Hřbitov Ohlsdorf - Ohlsdorf Cemetery
Pohřebiště na hřbitově Ohlsdorf | |
Detaily | |
---|---|
Založeno | 1877 |
Umístění | |
Souřadnice | 53 ° 37'29 ″ severní šířky 10 ° 3'42 ″ východní délky / 53,62472 ° N 10,06167 ° ESouřadnice: 53 ° 37'29 ″ severní šířky 10 ° 3'42 ″ východní délky / 53,62472 ° N 10,06167 ° E |
Typ | Veřejnost |
Velikost | 391 ha (966 akrů) |
Ne. hrobů | 280,000+ |
Ne. pohřebů | 1,5 miliónu |
webová stránka | Oficiální webové stránky |
Najděte hrob | Ohlsdorfer Friedhof Hřbitov Ohlsdorf |
Hřbitov Ohlsdorf (Němec: Ohlsdorfer Friedhof nebo (dřívější) Hauptfriedhof Ohlsdorf) v Ohlsdorf čtvrtina města Hamburg, Německo, je největší venkovský hřbitov ve světě[1] a čtvrtý největší hřbitov na světě.[2] Většina lidí pohřbených na hřbitově jsou civilisté, ale je zde také velké množství obětí války z různých národů.[3] Hřbitov zahrnuje zejména starý hamburský pamětní hřbitov (Althamburgischer Gedächtnisfriedhof, dříve Ehrenfriedhof) s hroby mnoha významných občanů Hamburku.
Historie a popis

V roce 1877 byl hřbitov Ohlsdorf založen jako nedenominační a multiregionální pohřebiště mimo Hamburk.[4]
Hřbitov má rozlohu 391 hektarů (966 akrů) s 12 kaplemi, více než 1,5 milionu pohřbení na více než 280 000 pohřebištích a ulicích o délce 17 km. K dispozici jsou 4 vchody pro vozidla a veřejná doprava je zajištěna 25 autobusovými zastávkami dvou autobusových linek Hamburger Verkehrsverbund.[5] Hřbitov neslouží pouze jako pohřebiště, ale také jako rekreační oblast a turistická atrakce. Díky svým působivým mauzoleům rododendron keře, jeho rybníky a ptáci, sochy a pohřební muzeum, každoročně navštíví hřbitov asi dva miliony lidí z celého světa.[6]
Asi 40% všech pohřbů v Hamburku se odehrává na hřbitově v Ohlsdorfu; v roce 2002 to bylo 1600 pohřebů a 4300 pohřbů urny. Dvě stě třicet zahradníků se stará o hroby a veškerá zařízení.[7]
Hřbitov komise pro válečné hroby společenství Hamburk
Jeden ze čtyř stálých hřbitovů společenství v Německu, Hřbitov komise pro válečné hroby společenství Hamburk se nachází v blízkosti kaple 12 (Kapelle 12) na hřbitově Ohlsdorf.[1]
V době první světová válka bylo zde pohřbeno přes 400 spojeneckých válečných zajatců, kteří zemřeli v německém zajetí, a také námořníci, jejichž těla byla na břehu vyplavena na břeh Fríské ostrovy. V roce 1923 byly do Hamburku přineseny pozůstatky vojáků britského společenství ze 120 pohřebišť v severozápadním Německu. Další zesnulí vojáci společenství z druhá světová válka a poválečného období zde byli také pohřbeni.
Památníky obětem nacismu
K dispozici je šest pamětních míst obětem Nacistická éra „Památník obětem nacistické perzekuce“ (Gedenkstätte für die Opfer nationalsozialistischer Verfolgung); pomník, „Průchod přes Řeka Styx " (Fahrt über den Styx) pro oběti Hamburská bouře; "Památník pro hamburské odboje", jehož součástí je památník postavený z iniciativy Sophie Scholl Nadace „Ehrenfeld Hamburkští odbojáři“; "Hřbitov zahraničních obětí", postavený v roce 1977 na počest obětí Nacistické koncentrační tábory a nucené práce; a Erinnerungsspirale („paměťová spirála“) postavená v roce 2001 v „Zahradě žen“, jako památník ženských obětí a odpůrců nacistického režimu. Další pamětní místo bylo postaveno v roce 1951 v nedalekém okolí Židovský hřbitov, Ilandkoppel „Památník zavražděných hamburských Židů“.[8]
Památník obětem nacistického pronásledování
„Památník obětem nacistické perzekuce“ leží naproti „novému krematoriu“. Postaven v roce 1949, má stélu s mramorovou deskou ležící vpředu, vyrytou jmény 25 koncentračních táborů. Na přilehlém hřbitově je 105 nadzemních uren a 29 pohřbených s popelem obětí a půdou německých koncentračních táborů. Tento památník se vyvinul z toho, co zde bylo zřízeno během týdenní vzpomínky v listopadu 1945.
Památník obětem hamburské bouře

Pozůstatky asi 38 000 obětí Operace Gomorrha „bombardovací kampaň, která proběhla od 24. července do 3. srpna 1943, leží v upraveném masovém hrobu ve tvaru kříže. V roce 1952 památník Gerhard Marcks s názvem „Průchod přes řeku Styx „byl postaven uprostřed místa.
Památný háj pro hamburské bojovníky odporu
Napravo od hlavního vchodu na Bergstraße je pamětní háj pro odbojáře z Hamburku v letech 1933–1945. Nachází se zde od 8. září 1946, tento památník je pohřebištěm 55 antifašistů, kteří byli buď popraveni nacisty, nebo zemřeli ve vazbě. U vchodu do háje stojí bronzová socha, kterou vytvořil v roce 1953 hamburský sochař Richard Steffen (1903–1964). Háj ohraničuje kamenná zeď, na kterou jsou slova českého odbojáře a novináře, Julius Fučík, popraven v roce 1943, „Lidstvo, milovali jsme tě - buď ostražitý“.
Hřbitovní muzeum
Jednotlivci se silným zájmem o zachování hřbitova v Ohlsdorfu tvořili Förderkreis Ohlsdorfer Friedhof (Společnost pro podporu hřbitova v Ohlsdorfu) a otevřel Muzeum Friedhof Ohlsdorf (Muzeum hřbitova v Ohlsdorfu). Muzeum se věnuje zvyšování zájmu veřejnosti o hřbitov Ohlsdorf a propagaci historické a současné pohřební kultury. Sbírka v muzeu, která je k vidění od roku 1996, se zaměřuje hlavně na historii hamburské hřbitovní kultury. Vzhledem k tomu, že hřbitov Ohlsdorfer byl otevřen v roce 1877 jako první německý parkový hřbitov v Německu, má pro evropskou hřbitovní kulturu značný význam.[9] Muzeum má staré mapy a nástroje, také urny a některé z nejstarších náhrobků hřbitova.
Pozoruhodné pohřebiště
Součástí hřbitova jsou tři parcely Komise pro válečné hroby společenství (CWGC), které byly použity jako pohřebiště pro britské společenství a spojenecké opraváře obou světových válek. CWGC si připomíná více než 2473 identifikovaných obětí.[1]
Pozoruhodné pohřby
Pozoruhodné osoby pohřbené v Ohlsdorfu zahrnují následující:
- Anny Ahlers (1907–1933), operní zpěvák[10]
- Hans Albers (1891–1960), herec[11]
- Wilhelm Amsinck (1752–1831), starosta Hamburku[11]
- Albert Ballin (1857-1918), německý přepravní magnát
- Monica Bleibtreu (1944–2009), rakouská herečka[10]
- Hermann Blohm (1848-1930), německý stavitel lodí
- Hertha Borchert (1895–1985), herečka[10]
- Wolfgang Borchert (1921–1947), autor a dramatik[10]
- Hans von Bülow (1830–1894), dirigent, klavírista a skladatel[10]
- C. W. Ceram (1915–1972), novinář a autor[10]
- Wilhelm Cuno (1876–1933), německý kancléř[12]
- Ida Ehre (1900–1989), herečka[10]
- Neville Elliott-Cooper (1889–1918), příjemce první světové války Viktoriin kříž[10]
- Heinz Erhardt (1909–1979), herec a komik[11]
- Renate Ewert (1936–1966), herečka[10]
- Willy Fritsch (1901–1973), herec z doby němého filmu[10]
- Helmut Griem (1932–2004), herec[10]
- Gustaf Gründgens (1899–1963), herec[11]
- Carl Hagenbeck (1844–1913), obchodník s divokými zvířaty a vynálezce moderní zoo[10]
- Albert Hehn (1908–1983), herec
- Gustav Hertz (1887–1975), fyzik a nositel Nobelovy ceny[11]
- Heinrich Hertz (1857–1894), fyzik[11]
- Michael Jary (1906–1988), skladatel[11]
- Carlo Karges (1951–2002), skladatel a kytarista
- Wolfgang Kieling (1924–1985), herec[11]
- Christian Graf von Krockow (1927–2002), spisovatel a politolog[11]
- Richard Kuöhl (1880–1961), sochař[11]
- James Last (1929-2015), skladatel a vůdce big bandu
- Alfred Lichtwark (1852–1914), historik umění, kurátor muzea a pedagog umění[10]
- Hanns Lothar (1929–1967), filmový herec[10]
- Felix von Luckner (1881–1966), důstojník námořnictva a autor[11]
- Lev Lunts 1901–1924), ruský židovský spisovatel[10]
- Willy Maertens (1893–1967), herec a režisér[10]
- Harry Meyen (1924–1979), filmový herec[10]
- Inge Meysel (1910–2004), herečka[10]
- Johann Georg Mönckeberg (1839–1908), starosta[10]
- Domenica Niehoff (1945–2009), prostitutka a aktivistka[13]
- Richard Ohnsorg (1876–1947), režisér[10]
- Kurt Raab (1941–1988), herec, scenárista a dramatik[10]
- Norbert Rohringer (1927–2009), rakouský dětský herec[10]
- Philipp Otto Runge (1777–1810), malíř[11]
- Helmut Schmidt (1918–2015), senátor, ministr, mezi lety 1974 a 1982 kancléř západního Německa, od roku 1983 vydavatel Die Zeit
- Loki Schmidt (1919–2010), manželka bývalého kancléře Helmuta Schmidta[14]
- Fritz Schumacher (1869–1947), architekt[10]
- Kurt Sieveking (1897–1986), starosta Hamburku[11]
- Henry Vahl (1897–1977), herec[10]
- Werner Veigel (1928–1995), televizní novinář[10]
- Ernst Voss (1842-1920), německý stavitel lodí
- James Allen Ward (1919–1941), novozélandský letec a Viktoriin kříž příjemce[11]
- Herbert Weichmann (1896–1983), první starosta Hamburku[11]
- Hilde Weissnerová (1909–1987), herečka[10]
- Lawrence Winters (1915–1965), operní zpěvák[11]
- Carolin Wosnitza (1987–2011), pornografická herečka[15]
- Helmut Zacharias (1920–2002), houslista[11]
Viz také
- Ohlsdorfský židovský hřbitov, poblíž Jüdischer Friedhof Ilandkoppel
Reference
- ^ A b C „Komise pro válečné hroby společenství“. Citováno 2008-08-09.
- ^ „10 největších hřbitovů po celém světě“. 10formation.blogspot.in.
- ^ "Friedhof Ohlsdorf". www.volksbund.de.
- ^ „Hamburk: hřbitov Ohlsdorf“ (PDF). www.friedhof-hamburg.de. Archivovány od originál (PDF) dne 2006-08-20. Citováno 2008-08-09.
- ^ „Friedhof Ohlsdorf - mehr als ein Friedhof“ (v němčině). www.friedhof-hamburg.de. Archivovány od originál dne 22. 9. 2008. Citováno 2008-08-09.
- ^ „OHLSDORF CEMETERY - Hamburger Friedhöfe“. www.friedhof-hamburg.de.
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2012-03-27. Citováno 2012-01-21.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ Wegweiser zu den Gedenkstätten v Hamburku[trvalý mrtvý odkaz ] Pokyny k památkám v Hamburku, strany 49 až 55. Citováno 23. ledna 2010 (v němčině)
- ^ "Muzea smrti - svět, tělo, pohřeb, historie". www.deathreference.com.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z Ohlsdorfer Friedhof: Slavná jména na Najděte hrob
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q „Grabstätten bekannter Persönlichkeiten [výběrný seznam]“ (v němčině). www.friedhof-hamburg.de. Archivovány od originál dne 16.7.2011. Citováno 2008-08-09.
- ^ „Grabstätten bekannter Persönlichkeiten [C]“ (v němčině). www.friedhof-hamburg.de. Archivovány od originál dne 19. 7. 2011. Citováno 2009-10-28.
- ^ „Domenica im“ Garten der Frauen „beigesetzt“. Hamburger Abendblatt (v němčině). 11. 3. 2009. p. 9. Citováno 2009-09-29.
- ^ „Loki Schmidt in Ohlsdorf beigesetzt“. Hamburger Abendblatt. Hamburg. 3. listopadu 2010.
- ^ Hall, Allan (10. května 2011). „Šéf hřbitova požaduje, aby bylo pohřebiště pornohvězdy zničeno za to, že je„ příliš sexy “'". Denní záznam. Glasgow.
Další čtení
- Schönfeld, Helmut (2000). Der Ohlsdorfer Friedhof (v němčině). Vydání Temmen. ISBN 3-7672-1341-9.
- Schniering, Susanne (2001). Ich trage Dich in meinem Herzen: der Gedenkplatz für nicht beerdigte Kinder in Ohlsdorf (v němčině). Pinnow: Strack. ISBN 3-929813-53-X.
- Henzler, Günter (1998). Ohlsdorf: Baum und Raum; der Friedhof jako Landschaftspark (v němčině). Hamburk: Kabel Verlag. ISBN 3-8225-0470-X.
- Velká Británie. Komise pro válečné hroby společenství (1988), Válka mrtvých společenství: registr jmen těch, kteří padli ve Velké válce a jsou pohřbeni na hřbitově v Hamburku v německém Ohlsdorfu., Maidenhead, Berkshire, Velká Británie: komise Commonwealth War Graves, OCLC 222665010
externí odkazy
- Hamburger Friedhöfe (v němčině)
- Významné hřbitovy