Skupina Salzmünde - Salzmünde group

Salzmünde Group
Zeměpisný rozsahstřední a dolní oblast Saalu, exclave v oblasti Lipska a Altenburgu
DobaStřední Neolitický
Termíny3400 před naším letopočtem - 3000 před naším letopočtem.
Zadejte webSalzmünde -Schiepzig, Saalekreis
VlastnostiKeramika Typ Opperschöner, Amfory, hliněné bubny

The Salzmünde Group nebo Salzmündská kultura (Němec: Salzmünder Gruppe / Salzmünder Kultur) je název pro pozdní skupinu z Funnelbeaker kultura ve středu Saale -Labe region Německo, která existovala mezi 3400 a 3000 př Neolitické období.

Kontext

The web typu, Salzmünde -Schiepzig (Saalekreis ) byl vyhlouben uživatelem Nils Niklasson v roce 1921. Nálezy přisuzoval „severské kultuře“, která podle jeho názoru zahrnovala i Skupina Baalberge. V roce 1938 Paul Grimm seskupil Niklassonovu „nordickou kulturu“ a styl keramiky Opperschöner společně jako kulturu Salzmünde.

Rozlišování středo a východoněmeckých prehistorických skupin (Hutburg, Walternienburg-Bernburg, Salzmünde und Schöningen ) jeden od druhého je notoricky obtížné s dramatickými rozdíly mezi autory. Z tohoto důvodu, Johannes Müller tvrdí, že by všechny měly být chápány jako podskupiny v rámci Funnelbeaker kultury.

Skupina Salzmünde zapadá do střední neolit podle severoněmecké chronologie,[1] ale v Mladší neolit podle Jens Lüning jih a západoněmecká chronologie.[2] V oblasti středního Saale-Labe je keramický styl Salzmünde místním výrazem fází Funnelbeaker TRB-MES IV a V. V Čechách patří nejnovější materiál z kultury trychtýřů (TRB C) do skupiny Salzmünde, která zde vydržela déle než ve středním Německu.

Vzor vypořádání

Jsou známy některé zděné osady na kopcích, například Halle, Dölauer Heide, Salzmünde-Schiepzig, Mücheln a Wallendorf.[3] Osada Halle, Dölauer Heide byla obklopena dvoumetrovým příkopem (6,6 ft) s palisáda uvnitř. Nepravidelně tvarovaná opevnění obklopují celou náhorní plošinu kopce a byla doplněna nejméně dvěma věžemi.

Většina osad skupiny Salzmünde je nedostatečně prozkoumána nebo nebyla zveřejněna. Typová lokalita, Salzmünde-Schiepzig, byla zničena těžbou písku a je publikována jen špatně. Osada Karsdorf, Burgenlandkreis přinesl četné nálezy Salzmünde.

Materiál zůstává

Pro skupinu Salzmünde jsou charakteristické jeden nebo dva manipulované hrnce typu Oppenschöner, amfory, mísy s nálevkami a zdobené hliněné bubny. Zdobené ozdobné osy saského typu byly často připisovány skupině Salzmünde, ale jsou to obecně izolované nálezy.

Pohřební praktiky

Vypořádání a mohyla dochází k pohřebům i kamení cist hroby a hroby zděné komory. Nejčastější je však pohřeb v zemi s tělem položeným na jedné straně a vytaženými chodidly. Hrobové nabídky jsou obvykle skromné.

Pododdělení

Jonas Beran navrhl periodizaci skupiny Salzmünde do období s typovými lokalitami v Zauschwitzu a Müchelnu.[4] Z radiokarbonová analýza z keramiky je možné rozlišit Salzmünde A, B a C, které lze porovnat až do příslušných období Funnelbeaker kultury.

Genetika

V genetické studii z roku 2017 publikované v Příroda, byly analyzovány pozůstatky tří jedinců připisovaných skupině Salzmünde. Ze dvou vzorků Y-DNA extrahován, jeden patřil G2a2a1 a jeden patřil IJK. mtDNA extrahovány byly dva vzorky H2 a jeden vzorek U3a1.[5][6]

Reference

  1. ^ Joachim Preuß, Das Neolithikum in Mitteleuropa, Kulturen - Wirtschaft - Umwelt vom 6. bis 3. Jahrtausend v. U. Z. Weißenbach, Beier und Beran 1996. Jonas Beran „Untersuchungen zur Stellung der Salzmünder Kultur im Jungneolithikum des Saalegebietes“. V: Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas. Sv. 2, Wilkau-Haßlau, 1993. Hermann Behrens, Die Jungsteinzeit im Mittelelbe-Saale-Gebiet. Veröff. Landesmus. Vorgesch. Halle 27 (Berlin 1973).
  2. ^ Jens Lüning: Erneute Gedanken zur Benennung der neolithischen Perioden. V: Germania 74. 1996, 233 a násl.
  3. ^ Beran však „Untersuchungen zur Stellung der Salzmünder Kultur im Jungneolithikum des Saalegebietes“. V: Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas. Sv. 2, Wilkau-Haßlau, 1993 1993 by raději považoval Halle-Heide a Wallendorf za osady Hutberg Group
  4. ^ Beran „Untersuchungen zur Stellung der Salzmünder Kultur im Jungneolithikum des Saalegebietes“. V: Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas. Sv. 2, Wilkau-Haßlau, 1993
  5. ^ Lipson 2017.
  6. ^ Narasimhan 2019.

Bibliografie

  • Jonas Beran. 1993. „Untersuchungen zur Stellung der Salzmünder Kultur im Jungneolithikum des Saalegebietes“. V: Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas. Sv. 2 Wilkau-Haßlau.
  • Kulturní sdružení NDR (Vyd.). 1972. Typentafeln zur Ur- und Frühgeschichte. [Upraveno R. Feustel / S. Barthel] Výmar.
  • Johannes Müller. 2001. Soziochronologische Studien zum Jung- und Spätneolithikum im Mittelelbe-Saale-Gebiet (4100-2700 v. Chr.). Vorgeschichtliche Forschungen 21. Rahden, Leidorf.
  • Johannes Müller. 1999. Radiocarbonchronologie - Keramiktechnologie - Osteologie - Anthropologie-Raumanalyse. Beiträge zum Neolithikum und zur Frühbronzezeit im Mittelelbe-Saale-Gebiet. 80. Ber. RGK, 25-211.
  • Lipson, Mark (16. listopadu 2017). „Paralelní paleogenomické transekty odhalují složitou genetickou historii raných evropských zemědělců“. Příroda. Výzkum přírody. 551: 368–372. doi:10.1038 / příroda24476. PMC  5973800. PMID  29144465. Citováno 8. ledna 2020.
  • Narasimhan, Vagheesh M. (6. září 2019). „Formování lidské populace v jižní a střední Asii“. Věda. Americká asociace pro rozvoj vědy. 365 (6457). bioRxiv  10.1101/292581. doi:10.1126 / science.aat7487. PMC  6822619. Citováno 8. ledna 2020.
  • Joachim Preuß. 1996. Das Neolithikum in Mitteleuropa, Kulturen - Wirtschaft - Umwelt vom 6. bis 3. Jahrtausend v. U. Z. Weißenbach, Beier und Beran.
  • Giannina Schindler. 1994. „Salzmünder Kultur.“ v H.-J. Beier a R. Einicke (vyd.), Das Neolithikum im Mittelelbe-Saale-Gebiet. Eine Übersicht und ein Abriß zum Stand der Forschung. Verlag Beier & Beran. Wilkau-Hasslau. 1994. 145-158. ISBN  3-930036-05-3