Věčný počet - Perpetual count
A věčný počet (maďarský: örökös főispán, latinský: přichází supremus et perpetuus)[1] byla hlava nebo Ispán a okres v Maďarské království jehož úřad byl buď dědičný, nebo spojený s důstojností preláta nebo velkého důstojníka říše. Nejčasnější příklady věčného ispánate jsou z 12. století, ale instituce vzkvétala mezi 15. a 18. stoletím. Přestože byly všechny administrativní funkce úřadu zrušeny v roce 1870, samotný titul byl zachován až do všeobecného zrušení šlechtických titulů v r. Maďarsko v roce 1946.
Dějiny
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Září 2012) |
Seznam věčných ispánates
Z moci úřední ispánates

Arcivévoda Josef Rakouska, palatin Maďarska, věčný počet Pešť a Pilis kraje
Dědičný ispánates

okres | Rodina | Doba | Poznámky | Zdroj |
---|---|---|---|---|
Abaúj | Perényi | 1570–1598 1643–1699 | [10] | |
Csáky | 1702–1764 | |||
Árva | Thurzó | 1585–1626 | také věčné Ispáns z Szepes County | [11] |
Thököly | 1666–1668 | |||
Bereg | Schönborn | 1740– | poslední udělení věčného ispánate | [12] |
Beszterce | Hunyadi | 1452–1458 | nejstarší příklad dědičného titulu v samotném Maďarsku | [13] |
Beszterce | Szilágyi | 1458–? | [14] | |
Hont | Koháry | 1711–1826 | [15] | |
Komárom | Nádasdy | 1751– | poslední udělení věčného ispánate | [16] |
Liptó | Illésházy | 1582–1838 | také věčné Ispáns z Kraj Trencsén | [17] |
Požega / Pozsega | Keglevich | 1707–1749 | [18] | |
Pozsony | Pálffy | 1651– | vždy byl jmenován člen rodiny Ispán z roku 1580 | [19] |
Sáros | Rákóczi | 1666–1711 | vždy byl jmenován člen rodiny Ispán z roku 1622 | [20] |
Sopron | Esterházy | 1686– | vždy byl jmenován člen rodiny Ispán z roku 1626 | [21] |
Szepes | Szapolyai | 1464–1528 | [22][23] | |
Thurzó | 1531–1635 | také věčné Ispáns z Kraj Árva | [24] | |
Csáky | 1638– | [25] | ||
Teočak | Újlaki | 1464–? | v Bosna | [26] |
Trencsén | Illésházy | 1600–1838 | také věčné Ispáns z Kraj Liptó | [27] |
Turóc | Révay | 1712–1875 | vždy byl jmenován člen rodiny Ispán z roku 1532 | [28] |
Valkó | Draskovich | 1693–1695 | kraj byl rozpuštěn v roce 1695 | [29] |
Varaždin / Varasd | Erdődy | 1570–C. 1582 | [30] | |
Erdődy | 1687– | vždy byl jmenován člen rodiny Ispán z roku 1607 | [29] | |
Vass | Batthyány | 1728– | [31] | |
Zala | Althann | 1721–1824 | [32] |
Viz také
Poznámky pod čarou
- ^ Nemes 1989, s. 81.
- ^ A b C d E F G h i j k Fallenbüchl 1994, str. 9.
- ^ Zsoldos 2011, s. 149.
- ^ Engel 1996, s. 126.
- ^ Engel 1996, s. 132.
- ^ Engel 1996, s. 159.
- ^ A b Engel 1996, s. 163.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 11, 130.
- ^ Engel 1996, s. 231.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 99.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 61.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 66.
- ^ Engel 2001, s. 293.
- ^ Pannon Reneszánsz: Hunyadiak és a Jagelló-kor (1437–1526). Encyclopaedia Humana Hungarica. 4. Citováno 20. dubna 2018.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 82.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 83.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 84.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 11, 129-130.
- ^ Fallenbüchl 1994, str. 10., 92-93.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 93-94.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 96.
- ^ Engel 2001, s. 311.
- ^ Fallenbüchl 1994, str. 99.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 9-10., 99.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 9., 99.
- ^ Engel 2001, s. 312.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 103.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 9., 104.
- ^ A b Fallenbüchl 1994, s. 11, 132.
- ^ Fallenbüchl 1994, str. 132.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 107-108.
- ^ Fallenbüchl 1994, s. 10., 111.
Reference
- (v maďarštině) Engel, Pál (1996). Magyarország világi archontológiája, 1301–1457, I. („Sekulární archontologie Maďarska, 1301–1457, svazek I“). História, MTA Történettudományi Intézete. Budapešť. ISBN 963-8312-44-0.
- Engel, Pál (2001). The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895-1526. I.B. Vydavatelé Tauris. ISBN 1-86064-061-3.
- (v maďarštině a němčině) Fallenbüchl, Zoltán (1994). Magyarország főispánjai, 1526–1848 („Lord-Lieutenants of Counties in Hungary, 1526–1848“). Argumentum Kiadó. ISBN 963-7719-81-4.
- (v maďarštině) Nemes, Lajos (1989). Vstup örökös főispán in: Bán, Péter; Magyar történelmi fogalomtár, I. kötet: L – Zs [= Tezaurus pojmů z maďarských dějin, svazek I: L – Zs]. Gondolat. ISBN 963-282-204-8.
- Rady, Martyn (2000). Šlechta, země a služba ve středověkém Maďarsku. Palgrave (ve spolupráci se School of Slavonic and East European Studies, University College London). ISBN 0-333-80085-0.
- Sedlar, Jean W. (1994). Východní střední Evropa ve středověku, 1000–1500. University of Washington Press. ISBN 0-295-97290-4.
- (v maďarštině) Zsoldos, Attila (2011). Magyarország világi archontológiája, 1000–1301 („Sekulární archontologie Maďarska, 1000–1301“). História, MTA Történettudományi Intézete. Budapešť. ISBN 978-963-9627-38-3.