Oleksandr Lavrynovych - Oleksandr Lavrynovych

Oleksandr Lavrynovych
Олександр Лавринович
Oleksandr Lavrynovych.jpg
Předseda Nejvyšší rady spravedlnosti
V kanceláři
2. července 2013 - 10. dubna 2014
PředcházetVolodymyr Kolechnychenko
UspělIhor Benedysyuk
12 Ministr spravedlnosti Ukrajiny
V kanceláři
11. března 2010 - 2. července 2013
premiérMykola Azarov
PředcházetMykola Onishchuk
UspělOlena Lukaš
V kanceláři
11. ledna 2006 - 18. prosince 2007
PředcházetRoman Zvarych[1][2]
UspělMykola Onishchuk
V kanceláři
21. listopadu 2002 - 5. ledna 2005
premiérAnatolij Kinakh
Viktor Janukovyč
PředcházetSyuzanna Stanik
UspělRoman Zvarych
První místopředseda
Nejvyšší radou
V kanceláři
2. září 2008 - 11. března 2010
PředcházetAdam Martynyuk
UspělAdam Martynyuk
2. svolání
V kanceláři
11. května 1994 - 12. května 1998
NáměstekNáměstek lidu Ukrajiny
Volební obvodLidové hnutí na Ukrajině, Lvovská oblast, Okres č. 274[3]
3. svolání
V kanceláři
12. května 1998 - 18. října 2001
Volební obvodLidové hnutí na Ukrajině, Lvovská oblast, Č. 121[4]
6. svolání
V kanceláři
23. listopadu 2007 - 11. března 2010
Volební obvodNezávislý, Č. 67[5]
7. svolání
V kanceláři
12. prosince 2012 - 25. prosince 2012
Volební obvodStrana regionů, Č. 12[6]
Osobní údaje
narozený (1956-06-28) 28. června 1956 (věk 64)
Ukrajinská sovětská socialistická republika Ovruch, Žytomyrská oblast, Ukrajinská SSR (Nyní Ukrajina )
Politická stranaBez sdružení
Jiné politické
přidružení		Lidové hnutí na Ukrajině
Manžel (y)Svitlana Hryhorivna (b. 1956)[7]
DětiMaksym (nar. 1978), Vitaliy (nar. 1983)[7]
Alma materKyjevská univerzita (1978)
Kyjevský polytechnický institut (1987)
Akademie Jaroslava Moudrého (1998)
Ústav státu a práva (2001)
obsazeníPolitický expert

Oleksandr Volodymyrovych Lavrynovych (ukrajinština: Олександр Володимирович Лавринович; narozen 28. června 1956 v Ovruch ) je ukrajinský fyzik, právník, politik, bývalý člen Nejvyšší rada spravedlnosti Ukrajiny, bývalý ukrajinština poslanec a bývalý Ministr spravedlnosti Ukrajiny.[8] Je zasloužilým právníkem Ukrajiny (2003). Byl jedním ze zakladatelů první demokratické strany na Ukrajině v roce 1989 - Lidové hnutí na Ukrajině a považován za jednoho z "otců" nezávislosti Ukrajiny od Sovětský svaz.[Citace je zapotřebí ]

Životopis

Po absolvování Shevchenkovy národní univerzity v roce 1978 pracoval Lavrynovych v NAN Ukrajinská SSR. V letech 1981–1984 sloužil na vojenských silách (vedoucí radarové stanice). V letech 1989 až 1998 byl Lavrynovych jedním z vůdců společnosti Lidové hnutí na Ukrajině.[9] V letech 1990 až 1994 byl členem Ústřední volební komise Ukrajiny a jeho první místopředseda v letech 1991–1994.[9]

Od roku 1998 do roku 2001 byl a Náměstek lidu Ukrajiny za parlamentní frakci Lidového hnutí na Ukrajině se brzy vzdal svého poslaneckého mandátu.[9] V roce 2002 byl Lavrynovych zvolen do parlamentu Naše Ukrajina seznam stran, ale odmítl být zaregistrován. V květnu 2002 byl Lavrynovych jmenován ministrem spravedlnosti v EU Kinakh vláda.[8] V První vláda Janukovyče (2002–2005) byl také Ministr spravedlnosti Ukrajiny.[9] Po krátkém intermezzo jako místopředseda představenstva "Ukrnafta „(2005–2006) Lavrynovych se vrátil do národní politiky v srpnu 2006 jako první náměstek ministra kabinetu ministrů Ukrajiny v Druhá vláda Janukovyče.[9] Brzy však znovu přešel na post ministra spravedlnosti Ukrajiny (od 1. listopadu 2006 do 18. prosince 2007).[9] V Parlamentní volby 2007 byl zvolen poslancem Ukrajiny za Strana regionů.[9] Z propuštění Arsenij Yatsenyuk do zvolení Volodymyr Lytvyn tak jako Předseda Nejvyšší rady Oleksandr Lavrynovych nastoupil do funkce úřadujícího předsedy od 12. listopadu 2008[10] do 9. prosince 2008.[11][12] Nejvyšší rada odmítla zahrnout do své agendy otázku týkající se odvolání jejího prvního místopředsedy Lavrynovycha dne 17. listopadu 2009.[13] Od 11. března 2010 se Lavrynovych znovu stal ministrem spravedlnosti.[8] Dne 2. Července byl zvolen členem Nejvyšší rada spravedlnosti Ukrajiny.[14] Olena Lukaš nahradil Lavrynovych jako ministr spravedlnosti o 2 dny později.[15]10. dubna 2014 Oleksandr Lavrynovych rezignoval na svou pozici v Nejvyšší radě spravedlnosti. Od té doby působí jako právní expert a zastává pozici v radě Institutu pro právní společnost, Nevládní organizace.

Dne 13. července 2015 oznámila ukrajinská generální prokuratura, že Lavrynovych byl podezřelý ze zpronevěry veřejných prostředků v hodnotě více než 8,5 milionu Hřivna.[16] Uvedla, že tyto prostředky byly použity k financování zahraniční právnické firmy Skadden, Arps, Slate, Meagher & Flom (USA), které pomohly vyhrát soudní spor v EU Evropský soud pro lidská práva státem Ukrajiny a zároveň „zatajit důkazy o trestním porušení zákona ukrajinskými státními donucovacími orgány a soudy“ v průběhu Proces s Julií Tymošenkovou v roce 2011.[16]

V březnu 2016 ukrajinský soud osvobodil pana Lavrynoviče od jakýchkoli omezení státního zastupitelství.

Ocenění

Reference

  1. ^ Analýza: Tváře nového ukrajinského kabinetu, Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (8. srpna 2006)
  2. ^ Nejvyšší rada schvaluje nové členy kabinetu, UNIAN (11. listopadu 2006)
  3. ^ „Lidový zástupce Ukrajiny při svolání VI.“. Oficiální portál (v ukrajinštině). Nejvyšší rada Ukrajiny. Citováno 22. prosince 2014.
  4. ^ „Náměstek lidu Ukrajiny při svolání VII.“. Oficiální portál (v ukrajinštině). Nejvyšší rada Ukrajiny. Citováno 22. prosince 2014.
  5. ^ „Náměstek lidu Ukrajiny při svolání VII.“. Oficiální portál (v ukrajinštině). Nejvyšší rada Ukrajiny. Citováno 22. prosince 2014.
  6. ^ „Náměstek lidu Ukrajiny při svolání VII.“. Oficiální portál (v ukrajinštině). Nejvyšší rada Ukrajiny. Citováno 22. prosince 2014.
  7. ^ A b "Lavrynovych Oleksandr Volodymyrovych". Oficiální informační server (v ukrajinštině). Strana regionů. Citováno 2008-11-15.
  8. ^ A b C (v Rusku) Лавринович Александр Владимирович, Информационно-аналитический центр "ЛІГА"
  9. ^ A b C d E F G (v ukrajinštině) Лавринович Олександр Володимирович, DATA
  10. ^ „Rada odmítá Yatseniuka“. Ukrajinská tisková agentura. 12. listopadu 2008. Archivovány od originál dne 14. září 2012.
  11. ^ „Rada zvolila jako řečníka Volodymyra Lytvyna“. Ukrajinská tisková agentura. 9. prosince 2008.
  12. ^ „Lytvyn zvolen předsedou ukrajinského parlamentu“. UNIAN. 9. prosince 2008.
  13. ^ VR odmítla zařadit do čísla pořadu jednání o propuštění Lavrynovycha, UNIAN (17. listopadu 2009)
  14. ^ Za členy Nejvyšší rady spravedlnosti byli zvoleni soudci Kolesnychenko, Kuzmyshyn, ministr spravedlnosti Lavrynovych, Interfax-Ukrajina (2. července 2013)
  15. ^ Ukrajinský prezident jmenuje nového ministra spravedlnosti , Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (4. července 2013)
  16. ^ A b (v ukrajinštině) Lavrynovych oznámil podezření na pronásledování Tymošenkové, Ukrayinska Pravda (13. července 2015)

externí odkazy

Politické kanceláře
Předcházet
Syuzanna Stanik		 Ministr spravedlnosti Ukrajiny
2002–2005		Uspěl
Roman Zvarych
Předcházet
Roman Zvarych		 Ministr spravedlnosti Ukrajiny
2006–2007		Uspěl
Mykola Onischuk
Předcházet
Arsenij Yatsenyuk		 Úřadující předseda Nejvyšší rady
2008		Uspěl
Volodymyr Lytvyn
Předcházet
Mykola Onishchuk		 Ministr spravedlnosti Ukrajiny
2010–2013		Uspěl
Olena Lukaš