Olaf I z Dánska - Olaf I of Denmark - Wikipedia
Olaf I Hunger | |||||
---|---|---|---|---|---|
![]() Mince zobrazující krále Olafa I. | |||||
Král Dánska | |||||
Panování | 1086–1095[1] | ||||
Předchůdce | Knut IV. Svatý | ||||
Nástupce | Eric I Evergood | ||||
narozený | C. 1050 | ||||
Zemřel | 18. srpna 1095 (ve věku 44–45) | ||||
Choť | Ingegerd Norska | ||||
Problém | Princezna Ulvhild[Citace je zapotřebí ] | ||||
| |||||
Dům | Estridsen | ||||
Otec | Sweyn II Estridsson | ||||
Náboženství | Římský katolicismus |
Dánská královská rodina |
Dům Estridsen |
---|
![]() |
Sweyn II Estridsson |
|
Olaf I Hunger |
|
Olaf já (dánština: Oluf; C. 1050 - 18. srpna 1095), přezdívaný Olaf Hunger, byl králem Dánsko od roku 1086 do roku 1095 po smrti svého bratra Knut IV. Svatý. Byl to syn krále Sweyn II Estridsson a vládne třetí ze Sweynových synů. Oženil se Ingegard, dcera Harald Hardråde, ale neměl žádné syny. Jeho nástupcem byl jeho bratr Eric I Evergood.
Životopis
Olaf se narodil kolem roku 1050 králi Sweyn II Estridsson a neznámá konkubína.[2] Za vlády svého staršího bratra Canute IV, Olaf údajně sloužil jako Vévoda ze Šlesvicka.[3] V roce 1085 byl Olaf povolán k vedoucí kampaň proti Anglie. Canute byl zvednut a nemohl se připojit k vedoucía jak námořnictvo na něj unavilo čekáním, stal se Olaf mluvčím jeho obav. Canute se obával Olafovy podpory mezi magnáti, zatímco Olaf měl pochybnosti o Canuteových dynastických ambicích a viděl Canuteho syna Karel Dobrý jako potenciální soupeř o moc.[4] Canute obviňoval Olafa, že vyvolal potíže, a Olafa dal do řetězu jejich bratr Eric, pozdější král Eric I Evergood.[3] Olaf byl vykázán Flandry, pod dohledem Robert I. Flanderský.[2]
Král Dánska
Canute byl zabit Převorství svatého Albana v Odense v červenci 1086, po povstání v Severní Jutsko. Olaf byl prohlášen za krále u Viborg přistání shromáždění, přestože byl stále ve Flandrech. Došlo k dohodě o výměně Olafa za jeho mladšího bratra Nielse, pozdějšího krále Niels z Dánska, umožnit Olafovi návrat do Dánska. Po návratu Olufa uprchl Eric do Scanie.[3] Olaf byl třetím ze Sweynových synů, kteří se stali králem Dánska.[2]
Olafovu vládu sužovalo několik po sobě jdoucích let neúrody a hladomoru. Podle Arild Hvitfeldt „Danmarks Riges Krønike“, v těch letech bylo jaro tak suché, že pole vypadala, jako by byla spálena, a na podzim se obloha otevřela a déšť padal tak často, že se lidé vznášeli po kusech dřeva, aby odvádí zrno, které se zvedlo nad vodu. Hlad lidí rostl tak silně, že kopali Zemi a hledali kořeny. Bohatí hubli a chudí zemřeli hladem. Nemoc a hladomor brzy navštívily velké i malé. V prvních pokusech o získání Canute kanonizován, Olaf dostal přezdívku „Hunger“, aby zvětšil nádheru Canute.[4] V té době se tvrdilo, že hladomor poslal Bůh tak jako božský trest pro svatokrádež zabití Canute.[2] Kronikář Saxo Grammaticus popsal hlad jako přísně dánský fenomén, i když později byl v těchto letech popsán jako obecný problém Evropy.[2][3]
Oluf pravděpodobně přerušil dánské vazby na Papežské gregoriánské reformní hnutí, podpůrné Antipope Wibert z Ravenny namísto.[3] Během Olafovy vlády byly zrušeny některé Canuteovy zákony a moc duchovenstva a královské rodiny ustoupila ve prospěch magnátů. Když Skjalm Hvide hledal podporu Olafa v pomstít smrt svého bratra kampaní proti Příběhy, Olaf nemohl sebrat sílu, aby mu pomohl.[3] Magnáti se více zapojili do prací církve a jutského magnáta Asser Svendsen byl jmenován Arcibiskup z Lundu Olaf v roce 1089.[2]
Smrt
Olaf zemřel 18. srpna 1095 za záhadných okolností. Někteří spekulují, že se mohl zabít nebo že byl obětován ve prospěch svých šťastných lidí. Saxo Grammaticus píše, že „se dobrovolně vydal, aby zemi ztratil smůlu, a prosil, aby to všechno (vina) padla na jeho hlavu sama. Proto mu nabídl svůj život pro své krajany.“[5] Předpokládá se, že jeho tělo bylo jakousi formou rozděleno mezi regiony Dánska obětní beránek což mělo odnést krví Dánska vinu a obnovit ji na její předchozí bohatství.[6] Jeho nástupcem byl jeho bratr Eric I Evergood.
Reference
Média související s Olaf I z Dánska na Wikimedia Commons
- ^ Monarkiet i Danmark - Kongerækken Archivováno 18. listopadu 2009 v Wayback Machine na Dánská monarchie
- ^ A b C d E F Stefan Pajung, Oluf Hunger 1050–1095 Archivováno 19. července 2011 v Wayback Machine, Aarhuská univerzita, 22. ledna 2010
- ^ A b C d E F Bricka, Carl Frederik, Dansk Biografisk Lexikon, sv. XII [Münch - Peirup], 1898, 423–425.
- ^ A b Oluf 1. Hlad v Gyldendals Åbne Encyklopædi
- ^ Saxo Grammaticus o Olaf Hunger v dánštině
- ^ Oluf I. Hunger King of Denmark Archivováno 21. července 2011 v Wayback Machine na Skeel.info
Olaf I. Narozený: C. 1050 Zemřel 18. srpna 1095 | ||
Regnal tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Canute the Saint | Král Dánska 1086–1095 | Uspěl Eric Evergood |
Nový titul | Hrabě z (jižního) Jutska 1080–1095 | Volný Další titul drží Canute Lavard |