Provoz Hyacint - Operation Hyacinth - Wikipedia

Provoz Hyacint (polština: Akcja "Hiacynt") byla tajná masová operace polština komunistický policie, prováděné v letech 1985–87. Jeho účelem bylo vytvořit národní databázi všech polských homosexuálové a lidé, kteří s nimi byli v kontaktu,[1] a vedlo to k registraci přibližně 11 000 lidí.

Začátky

Polská propaganda oficiálně uvedla, že důvody pro zahájení akce byly následující:[2]

  • strach z nově objeveného HIV virus, protože homosexuálové byli považováni za skupinu vysoce rizikových,
  • kontrola homosexuálních zločineckých gangů
  • boj proti prostituci.

S největší pravděpodobností však Służba Bezpieczeństwa (SB) funkcionáři chtěli shromáždit kompromitující důkazy, které by později byly použity k vydírání zúčastněných osob. Kromě toho by tyto osoby byly ochotnější spolupracovat s bezpečnostními službami, rovněž existují spekulace, že operace byla součástí širší akce zaměřené na boj proti protikomunistické opozici.

Operace

Operace Hyacint na příkaz ministra vnitra Czesław Kiszczak, začalo 15. listopadu 1985. Toho rána, v různých vysokých školách, továrnách a kancelářích v Polsku, funkcionáři SB zatkla mnoho osob podezřelých z homosexuálu nebo ze spojení s homosexuálními skupinami.[2] Zatčeni měli speciální spisy s oprávněním Karta homoseksualisty (Karta homosexuála) a někteří z nich byli přesvědčeni, aby podepsali prohlášení:

Já (křestní jméno a příjmení) jsem od narození homosexuál. V životě jsem měl několik partnerů, všichni byli dospělí. Nezajímám se o nezletilé.

Kromě podpisu dokumentu bylo zatčeným nařízeno dát otisky prstů, někteří byli vydíráni, aby popisovali intimní části svého sexuálního života, a někteří byli vydíráni, aby odsoudili své kolegy.

Operace trvala do roku 1987, ale soubory byly přidávány do roku 1988. Odhaduje se, že bylo zdokumentováno asi 11 000 homosexuálů,[3] a tyto soubory se nyní nazývají „Różowe kartoteki“ (index růžové karty). Členové LGBT komunita požádala Ústav národní paměti zničit soubory, ale IPN odpověděl, že by to bylo nezákonné.[2]

Následky

Kvůli operaci Hyacint se členové gay komunity rozhodli jít „do podzemí“[1] a pokrývají jejich sexuální orientaci ještě hlouběji, několik z nich opustilo Polsko a samotná operace byla kritizována západními sdělovacími prostředky. Polská vláda obvinění popřela, mluvčí Jerzy Urban, zeptal se v prosinci 1988 Kay Winthers z Baltimore Sun,[2] řekl, že k takové operaci nikdy nedošlo.

První osobou, která se stala obětí této operace, byl aktivista za práva homosexuálů Waldemar Zboralski.

8. prosince 1988 profesor Mikołaj Kozakiewicz projednal operaci s generálem Kiszczakem. Ten připustil, že polské bezpečnostní služby vlastnily „růžové spisy“, ale pouze s dokumentací osob zapojených do trestné činnosti. Kozakiewicz později uvedl, že má důkazy podporující tvrzení, že spisy se týkaly i těch homosexuálů, kteří se nezúčastnili trestných činů. Během téhož setkání oba diskutovali o vytvoření prvního, legálního LGBT organizace v Polsku.

V září 2007, dva LGBT aktivisté, Szymon Niemiec a Jacek Adler z www.gaylife.pl požádali Ústav národní paměti o zahájení vyšetřování proti „komunistickému zločinu“ a generálovi Kiszczakovi.[4] Dne 15. února 2008 vydal institut prohlášení, ve kterém uvedl, že operace byla legální, s ohledem na předpisy z 80. let. Ústav odmítl zahájit vyšetřování s tím, že Hyacint byl preventivní operací, jejímž účelem bylo proniknout do hermetických homosexuálních kruhů a jejich spojení s organizovaným zločinem.[4] Toto rozhodnutí bylo mezi členy LGBT komunity kritizováno.

Akční hyacint v polské populární kultuře

V roce 2015 u příležitosti 30. výročí této události byly vydány dvě knihy vyprávějící o akčním hyacintu:

  • „Růžové spisy“ (pol. „Różowe Kartoteki“) Mikolaje Milckeho (pol. Vyd. Dobra Literatura) - beletrizovaná historie pravicového politika, který byl v mládí zadržen pod akčním hyacintem
  • „Codename Hyacinth“ (pol. „Kryptonim Hiacynt“) od Andrzej Selerowicz (Polsky vyd. Queermedia)

Viz také

Reference

externí odkazy