Paul Grimm (prehistorik) - Paul Grimm (prehistorian)

Paul Grimm (18 srpna 1907 v Torgau 19. listopadu 1993) byl Němec prehistorik a také průkopník Středověká archeologie, zejména při výkopu opuštěné vesnice a hrady. Grimm pracoval v různých obdobích, ale hlavně v střední Německo - jména dvou důležitých Neolitický archeologické kultury v této oblasti Skupina Baalberge a Skupina Salzmünde odvozovat od něj. Jeho komplexní vykopávky v Hohenrode a Tilleda jsou důležitými milníky v historii německé archeologie.

Život

Ranná kariéra

Grimm, syn a pokladník, absolvoval střední školu v Aschersleben v roce 1925 a poté studoval na University of Halle kde byl poučen o pravěku, historii, klasická archeologie, Germanistika, geografie a geologie do roku 1929. Poprvé se zúčastnil výkopu v roce 19 27 pod Hans Hahne. Od roku 1929 působil jako vědecký pracovník ve Státním úřadu pro pravěk. V roce 1929 získal za disertační práci doktorát Die vor- und frühgeschichtliche Besiedlung des Unterharzes und seines Vorlandes auf Grund der Bodenfunde (Prehistorické a protohistorické osídlení Dolního Harz a jeho podhůří na základě archeologických nálezů). Zkoušejícími byli Hahne a Georg Karo.

Grimm byl členem Německé hnutí mládeže a od roku 1926 do völkisch liga mládeže Adler und Falke[1] (Orel a Sokol). Dobře před nacistický zabavení moci byl členem Mannus - Společnost pro "árijskou prehistorii" a prehistorické rozdělení Militantní liga pro německou kulturu.[2]Dne 1. Února 1933 se Grimm připojil k Nacistická strana a byl zaregistrován jako člen strany 1 447 316. Byl Blockleiter od roku 1933 do roku 1934.[1] V roce 1935 byl Grimm kurátorem a úřadujícím ředitelem Státní úřad pro studium volku v Halle.[1]Od roku 1935 byl redaktorem časopisu Mitteldeutsche Volkheit - Hefte für Vorgeschichte, Rassenkunde und Volkskunde (Středoněmecká volk studia - svazky o pravěku, rasových studiích a volkových studiích) spolu s vedoucím oddělení Volk Studies, Heinz-Julius Niehoff.[3] Poté, co dosáhl svého habilitace s jeho prací na Salzmündská kultura v letech 1939 až 1945 byl zaměstnán jako čtenář a ředitel Státního úřadu pro studium volk v Halle.

Druhá světová válka

Dne 22. října 1940 byl Paul Grimm povolán k vojenské službě. Od ledna 1942 do listopadu 1942 byl Grimm zaměstnancem „Sonderstabs Vor- und Frühgeschichte“ (Pracovní skupina pro pravěk a protohistorii) u Pracovní skupina Reichsleiter Rosenberg.[4] Rosenbergská pracovní skupina byla podskupinou nacistické strany, jejímž úkolem bylo po celou dobu zabavovat umělecké a kulturní poklady Německem okupovaná Evropa a používat je k prosazování nacistické ideologie. Grimm byl také vůdcem Státní agentury pro pravěk a protohistorii v roce Kyjev byl nejprve pověřen převzetím kontroly nad různými prehistorickými artefakty v Ukrajina, zejména těch, kterými lze argumentovat pro roli germánských národů v ukrajinském pravěku, as uvedením výstavy v Kyjevě pro Wehrmacht na základě nacistických historických myšlenek.[4] Zorganizoval převod sbírky Kyjevského archeologického ústavu ze zničených Lavra do nového muzea.[4] V následujících letech ukrajinská a německá strana ocenily jeho velkou osobní službu, která se projevila v jeho seriózní vědecké práci a jeho osobním chování vůči pracovníkům ukrajinského muzea.[5][6]

Od listopadu 1942 do prosince 1944 byl Grimm podruhé povolán do armády. Poté, co byl propuštěn kvůli nemoci, byl Grimm zaměstnán v Institutu pro východní studia v Schloss Höchstädt, Dillingen.[7] Grimm tam s několika kolegy řídil nejdůležitější skladiště prehistorických a protohistorických artefaktů a volkských předmětů vyplenili z okupovaných sovětských území.[8][9][10] Bezprostředně před příchodem americké armády byl Grimm povýšen na vůdce „Bergungsstätte Höchstädt“ (Sběrné místo Höchstädt).[11] Grimm se vzdal sbírek Američanům[12] a bez výslechu odešel z Höchstädtu do Halle v červnu 1945.

Ernst Klee,[2] Gunter Schöbel[13] und Thomas Widera[14] obvinit Grimma z toho, že byl přinejmenším spolupachatelem krádeží artefaktů z okupovaných území. Grimm se prokazatelně nepodílel na předávání ukrajinských artefaktů Höchstädtovi z Kyjeva, takže toto obvinění je kontroverzní.[5][6] Joachim Herrmann tvrdí, že Grimm nepodporil přivlastnění a dokonce jej rozvrátil.[15] Vzhledem k Grimmovým aktivitám v Kyjevě a Höchstädtu je však nemožné popřít jeho znalosti.[14]

Poválečné aktivity

V prosinci 1945 byl Grimm kvůli členství v nacistické straně propuštěn z veřejné služby.[1][16] Dne 26. února 1946 byl Paul Grimm zatčen NKVD a internován v Speciální tábor na Torgau. V prosinci 1946 byl odtud převezen do Buchenwald, ze kterého byl propuštěn 3. února 1950. Sovětská strana ho nikdy neodsoudila a později byl pozván na archeologické konference v Rusko a Ukrajina při několika příležitostech. V roce 1951 se stal členem východního Berlína Akademie věd a pracoval v komisi pro pravěk a protohistorii. Po několika učitelských pozicích se stal profesorem Humboldtova univerzita v Berlíně v roce 1955 a od roku 1957 byl asistentem ředitele Ústavu pro pravěk a protohistorii Akademie věd. V roce 1955 byl také jmenován členem Německý archeologický ústav.

Od roku 1956 do roku 1972 byl šéfredaktorem časopisu Ausgrabungen und Funde, Nachrichtenblatt für Vor- und Frühgeschichte (Výkopy a nálezy, aktuální události v pravěku a protohistorii). Byl členem redakční rady Natur und Heimat (Příroda a domov) od roku 1953 do roku 1962 a Zeitschrift für Archäologie (Journal of Archaeology) od prvního dílu v roce 1967 do roku 1973.[17] Paul Grimm se intenzivně účastnil populárního stipendia prostřednictvím článků, brožur a prohlídek vykopávek, jakož i prostřednictvím svého členství v Kulturním sdružení NDR, pro které přednesl řadu přednášek o mnoha předmětech, zejména o vykopávkách v Tilleda.[18]

Zejména ve svých průkopnických vykopávkách opuštěné středověké vesnice Hohenrode a Tilleda Palace, první zcela vykopané Kaiserpfalz Grimm byl zodpovědný za velký pokrok v německé archeologii. Tyto výzkumy a zejména jeho teoretické diskuse učinily z Grimma průkopníka středověké archeologie. Zdůraznil, že archeologické a literární prameny měly v zásadě stejnou autoritu, nicméně mezi archeologickými a historickými údaji byla úzká souvislost.

Publikace (výběr)

  • Hohenrode, eine mittelalterliche Siedlung im Südharz. [Hohenrode, středověké osídlení v jižním Harzu] Halle 1939 (= Veröffentlichungen der Landesanstalt für Volkheitskunde Halle, 11)
  • Die vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle der Bezirke Halle und Magdeburg. [Prehistorické a protohistorické zemní práce v okresech Halle a Magdeberg] Akademie-Verlag, Berlín 1958 (= Handbuch vor- und frühgeschichtlicher Wall- und Wehranlagen, vyd. podle Wilhelm Unverzagt, Část 1 = Deutsche Akademie der Wissenschaften zu Berlin. Schriften der Sektion für Vor- und Frühgeschichte, Sv. 6)
  • Der Beitrag der Archäologie für die Erforschung des Mittelalters. [Hodnota archeologie pro výzkum středověku] (v Heinz A. Knorr (ed.): Probleme des frühen Mittelalters in archäologischer und historischer Sicht, Akademie-Verlag, Berlín 1966, s. 39–74)
  • Tilleda; eine Königspfalz am Kyffhäuser Teil 1. Die Hauptburg. [Tilleda; královský palác v Kyffhäuseru. Část 1. Donjon] Akademie-Verlag, Berlín 1968 (= Deutsche Akademie der Wissenschaften zu Berlin. Schriften der Sektion für Vor- und Frühgeschichte, Sv. 24)
  • Tilleda; eine Königspfalz am Kyffhäuser Teil 2. Die Vorburg und Zusammenfassung. [Tilleda; královský palác v Kyffhäuseru. Část 2. Bailey and Synopsis] Akademie-Verlag, Berlín 1990 (= Deutsche Akademie der Wissenschaften zu Berlin. Schriften der Sektion für Vor- und Frühgeschichte, Sv. 40)

Bibliografie

  • Karl-Heinz Otto, Joachim Herrmann (Vyd.). Siedlung, Burg und Stadt. Studien zu ihren Anfängen. Akademie, Berlín 1969 (Schriften der Sektion für Vor- und Frühgeschichte der Deutsche Akademie der Wissenschaften zu Berlin. Sv. 25, ZDB-ID  517961-0 ) [Festschrift for Paul Grimm].
  • Lothar Mertens. Das Lexikon der DDR-Historiker. Saur, Mnichov 2006, ISBN  3-598-11673-X, str. 247–248.
  • Henrik Eberle. Die Martin-Luther-Universität in der Zeit des Nationalsozialismus. Mdv, Halle 2002, ISBN  3-89812-150-X, str. 372f

externí odkazy

Reference

  1. ^ A b C d http://www.catalogus-professorum-halensis.de/grimmpaul.html.
  2. ^ A b Ernst Klee. Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Válka byla vor und nach 1945. S. Fischer, Frankfurt nad Mohanem 2007, ISBN  978-3-10-039326-5, str. 198.
  3. ^ Heinz-Julius Niehoff (PDF; 88 kB) byl odborníkem na Volk a fotografem ve Státní kanceláři v Halle v letech 1912 až 1945. Zemřel v roce 1947 v Speciální tábor NKVD č. 1.
  4. ^ A b C Zpráva (PDF; 10,7 MB) z „Sonderstabs Vor- und Frühgeschichte“ z Pracovní skupina Reichsleiter Rosenberg o své činnosti v roce 1942, přístup 5. srpna 2013
  5. ^ A b L. Silina, E. Pokrowska, E. Machno, "Ein Dokument der Museumsgeschichte. Informace o Museen der DDR, Č. 2, 1989, Institut für Museumswesen, s. 62–66, ISSN  0138-1989, zpřístupněno 5. srpna 2013
  6. ^ A b Eike Gringmuth-Dallmer, “Nachruf: Paul Grimm 1907-1993." Zeitschrift für Archäologie, Sv. 28, 1994, S. 145—147, ISSN  0044-233X
  7. ^ Nástin služeb společnosti Grimm v Höchstädtu (PDF; 174 kB), zpřístupněno 5. srpna 2013
  8. ^ Wolfgang Eichwede, Ulrike Hartung, Betr., Sicherstellung: NS-Kunstraub in der Sowjetunion. Vydání Temmen, 1998, str.64, 3861083264
  9. ^ Heinz Grünert, Gustaf Kossinna (1858–1931): Vom Germanisten zum Prähistoriker: ein Wissenschaftler im Kaiserreich und in der Weimarer Republik, Leidorf, 2002, s. 357, ISBN  389646504X
  10. ^ Reinhardt Seitz, Das fürstliche Renaissanceschloß zu Höchstädt an der Donau - seine Baugeschichte und seine (ost) europäischen Bezüge. Weißenhorn, Konrad Verlag 2009, ISBN  9783874375375
  11. ^ Povýšení Grimma na vůdce "Bergungsstätte" Höchstädt dne 23. dubna 1945, podepsán Rudolf Stampfuß, zpřístupněno 7. srpna 2013
  12. ^ NARA M1947: Záznamy o restitučních pohledávkách: Záznamy týkající se centrálních sbíracích bodů („Sbírka Ardelia Hall“). Sběrné místo ve Wiesbadenu, 1945–1952, Role 0048, s. 41, zpřístupněno 5. srpna 2013. Dokument je reprodukován v Ulrike Hartung, Verschleppt und Verschollen. Vydání Temmen, 2000, s. 290, ISBN  3861083361
  13. ^ Gunter Schöbel, „Die Ostinitiativen Hans Reinerths.“ ve vědě Judith Schachtmann, Michael Strobel a Thomas Widera (vyd.), Politik und Wissenschaft in der prähistorischen Archäologie, Göttingen, 2009, s. 267–283. ISBN  3899717414
  14. ^ A b Thomas Widera: Werner Coblenz und die prähistorische Archäologie, Judith Schachtmann, Michael Strobel & Thomas Widera (vyd.), Politik und Wissenschaft in der prähistorischen Archäologie, Göttingen, 2009, s. 21, ISBN  3899717414
  15. ^ Joachim Herrmann „Rezension von Prähistorie und Nationalsozialismus, hg. Von Achim Leube in Zusammenarbeit mit Morten Hegewisch.“ Bulletin für Faschismus und Weltkriegsforschung21, 2003, str. 89 a násl. ISSN  1434-5781
  16. ^ Záznam (PDF; 206 kB), 18. prosince 1945, zpřístupněno 7. srpna 2013
  17. ^ Jahresschrift für mitteldeutsche Vorgeschichte, Sv. 62, 1978, str. 25
  18. ^ Ethnographisch-Archäologische Zeitschrift, Sv. 14, 1973, s. 154–156