Pevnost Ostrvica - Ostrvica Fortress - Wikipedia

Ostrvica
Острвица
Část systému hradů fungujících společně k ochraně dolů v Rudniku
Rudnik, Srbsko
Ostrvica bedem 3.jpg
Zbytky hradu Ostrvica
Ostrvica leží v oblasti Srbsko
Ostrvica
Ostrvica
Souřadnice44 ° 10'09 ″ severní šířky 20 ° 27'39 ″ východní délky / 44,16917 ° N 20,46083 ° E / 44.16917; 20.46083Souřadnice: 44 ° 10'09 ″ severní šířky 20 ° 27'39 ″ východní délky / 44,16917 ° N 20,46083 ° E / 44.16917; 20.46083
Informace o webu
Řízeno
Stavzničený
Historie stránek
Postavenýpřed 1323
Při použití14. a 15. století
Zničen1451
Informace o posádce
Minulost
velitelé

Ostrvica nebo Ostrovica (turečtina: Sivrice Hisar)[1] bylo malé opevněné město postavené na jednom z vrcholů Hora Rudnik, 4 km (2,5 mil) severozápadně od města Rudnik.[2] Po 1323/1324, kdy byl poprvé zaznamenán, patřil k Království Srbsko, Srbská říše, Moravské Srbsko, Srbský despotát a Osmanská říše. V roce 1451 jej Osmané srovnali se zemí.

Umístění

Ostrvica byla hlavním hradem v oblasti Rudniku.[3] Předpokládá se, že jeho poloha chránila rudnické doly ze severu, zatímco další hrad (z Pavle Orlović[4]) poskytoval ochranu z jihu. Oba hrady udržovaly vizuální komunikaci pomocí signálů.[5]

Dějiny

V průběhu 14. a 15. století obyvatelé regionu a obchodníci z Dubrovník používal hrad Ostrovica jako útočiště během válek, nejprve v letech 1323–1324 během války mezi Stefan Dečanski a Stephen Vladislav. V roce 1398 Nikola Zojić, guvernér Ostrovice,[6] ustoupil do Ostrvica po neúspěchu jeho pokusu o svržení Stefan Lazarević a navázat přímé vazalství vůči Osmanské říši.[7][8] Zojić složil klášterní sliby, aby se vyhnul trestu smrti.[9] V roce 1414 je vojvoda zmiňován jako guvernér Ostrvice a Rudniku.[10]

Ostrvica byla Osmany několikrát zajata, nejprve v roce 1431 a znovu v roce 1438.[11][12] Srbský despota jej znovu získala v roce 1443 během Křížová výprava ve Varně, ale Osmané ji znovu dobyli v roce 1444, aby byla později v tomto roce obnovena v Srbsku.[13] Branković a Eirene používali Ostrovicu jako letní útočiště a na zámku měli mincovnu.

Když Osmané v roce 1451 dobyli Ostrvicu, srovnali ji se zemí. To bylo proti rozkazu Murad II.[12]

Evliya Çelebi popsal Ostrovicu jako „město Rudnik“. Vysvětlil, že ji založil srbský král Miloš, kterého zajal Pohovky, znovu zachycen křesťany, aby byli znovu zajati Osmany dne 19. května 1521.[14]

Viz také

Reference

  1. ^ Миљковић-Бојанић, Ема (2004). Smederevski sandžak 1476-1560. Историјски институт. str. 141.
  2. ^ Милорад Панић-Суреп (1951). Споменици културе. Просвета. str. 104. Citováno 1. července 2013. Острвица је мали жупски град подигнут на једном од тешко приступачних стеновитих врхова планине Рланине северозападно од варошице. Град се помиње у XIV веку после смрти Милутинове.
  3. ^ Đurđe Bošković (1956). Arheološki spomenici i nalazišta u Srbiji: Centralna Srbija. Naučna knjiga. str. 54. Citováno 1. července 2013. Главна твр ^ ава у околини Рудника била je Острвица, на четири километра се- верозападно од н> ега.
  4. ^ Vojska. Vojnoizdavački i novinski centar. 2002. s. 124. Citováno 5. července 2013. Острвица, Рудник и кула Орловића оста- ци су некада значајних средњевековних градова на ... Утврђење Острвица штитило је Рудник, а кула Павла Орловића изгубила је на зна- чају већ после његове смрти
  5. ^ Raška baština. Zavod za zaštitu spomenika kultura Kraljevo. str. 216. Citováno 1. července 2013.
  6. ^ Komunikace Institutu ochrany před historickými památkami Republique Populaire de Serbie. Naučno delo. 1956. str. 155. Citováno 5. července 2013. Како се Острвица налази у непосредној близини Рудника, могућно је да су се ту простирале и земље и земље
  7. ^ Đurđe Bošković (1956). Arheološki spomenici i nalazišta u Srbiji: Centralna Srbija. Naučna knjiga. str. 54. Citováno 5. července 2013. Тако се и Острвица помин.е у вези са Рудником као место где су се склашали ду- бровачки трговци
  8. ^ Bělehrad (Srbsko) Vojni muzej Jugoslovenske marodne armije (1954). Vesnik. str. 242. Citováno 5. července 2013. Godine 1398 u Ostrovicu se sklonio i pobunjeni vlastelin despota Stefana, Nikola Zojić
  9. ^ Zbornik Matice srpske za književnost i jezik. Matica srpska. 2002. s. 68. Citováno 5. července 2013. Када је завера откривена, Зојић је одбегао у оближњи град Островицу и замонашио се
  10. ^ Miloš Blagojević (1997). Državna uprava u srpskim srednjovekovnim zemljama. Službeni list SRJ. str. 273. Citováno 5. července 2013. У твр ^ ави Острвици на Руднику (1414) помшье се во] вода Мазарак,
  11. ^ Vojislav Ďurič (1955). Srpskohrvatska narodna epika. Narodna prosvjeta. str. 72. Citováno 5. července 2013. ,ДуЬе, 1438 године Турци су осводили ма- настир Раваницу и градове Борач на Гружи и Острвицу код Рудн
  12. ^ A b Милорад Панић-Суреп (1951). Споменици културе. Просвета. str. 104. Citováno 1. července 2013.
  13. ^ Српска академија наука и уметности. Одељење историјских наука (1983). Navigation sur le Danube et ses affluents à travers les siècles. SANU. str. 115. Citováno 5. července 2013. Ocbojhah су град Острвицу код Рудника a избили на обалу Дунава.
  14. ^ Momčilo R. Radojević (1971). Rudnik u prošlosti. str. 47. Citováno 1. července 2013. Евлија Челебија оставио је кратак опис „Града Рудника", како он назива нашу Острвицу: „Град Рудн