Klaus Hentschel - Klaus Hentschel

Klaus Hentschel (narozen 4. dubna 1961) je Němec fyzik, historik vědy a profesor a vedoucí sekce dějin vědy a techniky na katedře historie Univerzity Karlovy University of Stuttgart. Je známý svými příspěvky v oblasti dějin vědy.[1][2][3]
Život a dílo
Narozen v Bad Nauheim, Hentschel v letech 1979 až 1985 studoval fyziku, filozofii, vědu, historii a muzikologii na Univerzitě Karlovy v Praze Univerzita v Hamburku. Studium filozofie ukončil v roce 1985 magisterskou zkouškou a studium fyziky v roce 1987. Po několika studiích ve Spojených státech, mimo jiné v Bostonu DAAD V roce 1989 získal titul PhD na univerzitě v Hamburku. Jeho práce měla název „Interpretationen und Fehlinterpretationen der speziellen und der allgemeinen Relativitätstheorie durch Zeitgenossen Albert Einsteins“ (Interpretace a dezinterpretace speciální a obecné teorie relativity současníky Alberta Einsteina).
Po ukončení studia se Hentschel účastnil výzkumného projektu Deutsche Forschungsgemeinschaft na epistemická modální logika. V roce 1991 byl jmenován odborným asistentem na Ústavu pro dějiny vědy Akademie věd ČR Univerzita v Göttingenu. V roce 1995 získal svůj habilitace v Hamburku s prací nazvanou „Zum Zusammenspiel von Instrument, Experiment und Theorie. Rotverschiebung im Sonnenspektrum und verwandte spektrale Verschiebungseffekte von 1880 bis 1960.“ (O interakci nástrojů, experimentu a teorie. Posun slunečního spektra a související efekty spektrálního posunu od roku 1880 do roku 1960).
V letech 1995/1996 byl Klaus Hentschel členem Dibnerova institutu pro dějiny vědy a techniky Bern Dibner a na Massachusetts Institute of Technology (MIT). V letech 1996–2002 byl postupně odborným asistentem na Ústavu pro dějiny vědy při VŠE Univerzita v Göttingenu, hostující vědec na MIT a hostující profesor na katedře filozofie na univerzitě v Hamburku. V letech 2003 až 2005 pracoval s výzkumným grantem od Deutsche Forschungsgemeinschaft na University of Bern a 2005/2006 na University of Stuttgart na katedře dějin vědy a techniky.
V roce 2006 byl Hentschel jmenován profesorem na University of Halle-Wittenberg po dobu pěti let v oblasti srovnávacích dějin vědy. Ve stejném roce byl také jmenován profesorem na univerzitě ve Stuttgartu, kde od roku 2007 předsedá katedře historie vědy a techniky v katedře historie.
Ceny
1989: Cena Kurt-Hartwig-Siemers za vědu Univerzita v Hamburku 1992: Heinz Maier-Leibnitz-cena německého spolkového ministerstva pro vědu a vzdělávání 1998: Marc-Auguste-Pictet-cena Société de physique et d'histoire naturelle de Genève v Ženevě 1999: Cena Georga Uschmanna za dějiny vědy Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina 2017: Neu-Whitrowova cena Komise pro bibliografii a dokumentaci, Mezinárodní unie pro dějiny a filozofii vědy pro jeho mezinárodní Databáze vědeckých ilustrátorů 1450-1950 (DSI)
Členství v akademiích
2004: člen Německé národní akademie věd Leopoldina 2005: Odpovídající člen Académie Internationale d'Histoire des Sciences v Paříži, Rom und Liège 2013: řádný člen (membre effectif) Académie Internationale d'Histoire des Sciences 2015: předseda Ruth Schmidt Stockhausen Stiftung pro výtvarné umění, hudbu a poezii.
Vybrané publikace
- Hentschel, Klaus. Interpretationen und Fehlinterpretationen der speziellen und der allgemeinen Relativitätstheorie durch Zeitgenossen Albert Einsteins. (1990).
- Hentschel, Klaus, ed. Fyzika a národní socialismus: Antologie primárních zdrojů. Basilej (Birkhäuser / Springer), 1996/2011 (= Science Networks, 18).
- Hentschel, Klaus. Zum Zusammenspiel von Instrument, Experiment und Theorie. Hamburg (Kovac), 1998 (studuje souhru vědecké instrumentace, experimentování a vývoje teorie v oblastech rudého posuvu, spektroskopie a metrologie).
- Hentschel, Klaus. Mentální následky: O mentalitě německých fyziků 1945-1949. Oxford (Oxford Univ. Press), 2007.
- Hentschel, Klaus. Mapování spektrálních technik vizuální reprezentace ve výzkumu a výuce. Oxford (Oxford Univ. Press), 2002.
- Hentschel, Klaus. Vizuální kultury vědy a techniky - srovnávací historie. Oxford (Oxford Univ. Press), 2014.
- Dan Greenberger, Klaus Hentschel a Friedel Weinert (eds.): Kompendium kvantové fyziky. Koncepty, experimenty, historie a filozofie. Dordrecht, Heidelberg, New York (Springer) 2009.
Články (výběr z více než 200):
- Hentschel, Klaus. "Die Korrespondenz Einstein-Schlick: Zum Verhältnis der Physik zur Philosophie." Annals of Science 43.5 (1986): 475-488.
- Hentschel, Klaus. Einsteinův postoj k experimentům: Testování teorie relativity 1907-1927, Studie z historie a filozofie vědy 23 [1992], str. 593-624.
- Hentschel, Klaus. "Erwin Finlay Freundlich a testování Einsteinovy teorie relativity." Archiv pro dějiny exaktních věd 47.2 (1994): 143-201.
- Hentschel, Klaus. Das Brechungsgesetz in der Fassung von Snellius. Rekonstrukční nevody Entdeckungspfades und eine Übersetzung seines lateinischen Manuskriptes sowie ergänzender Dokumente, Archiv pro historii přesných věd 55 [2001], str. 297-344.
- Hentschel, Klaus. Co se historie vědy může naučit od Michaela Frayna Kodaň, Interdisciplinární vědecké recenze 27 [2002], str. 211-216.
- Hentschel, Klaus. Gauß, Meyerstein a hannoverská metrologie, Annals of Science 64,1 [2007], 41-72.
- Hentschel, Klaus. Von der Materialforschung zur Materials Science, NTM International Journal of History & Ethics of Natural Sciences, Technology and Medicine, N.S. 19,1 [2011], s. 5-40.
Reference
- ^ Klaus Hentschel, Profil Google Scholar.
- ^ Ryckman, Thomas. Vláda relativity: Filozofie ve fyzice. Oxford University Press, Oxford, 2005.
- ^ Stachel, John. „Dějiny relativity.“ Fyzika dvacátého století 1 (1995): 249-356.
externí odkazy
- Klaus Hentschel, Stuttgartská univerzita
- Profil výzkumné brány von Klaus Hentschel s více než 200 publikacemi ke stažení.