Politické rozdělení Tchaj-wanu (1895–1945) - Political divisions of Taiwan (1895–1945)
Tchaj-wan byl pod japonskou vládou po První čínsko-japonská válka, podle Smlouva Shimonoseki do roku 1920, kdy byl přijat japonský politický systém.
Úvod
Správní rozdělení Tchaj-wan podle typů a časů. Stejně jako správní rozdělení v pevninské Japonsko, většina z nich je přeložena do „prefektury " v angličtině.
|
|
Raná léta (1895–1901)
Mezi 1895 a 1901 se politické divize často měnily.
| datum | Smět. 1895 - srpen 1895 | Srpen 1895 - březen 1896 | Březen 1896 - červen 1897 | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jména | Taihoku Ken | 臺北 縣 | た い ほ く け ん | Taihoku Ken | 臺北 縣 | た い ほ く け ん | Taihoku Ken | 臺北 縣 | た い ほ く け ん | ||
| Taiwan Ken | 臺灣 縣 | た い わ ん け ん | Tchaj-wan Minseishibu | 臺灣 民政 支部 | た い わ ん み ん せ い し ぶ | Taichu Ken | 臺中 縣 | た い ち ゅ う け ん | |||
| Tainan Ken | 臺南 縣 | た い な ん け ん | Tainan Minseishibu | 臺南 民政 支部 | た い な ん み ん せ い し ぶ | Tainan Ken | 臺南 縣 | た い な ん け ん | |||
| Hōkotō Cho | 澎湖 島 廳 | ほ う こ と う ち ょ う | Hōkotō Cho | 澎湖 島 廳 | ほ う こ と う ち ょ う | Hōkotō Cho | 澎湖 島 廳 | ほ う こ と う ち ょ う | |||
| Div. Ne. | 3 Ken, 1 Cho | 1 Ken, 2 Minseishibu, 1 Cho | 3 Ken, 1 Cho | ||||||||
| datum | Červen 1897 - červen 1898 | Červen 1898 - duben 1901 | Smět. 1901 - listopad 1901 | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jména | Taihoku Ken | 臺北 縣 | た い ほ く け ん | Taihoku Ken | 臺北 縣 | た い ほ く け ん | Taihoku Ken | 臺北 縣 | た い ほ く け ん | ||
| Shinchiku Ken | 新竹 縣 | し ん ち く け ん | |||||||||
| Taichu Ken | 臺中 縣 | た い ち ゅ う け ん | Taichu Ken | 臺中 縣 | た い ち ゅ う け ん | Taichu Ken | 臺中 縣 | た い ち ゅ う け ん | |||
| Kagi Ken | 嘉義 縣 | か ぎ け ん | |||||||||
| Tainan Ken | 臺南 縣 | た い な ん け ん | Tainan Ken | 臺南 縣 | た い な ん け ん | Tainan Ken | 臺南 縣 | た い な ん け ん | |||
| Hozan Ken | 鳳山縣 | ほ う ざ ん け ん | Koshun Cho | 恆春 廳 | こ う し ゅ ん ち ょ う | ||||||
| Giran Cho | 宜蘭 廳 | ぎ ら ん ち ょ う | Giran Cho | 宜蘭 廳 | ぎ ら ん ち ょ う | Giran Cho | 宜蘭 廳 | ぎ ら ん ち ょ う | |||
| Taito Cho | 臺 東 廳 | た い と う ち ょ う | Taito Cho | 臺 東 廳 | た い と う ち ょ う | Taito Cho | 臺 東 廳 | た い と う ち ょ う | |||
| Hóko Cho | 澎湖 廳 | ほ う こ ち ょ う | Hóko Cho | 澎湖 廳 | ほ う こ ち ょ う | Hóko Cho | 澎湖 廳 | ほ う こ ち ょ う | |||
| Div. Ne. | 6 Ken, 3 Cho | 3 Ken, 3 Cho | 3 Ken, 4 Cho | ||||||||
Cho (1901–1920)
Dřívější systém byl zrušen 11. listopadu 1901 a dvacet místních správních úřadů (cho) byly založeny.[1] Využití Ken divize byla ukončena.
Strukturální hierarchie
Správní rozdělení Tchaj-wanu v roce 1901.[2] Červená čára označuje přibližnou hranici oddělující divoký okres a území pod skutečnou japonskou správou.
| Úroveň 1 | Úroveň 2 | Úroveň 3 | Úroveň 4 |
|---|---|---|---|
| Prefektura 廳 cho | Dílčí prefektura 支 廳 shicho | Okres 區 ku | Město 街 gai |
| Vesnice 莊 jó |
Prefektury
| Listopad 1901 - říjen 1909 | Říjen 1909 - srpen 1920 | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Taihoku Cho | 臺北 廳 | た い ほ く ち ょ う | Taihoku Cho | 臺北 廳 | た い ほ く ち ょ う | |
| Kīrun Cho | 基隆 廳 | き い る ん ち ょ う | ||||
| Shinkō Cho | 深坑 廳 | し ん こ う ち ょ う | ||||
| Giran Cho | 宜蘭 廳 | ぎ ら ん ち ょ う | ||||
| Giran Cho | 宜蘭 廳 | ぎ ら ん ち ょ う | ||||
| Tōshien Cho | 桃 仔 園 廳 | と う し え ん ち ょ う | Tōen Cho | 桃園 廳 | と う え ん ち ょ う | |
| Shinchiku Cho | 新竹 廳 | し ん ち く ち ょ う | Shinchiku Cho | 新竹 廳 | し ん ち く ち ょ う | |
| Byōritsu Cho | 苗栗 廳 | び ょ う り つ ち ょ う | ||||
| Taichu Cho | 臺中 廳 | た い ち ゅ う ち ょ う | ||||
| Taichu Cho | 臺中 廳 | た い ち ゅ う ち ょ う | ||||
| Shoka Cho | 彰化 廳 | し ょ う か ち ょ う | ||||
| Nantō Cho | 南投 廳 | な ん と う ち ょ う | Nantō Cho | 南投 廳 | な ん と う ち ょ う | |
| Toroku Cho | 斗六 廳 | と ろ く ち ょ う | ||||
| Kagi Cho | 嘉義 廳 | か ぎ ち ょ う | ||||
| Kagi Cho | 嘉義 廳 | か ぎ ち ょ う | ||||
| Ensuikō Cho | 鹽水 港 廳 | え ん す い こ う ち ょ う | ||||
| Tainan Cho | 臺南 廳 | た い な ん ち ょ う | ||||
| Tainan Cho | 臺南 廳 | た い な ん ち ょ う | ||||
| Hozan Cho | 鳳山 廳 | ほ う ざ ん ち ょ う | ||||
| Banshoryo Cho | 蕃薯 寮 廳 | ば ん し ょ り ょ う ち ょ う | Ako Cho | 阿 緱 廳 | あ こ う ち ょ う | |
| Ako Cho | 阿 猴 廳 | あ こ う ち ょ う | ||||
| Koshun Cho | 恆春 廳 | こ う し ゅ ん ち ょ う | ||||
| Taito Cho | 臺 東 廳 | た い と う ち ょ う | Taito Cho | 臺 東 廳 | た い と う ち ょ う | |
| Karenko Cho | 花蓮 港 廳 | か れ ん こ う ち ょ う | ||||
| Hóko Cho | 澎湖 廳 | ほ う こ ち ょ う | Hóko Cho | 澎湖 廳 | ほ う こ ち ょ う | |
| 20 Cho | 12 Cho | |||||
- Shinkō, Byōritsu, Toroku, Ensuikō byli rozděleni a spojili se s dvěma Cho v pravém.
Počet obyvatel
Obyvatelstvo Formosa podle sčítání lidu k 31. prosinci 1904, uspořádáno podle okresů.[3]
Shu a Cho (1920–1945)
Politické rozdělení Tchaj-wanu
Druhá úroveň politického rozdělení Tchaj-wanu
Podle „politiky Dōka“ (同化 ) ve kterém Japonci považovali Tchajwance za samostatné, ale rovnocenné, politické rozdělení na Tchaj-wanu se stalo obdobou Systém použito v pevninské Japonsko v roce 1920.
Strukturální hierarchie
| Úroveň 1 | Úroveň 2 | Úroveň 3 | Úroveň 4 | Úroveň 5 |
|---|---|---|---|---|
| Prefektura 州 shū (5) 廳 cho (3) | Město 市 shi (11) | 大字 Óaza | 小字 koaza | |
| Okres 郡 pistole (51) nebo Dílčí prefektura 支 廳 shicho (2) | Město 街 gai (67) | |||
| Vesnice 莊 jó (264) | ||||
| Domorodá oblast 蕃 地 banchi | ||||
Prefektury
| název | Kanji | Kana | Počet dělení | Wade – Giles | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Město | Okres | Dílčí | ||||
| Prefektura Taihoku | 臺北 州 | た い ほ く し ゅ う | 3 | 9 | Taipei | |
| Prefektura Šinčiku | 新竹 州 | し ん ち く し ゅ う | 1 | 8 | Hsinchu | |
| Prefektura Taichu | 臺中 州 | た い ち ゅ う し ゅ う | 2 | 11 | Taichung | |
| Prefektura Tainan | 臺南 州 | た い な ん し ゅ う | 2 | 10 | Tainan | |
| Prefektura Takao | 高雄 州 | た か お し ゅ う | 2 | 7 | Kao-siung | |
| Prefektura Karenko | 花蓮 港 廳 | か れ ん こ う ち ょ う | 1 | 3 | Přístav Hualien | |
| Prefektura Taito | 臺 東 廳 | た い と う ち ょ う | 3 | Taitung | ||
| Prefektura Hoko | 澎湖 廳 | ほ う こ ち ょ う | 2 | Penghu | ||
- Prefektura Hoko byla rozdělena od prefektury Takao v roce 1926
Města
Ve městě bylo 11 měst Tchaj-wan v roce 1945. Většina z nich je i dnes nejlidnatějšími obcemi v zemi. Óaza (大字) v centru města může být pojmenována chō (町).
| Prefektura | název | Kanji | Kana | Wade – Giles | Prefektura | název | Kanji | Kana | Wade – Giles | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Taihoku | Město Taihoku | 臺北市 | た い ほ く し | Taipei | Tainan | Město Tainan | 臺南市 | た い な ん し | Tainan | |
| Město Kīrun | 基隆市 | き い る ん し | Keelung | Město Kagi | 嘉義 市 | か ぎ し | Chiayi | |||
| Giran City | 宜蘭 市 | ぎ ら ん し | Yilan | Takao | Město Takao | 高雄市 | た か お し | Kao-siung | ||
| Shinchiku | Město Šinčiku | 新竹市 | し ん ち く し | Hsinchu | Heito City | 屏東 市 | へ い と う し | Pingtung | ||
| Taichu | Město Taichu | 臺中市 | た い ち ゅ う し | Taichung | Karenko | Město Karenko | 花蓮 港市 | か れ ん こ う し | Hualien | |
| Město Shoka | 彰化市 | し ょ う か し | Changhua |
Počet obyvatel
1941 (Shōwa 16) sčítání Tchaj-wanu bylo 6 249 468. 93,33% populace byli Tchajwanci, kteří se skládali z obou Han Číňan a „civilizovaný“ Tchajwanští domorodci. Největší populaci měl Tainan následovaný Taichu a Taihoku. Největší koncentrace etnický Japonec byli v Taihoku následovaní Takao a Tainan.
| Plocha | japonský | Tchajwanský | korejština | jiný | Celkový |
|---|---|---|---|---|---|
| Prefektura Taihoku | 153,928 | 1,053,372 | 1,051 | 25,531 | 1,233,882 |
| Prefektura Šinčiku | 20,693 | 815,274 | 150 | 1,894 | 838,011 |
| Prefektura Taichu | 46,371 | 1,329,620 | 333 | 3,863 | 1,380,187 |
| Prefektura Tainan | 53,446 | 1,489,621 | 253 | 7,375 | 1,550,695 |
| Prefektura Takao | 59,633 | 863,313 | 598 | 6,839 | 930,383 |
| Prefektura Karenko | 20,914 | 130,720 | 119 | 2,032 | 153,785 |
| Prefektura Taito | 7,078 | 85,068 | 35 | 957 | 93,138 |
| Prefektura Hoko | 3,619 | 65,694 | 74 | 69,387 | |
| Celkový | 365,682 | 5,832,682 | 2,539 | 48,565 | 6,249,468 |
| Procento | 5.85% | 93.33% | 0.04% | 0.78% | 100% |
Změny v roce 1945
Když Čínská republika začal vládnout Tchaj-wan v roce 1945 vláda jednoduše změnila názvy divizí a pojmenovala domorodé oblasti.
| Před | Po | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úroveň | název | Charakter | japonský Hepburn | Tchajwanský Pe̍h-ōe-jī | název | Charakter | Mandarinka Pchin-jin | Tchajwanský Pe̍h-ōe-jī | Úroveň | |
| 1 | Prefektura | 州 | shū | chiu | okres | 縣 | xiàn | koán | 1 | |
| 廳 | cho | thiaⁿ | ||||||||
| 2 | Město | 市 | shi | chhī | Provinční město | 市 | shì | chhī | ||
| Město spravované krajem | 縣 轄市 | xiànxiáshì | koān-hat-chhī | 2 | ||||||
| Okres | 郡 | pistole | kun | Okres kontrolovaný okresem | 縣 轄區 | xiànxiáqū | koān-hat-khu | |||
| Dílčí prefektura | 支 廳 | shicho | chi-thiaⁿ | |||||||
| 3 | Město | 街 | gai | ke | Městská čtvrť | 鎭 | zhèn | cín | 3 | |
| Vesnice | 莊 | jó | tsng | Venkovská čtvrť | 鄕 | xiāng | hiong | |||
| Domorodé oblasti | 蕃 地 | banchi | huan-tē | Domorodé horské městečko | 山地 鄕 | shāndì xiāng | suaⁿ-tē hiong | |||
- Většina měst na Tchaj-wanu se stala provinční města, ale Yilan (宜蘭 市 Giran) a Hualien (花蓮 市 Karen) se stali prvními dvěma města spravovaná krajem v ROC.
- Základnější 大字 Óaza nebo 小字 koaza jsou sloučeny do okresy v provinční města, a / nebo reformovaný na vesnice (村 cūn nebo 里 lǐ).
Viz také
- Správní rozdělení Tchaj-wanu
- Správní rozdělení Japonska
- Prefektury Japonska
- Generální guvernér Tchaj-wanu
Reference
- ^ Davidson (1903), s. 597–8: „Místo bývalého systému, který rozdělil ostrov na 3 prefektury a 3 prefektury druhé třídy a který byl zrušen 11. listopadu 1901, byly zřízeny místní správní úřady známé jako„ Cho “ následující body: Taihoku, Kelung, Giran (Gilan), Shinko (Chim-hua), Toshien (Tao-hong), Shinchiku (Teck-cham), Bioritsu (Maoli), Taichu, Shoka (Chang-wha), Nanto ( Nam-tau), Toroku (Tau-lak), Kagi, Yensuiko (Kiam-tsui kang), Tainan, Banshorio (Han-chu-liao), Hozan (Fang-shan), Ako (A-kau), Koshun (Heng) -chun), Taito (Tai-tong) a Boko (Pang-hoo). Správní nebo okresní úřady (Cho) mají na starosti náčelníky Soninovy hodnosti, kterým pomáhají úředníci, policejní inspektoři, pomocní znalci, tlumočníci, a pomocná policie, všichni z Hanninu. Tito důstojníci z Hanninu mají číslo 1230 pro celý ostrov. Správa Formosy pod vedením a dohledem generálního guvernéra je svěřena těmto okresním úřadům. “
- ^ Davidson (1903), mapa.
- ^ Takekoshi (1907), str. 199.
Bibliografie
- Davidson, James W. (1903). „Kapitola XXXI: Dnešní podoba“. Ostrov Formosa, minulost a současnost: historie, lidé, zdroje a obchodní vyhlídky: čaj, kafr, cukr, zlato, uhlí, síra, ekonomická zařízení a další produkce. Londýn a New York: Macmillan. OCLC 1887893. OL 6931635M.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Takekoshi, Yosaburō (1907). „Kapitola XIII: Populace a budoucí vývoj ostrovních zdrojů“. Japonská vláda ve Formosě. London, New York, Bombay and Calcutta: Longmans, Green, and co. OCLC 753129. OL 6986981M.CS1 maint: ref = harv (odkaz)