Peter Oehme - Peter Oehme - Wikipedia

Oehme, Peter im Institut für Wirkstofforschung.jpg

Peter Oehme (narozen 5. června 1937) je a Němec lékař a farmakolog. V roce 1977 založil Východoněmecký Ústav pro výzkum drog, který působil jako ředitel od ledna 1977 do prosince 1991, kdy byl ústav rekonfigurován v kontextu Znovusjednocení Německa.[1][2]

Život

Peter Oehme se narodil v roce Lipsko. Během válečné roky Lipsko byl podroben těžkým náletům a byl s matkou evakuován do vesnice v Sasko. Americké jednotky napadly a poté se stáhly z oblasti v létě 1945, což odráželo an dohoda již uzavřena mezi vůdci vítězných mocností, kteří opustili celý region podáváno jako Zóna sovětské okupace (obnovena v říjnu 1949 jako Sovětský sponzor Německá demokratická republika ). Po skončení války se rodina znovu sešla Lipsko, ale když byl ještě ve škole, přestěhovali se do toho, co se stalo známým jako Východní Berlín. Jeho memoáry připomínají, že jeho rodiče byli nadšenými příznivci nové politické struktury ve východním Německu, ačkoli sám Oehme projevoval výbuchy vzpurnosti na nízké úrovni, zejména v důsledku Maďarské povstání, když byl jedním ze skupiny zástupců studentů medicíny požadujících zrušení povinné výuky ruského jazyka a marxisticko-leninského základního studia.[1]

V letech 1955 až 1961 studoval Lék na Humboldtova univerzita v Berlíně.[3] Právě zde získal v roce 1962 doktorát.[2] Oehme zahájil svou výzkumnou kariéru pod vedením Friedrich Jung na (East) German Pharmacology Institute („Institut für Pharmakologie“ / DAW) v Buch (Berlín).[3] Bylo to v důsledku rozhovoru s Friedrich Jung že zmírnil své projevy politického disentu a soustředil se místo toho na své výzkumné a výzkumné práce. V roce 1967 přešel na Charité (univerzitní nemocnice), přijímající jeho habilitace (vyšší akademická kvalifikace) za kus práce na Neurofarmakologie.[3]

Výsledkem jeho práce byl pravidelný kontakt s akademickými kolegy v Praze, krátce navštívil Československo počátkem roku 1968 a doprovázel studenty na výměnné návštěvě. Pod dojmem demokratických otřesů v Československu se po návratu domů zaregistroval jako kandidát na členství ve východoněmecké vládě Socialistická jednotná strana („Sozialistische Einheitspartei Deutschlands“ / SED).[1] Byl hluboce zklamaný, když se v srpnu téhož roku vrhly do Prahy sovětské tanky a následný „normalizační“ proces, ale přesto se vyhnul významnému vypadnutí s úřady doma.[1] V roce 1969 byl Oehme jmenován zástupcem ředitele Výzkumné centrum pro molekulární biologii a medicínu, Asociace biologických věd a lékařské podpory při (Východ) Německá akademie věd, kde byl výzkumným asistentem od roku 1967.[2] Během tohoto období také učil na Humboldt.[3] V roce 1970 byl jmenován profesorem experimentální farmakologie a vedoucím sekce na Akademie.[2] V roce 1974 se stal zástupcem ředitele Akademie Národní ústav pro molekulární biologii.[1]

The Východoněmecký Ústav pro kontrolu léčiv byla zahájena na popud Oehme v roce 1976. Fungovala pod záštitou (Východ) Německá akademie věd, a v letech 1977 až 1991 prof. Dr. Peter Oehme působil jako jeho první (a jediný) ředitel. Jeho cílem v ústavu bylo udělat z Berlína - původně východního Berlína - světové centrum pro výzkum drog a podle některých kritérií se mu to podařilo.[1] V roce 1992 se institut znovu ukázal jako Leibnizův institut pro molekulární farmakologii („Leibniz-Institut für Molekulare Pharmakologie“). V roce 2016 si Oehme s ním udržel spojení a přispěl svými službami jako vedoucí výzkumné skupiny a vedoucí projektové skupiny.[4] Rovněž se ujal pedagogických smluv na University of Potsdam a na Humboldt.

Práce

Jedním z těžišť výzkumné práce Petera Oehmeho bylo počátky stresové reakce a jejich vztahy se stresem a drogová závislost. Zejména se zabýval provozem neuropeptid Látka P v stresová reakce a adaptace těla.[1]

Uznání a vyznamenání

Reference

  1. ^ A b C d E F G Werner Scheler (2006). „Peter Oehme unter Mitarbeit von Reinhard Frenzel: Fünf Jahrzehnte Forschung und Lehre in der Pharmakologie. - Erlebtes und Gelebtes in der Wissenschaft. Trafo-Verlag, Berlin 2006. 234 Seiten, 27 Abbildungen. ISBN 3-89626-582-2. (Kniha recenze autobiografie Petera Oehme) “ (PDF). Sitzungsberichte der Leibniz-Sozietät. Leibniz-Sozietät der Wissenschaften zu Berlin e.V. str. 152–158. Citováno 10. února 2017.
  2. ^ A b C d „Oehme Prof. Dr., Peter“. Sammlung und Aufbewahrung von DDR - Životopis. Citováno 10. února 2017.
  3. ^ A b C d „Oehme, Peter“. Autoren. Trafo Verlagsgruppe, Berlín. Citováno 10. února 2017.
  4. ^ Peter Oehme; Silke Osswald (červen 2016). „In [d] ividualisierte Medizin für den Krebspatienten“ (PDF). Kooperationen mit der Industrie stärken den Standort Berlin .... Die Entwicklung einer wirklich individualisierten Medizin steht erst am Anfang. Es sind noch erhebliche Bemühungen der Grundlagenforschung und der Umsetzung in den klinischen Alltag notwendig, um die mit dem Begriff der individualisierten Medizin verbundenen Erwartungen einzulösen. So das Resümee eines Forums, zu dem die Leibniz-Sozietät der Wissenschaften (LS) zu Berlin eV und das Leibniz-Institut für Molekulare Pharmakologie (FMP) eingeladen haben. Forschungsverbund Berlin e.V. - Verbundjournal. str. 16. Citováno 10. února 2017.