evropy“ (evropský identita; Evropská institucionální reforma)
  • „Evropská demokracie v akci“ (nadnárodní deliberativní demokracie; evropské think tanky)
  • "Hospodářská soutěž, spolupráce, solidarita" VÍČKO po roce 2013; evropský rozpočet; evropská energetická politika)
  • "Evropa a světová správa" (srovnávací regionální integrace )

Hlavní činností Notre Europe je vydávání studií a pořádání veřejných sympozií a seminářů. Jeho publikace jsou v zásadě vyráběny interně, ale jsou také povoláni externí badatelé a akademici. Práce vycházejí ve francouzštině a angličtině a příležitostně v němčině.

Pozoruhodné debatní příspěvky Notre Europe zahrnují organizaci prvního evropského nadnárodního poradního průzkumu, Evropa zítra; studie o jedovaté debatě o rozpočtových slevách; analýza odmítnutí evropské ústavní smlouvy z roku 2005; zkoumání evropských think tanků; návrh nové „evropské sociální smlouvy“; a návrh na politizaci evropské debaty spojením volby předsedy Evropské komise s volbami do Evropského parlamentu.

Pro období 2019-2022 se Institut Jacques Delors účastní mezi 15 konsorciálními partnery v rámci Horizon 2020 výzkumný projekt EU IDEA (Integrace a diferenciace pro efektivitu a odpovědnost).[9] Uvnitř projektu koordinuje pracovní balíček 4, který se zabývá Hospodářská a měnová unie Evropské unie a Jednotný trh.[10]

Académie Notre Europe

Institut Jacques Delors, který byl založen v roce 2017 na základě iniciativy Enrica Letty, provozuje Académie Notre Europe, která poskytuje školení o evropských záležitostech pro mladé lidi.[11]

Správa věcí veřejných

Institutu Jacquesa Delorse postupně předsedal Jacques Delors (1996-2004), Pascal Lamy (2004–05), Tommaso Padoa-Schioppa (2006-2010), António Vitorino (2011-2016)[12] a Enrico Letta. (2016 – dosud).[13]

Hlavními orgány institutu jsou správní rada (Conseil des garants) a správní rada (Conseil d'administration). Mezi členy správní rady patří Jacques Delors, Martine Aubry, Gerhard Cromme, Etienne Davignon, Philippe Lagayette, Pascal Lamy a António Vitorino.[14]

Je členem Síť evropských politických institutů (EPIN)[15] a často pracuje ve spolupráci s jinými organizacemi.

Financování

V roce 2018 činil roční rozpočet Institutu Jacquesa Delorse 1,39 milionu eur. Největšími individuálními přispěvateli do rozpočtu institutu byla Evropská komise a francouzská vláda, které tvořily zhruba 50 procent příjmů. Mezi další partnery patří společnosti Macif, Engie, Solvay, Enedis a Gulbenkianova nadace.

V období 2016--2018 pocházely příspěvky týkající se projektů do rozpočtu institutu mimo jiné z fondu Evropský parlament region Île-de-France, Caisse des dépôts, Francie Stratégie the Evropská klimatická nadace a několik vlád členských států EU.[16]

Reference

  1. ^ https://institutdelors.eu/cs/who-are-we/
  2. ^ Campbell & Pedersen, John L. & Ove K. (2014). Národní počátky politických myšlenek: znalostní režimy ve Spojených státech, Francii, Německu a Dánsku. Princeton, NY: Princeton University Press. str. 339. ISBN  978-0691161167.
  3. ^ Stone & Ullrich, Diane & Heidi (2013). „Ústavy pro výzkum politiky a think tanky v západní Evropě: Trendy a perspektivy rozvoje“ (PDF). Citováno 26. ledna 2020.
  4. ^ https://repository.upenn.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1018&context=think_tanks
  5. ^ https://institutdelors.eu/wp-content/uploads/2019/07/1910-EN-Offre-de-stage-bureau-de-Bruxelles-1.pdf
  6. ^ https://www.hertie-school.org/en/delorscentre/news/detail/content/all-about-our-new-jacques-delors-centre/
  7. ^ https://www.hertie-school.org/en/delorscentre/people/profile/person/enderlein/
  8. ^ https://institutdelors.eu/wp-content/uploads/2019/07/1910-EN-Offre-de-stage-bureau-de-Bruxelles-1.pdf
  9. ^ https://euidea.eu/consortium/
  10. ^ http://euidea.eu/work-package-4-economic-and-monetary-union-and-the-single-market/
  11. ^ http://academienotreeurope.eu/
  12. ^ https://institutdelors.eu/tous-les-contributeurs/antonio-vitorino/
  13. ^ https://institutdelors.eu/wp-content/uploads/2017/11/rapport-annuel-2016.pdf
  14. ^ https://institutdelors.eu/transparence/
  15. ^ https://epin.org/members/
  16. ^ https://institutdelors.eu/wp-content/uploads/2019/07/Rapport-annuel-2018-FR.pdf

externí odkazy