Staré státy Německa - Old states of Germany - Wikipedia

Část série na | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Historie Německo | ||||||||||
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() | ||||||||||
Témata | ||||||||||
Raná historie | ||||||||||
Středověk | ||||||||||
Raně novověké období | ||||||||||
Unifikace | ||||||||||
Německá říše | ||||||||||
| ||||||||||
Současné Německo | ||||||||||
| ||||||||||
![]() | ||||||||||
The staré německé státy (Němec: die alten Bundesländer) jsou 10 státy v západní Německo.
Od sjednocení se tak Německo skládá ze 16 států se stejným právním postavením. Přesto proces „vnitřní sjednocení „mezi bývalým východním a západním Německem stále probíhá. Staré státy jsou:
- Bádensko-Württembersko
- Bavorsko
- Brémy
- Hamburg
- Hesse
- Dolní Sasko
- Severní Porýní-Vestfálsko
- Porýní-Falc
- Sársko
- Schleswig-Holstein
Zda Západní Berlín je považován za "starý stát" závisí na kontextu, protože byl úzce spojen s Spolková republika Německo, ale jeho stav byl zpochybněn kvůli Dohoda o čtyřech mocnostech v Berlíně.
The staré státy jsou hovorově označovány jako Bývalý západní Německo, ačkoli jméno západní Německo má další významy.
Náboženství
Křesťanství je dominantní náboženství Západní Německo, kromě Hamburg, který má nenáboženskou pluralitu. Na druhou stranu je Bezbožnost je převládající ve východní části Německa, která je považována za nejméně náboženskou oblast na světě.[2][3][4] Výjimka je bývalá Západní Berlín, která měla v roce 2016 křesťanskou pluralitu (44,4% křesťanů a 43,5% nezúčastněných). Má také vyšší podíl muslimů, nebo 8,5%, ve srovnání s předchozími Východní Berlín, s pouze 1,5% samozvaných muslimů od roku 2016.[1]
Náboženství podle státu, 2016[1] | Protestanti | Katolíci | Není náboženský | Muslimové | Ostatní |
---|---|---|---|---|---|
![]() | 37.6% | 40.6% | 16.4% | 2.5% | 3.0% |
![]() | 23.4% | 58.6% | 15.6% | 1.1% | 1.3% |
![]() | 51.8% | 7.8% | 39.1% | 0.0% | 1.3% |
![]() | 32.0% | 12.4% | 43.5% | 8.5% | 3.5% |
![]() | 34.3% | 9.0% | 44.1% | 10.9% | 1.7% |
![]() | 50.2% | 21.7% | 22.2% | 3.8% | 2.1% |
![]() | 53.8% | 18.7% | 24.1% | 2.5% | 0.9% |
![]() | 30.9% | 44.6% | 18.1% | 4.4% | 2.0% |
![]() | 34.8% | 42.4% | 19.6% | 1.0% | 2.1% |
![]() | 22.3% | 68.1% | 8.2% | 1.4% | 0.0% |
![]() | 61.5% | 3.2% | 31.3% | 2.2% | 1.7% |
Celkový | 36.7% | 38.2% | 20.3% | 3.0% | 1.9% |
Většina západních Němců jsou křesťané (2011).
Evangelická populace podle sčítání lidu z roku 2011
Katolická populace podle sčítání lidu z roku 2011
Populace bez vyznání podle sčítání lidu z roku 2011 (včetně jiných náboženství a nespecifikovaných)
Pro Reli

V referendu o zavedení volitelné oblasti etiky / náboženství, kde dominantní v západním Berlíně CDU a FDP je Ano proti Zeleným (s výjimkou jejich „pracovní skupiny křesťanů“)[5] a SPD[6] nazvali Ne, mají v Západním Berlíně 58,58% na zavedení náboženské výchovy. (ve východním Berlíně hlasovalo celkem 74,62%).
Ekonomika
The životní úroveň a roční příjem zůstává ve starých federálních státech výrazně vyšší.[7] V západním Německu je vyšší příjem než na východě.[8]
V západním Německu existují menší farmy než na východě.[8]
Na západě je méně nezaměstnaných než v bývalém východním Německu.[9][10]
Sociálně-demografický vývoj Německa po znovusjednocení
Nominální HDP na obyvatele, 2015 Eurostat
Politika

Na západě a západním Berlíně[11] the unie, SPD, FDP a Zelenina silnější, na druhé straně pravicově populistické strany a Levá slabší než na východě.[12][13]
Na rozdíl od východu neexistují 3 nebo od roku 2016 4 stejně silné strany, ale „dominance dvou stran“ SPD a CDU.[14]
Studie univerzity v Berlíně z let 1998/99 dosahuje 13% pro celé Německo a 12% pro západ a 17% pro východ kvůli potenciálu náboru pravicových extremistů.[15] V Federální volby 2017, AfD dosáhla ~ 22%[16] na východě a ~ 11%[17] na západě.[18]
Na Západě je také vyšší volební účast.[14]
Sociální demokraté (SPD)
Svobodní demokraté (FDP)
Zelení
Křesťanští demokraté (CDU / CSU)
Demografický vývoj

Ve starých státech je průměrný věk nižší než na východě.[8]
Demografický vývoj
Ve starých federálních státech se také populace vyvíjely odlišně. V Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Hamburku, Hesensku a Šlesvicku-Holštýnsku se počet obyvatel neustále zvyšuje. Naproti tomu v Sársku populace trvale klesala. Populace Severní Porýní-Vestfálsko (do roku 2004), Dolní Sasko a Porýní-Falc (obě do roku 2003) se zpočátku zvyšovala a poté opět klesala. Populace Brém klesala až do roku 2001, poté vzrostla na rok 2007 a začala znovu klesat v roce 2008.
Od roku 1980 je porodnost relativně konstantní.[8]
Migrace
V západním Německu je více migrantů než na východě.[19][20][21]
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 na úrovni okresů je na východě mnohem méně migrantů než na západě.
Ve většině západních krajů jsou Turci největší zahraniční populací.
portugalština
holandský
Rakušané
francouzština
Viz také
Reference
- ^ A b C „Konfession, Bundesland - vážené (Kumulierter Datensatz)“. Politbarometr 2016: Otázka V312.F1. 2016 - přes GESIS.
- ^ „Ostdeutschland: Wo der Atheist zu Hause ist“. Soustředit se. 2012. Citováno 2017-11-11.
- ^ „PROČ VÝCHODNÍ NEMECKO JE NEBĚŽNĚJŠÍM MÍSTEM NA ZEMI“. Die Welt. 2012. Archivovány od originál dne 18. 2. 2013. Citováno 2009-05-24.
- ^ „Východní Německo je„ nejateističtější “z jakéhokoli regionu“. Dialog International. 2012. Citováno 2009-05-24.
- ^ Grüne Christen unterstützen „Pro Reli“. V: Der Tagesspiegel, 27. März 2009.
- ^ Argumente zum Ethikunterricht SPD-Berlín říjen 2008 (PDF; 99 kB)
- ^ „Cena neúspěšného znovusjednocení“. Spiegel International. 2005-09-05. Citováno 2006-11-28.
- ^ A b C d http://www.zeit.de/feature/mauerfall-das-geteilte-land
- ^ http://www.zeit.de/wirtschaft/2014-10/arbeitslosigkeit-osten
- ^ https://statistik.arbeitsagentur.de/Navigation/Statistik/Statistik-nach-Regionen/Politische-Gebietsstruktur/Ost-West-Nav.html
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2018-08-24. Citováno 2017-11-12.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ https://www.wiwo.de/politik/deutschland/bundestagswahl-osten-waehlt-immer-noch-anders-als-der-westen/8789876.html
- ^ https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/ImFokus/Sonstiges/DeutscheEinheitWahlverhaltenOstWest.html
- ^ A b https://www.bpb.de/geschichte/zeitgeschichte/deutschlandarchiv/202315/parteien-und-parteienwettbewerb-in-west-und-ostdeutschland
- ^ Nach Iris Huth: Politische Verdrossenheit„Band 3, 2004, S. 226.
- ^ https://www.wahlen-in-deutschland.de/buBundOst.htm
- ^ https://www.wahlen-in-deutschland.de/buBundWest.htm
- ^ „Bundestagswahl 2017“.
- ^ http://katapult-magazin.de/de/artikel/artikel/fulltext/die-rechten-ziehen-in-den-osten-auslaender-in-den-westen/
- ^ https://www.bpb.de/nachschlagen/zahlen-und-fakten/soziale-situation-in-deutschland/61625/auslaendische-bevoelkerung-nach-laendern
- ^ http://www.laenderdaten.de/europa/deutschland/bundeslaender/auslaenderanteil.aspx