Operace Althea - Operation Althea

Síly Evropské unie Bosna a Hercegovina
Vojenský vůdce Generálmajor Reinhard Trischak
Politický vůdce Evropská unie
Data provozu2. prosince 2004 (2004-12-02) - současnost, dárek
Věrnost Evropská unie
MotivyÚspěšná implementace Daytonská dohoda
Velikost600 členů
Bitvy a válkythe Daytonská dohoda
BarvyModrá, bílá a žlutá
Předcházet
SFOR

Operace Althea, formálně Síly Evropské unie Bosna a Hercegovina (EUFOR), je vojenské nasazení v Bosna a Hercegovina dohlížet na vojenské provádění Daytonská dohoda.[1] Je to nástupce NATO je SFOR a JÁ PRO. Přechod od SFOR k EUFOR byla do značné míry změna jména a velitelů: 80% vojáků zůstalo na místě.[2] To nahradilo SFOR dne 2. prosince 2004.

Obecné aspekty

Civilní provádění Daytonské dohody prosazuje Úřad vysokého představitele. V roce 2007 měl EUFOR 600 vojáků z 21 zemí,[3] většinou z členských států EU Evropská unie (EU). Existují však další jednotky z jiných nečlenských států EU, jako např Chile a krocan.

Velitelem EUFOR je v současné době Generálmajor Reinhard Trischak z Rakouska, od června 2019 (všichni velitelé EUFOR od roku 2009 jsou Rakušané). Pro tuto misi Vojenský štáb Evropské unie používá NATO Nejvyšší velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) jako operační velitelství EU (OHQ) a pracuje prostřednictvím náměstka EU Nejvyšší velitel spojeneckých sil Evropa, evropský důstojník.

EUFOR převzal všechny mise SFOR, s výjimkou lovu jednotlivců obžalovaných tribunálem pro válečné zločiny, zejména Radovan Karadžić, bývalý vůdce Republika srbská, a Ratko Mladić, jejich bývalý vojenský vůdce, který zůstal misí pro NATO[2] přes ústředí NATO Sarajevo.[4] EUFOR má policejní povinnosti proti organizovanému zločinu, o kterém se předpokládá, že je spojen s podezřelými válečnými zločinci.[5] Fungovalo to s Policejní mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině (EUPM) a s Bosenské policie. The Zvláštní zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině poskytuje EUFOR politické vedení ve vojenských otázkách s místním politickým rozměrem.

Od března 2019, celková síla EUFOR je u 600 vojáků z 20 zemí, včetně členských států EU a „EU přispívajících vojsk“ (TCC) mimo EU jsou přítomny v rámci EUFOR (Albánie, Rakousko, Bulharsko, Chile, Česká republika, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Severní Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Turecko a Spojené království).[6]

Velitelé

Ne.StátHodnostnázevDržba
1 Spojené královstvíGenerálmajorDavid Leakey2. prosince 2004 - 6. prosince 2005
2 ItálieGenerálmajorGian Marco Chiarini6. prosince 2005 - 5. prosince 2006
3 NěmeckoKontradmirálHans-Jochen Witthauer5. prosince 2006 - 4. prosince 2007
4 ŠpanělskoGenerálmajorIgnacio Martín Villalaín[7]4. prosince 2007 - 4. prosince 2008
5 ItálieGenerálmajorStefano Castagnotto4. prosince 2008 - 3. prosince 2009
6 RakouskoGenerálmajorBernhard Bair4. prosince 2009 - 6. prosince 2011
7 RakouskoGenerálmajorRobert Brieger6. prosince 2011 - 3. prosince 2012
8 RakouskoGenerálmajorDieter Heidecker3. prosince 2012 - 17. prosince 2014
9 RakouskoGenerálmajorJohann Luif17. prosince 2014 - 24. března 2016
10 RakouskoGenerálmajorFriedrich Schrötter24. března 2016 - 28. března 2017
11 RakouskoGenerálmajorAnton Waldner28. března 2017 - 28. března 2018
12 RakouskoGenerálmajorMartin Dorfer28. března 2018 - 26. června 2019
13 RakouskoGenerálmajorReinhard Trischak26. června 2019 - současnost

Viz také

Reference

  1. ^ https://af.reuters.com/article/worldNews/idAFKCN1SK1U6
  2. ^ A b „Jednotky EU se připravují na výměnu Bosny“. BBC. 23. října 2004.
  3. ^ Síla jednotek EUFOR (1. listopadu 2007)
  4. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 23. 11. 2007. Citováno 2007-12-05.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  5. ^ Evans, Michael (29. listopadu 2004). „Síla EU přijme pasáky, drogové barony a pašeráky“. Časy. Citováno 13. ledna 2007.
  6. ^ „Informační list EUFOR - země EUFOR“. EUFOR. Archivovány od originál dne 18.7.2011. Citováno 2008-02-01.
  7. ^ EUFOR změna ceremonie velení

Další čtení

externí odkazy