Ogulnia gens - Ogulnia gens - Wikipedia
The gens Ogulnia byl starověký plebejec rodina v starověký Řím. The geny se poprvé dostalo do popředí na počátku třetího století před naším letopočtem, kdy bratři Quintus a Gnaeus Ogulnius, tribuny plebs, nesl zákon otevírající většinu římských kněžství plebejcům. Jediný člen rodiny, který získal konzulát byl Quintus Ogulnius Gallus v roce 269 př. Ogulnii se však stále nacházejí v imperiální časy.[1]
Praenomina
Jediný praenomina o nichž bylo známo, že je používaly rané Ogulnii, byly Quintus, Gnaeus, Luciusi, a Marcus, i když v podání z Fasti Capitolini předchůdce Ogulnii Galli mohl být jmenován Aulus.[2] Pozdější Ogulnii použil všechny tyto, stejně jako Numerius a existují příklady Publius a Titus také.
Větve a přízvisko
Jediný přízvisko Ogulnii pod Republika je Gallus, což znamenalo kohouta, nebo Galie. Další Ogulnii zmíněná v historii neměla žádná příjmení.[1][3]
Členové
- Tento seznam obsahuje zkrácené praenomina. Vysvětlení této praxe viz synovství.
Brzy Ogulnii
- Quintus Ogulnius, tribuna plebs v roce 300 př. n.l., spolu se svým bratrem Gnaeem navrhli zákon otevírání různých římských kněžství plebejcům. Tak jako curule aediles v roce 296 vybírali pokuty od těch, kteří porušili zákony o lichvě, z nichž stavěli různé veřejné práce, včetně sochy Vlčice sající dvojčata na místě Ficus Ruminalis. Quintus byl jedním z vyslanců, kterým byl poslán Epidaurus v roce 292 a do Ptolemaios II Philadelphus Egypta v roce 273.[i][5][6][7][8][9][10][11][12]
- Gnaeus Ogulnius, jako tribuna plebs v roce 300 př. n. l., pomohla projít kolem lex Ogulnia, a v roce 296 použil výtěžek pokut za lichvu na stavbu různých veřejných prací.[5][13]
- Lucius Ogulnius Q. f., Otec konzula Quintus Ogulnius Gallus.[14]
- Quintus Ogulnius L. f. Q. n. Gallus,[ii] konzul v roce 269 př. n. l. vedl válku proti Picentes. V témže roce se poprvé v Římě razily stříbrné ražby. V roce 257, kdy byli oba konzulové zapojeni během První punská válka Ogulnius byl nominován diktátor za účelem držení Feriae Latinae.[15][16][17][18]
- Marcus Ogulnius, jeden z vyslanců vyslaných Etrurie v roce 210 př Druhá punská válka. Jeho úkolem bylo nakupovat obilí pro římskou posádku v Tarentum, který byl obléhán Hannibalova síly.[19][20]
- Marcus Ogulnius, jeden z vojenské tribuny druhé legie, v roce 196 př. Byl zabit v boji proti Boii.[21][22]
- Marcus Ogulnius Gallus, praetor urbanus v roce 182 př.[23][24]
Ostatní
- Ogulnia, kterou Juvenal použil jako příklad, šlechtické vrchní sestry, která by nešetřila náklady na návštěvu veřejných her, a bohatých dárků pro pohledného mladého sportovce.[25][26]
- Gaius Ogulnius M. f., Pohřben v Philippi, ve věku sedm.[27]
- Marcus Ogulnius, pojmenovaný v nápisu z Říma.[28]
- Numerius Ogulnius Abscantus, manžel Ogulnia Hilara a otec Numerius Ogulnius Rhodo, pohřben v Římě ve věku padesáti.[29]
- Lucius Ogulnius L. l. Aeschinus, svobodný muž pojmenovaný v nápisu z Nomentum.[30]
- Ogulnia L. l. Aeschinus, svobodný muž jmenovaný v nápisu od Nomentum.[30]
- Marcus Ogulnius Agathemer, pohřben v Římě, ve věku dvacet pět.[31]
- Aulus Ogulnius Auctus, pojmenovaný v nápisu z Říma zaznamenávajícím nákup.[32]
- Ogulnia N. l. Auge, svobodná žena, pojmenovaná v nápisu z Říma.[33]
- Aulus Ogulnius Atimetus, manžel Ogulnie Tyche, pohřben v Římě.[34]
- Gaius Ogulnius C. l. Ciratus, svobodný muž, pohřben v Narbo.[35]
- Numerius Ogulnius N. l. Dinaeus, svobodný muž, pojmenovaný v nápisu z Říma.[33]
- Aulus Ogulnius Epagathus, pojmenovaný v nápisu z Ostia[36]
- Quintus Ogulnius Epagathus, pojmenovaný v nápisu z Ostie.[37]
- Aulus Ogulnius Epaphra, pojmenovaný v nápisu z Říma zaznamenávajícím nákup.[32]
- Marcus Ogulnius Eros, věnoval pomník v Římě své manželce Vetilii.[38]
- Publius Ogulnius Eutychus, pojmenovaný v nápisu z Minturnae v Latiu.[39]
- Ogulnius Felix, pravděpodobně otrok, zmínil se v nápisu z rané říše.[40][26]
- Ogulnius Felix společně se svou tetou Livií Amaryllis věnoval v Římě pomník své matce Ogulnia Successa.[41]
- Ogulnia L. l. Fortunata, svobodná žena pojmenovaná v nápisu od Nomentum.[30]
- Numerius Ogulnius Fortunatus věnoval v Římě pomník svému synovi Numeriusovi.[42]
- Numerius Ogulnius N. f. Fortunatus, pohřben v Římě, ve věku osm let, šest měsíců.[42]
- Marcus Ogulnius Fructus, syn Mnesteru a Secundy, pohřben v Římě, ve věku deseti let, sedmi měsíců a čtrnácti dnů.[43]
- Numerius Ogulnius Hermes, manžel Ogulnia Proba, jemuž věnoval památník Antium.[44]
- Ogulnia Hilara, manželka Numerius Ogulnius Abscantus, a matka Numerius Ogulnius Rhodo, s nímž věnoval svému manželovi památník v Římě.[29]
- Ogulnia Hilara, pohřben v Narbo.[35]
- Marcus Ogulnius Justus věnoval v Římě pomník svému synovi Marcusovi.[45]
- Marcus Ogulnius M. f. Justus, pohřben v Římě, ve věku patnácti let, dvou měsíců a dvaadvaceti dnů.[45]
- Marcus Ogulnius Menophanes, pohřben v Římě.[46]
- Numerius Ogulnius Menophilus, pojmenovaný v nápisu z Říma.[47]
- Ogulnia Cn. l. Nice, svobodná žena jmenovaná v nápisu z Říma.[48]
- Gnaeus Ogulnius Cn. l. Nicephorus, svobodný muž jmenovaný v nápisu z Říma.[48]
- Lucius Ogulnius Aeschini l. Philea, svobodný jmenovaný v nápisu od Nomentum.[30]
- Lucius Ogulnius L. l. Philemo, svobodný, zmíněný v nápisu od Nomentum.[30]
- Lucius Ogulnius Pupillae l. Philonicus, osvobozenec pojmenovaný v nápisu z Říma.[49]
- Ogulnia Proba, manželka Numerius Ogulnius Hermes, pohřben v Římě.[44]
- Marcus Ogulnius Proclus, pohřben v Římě, ve věku třinácti let, dvou měsíců, osmi dnů a tří hodin.[50]
- Titus Ogulnius Receptus, svobodný muž, pojmenovaný v nápisu z Říma.[51]
- Numerius Ogulnius N. f. Rhodo, syn Numerius Ogulnius Abscantus a Ogulnia Hilara, věnoval svému otci pomník v Římě.[29]
- Marcus Ogulnius M. l. Rufio, svobodný pohřben v Římě.[52]
- Marcus Ogulnius M. f. Rufus, pojmenovaný v nápisu z Říma.[53]
- Ogulnius C. f. Saxo, pojmenovaný v nápisu od Nomentum.[30]
- Ogulnius Asandrae f. Sostras, pojmenovaný v nápisu od Nomentum.[30]
- Ogulnia Successa, sestra Livie Amaryllis a matka Ogulnia Felixe, pohřbena v Římě.[41]
- Marcus Ogulnius Tiro, zmíněný v nápisu z Knodara na Kypr.[54]
- Ogulnia Tyche, manželka Aulus Ogulnius Atimetus, pohřbena v Římě.[34]
Poznámky pod čarou
Viz také
Reference
- ^ A b Slovník řecké a římské biografie a mytologie, sv. III, s. 19 („Ogulnia Gens ").
- ^ Broughton, sv. Já, str.
- ^ Chase, str. 114.
- ^ Crawford, Římské republikánské ražení mincí137, 714.
- ^ A b Živý, x. 6–9, x. 23, Ztělesnění 11.
- ^ Valerius Maximus, i. 8. § 2, iv. 3. § 9.
- ^ Aurelius Victor, De Viris Illustribus, 22.
- ^ Orosius, iii. 22.
- ^ Ovid, Proměny, xv. 622 ff.
- ^ Justin, XVII. 3.
- ^ Cassius Dio, Fragmentum, 147, s poznámkou Fabricius.
- ^ Broughton, sv. I, str. 172, 176, 182, 197, 199.
- ^ Broughton, sv. I, str. 172, 176.
- ^ Broughton, sv. Já, str. 199.
- ^ Eutropius, ii. 16.
- ^ Živý, Ztělesnění, 15.
- ^ Plinius starší, xxxiii. 13.
- ^ Broughton, sv. I, str. 199, 207.
- ^ Živý, xxvii. 3.
- ^ Broughton, sv. Já, str. 281.
- ^ Livy, xxxiii. 36.
- ^ Broughton, sv. Já, str. 337.
- ^ Živý, lx. 56, xl. 16.
- ^ Broughton, sv. Já, str. 382.
- ^ Juvenal, 6. 354.
- ^ A b PIR, sv. II, s. 432.
- ^ Philippae, 382.
- ^ CIL VI, 14288.
- ^ A b C CIL VI, 23406.
- ^ A b C d E F G CIL XIV, 3979.
- ^ CIL VI, 23407.
- ^ A b CIL VI, 4996.
- ^ A b CIL VI, 23410.
- ^ A b CIL VI, 23409.
- ^ A b CIL XII, 4700.
- ^ ZPE, 125-252.
- ^ CIL XIV, 1423.
- ^ CIL VI, 28645.
- ^ CIL X, 6046.
- ^ CIL VI, 12564.
- ^ A b CIL VI, 23431.
- ^ A b CIL VI, 23412.
- ^ CIL VI, 23413.
- ^ A b CIL VI, 23430.
- ^ A b CIL VI, 23414.
- ^ CIL VI, 23415.
- ^ CIL VI, 23416.
- ^ A b CIL VI, 23417.
- ^ CIL VI, 38690.
- ^ CIL VI, 23420.
- ^ CIL VI, 23421.
- ^ CIL VI, 4632.
- ^ CIL VI, 23423.
- ^ CIL III, 215.
Bibliografie
- Titus Livius (Livy ), Dějiny Říma.
- Publius Ovidius Naso (Ovid ), Proměny.
- Valerius Maximus, Factorum ac Dictorum Memorabilium (Památná fakta a rčení).
- Gaius Plinius Secundus (Plinius starší ), Naturalis Historia (Přírodní historie).
- Marcus Junianus Justinus (Justin ), Epitome de Cn. Pompeio Trogo Historiarum Philippicarum et Totius Mundi Originum et Terrae Situs (Ztělesnění Trogus ' Filipínská historie a původ celého světa a všech jeho míst).
- Lucius Cassius Dio Cocceianus (Cassius Dio ), Římské dějiny.
- Sextus Aurelius Victor, De Viris Illustribus (O slavných mužích).
- Eutropius, Breviarium Historiae Romanae (Zkrácení dějin Říma).
- Paulus Orosius, Historiarum Adversum Paganos (Historie proti pohanům).
- Slovník řecké a římské biografie a mytologie, William Smith, ed., Little, Brown and Company, Boston (1849).
- Theodor Mommsen et alii, Corpus Inscriptionum Latinarum (The Body of Latin Inscriptions, abbreviated.) CIL), Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften (1853 - dosud).
- George Davis Chase, "Původ římské Praenominy", v Harvardská studia klasické filologie, sv. VIII (1897).
- Paul von Rohden, Elimar Klebs, & Hermann Dessau, Prosopographia Imperii Romani (Prosopografie římské říše, ve zkratce PIR), Berlín (1898).
- T. Robert S. Broughton, Soudci římské republiky, Americká filologická asociace (1952).
- Michael Crawford, Římské republikánské ražení mincí, Cambridge University Press (1974, 2001).
- Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik (Journal of Papyrology and Epigraphy, zkráceně ZPE), (1987).
- Peter Pilhofer, Philippi, Band 2: Katalog der Inschriften von Philippi (Katalog nápisů od Philippi, zkráceně Philippi), Tübingen (2. vydání, 2009).