North Scanian Regiment - North Scanian Regiment

North Scanian Regiment
Norra skånska regementet
Norra skånska regementet vapen.svg
Aktivní1963–1994
Země Švédsko
VěrnostŠvédské ozbrojené síly
VětevŠvédská armáda
TypObrněný
Velikostpluk
ČástI vojenský okruh (1963–1966)
Jižní vojenský okruh (1966–1994)
Garrison / HQKristianstad
Přezdívky)Norringarna[1]
MottoÄra, skyldighet, vilja
(„Čest, povinnost, vůle“)
BarvyŽlutá a červenofialová
březen„På marsch“ (Rydberg)[poznámka 1]
Výročí13. září (Battle of Jutas )
Insignie
Pobočka insignie m / 1963AM.005037.jpg
Jednotka insignie m / 1960AM.090977-P 6 (2) .jpg

North Scanian Regiment[3] (švédský: Norra skånska regementet), označení P 6 / Fo 14, byl Švédská armáda obrněný pluk, který operoval od roku 1963 do roku 1994. Jednotka byla umístěna v Kristianstad Garrison v Kristianstad. Jednotka byla založena v roce 1963, kdy Pěší pluk North Scanian (I 6) byl přeměněn z pěšího pluku na obrněný pluk.

Dějiny

V souvislosti se zákonem o obraně z roku 1958 Riksdag rozhodl, že v rámci EU by mělo být uspořádáno osm obrněných brigád s novými bojovými vozidly Švédská armáda, rozhodnutí, které se z ekonomických důvodů změnilo v srpnu 1960 tak, aby zahrnovalo pouze sedm obrněných brigád.[4][5] Který pěší pluk by přijal 7. brigádu, byla bitva, která skončila mezi Pěší pluk North Scanian (I 6) a Älvsborský pluk (I 15). Vzhledem k tomu, že Älvsborgský pluk od roku 1949 cvičil obrněnou pěchotu jak pro Älvsborgskou brigádu (Älvsborgsbrigaden, PB 5) a Brigáda Skaraborg (PB 9) měl být pluk nejblíže po ruce. Dne 9. Ledna 1962 však Náčelník armády, Generálporučík Thord Bonde oznámil, že pěší pluk Severního Scanianu bude reorganizován na obrněný pluk a že PB 5 by měl být rozpuštěn jako obrněná brigáda do roku 1968. Že se stal pěšího pluku severního Scanianu, který byl reorganizován na obrněný pluk, bylo do značné míry způsobeno Älvsborgem Pluk není vhodný pro výcvik bojových vozidel.[5] Dne 1. dubna 1963 tak vznikl pluk North Scanian (P 6).[6]

Od začátku bylo zamýšleno, aby Scanianská brigáda (Skånebrigaden, IB 37) u pěšího pluku severního Scanianu by měla být reorganizována na obrněnou brigádu a měla by mít označení PB 37, a že 4. obrněná brigáda v r. Scania bude označen PB 26. Návrh však padl kvůli tomu, že mobilizační oblast brigády Scanian byla východně od Ringsjön, příliš daleko od pluku v Kristianstadu. Žádná 4. obrněná brigáda nebyla nikdy vychovávána, ale byla to Kristianstad Brigade (IB 26), která byla reorganizována na obrněnou brigádu PB 26.[7] Důvodem, proč se brigáda nestala PB 6, bylo to, že toto označení již bylo obsazeno Modrá brigáda (PB 6).

Rozpuštění pluku začalo 1. července 1992. Mezi 31. lednem 1993 a 1. únorem 1993 se pluk zúčastnil svého posledního Královské stráže na Stockholmský palác. Dne 14. května 1993 proběhla v Kristianstadu rozloučená přehlídka, která byla sledována ve stejném měsíci jako poslední vojenské propuštění. V létě roku 1993 bylo provedeno potvrzení personálu pluku. Dne 1. Července 1993 zůstaly pouze části pluku, například obranný obvod personál.[8] Dne 30. června 1994 byl North Scanian Regiment rozpuštěn. A 1. července 1994 pluk Scanian Dragoon (Skånska dragonregementet, P 2) byla reorganizována z výcvikového pluku na pluk obranného okresu (försvarsområdesregemente) a dostal celkovou odpovědnost za mobilizaci v obranném okrese Kristianstad (Kristianstads försvarsområde, Fo 14), který byl označen novým názvem North Scanian Dragoon Regiment (Norra Skånska dragonregementet, P 2 / Fo 14).

Jednotky

Kristianstad Brigade

Kristianstad Brigade (Kristianstadsbrigaden, PB 26) byla vytvořena v roce 1949 jako pěchotní brigáda a vznikla z polního pluku zvýšeného zákonem o obraně z roku 1942. Když byly pěchotní pluky vychovávány jako polní pluky, organizoval North Scanian Regiment dva polní pluky (válečné jednotky) North Scanian Regiment (I 6) a Kristianstad Regiment (I 36). Zákon o obraně z roku 1948 zavedl brigády v celé armádě, což mělo za následek zefektivnění armády na dva typy brigád, pěchotní brigády a obrněné brigády. V Severním Scanianském pluku však došlo k reorganizaci pouze jednoho polního pluku na pěchotní brigádu, když byl rozpuštěn Kristianstadský pluk (I 36). V té době byla brigáda jedinou brigádou pluku s názvem IB 26 a byla organizována podle typů jednotek IB 49, IB 59. V souvislosti s tím, že se brigáda v roce 1963 stala obrněnou brigádou, bylo nové označení PB 26. Brigáda byla rozpuštěna společně s plukem dne 30. června 1994.[6] 2. mechanizovaný prapor (2. mekaniserade bataljonen) na brigádě byl převelen k brigádě Jižní Scanian (Södra skånska brigaden, MekB 7) po rozpuštění.

Škola fotografie švédské armády

Škola fotografie švédské armády (Arméns fotoskola, FotoS), přezdívaný Ökenfortet („Pouštní pevnost“) byla škola v armádě, která byla zformována 1. dubna 1957. Škola každoročně proškolila asi 20 fotografických techniků a 40–50 armádních fotografů. Školní branci patřili k mírovým jednotkám, které vyvinuly válečnou jednotku, která obsahovala fotografické skupiny nebo fotografické sekce. Dne 30. června 1974 byla škola rozpuštěna.[9]

Škola mechaniky

Škola mechaniky (Mekanikerskolan, MekS) byla vojenská škola a součást technického oddělení jednotky. Škola byla postavena v Kristianstadu v srpnu 1984 a byla umístěna ve školní budově nebo v budově 130. Škola byla organizována ve čtyřech vzdělávacích programech, Programu bojových vozidel, Programu věží, Telefonním programu a Programu vozidel. Program bojových vozidel proškoloval brance, technické důstojníky a personál dílen Stridsvagn 104 a Pansarbandvagn 302. Program Turret vyškolený branci (od P 4, P 6, P 10 a P 18 ), technici a pracovníci dílny na zbraňových systémech Stridsvagn 104, Pansarbandvagn 302 a střelných zbraních. Telefonický program proškolil mechaniky brance jako celek Jižní vojenský okruh. Program vozidel byl umístěn na Wendesův dělostřelecký pluk v Norra Åsum a vyškolení mechanici otisků prstů (od A 3, I 11, I 12, Ing 2, Úroveň 4 a P 6) na všech typech terénních vozidel.[10]

Společnosti

Kasárna a cvičiště

Kasárny

Na začátku 20. let byla v Kristianstadu postavena nová provozovna kasáren. Zřízení bylo postaveno po stavebním programu obranné reformy z roku 1901 po stavebním výboru kasáren (Kasernbyggnadsnämnden) druhá řada typových zařízení pro pěchotu. Pluk se přestěhoval do kasáren v říjnu 1920 a ceremonie se konala 18. května 1923.[11] Poté, co byl pluk reorganizován na obrněnou jednotku, bylo v souvislosti s kasárnami postaveno několik nových budov. Celkem bylo postaveno 130 budov. Když byl pluk rozpuštěn, celá oblast byla v roce 1993 prodána Národní švédské radě veřejné budovy (Byggnadsstyrelsen) a v roce 1994 byla oblast zcela opuštěna.[12] Od roku 1995 Kristianstad University byla umístěna v prostoru bývalých kasáren.

  • Pohled na kasárna pluku v Näsby.

  • Bývalá kancléřská budova pluku.

  • Část bývalých kasáren pluku.

  • Část bývalých kasáren pluku.

Tréninkové oblasti

Pluk zvládl tři tréninkové oblasti: Näsby, Ripafältet a Ravlunda.

Heraldika a tradice

Výročí

Výročí pluku bylo 13. září a šlo o jméno Döbelnsdag („Döbelnův den“) a byl oslavován na památku Battle of Jutas, což byla bitva ve Finsku v roce 1808 mezi Švédskem a Ruskem. Švédské síly vedly Georg Carl von Döbeln, který se stal Pěší pluk North Scanian první velitel pluku. Heslo pluku „Čest, povinnost, vůle“ bylo vlastní Döbelnovo.[13]

Erb

Erb byl používán v letech 1977 až 1994.[14] Erb: „Nebo odznak bývalého Kristianstad County, vymazaná hlava griffinových gules, s otevřenou azurovou korunou nesoucí pět švestek - červenou, argentovou, červenou, argentovou, červenou - a azurovou paží. Štít převyšoval dvě paže ve fesse, s lokty a vambracemi, ruce s meči v saltire, nebo. “[14]

Barvy, standardy a vodítka

Když byl pluk reorganizován na obrněný pluk, barva pluku z roku 1866 pokračovala v používání. Nicméně, to přišlo být nahrazen dne 11. září 1971, kdy korunní princ Carl Gustaf představil novou barvu. Barva byla plukem snížena 23. června 1994 a poté uložena u dragounského pluku Scania (Skånska dragonregementet, P 2), která od 1. července 1994 přijala název North Scania Dragoon Regiment (Norra skånska dragonregementet, P 2), podporující tradice pluku.[6]

  • Color m / 1863, 1. prapor, používaný do roku 1971.

  • Color m / 1863, 2. prapor, používaný do roku 1971.

  • Color m / 1969, používaný od roku 1971 do roku 1994.

Medaile

V roce 1994 Norra skånska regementets (P 6 / Fo 14) minnesmedalj („Pamětní medaile North Scanian Regiment (P 6 / Fo 14)“) ve stříbře (NSkånregSMM). The medaile stuha je červené moaré s úzkým žlutým pruhem na každé straně.[15]

Památky

Pamětní kámen nad předchůdcem pluku, Pěší pluk North Scanian.

Pluk má řadu památníků postavených. Ve starém výcvikovém prostoru v Ljungbyhed Dne 10. května 1923 byl na památku doby pluku v Ljungbyhedu postaven pamětní kámen. V roce 1919 byl na hřbitově v kostele Riseberga postaven kámen na památku zadržovacího tábora v Ljungbyhed. Dne 19. října 1920 byl na Bonnarpově vřesovišti postaven kámen pro dva zabité letce, kteří byli důstojníky pluku. Dne 13. září 1947 byl na jih od kancléřské budovy postaven kámen na památku personálu, který sloužil u pluku během druhá světová válka. Dne 5. května 1973 byl na památku 50. výročí založení kasáren postaven kámen, který byl odhalen 18. května 1973. Dne 3. července 1976 byl odhalen kámen Opatství Herrevad nad jednotkami, které tam působily. V areálu kostela v Kristianstadu byly pluky také postaveny kameny.[16]

Velitel pluku

  • 1963–1967: Curt T: syn Alsterlund
  • 1967–1977: Lars-Fritiof Melin
  • 1977–1983: Curt Hasselgren
  • 1983–1992: Nils Malte Lundell
  • 1992–1994: Jan Gunnar Bergström

Jména, označení a umístění

názevPřekladZNa
Kungl. Norra skånska regementetRoyal North Scanian Regiment1963-04-01–1974-12-31
Norra skånska regementetNorth Scanian Regiment[3]1975-01-01–1994-06-30
OznačeníZNa
P 61963-04-01–1975-06-30
P 6 / Fo 141975-07-01–1994-06-30
MístaZNa
Kristianstad Posádka1963-04-01–1994-06-30

Viz také

Poznámky pod čarou

  1. ^ Pochod byl přijat Pěší pluk North Scanian a založena v roce 1953 armádním nařízením 33/1953. To bylo používáno North Scanian pluku od roku 1963 do roku 1994, a Jižní vojenský okruh od roku 1994 do roku 2000 a jižním vojenským obvodem (Södra militärdistriktet) od roku 2000 do roku 2005.[2]

Reference

Poznámky

  1. ^ Eriksson, Ingvar (25. ledna 1993). „Bevarande av traditionerna från gamla regementen - Motion 1992/93: Fö310“ (ve švédštině). Stockholm: Riksdag. Citováno 16. června 2020.
  2. ^ Sandberg 2007, str. 64
  3. ^ A b Appich, Jr. 1988, str. 124
  4. ^ Larsson 1994, str. 64-65
  5. ^ A b Kjellander 1992, str. 412-414
  6. ^ A b C Braunstein 2003, str. 163-166
  7. ^ Larsson 1994, str. 73
  8. ^ Larsson 1994, str. 377-388
  9. ^ Larsson 1994, str. 312
  10. ^ Larsson 1994 314 až 315
  11. ^ Holmberg 1993, str. 16
  12. ^ Berg 2004, str. 187
  13. ^ Larsson 1994, str. 214
  14. ^ A b Braunstein 2006, str. 30
  15. ^ Braunstein 2007, str. 97
  16. ^ Larsson 1994, str. 253-255

Tisk

  • Berg, Ejnar (2004). Vyzkoušejte kastaler, kastell och kaserner: průvodce över Sveriges militära byggnader: illustrerad med vykort (ve švédštině). Stockholm: Probus. ISBN  9187184753. SELIBR  9818451.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Braunstein, Christian (2003). Sveriges arméförband pod 1900 taletem. Skrift / Statens försvarshistoriska museer, 1101-7023; 5 (ve švédštině). Stockholm: Statens försvarshistoriska museer. ISBN  91-971584-4-5. SELIBR  8902928.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Braunstein, Christian (2006). Heraldiska vapen in det detensens försvaret [Heraldika švédských ozbrojených sil] (PDF). Skrift / Statens försvarshistoriska museer, 1101-7023; 9 (ve švédštině). Stockholm: Statens försvarshistoriska museer. ISBN  91-971584-9-6. SELIBR  10099224.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Braunstein, Christian (2007). Utmärkelsetecken på militära uniformer [Ozdoby na švédských vojenských uniformách] (PDF). Skrift / Statens försvarshistoriska museer, 1101-7023; 12 (ve švédštině). Stockholm: Statens försvarshistoriska museer. ISBN  978-91-976220-2-8. SELIBR  10423295.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Catoni, Mac, ed. (1992). Pansartrupperna 50 před 1. říjnem 1992 (PDF) (ve švédštině). [Stockholm]: [s.n.] SELIBR  9958126.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Holmberg, Björn (1993). Arméns regementen, skolor och staber: [en uppslagsbok]: en sammanställning (ve švédštině). Arvidsjaur: Svenskt militärhistoriskt bibliotek (SMB). ISBN  91-972209-0-6. SELIBR  7796532.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kjellander, Bo, ed. (1992). Pansartrupperna 1942–1992 (ve švédštině). Skövde: Arméns pansarcentrum. ISBN  91-630-1253-7. SELIBR  7449092.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Larsson, Göran, ed. (1994). Norra skånska regementet 1811-1994: ett bygderegementes historia. D. 2 (ve švédštině). Kristianstad: Norra skånska regementet. ISBN  9163023032. SELIBR  1882031.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Sandberg, Bo (2007). Försvarets marscher och signaler förr och nu: marscher antagna av svenska militära förband, skolor och staber samt igenkännings-, tjänstgörings- och cvičení (ve švédštině) (nové vydání). Stockholm: Militärmusiksamfundet med Svenskt marscharkiv. ISBN  978-91-631-8699-8. SELIBR  10413065.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Web

Další čtení

  • Dahlberg, Eric (1936). Skåne och regementet: en bok om Skånes land och folk och om Kungl. Norra skånska infanteriregementet pro vojáka (ve švédštině). Kristianstad: [Littorins bokh.] SELIBR  8219091.
  • Larsson, Göran, ed. (1994). Norra skånska regementet 1811-1994: ett bygderegementes historia. D. 1 (ve švédštině). Kristianstad: Norra skånska regementet. ISBN  91-630-2301-6. SELIBR  1882030.
  • Larsson, Göran, ed. (1994). Norra skånska regementet 1811-1994: ett bygderegementes historia. D. 2 (ve švédštině). Kristianstad: Norra skånska regementet. ISBN  91-630-2303-2. SELIBR  1882031.