Harald III z Dánska - Harald III of Denmark
Harald III Hen | |||||
---|---|---|---|---|---|
![]() Mince haraldové slepice | |||||
Král Dánska | |||||
Panování | 1076–1080[1] | ||||
Předchůdce | Sweyn II Estridsson | ||||
Nástupce | Canute IV the Saint | ||||
narozený | C. 1040 | ||||
Zemřel | 17.dubna 1080 (ve věku 39-40 let) | ||||
Pohřbení | |||||
Choť | Margareta Hasbjörnsdatter | ||||
| |||||
Dům | Estridsen | ||||
Otec | Sweyn II Estridsson | ||||
Náboženství | Římský katolicismus |
Harald III (Harald Whetstone, dánština: Harald Hen; C. 1040 - 17. dubna 1080) byl Král Dánska od 1076 do 1080. Harald III byl nemanželský syn dánského krále Sweyn II Estridsson, a napadl korunu s některými z jeho bratrů. Byl to mírumilovný vládce, který zahájil řadu reforem. Harald byl ženatý se svým bratrancem Margareta Hasbjörnsdatter, ale nezanechal žádné dědice a byl následován jeho bratrem Canute IV the Saint. Čtyři z jeho nevlastních bratrů byli zase korunováni dánskými králi.
Životopis

Harald se narodil kolem roku 1040.[2] Syn Král Sweyn II, Harald se zúčastnil Sweynova 1069 nájezdu Anglie po boku svého strýce Jarl Asbjørn a jeho bratr Canute.[3]
Po smrti svého otce v roce 1076 byl Harald zvolen králem v konkurenci svého mladšího bratra Canute na shromáždění v Isøre poblíž Odsherred.[4] Aby byl zvolen, složil složené sliby Haraldovy zákony, deklarující svou vůli prosazovat stávající právní stát.[1] Během své vlády se Harald setkal s odporem řady svých bratrů,[1] pravděpodobně včetně Canute,[2] kdo získal podporu od Olaf III Norska. Papež Řehoř VII zprostředkoval a doporučil Olafovi, aby se nestal stranou, a aby Harald sdílel moc se svými bratry.[4]
Harald byl při svém zvolení závislý na dánských velkých šlechticích a nečinil proti nim odpor. Výsledkem bylo, že nebojoval v žádných velkých válkách a svou energii utrácel vylepšováním těch pár věcí, které ležely v jeho kompetenci. On je nejlépe známý pro zlepšování a standardizaci dánštiny ražba,[3] a založil mincovny v Ribe, Viborg, Lund, a Schleswig. Zavedl veřejné užívání královských lesů.[2] Harald se také snažil změnit dánské právní zvyky. Harald litoval starodávných zvyků soud bojem a jernbyrd soud zkouškou držení rozžhavených železných tyčí a zavedl systém, který Angličané používají k vyzývání čestných mužů, aby přísahali přísahy jménem účastníků řízení.[5] Údajně pokračoval ve Sweynově politice požadovat, aby papež udělil dánský jazyk Arcibiskupství, ale nebyl úspěšný.[4]
Harald zemřel 17. dubna 1080 a byl pohřben v Dalby Church v Scania.[3] Po něm nastoupil jako král jeho bratr Canute IV.
Dědictví
Saxo Grammaticus opovrhoval Haraldem jako slabý a neefektivní král vzdávající se vůli obyčejných lidí Notlnoth ho nazval „lidem milovaným zákonodárcem“.[2] On je také popisován jako muž, který nechal ostatní ovládat jeho činy, mající mírnou náladu.[3] Možná to vysvětluje jeho přezdívku Harald Brousek (Dánsky: Harald Hen nebo Hein), jinými slovy Harald Soft.[3]
Právní reformy Haralda byly plně přijaty až za vlády Valdemar II Vítězný ve 13. století.[5] Byla zpochybněna také historičnost jeho mincovní reformy.[4]
Reference
- ^ A b C Monarkiet i Danmark - Kongerækken Archivováno 2009-11-18 na Wayback Machine na Dánská monarchie
- ^ A b C d Stefan Pajung, Harald Hén ca. 1040–1080, danmarkshistorien.dk, Aarhuská univerzita, 22. ledna 2010
- ^ A b C d E Bricka, Carl Frederik, Dansk Biografisk Lexikon, sv. VII [I. Hansen - Holmsted], 1893, str. 74.
- ^ A b C d Harald 3. Slepice v Gyldendals Åbne Encyklopædi
- ^ A b Arild Huitfeldt, Dánsko Riges Krønike
Harald III Narozený: 1040 Zemřel 17. dubna 1080 | ||
Regnal tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Sweyn Estridsson | Král Dánska 1076–1080 | Uspěl Canute the Saint |