Nepálské ozbrojené síly - Nepalese Armed Forces

Nepálské ozbrojené síly
Rondel Nepálu.svg
Servisní pobočkyNepálská armáda
Hlavní sídloKáthmándú
Vedení lidí
Vrchní velitelPrezident Bidhya Devi Bhandari
Ministr obranyIshwor Pokhrel
Náčelník štábu armádyVšeobecné Purna Chandra Thapa
Pracovní síla
Vojenský věk18
OdvodNe
Dostupné pro
vojenská služba		6 941 152 (muž)
7 618 397 (žen) mužů ve věku 16–49 let[2],
14 600 000 žen ve věku 16–49 let[2]
Vhodný pro
vojenská služba		11 210 000 mužů ve věku 16–49 let[2],
5 260 878 (muži)
5 947 512 (žen) žen, věk 16–49 let[2]
Dosahující armády
věk ročně		380172 (muž)
367 103 (ženy) muži,
750 000 žen
Aktivní personál96,800 (2019)[1]
Výdaje
Rozpočet207 milionů USD (2011)
Procento HDP1.4%
Průmysl
Zahraniční dodavatelé Indie
 Polsko
 Bulharsko
 Rusko
 Spojené státy
 Čína
 Bangladéš
 Srí Lanka
 Thajsko
 Izrael
Související články
HodnostiVojenské hodnosti Nepálu

The Nepálské ozbrojené síly jsou vojenské síly Nepálu. Aktuální Nepálská armáda (technicky Gorkha Army) sleduje jeho přímé historické kořeny z Královská nepálská armáda, přejmenovaný na uznání přechodu Nepálu z monarchie na populárně zvolenou republiku v roce 2006. Skládá se převážně z pozemních Nepálská armáda Nepálské ozbrojené síly, organizované do šesti aktivních bojových divizí, provozují také menší Nepálská armádní letecká služba navržen tak, aby podporoval operace armády a poskytoval blízkou lehkou bojovou podporu. Nepálská armáda rovněž provozuje menší formace odpovědné za organizaci protivzdušné obrany, logistika, vojenské komunikace, dělostřelectvo, a vzdušné síly na nepálském území. Kromě toho Ozbrojená policie působí jako polovojenská síla, jejímž úkolem je udržovat vnitřní bezpečnost v Nepálu.

Nepálské ozbrojené síly jsou dobrovolnické síly s odhadovaným počtem 95 000 aktivních pracovníků v roce 2010, s odhadovaným ročním vojenským rozpočtem kolem 60 milionů amerických dolarů, bez financování vojenské pomoci z Indická republika a Čínská lidová republika nebo nověji z Spojené státy americké. Ačkoli většinu nepálského vojenského vybavení tvoří dovoz ze sousední Indie nebo Číny, Nepál získal 20 000 Pušky M-16, jakož i vybavení pro noční vidění ze Spojených států, které napomáhá pokračujícímu úsilí v11. září globální Válka proti teroru kampaň. Nepálská armáda koupila 1 000 Galil pušky z Izraele a obdržel 2 V-5 vrtulníky z Ruska.

Nejvyšší velení

Článek 144 prozatímní ústavy Nepálu stanoví, že prezident Nepálu je vrchním velitelem nepálské armády. V současné době jako Prezident Nepálu Bidhya Devi Bhandari který byl zvolen prezidentem Nepálu dne 28. října 2015,[3] je nejvyšším velitelem Nepálská armáda.

Před Demokratické hnutí v Nepálu z roku 2006 přinutil krále obnovit demokracii v roce 2006, článek 119 ústavy z roku 1990 uvedl, že král je nejvyšším velitelem královské nepálské armády. Po revoluci Lidové moci v dubnu 2006 však byla ústava z roku 1990 nahrazena prozatímní ústavou, která krále zbavila všeho, co se týkalo armády. 28. května 2008 byla formálně zrušena monarchie a Nepál byl prohlášen republikou.

Rada národní obrany

Článek 145 nepálské prozatímní ústavy předpokládá Radu národní obrany, jejíž součástí je předseda vlády, ministr obrany, ministr vnitra a další tři ministři jmenovaní předsedou vlády, který doporučuje Radě ministrů mobilizaci, provoz a využívání nepálské armády. Na doporučení Rady ministrů prezident povoluje mobilizaci, provoz a použití nepálské armády.

Předtím, než prozatímní ústava nahradí ústavu Nepálského království z roku 1990, má ústava z roku 1990 prosazování rady obrany. Tato rada měla dříve tři členy, předsedu vlády, ministra obrany a náčelníka štábu armády. V souladu s ústavou král (jako nejvyšší velitel) „provozoval a používal“ „královskou nepálskou armádu na doporučení“ této rady.

Bitevní kampaně sjednocení

Nepálská armáda vedla různé bitvy na národních sjednocujících kampaních 18. století. Tyto bitvy o sjednocení Nepálu pomohly královské nepálské armádě získat více zkušeností a zároveň pomohly sjednotit Nepál.

Zásnuby

Bojujte proti Mir Qasim

Pevnost Makawanpur má pro Nepálce historický a vojenský význam. Právě zde Nepálci porazili v roce 1763 nadřazené síly Mir Qasima a zmocnili se 500 děl a dvou děl. Později byly tyto zbraně používány nepálskými jednotkami a byly zřízeny pravidelné čtyři společnosti, a to Srinath, Kalibox, Barda Bahadur (Bardabahini) a Sabuj. (Purano) Společnost Gorakh byla založena o několik měsíců později. Jednalo se o první řadový systém začínající řádnou organizační historii Královské nepálské armády. Bitva proti jednotkám Mir Qasim byla první bitvou královské nepálské armády proti cizí moci.

Sardar Nandu Shah byl velitelem pevnosti Makawanpur se 400 vojáky, několika zbraněmi a domácími tradičními zbraněmi jako Dhanu, Khukuri, Talwar, Ghuyatro atd. Vymysleli různé strategie „hit-and-run“, aby překvapili nepřítele. Pro noční operace byla na horském hřebeni Taplakhar zřízena zkažená útočná základna.

Známý válečník Mir Qasim, Gurgin Khan, byl velitelem na druhé straně s přibližně 2 500 vojáky s děly, zbraněmi, střelivem a velmi dobrou zálohou. Jejich útočná základna byla na úpatí kopce Makawanpur Gadhi. Naplánovali noční útok. Když v prosinci 1762 pochodovaly těžké síly nepřítele a v lednu 1763 dorazily na Harnamadi, zjistily, že všechny místní domy již byly evakuovány a oblast byla bez potravin. Makawanpur Gadhi byl na vrcholu hory, asi devět kilometrů do kopce od oblasti Harnamadi. Ačkoli Nepálci fyzicky obsadili všechny pevnosti na cestě, nepřítel je dokázal zpočátku zatlačit zpět do oblasti Makawanpur Gadhi.

Asi 300 nepřátel zahájilo dne 20. ledna 1763 silný útok, čímž Nepálce posílilo ještě více do obrany. Ale byli úplně překvapeni, když odpočívali v Taplakharu jako Kaji Vamsharaj Pande vedl útok z kopce na ně Kaju Naharsigh Basnyat vedl útok do kopce zpod nich a Nandu Shah vedl čelní útok. Hladká koordinace mezi těmito třemi, která vedla jejich, dnes už bitevní jednotky, ve tmě noci, vedla zmateného nepřítele k rozptýlení. Asi 1700 z nich zemřelo a 30 nepálských vojáků bylo v této bitvě ztraceno. Nepálci zajali 500 pušek a dvě děla s dalším vojenským vybavením. Ještě důležitější je, že bitva vedla k zahájení řádné organizace královské nepálské armády.[4]

Další významné zakázky

Vztahy se začaly zhoršovat poté, co vládci Mally začali ražit nečisté stříbrné mince těsně před jejich pádem. Tibeťané požadovali, aby byly mince nahrazeny ryzími stříbrnými. Když Prithvi Narayan Shah převzal vládu, zjistil, že by pro něj byla velká ztráta, kdyby připustil tibetské požadavky. Ten případ zůstal nevyřešen kvůli jeho předčasnému zániku. Královna matka Rajendra Laxmi, vladařka nezletilého krále Rany Bahadur Shah, zdědila problém ražení mincí, který dosáhl svého vrcholu v roce 1888. Dalším těžkým bodem vztahů mezi Nepálem a Tibetem bylo rozhodnutí Nepálu poskytnout útočiště Syamarpovi Lámovi s jeho 14 tibetskými následovníky. Z náboženských a politických důvodů uprchl z Tibetu do Nepálu. Další příčinou konfliktů byla nekvalitní sůl, kterou Tibeťané dodávali Nepálu. V té době veškerá sůl pocházela z Tibetu. Tibet ignoroval nepálská ultimáta, což podporovalo přípravy na válku. Nepál se brzy připravoval na zahájení vícesměrných útoků.

Osa Kerung: Kaji Balbhadra Shah byl hlavním velitelem útočného útoku z osy Kerung. Kaji Kirtiman Singh Basnyat, Sardar Amar Singh Thapa a Kapardar Bhotu Pande byli podřízenými veliteli pod ním. Na tuto operaci bylo odesláno přibližně 6 000 vojáků a 3 200 nosičů. Jejich hlavním cílem bylo zajmout Dirgachu přes Kerung. Pochod vojáků byl zpožděn, protože Balbhadra Shah vážně onemocněl. Překročili Kerung dne 20. července 1788 a zajali Jhunga 3. srpna 1788. Kapardar Bhotu Pande byl zajat Tibeťany. Nepálské jednotky byly posíleny o 2 000 dalších a Kapardar Bhotu Pande byl osvobozen od Tibeťanů dne 14. října 1788.

Kuti Axis (I):Shree Krishna Shah byl velitel a Kaji Ranajit Pande, Sardar Parath Bhandari, kapitán Harsa Panta, kapitán Naharsingh Basnyat a kapitán Shiva Narayan Khatri byli podřízenými veliteli pod ním. Na útočnou operaci bylo přiděleno asi 5 800 vojáků a 3 000 vrátných. Později se k této ofenzivě připojili také Kaji Abhimansingh Basnyat a Ranajit Kunwar. Dalajláma byl zaskočen a kvůli ochraně své suverenity zahájil paralelní přístup, kdy požádal o vojenskou pomoc krále Jumly v Západním Nepálu Sovana Shahiho a požádal ho, aby zahájil partyzánské aktivity a vzbouřil se proti nepálské armádě v kolem Jumly. Sovan Shahi se vzbouřil v Humle a zajal několik pevností. Dalajláma rovněž požádal o vojenskou pomoc čínského císaře. Sám a Panchen Lama z Dirgachy navíc napsali tajný dopis Východoindické společnosti, který žádal o vojenskou pomoc. Tibeťané také zahájili propagandu o vybudování nové silnice údolím Tigri a zřízení postu vpředu. Rovněž se říkalo, že shromáždili armádu 1,25 000 mužů. Tibeťané však nemohli nic získat od Jumly, Číny nebo Východoindické společnosti.

Kuti Axis (II):Kaji Damodar Pande vedl svá vojska s podřízenými veliteli Bom Shahem, Dev Dutta Thapou a dalšími. Dostal asi 4 000 vojáků a jeho cílem bylo zajmout Dirgaču přes osu Kuti. Nepálské jednotky bitev poté, co překročily Himaláje, navzdory mnoha obtížným logistickým omezením zajaly Chhochyang a Kuti v červnu 1788 a Sikarjong dne 3. srpna 1788. Později byl Bahadur Shah schopen poskytnout určité posily a vylepšit některá logistická opatření. Stále to nestačilo a pokrok byl pomalý. Když se Nepálci chystali zajmout Dirgachu přes Kuti i Kerung, Tibeťané začali dělat kompromisy s nepálskými veliteli. Bahadur Shah zahájil jednání a nakonec dospěl k řešení. Vězni byli předáni zpět Tibeťanům. Tibet byl připraven vzdát hold ve výši Rs. 50 000 stříbrných mincí ročně Nepálu a dne 2. června 1789 v Kerungu byla podepsána smlouva. Smlouva je historiky nazývána „Kerungovou smlouvou“ Rasuwa Gadhi a Čas byly pevnými základnami v první nepálsko-tibetské válce. Syabru Besi a Rasuwa Gadhi byly strategickými body v této válce. Podobně vesnice Listi a Duguna byly hlavními základnami útočných operací proti Tibetu. Byla to nejpřednější skládka královské nepálské armády. Ačkoli pevnosti Rasuwa Gadhi a Duguna Gadhi nebyly v té době postaveny, samotná místa byla důležitá kvůli jejich vojenskému významu.

Zahraniční zapojení

Domácí operace

V roce 1974 byla mobilizována Královská nepálská armáda (RNA) k odzbrojení tibetských Khampů, kteří využívali nepálskou půdu k vedení partyzánské války proti čínským silám. Khampové tajně vytvořili svou základnu v Mustangu (severozápadní Nepál) a odtud operovali proti Číně. RNA pod obrovským diplomatickým tlakem Číny a mezinárodního společenství přesunula devět pěších jednotek směrem k stanovišti Khampa v Mustangu a dala jim ultimátum, aby se buď odzbrojily a vzdaly, nebo čelily následkům. Podmínky jejich kapitulace byly takové, že jim bude vydáno nepálské občanství, půda a nějaké peníze. Velitel Khampa Wang Di souhlasil s kapitulací, ale nakonec uprchl z tábora. Později byl zabit v Doti v dalekém západním Nepálu silami RNA, když se pokoušel vyrabovat nepálskou policejní stanici. Bylo to poprvé, co se RNA v tuzemsku mobilizovala v tak velkém počtu.

Mezinárodní operace

Nepálský mírový pracovník OSN

Dlouhé spojení nepálské armády s operacemi na podporu míru OSN začalo rozmístěním pěti vojenských pozorovatelů na Blízkém východě, Libanonu (pozorovatelská skupina UNOGIL / OSN v Libanonu) v roce 1958. A první nepálský kontingent, prapor Purano Gorakh, byl vyslán v Egyptě v 1974. Účast Nepálu na mírových operacích OSN trvá 50 let Nepálská armáda se účastnila misí OSN je jich 42, z nichž poslední je UNSMIL v Libyi, kde více než šedesát tisíc šest set padesát dva (60 652) nepálských vojáků sloužilo na podporu snah OSN o udržení míru. Nepálská armáda přispěla veliteli sil, vojenskému kontingentu, vojenským pozorovatelům a štábním důstojníkům. Nepálské jednotky se zúčastnily některých z nejobtížnějších operací a utrpěly ztráty ve službách OSN. K dnešnímu dni počet ti, kteří ztratili službu u OSN je 54, zatímco 57 bylo vážně zraněno.

Jeho nejvýznamnějším příspěvkem byl mír a stabilita v Africe. Prokázala svou schopnost dlouhodobě udržovat velké vojenské závazky. V současné době je Nepál zařazen jako šestá největší země přispívající vojskem (TCC) do OSN.

Člen Nepálské rychlé reakční síly (QRF) je připraven s variantou útočné pušky Galil.

USA / Nepál vojenské vztahy

Americko-nepálský vojenský vztah se zaměřuje na podporu demokratických institucí, civilní kontrola armády a profesionální vojenská etika zahrnující dodržování lidských práv. Obě země měly v průběhu let rozsáhlý kontakt. Jednotky nepálské armády a jednotky nepálské vojenské služby sloužily s vyznamenáním vedle amerických sil na místech, jako je Haiti, Irák a Somálsko.

Americko-nepálská vojenská angažovanost pokračuje dnes prostřednictvím IMET, Vylepšené schopnosti mezinárodního udržování míru (EIPC) a různé konference a semináře. Americká armáda vysílá do Ameriky mnoho důstojníků nepálské armády, aby se zúčastnili vojenských škol, jako je Vysoká škola velení a generálního štábu a War School USA. Rozpočet IMET pro FY2001 byl 220 000 $.

The Program EPIC je meziagenturní program mezi ministerstvem obrany a ministerstvem zahraničí, jehož cílem je zvýšit počet mezinárodních mírových sil a podpořit interoperabilitu. Nepál obdržel na financování EPIC přibližně 1,9 milionu dolarů.

Velitel tichomořského velení Spojených států (CDRUSPACOM) koordinuje vojenské styky s Nepálem prostřednictvím Úřad pro obrannou spolupráci (ODC). ODC Nepál se nachází na americkém velvyslanectví, Káthmándú.

ČLR nebo vojenské vztahy mezi Indií a Nepálem

Indie souhlasila s obnovením vojenské pomoci Nepálu. Podpora byla připravována dříve, než Indie v únoru 2005 uvalila embargo po převzetí moci tehdejším králem Gyanendrou. V roce 2009, Čínská lidová republika přislíbil Nepálu vojenskou pomoc v hodnotě 100 milionů Rs.[5]

Divize

Velení nepálské armády je rozděleno do 8 částí.

  • DÁLKOVÁ ZÁPADNÍ DIVIZE
  • SEVERNÍ ZÁPADNÍ DIVIZE
  • STŘED ZÁPADNÍ DIVIZE
  • ZÁPADNÍ DIVIZE
  • STŘEDNÍ DIVIZE
  • DIVIZE ÚDOLÍ
  • STŘEDOVÝCHODNÍ DIVIZE
  • VÝCHODNÍ DIVIZE
JménaPopis
DÁLKOVÁ ZÁPADNÍ DIVIZEVelitelství divize Dálného západu s heslem „Bhakti Nai Sakti Ho“ bylo založeno 5. července 2004 (Ashad 21, 2061) v malebné a krásné zemi Dipayal. Vlajka této divize byla vztyčena 1. května 2005 ( Baisakh 18, 2062).
Sídlo severozápadní divize s mottem „Sadaiba Samarpit Desh Prati“ bylo založeno 29. listopadu 2001 (14. Mangsir, 2058) pod názvem Západní divize v Nepalgunj, Banke. Západní divize byla přejmenována na Středozápadní divizi a byla přesunuta do Tribhuvan Sainik Shivir, Surkhet 23. října 2005 (6. Kartik, 2062). Středozápadní divize byla znovu reorganizována a přejmenována na severozápadní divizi v Nimare Barrack, Surkhet 16. července 2017 (1. Shrawan , 2074).Velitelství středozápadní divize s heslem „.............“ bylo založeno dne ........... (.......... .) se jménem středozápadní divize v Butwalu na Rupandehi. ................
ZÁPADNÍ DIVIZEÚstředí západní divize s heslem „Rakshya Nai Dharma Ho“ bylo založeno 13. února 2003 (Falgun 1, 2059) jako ústřední divize v Pokhara v Kaski. Ústřední divize byla přejmenována na dnešní název Západní divize dne 17. září 2004.
STŘEDNÍ DIVIZEStřední divizní ředitelství s mottem „Atal Bhakti Desh Prati“ bylo založeno 16. listopadu 2004 (Marga 01, 2061) v Hetaudě.
DIVIZE ÚDOLÍ„Úřad velení v údolí“ s mottem „Shanti Surakshya Sarbada“ byl založen 19. května 2003 (2060 Jestha 5). Později byl 13. prosince 2003 přejmenován na „Valley Division HQ“ (2060 Poush 15). Zpočátku sídlila divize HQ v Singha Durbar v Káthmándú a později byla přemístěna do paláce Narayanhiti.
VÝCHODNÍ DIVIZEVýchodní divizní ústředí s mottem „Rastra Rakshya Param Kartabya“ bylo vzneseno 29. ledna 2003 (2059 Magh 15 B.S) v Itahari.

Statistika

Vojenské větve: Nepálská armáda (zahrnuje Nepálská armádní letecká služba ), Ozbrojená policie Nepál, Nepálská policie

Vojenská pracovní síla - vojenský věk: 17 let

Vojenská pracovní síla - dostupnost:
muži ve věku 15–49 let: 6 674 014 (odhad 2003)

Vojenská pracovní síla - vhodná pro vojenskou službu:
muži ve věku 15–49 let: 3 467 511 (odhad 2003)

Vojenská pracovní síla - dosažení vojenského věku ročně:
muži: 303 222 (odhad 2003)

Vojenské výdaje - dolarová hodnota: 57,22 milionu USD (FY02)

Vojenské výdaje - procento HDP: 1,1% (FY02)

Gurkhové

Nepál je také pozoruhodný pro Gurkhové. Významné úseky Britská armáda a Indická armáda jsou rekrutováni z Nepálu. Toto ujednání pochází ze dnů Britská východoindická společnost pravidlo z Indie když se jednotky roty pokusily napadnout Nepál a byly odraženy. Na obě strany zapůsobila druhá a Gurkhové byli přijati do sil Společnosti. Gurkhové zůstali loajální během Indická vzpoura z roku 1857 a poté byly udržovány v indické armádě. Po indické nezávislosti v roce 1947, některé jednotky šly do britské služby a některé do indické služby s Trojstranná dohoda mezi Británií, Indií a Nepálem podepsané mezi těmito třemi národy. Gurkhové jsou obávané jednotky a jejich podpisovou zbraní je khukuri.

Škola výcviku armádních pilotů

Nepálská armádní letecká služba provozuje výcvikovou školu pilotů létání a vrtulníků od roku 2004 v 11. Brigade, je to jediná výcviková škola pro piloty vrtulníků Nepál, (ve městě je výcviková škola pilotů s pevnými křídly Bharatpur, Nepál soukromá výcviková škola pilotů) Tato škola vyrábí piloty armádních leteckých služeb i civilní. Škola poskytuje Mil Mi-17, a Eurocopter Ecureuil výcvik létání vrtulníků.

Viz také

Reference

  1. ^ IISS 2019, str. 294
  2. ^ „The World Factbook“. Citováno 23. října 2014.
  3. ^ [1] Archivováno 12. října 2008, v Wayback Machine
  4. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2007-10-27. Citováno 2014-10-23.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  5. ^ „Čína slibuje Nepálu vojenskou pomoc v hodnotě 100 milionů Rs“. Phayul.com.

Tento článek zahrnujepublic domain materiál z CIA Světový Factbook dokument: „Vydání z roku 2003“.

Další čtení

externí odkazy