Paul Gerber - Paul Gerber
Paul Gerber (1854 Berlín, Německo - 13. srpna 1909 Freiburg im Breisgau, Německo ) byl Němec fyzika učitel. Studoval v Berlín od 1872-1875. V roce 1877 se stal učitelem na Realgymnasium (střední škola) v Stargard v Pommern. Gerber je známý svou kontroverzní prací na rychlost gravitace a posun perihelia na oběžné dráze Merkuru.
Gravitace
Základní koncept
Na základě elektrodynamických zákonů Wilhelm Eduard Weber, Carl Friedrich Gauß, a Bernhard Riemann V letech 1870-1900 se mnoho vědců pokusilo spojit gravitaci s konečnou rychlostí šíření a pokusili se odvodit správnou hodnotu pro přísluní posun oběžné dráhy Merkura.[B 1][B 2] V roce 1890 Maurice Lévy uspělo v tom kombinací zákonů Webera a Riemanna, přičemž rychlost gravitace se rovná rychlost světla ve své teorii.[A 1] Protože se však základní zákony Webera a dalších mýlily (například Weberův zákon byl nahrazen Maxwellovými rovnicemi), byly tyto hypotézy odmítnuty.
Varianta těchto nahrazených teorií (i když ne přímo založená na Weberově teorii) byla ta od Gerbera, kterou vyvinul v letech 1898 a 1902.[A 2] Za předpokladu konečné rychlosti gravitace vyvinul následující výraz pro gravitační potenciál:
Použití binomické věty k druhému řádu z toho vyplývá:
Podle Gerbera je vztah rychlosti gravitace (c) a posunu perihelionu (Ψ):
kde
- , ε = Excentricita, A = Poloviční hlavní osa, τ = Oběžná doba.
Gerber byl schopen vypočítat gravitační rychlost ca. 305 000 km / s, což je o něco více než rychlost světla.[B 3][B 4]
Kontroverze
Gerberův vzorec udává posun perihelionu:
Poznamenal to kritik Einstein a relativity Ernst Gehrcke v roce 1916,[A 3] že tento vzorec je matematicky totožný s Albert Einstein vzorec (1915) pro obecnou relativitu.[A 4]
- , kde E = Výstřednost, A = Semi hlavní osa, T = Oběžná doba.
Gehrcke tedy zahájil dotisk Gerberova článku z roku 1902 v Annalen der Physik v roce 1917, kdy zpochybnil prioritu Einsteina a pokusil se dokázat možné plagiátorství jím.[A 5] Nicméně podle Albrecht Fölsing,[B 5] Klaus Hentschel[B 6] a Roseveare,[B 7] tato tvrzení byla zamítnuta, protože brzy poté, co byl Gerberův článek znovu vytištěn, vědci rádi Hugo von Seeliger,[A 6] Max von Laue[A 7] zveřejnil některé práce, kde se tvrdilo, že Gerberova teorie je nekonzistentní a jeho vzorec není důsledkem jeho premís. A Einstein napsal v roce 1920:[A 8]
Pan Gehrcke nás chce přimět věřit, že posun perihélia Merkuru lze vysvětlit bez teorie relativity. Existují tedy dvě možnosti. Buď vymyslíte speciální meziplanetární hmoty. [...] Nebo se spoléháte na dílo Gerbera, který již přede mnou dal správný vzorec pro perihelionový posun Merkuru. Odborníci se shodují nejen na tom, že Gerberova derivace je skrz naskrz špatná, ale vzorec nelze získat v důsledku hlavního předpokladu, který Gerber učinil. Práce pana Gerbera je tedy zcela zbytečná, neúspěšný a chybný teoretický pokus. Tvrdím, že teorie obecné relativity poskytla první skutečné vysvětlení periheliového pohybu Merkuru. Zpočátku jsem nezmínil dílo Gerbera, protože jsem o něm nevěděl, když jsem psal svou práci o perihelionovém pohybu Merkura; i kdybych si toho byl vědom, neměl bych důvod se o tom zmínit.[C 1]
V nedávné minulosti Roseveare tvrdil, že Gerberova derivace je nejasná, nicméně tvrdil, že našel způsob, jakým Gerber možná našel svůj výsledek[B 7] (ačkoli Roseveareova derivace byla také kritizována[web 1]). Ještě důležitější je, že Roseveare ukázal, že Gerberova teorie je v rozporu se zkušeností: hodnota vychýlení světla v gravitačním poli slunce je v Gerberově teorii příliš vysoká, a pokud se vezme v úvahu relativistická hmotnost, také Gerberova předpověď pro postup perihelionu je špatně.
Reference
- Primární zdroje
- Einstein, A. (1915). „Erklärung der Perihelbewegung des Merkur aus der allgemeinen Relativitätstheorie“. Sitzungsberichte der Preussischen Akademie der Wissenschaften (2): 831–839.
- Einstein, A., A. (1916). „Die Grundlage der allgemeinen Relativitätstheorie“ (PDF). Annalen der Physik. 49 (7): 769–822. Bibcode:1916AnP ... 354..769E. doi:10,1002 / a 19193540702. Archivovány od originál (PDF) dne 2006-08-23.
- Einstein, A. (1920). „Meine Antwort - Über die anti-relativitätstheoretische G.m b.H“. Berliner Tageblatt. 402. Archivovány od originál dne 14.12.2009.
- Gehrcke, E. (1916). „Zur Kritik und Geschichte der neueren Gravitationstheorien“. Annalen der Physik. 51 (17): 119–124. Bibcode:1916AnP ... 356..119G. doi:10.1002 / andp.19163561704.
- Gerber, P. (1898). . Zeitschrift für Mathematik und Physik. 43: 93–104.
- Gerber, P. (1898). „Prostorové a časové šíření gravitace“. Journal of Mathematics and Physics (English Translation). 43: 93–104.
- Gerber, P. (1917) [1902]. „Die Fortpflanzungsgeschwindigkeit der Gravitation“. Annalen der Physik. 52 (4): 415–444. Bibcode:1917AnP ... 357..415G. doi:10,1002 / a 19173570404. (Původně publikováno v Programmabhandlung des städtischen Realgymnasiums zu Stargard i. Pomm., 1902)
- Laue, M. (1917). „Die Fortpflanzungsgeschwindigkeit der Gravitation. Bemerkungen zur gleichnamigen Abhandlung von P. Gerber“. Annalen der Physik. 53 (11): 214–216. Bibcode:1917AnP ... 358..214V. doi:10.1002 / a 19193581103.
- Laue, M. (1920). „Historisch-Kritisches über die Perihelbewegung des Merkur“. Naturwissenschaften. 8 (37): 735–736. Bibcode:1920NW ...... 8..735V. doi:10.1007 / BF02449026.
- Lévy (1890). „Sur l'application des lois électrodynamiques au mouvement des planètes“. Comptes Rendus. 110: 545–551.
- Oppenheim, S. (1917). „Zur Frage nach der Fortpflanzungsgeschwindigkeit der Gravitation“. Annalen der Physik. 53 (10): 163–168. Bibcode:1917AnP ... 358..163O. doi:10.1002 / andp.19173581005.
- Seeliger, H. (1917). „Bermerkungen zu P. Gerbers Aufsatz:“ Die Fortpflanzungsgeschwindigkeit der Gravitation"". Annalen der Physik. 53 (9): 31–32. Bibcode:1917AnP ... 358 ... 31S. doi:10,1002 / a 19193580904.
- Sekundární zdroje
- Fölsing, A. (1993–1998). Albert Einstein: biografie. New York: Penguin. ISBN 978-0-14-023719-1.
- Hentschel, Klaus: „Interpretationen und Fehlinterpretationen der speziellen und der allgemeinen Relativitätstheorie durch Zeitgenossen Albert Einsteins“, Basel: Birkhäuser, 1990 (= Science Networks, 6), s. 150–162.
- Oppenheim, S. (1920). „Kritik des newtonschen Gravitationsgesetzes“. Encyklopädie der Mathematischen Wissenschaften mit Einschluss Ihrer Anwendungen. 6.2.2: 80 –158.
- Roseveare, N. T (1982). Merkurovo perihélium, od Leverriera po Einsteina. Oxford: University Press. ISBN 978-0-19-858174-1.
- Zenneck, J. (1901). "Gravitace". Encyklopädie der mathematischen Wissenschaften mit Einschluss ihrer Anwendungen. 5 (1): 25–67.[trvalý mrtvý odkaz ]
Vysvětlivky pro primární zdroje | Vysvětlivky pro sekundární zdroje | |
---|---|---|
- Poznámky
- ^ Němec: Herr Gehrcke bude glauben machen, daß die Perihelbewegung des Merkur auch ohne Relativitätstheorie zu erklären sei. Es gibt da zwei Möglichkeiten. Entweder man erfindet besondere interplanetare Massen. [...] Odra aber man beruft sich auf eine Arbeit von Gerber, der die richtige Formel für die Perihelbewegung des Merkur bereits vor mir angegeben hat. Aber die Fachleute sind nicht nur darüber einig, daß Gerbers Schopnost kupovat a nakupovat zdarma, sundern die Formel is as Konsequenz der von Gerber an die Spitze gestellten Annahmen überhaupt nicht zu gewinnen. Herrn Gerbers Arbeit ist daher völlig wertlos, ein mißglückter und irreparabler teoretischer Versuch. Ich konstatiere, daß die allgemeine Relativitätstheorie die erste wirkliche Erklärung für die Perihelbewegung des Merkur geliefert hat. Ich habe die Gerbersche Arbeit ursprünglich schon deshalb nicht erwähnt, weil ich sie nicht kannte, als ich meine Arbeit über die Perihelbewegung des Merkur schrieb; ich hätte aber auch keinen Anlaß gehabt, sie zu erwähnen, wenn ich von ihr Kenntnis gehabt hätte.
externí odkazy
- ^ MathPages: Gerberova gravitace, Gerberova odchylka světla