Petar Popović (architekt) - Petar Popović (architect)
Petar Popović | |
|---|---|
| narozený | 25. května 1873 |
| Zemřel | 4. února 1945 (ve věku 71) |
| Národnost | srbština |
| obsazení | Architekt |
Petar J. Popović (Prilep, Osmanská říše, 25. května 1873 - Bělehrad, Království Jugoslávie, 4. února 1945) byl prominentní Srb architekt Kromě významných architektonických úspěchů přispěl Petar Popović do srbštiny heraldika a vexilologie. Byl také a malíř.
Časný život a školní docházka
Popović se narodil ve staré a rozlišitelné rodině kněží ve městě Prilep v té době v Osmanská říše. Jeho rodina odešla Staré Srbsko (tehdy pod Osmanskou říší), když byl ještě dítě a přišel na sever dovnitř Smederevo, kde Petar získal základní vzdělání. Pokračoval ve školní docházce Bělehrad kde v 7. třídě přešel z klasické na střední školu technickou, kterou dokončil s vynikajícími známkami. Popović pokračoval ve studiu architektury na Technické fakultě Velika škola (1892-1896). Zde se začal zajímat o památky srbského středověkého umění, které považoval za nanejvýš důležité pro srbskou architekturu.[1]
Kariéra
V roce 1897 Popović začal pracovat na ministerstvu výstavby, kde pobýval na další tři desetiletí. V roce 1901 složil státní zkoušky pro architekta a následně zahájil své návrhy. V roce 1919 se Popović stal vedoucím ministerstva výstavby a veřejných prací a profesorem středověkého srbského a ruského jazyka Byzantská architektura na jeho alma mater, Bělehradská univerzita.
Stal se členem Srbské královské akademie (dnes Srbská akademie věd a umění ) v roce 1925, zatímco příští rok se stal odpovídajícím členem Jan Masaryk Akademie práce v Praha. Byl také velmi vyzdobený.
Kromě architektury se Popović věnoval také vnitřní výzdobě kostela, restaurování budov, urbanismus, historiografie, heraldika a vexilologie.
Přestože odešel ze státní služby v roce 1927, Popović zůstal aktivní v oblasti výzkumu, publikování i budování.[2]
Styl a práce
Ačkoli některé z jeho projektů (většinou soukromé i veřejné) byly provedeny akademicky, Popović upřednostňoval pro většinu svých děl moravský styl srbské středověké architektury. Podporoval kreativní rekonstrukci srbských středověkých stavebních stylů na rozdíl od nových, modernistická architektura. Některé z jeho úspěchů v tomto stylu jsou považovány za nejlepší svého druhu (budova Vranje County, kostel Kostolac, kostel svatého Alexandra Něvského v Bělehradě).
Mezi jeho díla patří:
- Belimarkovićova kaple, Vrnjačka Banja (1903)
- rekonstrukce Lazarica Church, Kruševac (1904)
- Okresní budova, Zaječar (1907)
- Okresní budova, Vranje (1908)
- Petrograd Hotel, Bělehrad (1912)
- Ruski Car building, Bělehrad (1922–25)
- Pamětní kostel s kostnice, Štip (1926)
- Kostel v Kostolac (1926)
- Dimitrijevićův dům, Bělehrad (1928)
- Kostel Samodreža, Kosovo Polje (1928, s Aleksandar Deroko )
- Kostel svatého Alexandra Něvského, Bělehrad (1930, s Vasilij Androsov )
- Budova ministerstva školství, Bělehrad (1933)
- Klášter Vavedenje, Bělehrad (1936)[3]
Viz také
- Seznam srbských architektů
- Vladimir M. Popović (1876-1947)
Reference
- Přeloženo a upraveno ze srbské Wikipedie:https://sr.wikipedia.org/sr-el/%D0%9F%D0%B5%D1%82%D0%B0%D1%80_%D0%9F%D0%BE%D0%BF%D0%BE % D0% B2% D0% B8% D1% 9B _ (% D0% B0% D1% 80% D1% 85% D0% B8% D1% 82% D0% B5% D0% BA% D1% 82% D0% B0)
- ^ https://www.scribd.com/doc/79244720/07-Akademizam-u-Srpskoj-Arhitekturi-1865-1914
- ^ А. Кадијевић, Градитељска делатност Петра Ј. Поповића у југоисточној Србији, Зборник Матице српске за ликовне уметности 40 (2012), str. 225-240 http://scindeks.ceon.rs/article.aspx?artid=0352-68441240225K
- ^ Лексикон српских архитеката 19. и 20. века, 1999еоград 1999, s. 151-152
