Philippe Jaroussky - Philippe Jaroussky

Philippe Jaroussky
Philippe Jaroussky - Misteria Paschalia 2011 (1) .JPG
Philippe Jaroussky, 2011 Misteria Paschalia Festival, Krakovská filharmonie
narozený (1978-02-13) 13. února 1978 (věk 42)
Maisons-Laffitte,[1] Francie
obsazeníZpěvák (kontratenor)
Aktivní roky1999 – dosud
webová stránkawww.philippejaroussky.fr

Philippe Jaroussky (narozený 13. února 1978) je Francouz kontratenor z ruština původ.[2] Svou hudební kariéru zahájil houslemi a získal ocenění na Versailles na konzervatoři, poté se začal věnovat hře na klavír a poté začal zpívat.

Neobvykle pro kontratenoristy vystupuje Jaroussky úplně dovnitř falsetto zaregistrovat. Řekl, že jeho přirozený zpěv je v baryton rozsah.[3]

Jarousského inspiroval ke zpěvu kontratenorista narozený na Martiniku Fabrice di Falco.[4] Diplom získal na Fakultě staré hudby v Brně Conservatoire de Paris. Od roku 1996 studoval zpěv u Nicole Fallien.[5] Spoluzakládal soubor Artaserse v roce 2002,[6] a také často vystupoval s Soubor Matheus pod Jean-Christophe Spinosi a s L'Arpeggiata pod Christina Pluhar.

Dne 29. července 2016 vystoupil David Bowie „“Vždy havaruje ve stejném autě "v David Bowie Prom, pocta zesnulému zpěvákovi jako součást Proms na Royal Albert Hall, Londýn.[7]

V září 2017, v rámci otevření La Seine Musicale, Jarousský zahájil svůj vzdělávací program, Académie musicale Philippe Jaroussky.[8][9]

Příjem a ocenění

Podle La Terrasse [fr ]„Tento mladý zpěvák s tónem anděla a virtuozitou ďábla se za pár let dostal do centra pozornosti jako nový skvělý francouzský vokální talent.“[Citace je zapotřebí ] V roce 2004 obdržel text Révélation Artiste lyrique Victoires de la musique classique a byl Artiste lyrique de l'année ve vydáních 2007 a 2010.[10][11][12] Jaroušský byl oceněn jako "Nejlepší zpěvák roku" na festivalu Echo Klassik Awards, 2008 a 2016. V roce 2012 obdržel cenu Echo Klassik za album Duetti, kterou nahrál společně s Max Emanuel Cenčić. V roce 2020 mu byla udělena Victoire d'honneur v klasickém Victoires de la musique.[13]

Jarousský byl jmenován Chevalierem z Ordre des Arts et des Lettres v roce 2009 a v roce 2019 byl povýšen do hodnosti Officier.[14][15]

Asteroid 332183 Jaroussky byl pojmenován po něm.[16]Dne 13. listopadu 2019, které si připomnělo dvacáté výročí od jeho debutu, byla na slavnostním ceremoniálu slavnostně otevřena jeho vosková figurína vytesaná Éricem Saint-Chaffrayem. Musée Grévin se svým koncertem, kde také obdržel medaili Ordre des Arts et des Lettres.[17]

V kultuře

Ve filmu byly použity písně provedené Jarousským Turecké sídlo (Ruština: Турецкое седло, Turetskoye sedlo) od uzbecko-ruského filmového režiséra Yusupa Razykova, 2017.[18]

Osobní život

Je potomkem Ruští emigranti kteří uprchli z Bolševická revoluce a občanská válka, která následovala.[19]

Pokud jde o jeho sexualitu, Jarousský uvedl: „Nerad diskutuji o svém osobním životě. Cítím se v klasické hudbě, o tom nemusíte mluvit. Mám mnoho důvodů.“[20]

Diskografie

Grafy

RokAlbumÚvěryŠpičkové pozice
BEL
Wa
[21]		FRA
[22]
2004Un Concert pour MazarinPhilippe Jaroussky &
Jean Tubéry		—132
2005Vivaldi: Kantáty VirtuosoPhilippe Jaroussky—128
2006Vivaldi: HeroesPhilippe Jaroussky &
Jean Christophe Spinosi		—26
2007CarestiniPhilippe Jaroussky—30
2008Nisi Dominus / Stabat Mater - VivaldiMarie-Nicole Lemieux,
Philippe Jaroussky,
Jean-Christophe Spinosi,
Soubor Matheus		8211
Carestini - The Story of a CastratoPhilippe Jaroussky &
Emmanuelle Haim		8792
2009Opium - Mélodies françaisesPhilippe Jaroussky—46
JC Bach - La dolce fiammaPhilippe Jaroussky8420
2010Stabat Mater & Motets to Virgin MaryPhilippe Jaroussky—167
Les stars du classiquePhilippe Jaroussky—155
Caldara ve Vídni - zapomenutý Castrato AriasPhilippe Jaroussky7836
2011Fauré: RequiemPhilippe Jaroussky,
Matthias Goerne,
Paavo Järvi		—74
DuettiPhilippe Jaroussky—66
2012La voix des rêvesPhilippe Jaroussky—36
La voix des rêves / HlasPhilippe Jaroussky9049
2013Farinelli: Porpora AriasPhilippe Jaroussky,
Benátský barokní orchestr,
Andrea Marcon		10610
Pergolesi: Stabat Mater, Laudate Pueri & ConfiteborPhilippe Jaroussky—74
2014Pietà - posvátná díla pro AltoPhilippe Jaroussky—28
2016Bach - Telemann: Posvátné kantátyPhilippe Jaroussky
& Freiburger Barockorchester		7662
2017La storia di OrfeoPhilippe Jaroussky8892
Artaserse - The Händel AlbumPhilippe Jaroussky8336
[23]
2019Ombra mai fu - Francesco Cavalli Opera AriasPhilippe Jaroussky14471
[24]
Vášeň Jaroušský!Philippe Jaroussky—89
[25]

Opery a koncertní díla

Sólové body odůvodnění

  • Benedetto Ferrari: Musiche varie. Ensemble Artaserse. Ambroisie (rec. Říjen / prosinec 2002, Chapelle Jésus-Enfant - Paroisse Ste. Clothilde, Paříž, Francie)
  • Beata Vergine„Motets à la Vierge entre Rome et Venise, Grandi, Legrenzi, Cavalli, Antonio Rigatti, Giovanni Paolo Caprioli, Frescobaldi, Sances, Ensemble Artaserse. Virgin Classics (rec. Prosinec 2005, Église Notre-Dame du Liban, Parigi, Francie)
  • Un koncert nalít Mazarin. Soubor La Fenice, Jean Tubéry. Virgin Classics, 2004 (rec. Červen 2003, Abbaye de Saint-Michel, Thiérache, Francie)
  • Antonio Vivaldi: Virtuózní kantáty. Ensemble Artaserse. Virgin Veritas (rec. 10. 2004, Chapelle des sœurs auxiliaires, Versailles, Francie)
  • Vivaldi Heroes. Soubor Matheus, Jean-Christophe Spinosi. Virgin Classics (rec. Října 2006, Auditorium de l'Ecole Nationale de Musique, Brest, Francie)
  • Carestini, příběh kastrata. Le Concert d'Astrée, Emmanuelle Haïm. Virgin Classics, 2007
  • Opium - Mélodies françaises. Philippe Jaroussky, Jerôme Ducros. Virgin Classics, 2009 - písně od Debussy, Hahn, Fauré, César Franck, Massenet, Ernest Chausson, André Caplet, Saint-Saëns, Paul Dukas, Guillaume Lekeu, Cécile Chaminade, Gabriel Dupont, Vincent d'Indy
  • Johann Christian Bach. La dolce fiamma. Zapomenuté árie kastrátů. Le Cercle de l'Harmonie, dir. Jérémie Rhorer, Virgin Classics 2009. - oceněn Diapason d'Or de l'Année 2010 ve Francii
  • Caldara ve Vídni (Zapomenutý Castrato Arias). Philippe Jaroussky / Concerto Köln, Emmanuelle Haïm, Virgin Classics, 2010.
  • La voix des rêves (CD), Capitol Music / EMI Music France, 2012

Reference

  1. ^ Bertrand Dermoncourt (6. května 2009). „Philippe Jaroussky:‚ Je cherche la magie originelle du baroque'". L'Express (francouzsky). Citováno 9. ledna 2010.
  2. ^ „Když žehlím, zapomenu na zpěv“. Der Tagesspiegel. 22. října 2017.
  3. ^ „Archivovaná kopie“. Archivováno od originálu na 2011-02-17. Citováno 2011-02-17.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  4. ^ "Andělská přítomnost". Stevedow.com. Citováno 6. ledna 2015.
  5. ^ „Philippe Jaroussky - Anaclase“. Anaclase.com. Citováno 18. prosince 2017.
  6. ^ Philippe Jaroussky a Ensemble Artaserse ve Wigmore Hall operatoday.com
  7. ^ „Prom 19: David Bowie Prom“. Hudební události BBC. Citováno 18. prosince 2017.
  8. ^ Campion, Alexis (2017-05-23). „Musique: l'académie du maître Philippe Jaroussky va ouvrir ses portes“. Le Journal du Dimanche.
  9. ^ Peltier, Elian (2018-01-18). „Philippe Jaroussky réussira-t-il à ouvrir la musique classique à la diversité?“. The New York Times (francouzsky).
  10. ^ „Palmarès 2004“. France Télévisions. Citováno 2020-04-19.
  11. ^ „Le palmarès complet des Victoires de la musique classique“. Le Monde. 2007-03-01.
  12. ^ Dermoncourt, Bertrand (02.02.2010). „Les Victoires de la musique classique commentées“. L'Express.
  13. ^ Garat, Jean-Baptiste (2020-02-21). „Kantorow, Bernheim et Deshayes sacrés aux Victoires de la musique classique“. Le Figaro.
  14. ^ „Donovan et Philippe Jaroussky décorés dans l'ordre des Arts et Lettres“. La Dépêche du Midi. AFP. 2009-01-12.
  15. ^ „Nomination dans l'ordre des Arts et des Lettres - été 2019“ (Tisková zpráva). Ministère de la Culture. 2019-10-31. Citováno 2020-04-23.
  16. ^ „(332183) Jaroussky = 2006 BE186“. Centrum menších planet. Citováno 2020-05-07.
  17. ^ „Philippe Jaroussky, un contre-ténor au musée Grévin“. Francie Musique. 2019-11-15.
  18. ^ Elena Stishova, „Диагноз. 'Турецкое седло'“ (Diagnóza. Turecké sídlo) - kritická recenze filmu s ruskými tituly dvou skladeb v podání Jarousského, Iskusstvo Kino časopis, květen – červen 2017, č. 5/6, přístup 3. března 2018.
  19. ^ „Kdo může odolat muži, který zpívá jako žena?“. The New York Times. 19. listopadu 2010.
  20. ^ hometheaterhifi
  21. ^ „Discographie Philippie Jaroussky“. Ultratop. Citováno 18. března 2019.
  22. ^ "lescharts.com - Discographie Philippe Jaroussky". Lescharts.com. Citováno 18. prosince 2017.
  23. ^ „Le Top de la semaine: Top Albums - SNEP (Week 42, 2017)“ (francouzsky). Syndicat National de l'Édition Phonographique. Citováno 24. října 2017.[trvalý mrtvý odkaz ]
  24. ^ „Le Top de la semaine: Top Albums Fusionnes - SNEP (11. týden, 2019)“ (francouzsky). Syndicat National de l'Édition Phonographique. Citováno 18. března 2019.[trvalý mrtvý odkaz ]
  25. ^ „Nejlepší alba (51. týden, 2019)“ (francouzsky). Syndicat National de l'Édition Phonographique. Citováno 24. prosince 2019.

externí odkazy