Organizace černomořské hospodářské spolupráce - Organization of the Black Sea Economic Cooperation

„BSEC“ přeadresuje tady. Pro další použití viz BSEC (disambiguation).
Organizace černomořské hospodářské spolupráce
Organizace černomořské hospodářské spolupráce (BSEC) logo.png
Formace4. června 1992
TypOrganizace hospodářské spolupráce
Hlavní sídloIstanbul, krocan
Umístění
Členství
Generální tajemník
Řecko Michael Christides
webová stránka
www.bsec organizace.org

The Organizace černomořské hospodářské spolupráce (BSEC) je regionální mezinárodní organizace - se zaměřením na mnohostranné politické a hospodářské iniciativy zaměřené na podporu spolupráce, míru, stability a prosperity v EU; Černé moře kraj. Jeho původ sahá až do 25. června 1992, kdy byl tureckým prezidentem Turgut Özal a vedoucí deseti dalších zemí se shromáždili v Istanbul a podepsali Deklaraci ze summitu a „Bospor Prohlášení ". Ústředí BSEC - Stálý mezinárodní sekretariát Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci (BSEC PERMIS) - bylo založeno v březnu 1994, rovněž v Istanbul.[1]

Vstupem své charty v platnost dne 1. května 1999 získala BSEC mezinárodní právní identitu a byla transformována do plnohodnotné regionální ekonomické organizace: Organizace černomořské hospodářské spolupráce. Se vstupem Srbska (tehdy Srbska a Černé Hory) v dubnu 2004 se členské státy organizace zvýšily na dvanáct.[1] Přistoupení Severní Makedonie v roce 2020 zvýšilo počet členů organizace na třináct.

Důležitým aspektem aktivit BSEC je rozvoj malých a středních podniků a podnikání v členských zemích. V souvislosti s těmito otázkami byla ve spolupráci s Nadace Konrada Adenauera a ERENET.[2]

Členství

  Členské státy BSEC
  Stavy pozorovatelů BSEC

Zakládající členové:

Novější členové:

Černomořská hospodářská spolupráce (zoom)
  členů
  pozorovatelé

Jak je vidět výše, členství nebylo omezeno na země, které mají přístup k EU Černé moře: Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Řecko, Severní Makedonie, Moldavsko a Srbsko nemají pobřeží Černého moře, ačkoli poslední dvě jsou spojena koridorem Dunaje a Řecko dvěma mořskými úžinami.

Severní Makedonie Jeho žádost byla vetována Řeckem poté, co Turecko vetovalo předchozí žádost EU Kyperská republika, což přimělo Řecko, aby přestalo schvalovat budoucí žádosti z kterékoli země.[3] Severní Makedonie však byla do bloku přijata dne 9. listopadu 2020.[4]

Pozorovatelské národy:

Pozorovatelské organizace:

Partnerské země odvětvového dialogu:

Partnerské organizace odvětvového dialogu:

Mezinárodní organizace:[5]

Struktura

Připomínající 25. výročí BSEC v roce 2017 poštovní známkou Srbska
  • Zasedání hlav států a předsedů vlád členských států na summitu schází se pravidelně každých 5 let;[8]
  • Rada ministrů zahraničních věcí je hlavním rozhodovacím orgánem BSEC a schází se dvakrát ročně;
  • Rada ministrů schází se, aby dosáhlo shody v konkrétních otázkách;
  • Výbor vyšších úředníků schází se 4krát ročně a jedná jménem ministrů zahraničních věcí;
  • Podřízené orgány vytvořené Radou ministrů zahraničních věcí se zabývají jejich mandátem stanoveným Radou, připravují společné projekty a sledují provádění těchto projektů. Podskupinami jsou pracovní skupiny a skupiny odborníků;
  • Úřadující předsednictví koordinuje všechny činnosti BSEC a rovněž kontroluje řádný průběh činností organizace a provádění rezolucí a rozhodnutí přijatých Radou. V anglickém abecedním pořadí vede jeden z členských států úřadující předsednictví každých 6 měsíců.[8] Předsednictví v BSEC vykonává Ukrajina na období od 1. července do 31. prosince 2017.[9]

Související subjekty

Související orgány BSEC vykonávají své funkce náležitě s ohledem na zásady BSEC definované v prohlášení ze summitu ze dne 25. června 1992 a v Listině. Mají svůj vlastní rozpočet.[8]

PABSEC

Parlamentní shromáždění černomořské hospodářské spolupráce se sídlem v Istanbulu, je meziparlamentní poradní institucí organizace vytvořené na základě Deklarace o ustavení Parlamentního shromáždění Černomořské hospodářské spolupráce 26. února 1993 9 zakládajících států. Řecko nastoupil do PABSEC v roce 1995, Bulharsko připojil se v roce 1997 a Srbsko (bývalý Srbsko a Černá Hora ) vstoupil v roce 2004.[10]

Zástupci parlamentů členských zemí sledují cíle, které jsou uvedeny v preambuli pravidel a postupů PABSEC: zajistit porozumění a přijetí myšlenek a cílů BSEC; poskytnout právní základ pro sociální, ekonomickou, kulturní, obchodní a politickou spolupráci mezi členskými státy; poskytovat podporu národním parlamentům s cílem posílit parlamentní demokracii; přijímat právní předpisy potřebné k provádění rozhodnutí přijatých hlavami států nebo ministry zahraničních věcí.[10]

Hlavními orgány PABSEC jsou Valné shromáždění, Stálý výbor, předsednictvo, výbory, prezident, generální tajemník a Mezinárodní sekretariát. Shromáždění má 76 členů. Angličtina, francouzština, ruština a turečtina jsou pracovní jazyky PABSEC.[10]

Prezidentem PABSEC je Archil Talakvadze z Gruzie, místopředsedou je Anush Beghloyan Arménie.[11]

BSEC BC

Obchodní rada organizace Černomořská hospodářská spolupráce byla založena v roce 1992 jako mezinárodní, nevládní a nezisková organizace k posílení zlepšení podnikatelského prostředí v oblasti Černého moře. Obchodní rada zastupuje podnikatelské komunity členských států. Mezinárodní sekretariát obchodní rady sídlí v Istanbulu.[12]

BSTDB

Hlavní článek: Černomořská obchodní a rozvojová banka

Černomořská obchodní a rozvojová banka (BSTDB) je mezinárodní finanční instituce která byla založena 24. ledna 1997.[13] Podporuje hospodářský rozvoj a regionální spolupráci poskytováním obchodního a projektového financování, záruk a kapitálu pro rozvojové projekty podporující veřejné i soukromé podniky ve svých členských zemích. Mezi cíle banky patří podpora regionálních obchodních vazeb, přeshraniční projekty, přímé zahraniční investice, podpora aktivit přispívajících k udržitelnému rozvoji s důrazem na vytváření pracovních míst v členských zemích, zajištění, aby každá operace byla ekonomicky a finančně zdravá a přispívala k rozvoji tržní orientace.[14] Organizace má schválený kapitál ve výši 1,325 miliard USD.[15] Sídlo banky se nachází v Soluni v Řecku.

BSTDB se řídí uzavřením smlouvy Černomořská obchodní a rozvojová banka, a Spojené národy registrovaná smlouva.[13] Na rozdíl od Mezinárodní měnový fond a další, BSTDB nepřipojuje pojistné podmínky, kterými lze ovládat státy dlužníka.[16] Banka má dlouhodobý výhled úvěrový rating „A“ z Investiční služba Moody's a „A3“ z Standard & Poor's, oba se stabilním výhledem.[17]

ICBSS

Hlavní článek: Mezinárodní středisko pro studia Černého moře (ICBSS)

Mezinárodní středisko pro studia Černého moře je nezávislý think tank zaměřený na širší oblast Černého moře, který zároveň slouží jako související orgán BSEC. Byla založena v roce 1998.[18]

BCCESDEI

Koordinační centrum BSEC pro výměnu statistických údajů a ekonomických informací byla založena s cílem shromažďovat statistické a ekonomické informace, plnit sekretářské funkce, koordinovat získané údaje a sdílet je s členskými zeměmi.[19]

Pracovní skupiny

Členské státy spolupracují na různých otázkách v rámci pracovních skupin.[20] Jsou to následující:

Pracovní skupiny OBSEC
Pracovní skupiny naKoordinátor zeměObdobí
Zemědělství a zemědělský průmysl krocan1. července 2019 - 30. června 2021[21]
Bankovnictví a finance Rusko1. ledna 2020 - 31. prosince 2021[22]
Boj proti trestné činnosti Rumunsko1. ledna 2018 - 31. prosince 2020[23]
Kultura krocan1. ledna 2019 - 31. prosince 2020[24]
Celní záležitostičekající[25]
Vzdělávání Rusko1. ledna 2020 - 31. prosince 2021[26]
Nouzová pomoc Řecko1. července 2019 - 30. června 2020[27]
Energie Ukrajina1. ledna 2018 - 31. prosince 2019[28]
Ochrana životního prostředí Rumunsko1. ledna 2019 - 31. prosince 2020[29]
Výměna statistických údajů a ekonomických informacíčekající[30]
Zdravotnictví a farmaceutika Rumunsko1. července 2018 - 30. června 2020[31]
Informační a komunikační technologie Bulharsko1. ledna 2020 - 31. prosince 2021[32]
Institucionální obnova a řádná správa věcí veřejných Rumunsko1. ledna 2018 - 31. prosince 2019[33]
Věda a technika Rusko1. července 2018 - 30. června 2020[34]
Malé a střední podniky Rusko1. ledna 2020 - 31. prosince 2021[35]
Cestovní ruch krocan1. července 2018 - 30. června 2020[36]
Obchod a hospodářský rozvoj krocan1. července 2018 - 30. června 2020[37]
Doprava Rumunsko1. července 2017 - 30. června 2019[38]

Funkce pracovních skupin, z nichž dosud nebyli jmenováni koordinátoři zemí, dočasně plní POVOLENÍ.[39][30][40]

Viz také

Poznámky

^ Připojil se jako  Srbsko a Černá Hora v dubnu 2004;[1] Členství v BSEC zdědilo Srbsko poté, co se země v roce 2006 rozpadla.[41]

Reference

  1. ^ A b C Stálý mezinárodní sekretariát. „O BSEC“. Černomořská hospodářská spolupráce (BSEC). Archivovány od originál dne 28. 9. 2007. Citováno 2009-05-29. Se vstupem Srbska a Černé Hory v dubnu 2004 se členské státy organizace zvýšily na dvanáct.
  2. ^ Antal Szabó (ed.), Rozvíjející se podnikání a vývoj politiky v BSEC po hospodářských krizích, Konrad-Adenauer-Stiftung, Ankara 2012, ISBN  978-975-7968-99-3
  3. ^ Kurt, Suleyman (2006-06-11). „Černá Hora odepřela členství v BSEC kvůli turecko-řecké roztržce“. Zaman. Archivovány od originálu dne 2007-09-30. Citováno 2008-02-23. Na oplátku tureckému kroku vetovat žádost podanou řeckou kyperskou správou se Řecko postavilo proti všem žádostem o členství v BSEC na protest, včetně žádosti Černé Hory.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
  4. ^ Agency, Anadolu (2020-11-10). „Turecko blahopřeje Severní Makedonii k členství v černomořském bloku“. Denně Sabah. Citováno 2020-11-12.
  5. ^ „BSEC - Černomořská hospodářská spolupráce“.
  6. ^ „HISTORIE IAO“. Citováno 2020-01-07.
  7. ^ „Černé moře a Středomoří mají mnoho společných výzev“. Citováno 2020-01-07.
  8. ^ A b C ORGANIZACE EKONOMICKÉ SPOLUPRÁCE ČERNÉHO MOŘE. „Referenční bod pro regionální spolupráci a porozumění“ (PDF). www.bsec-organization.org. Archivovány od originál (PDF) dne 2017-12-23. Citováno 2017-12-19.
  9. ^ "Předsednictví". www.bsec-organization.org. Citováno 2017-12-21.
  10. ^ A b C "Úvod". www.pabsec.org. Citováno 2017-12-20.
  11. ^ „Arménský poslanec zvolen místopředsedou PABSEC“. armenpress.am. Citováno 2019-11-26.
  12. ^ „Obchodní rada“. www.bsec-organization.org. Citováno 2017-12-20.
  13. ^ A b http://www.bstdb.gr/keyfacts.htm
  14. ^ „Člen MedAgri: Černomořská obchodní a rozvojová banka (BSTDB)“.
  15. ^ http://www.bstdb.gr/bank.htm
  16. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál 11. října 2007. Citováno 27. prosince 2008.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  17. ^ „Black Sea News, č. 26, prosinec 2012“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) 20. června 2015. Citováno 27. září 2019.
  18. ^ „ICBSS“. www.bsec-organization.org. Archivovány od originál dne 27.09.2011. Citováno 2017-12-20.
  19. ^ „Centrum pro statistiku“. www.bsec-organization.org. Citováno 2017-12-20.
  20. ^ „Oblasti spolupráce“. www.bsec-organization.org. Citováno 2019-06-04.
  21. ^ „Pracovní skupina pro zemědělství a zemědělský průmysl“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  22. ^ „Pracovní skupina pro bankovnictví a finance“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  23. ^ „Pracovní skupina pro spolupráci v boji proti trestné činnosti“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  24. ^ „Pracovní skupina pro kulturu“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  25. ^ „Pracovní skupina pro celní záležitosti“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  26. ^ „Pracovní skupina pro vzdělávání“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  27. ^ „Pracovní skupina pro spolupráci při pomoci při mimořádných událostech“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  28. ^ „Energetika - BSEC - černomořská hospodářská spolupráce“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  29. ^ „Pracovní skupina pro ochranu životního prostředí“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  30. ^ A b „Pracovní skupina pro výměnu statistických údajů a ekonomických informací“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  31. ^ „Pracovní skupina pro zdravotnictví a farmaceutika“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  32. ^ „Informační a komunikační technologie - BSEC - Černomořská hospodářská spolupráce“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  33. ^ „Institucionální obnova a dobrá správa věcí veřejných - BSEC - černomořská hospodářská spolupráce“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  34. ^ „Pracovní skupina pro spolupráci ve vědě a technologii“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  35. ^ „Malé a střední podniky - BSEC - černomořská hospodářská spolupráce“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  36. ^ „Pracovní skupina pro spolupráci v cestovním ruchu“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  37. ^ „Pracovní skupina pro obchod a hospodářský rozvoj“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  38. ^ „Pracovní skupina pro dopravu“. www.bsec-organization.org. Citováno 8. ledna 2020.
  39. ^ „Pracovní skupina pro energetiku“. www.bsec-organization.org. Citováno 2017-12-21.
  40. ^ „Pracovní skupina pro informační a komunikační technologie“. www.bsec-organization.org. Citováno 2017-12-21.
  41. ^ Ministerstvo zahraničních věcí Republiky Srbsko. „Ústavní listina Státního svazu Srbska a Černé Hory: Článek 60 - Odchod od Státního svazu Srbska a Černé Hory“ (PDF). Citováno 2008-02-23. Pokud by se Černá Hora odtrhla od státního svazu Srbska a Černé Hory, mezinárodní nástroje týkající se Svazové republiky Jugoslávie, zejména rezoluce BR OSN č. 1244, by se týkaly a vztahovaly by se v celém rozsahu na Srbsko jako nástupce.

externí odkazy