Negace v arabštině - Negation in Arabic
Negace v arabštině (arabština: ٱلنَّفْي, romanized: al-nafy "negativní") je řada přístupů používaných v Arabská gramatika vyjádřit gramatická negace. Tyto strategie odpovídají slovům v angličtině jako Ne a ne.
Moderní standardní arabština
Negace v přítomném čase
Negující přítomná slovesa
Přítomná slovesa jsou přidáním negována لا Los Angeles „ne“ před slovesem:[1]
| typ věty | příklad |
|---|---|
| potvrzující věta | أُحِبُّ الجَزَرَ ‘Uḥibbu l-jazara "Mám rád mrkev" |
| negativní věta | لا أُحِبُّ الجَزَرَ lā ‘uḥibbu l-jazara "Nemám ráda mrkev" |
Negace vět bez slovesa
Pokud by věta kladně neměla sloveso (to se může stát pouze v přítomném čase), pak záporné sloveso لَيْسَ laysa používá se „není“. laysa se skloňuje jako sloveso minulého času, ale používá se k negaci vět přítomných. Stejně jako u َانَ Kana "byl doplněk z laysa musí být v akuzativ. Před souhláskovými koncovkami dvojhláska -ay- je zkrácen na krátký -A-.[2]
Zde je příklad věty, která říká, že něco není velké u všech možných osob a čísel:
| osoba | jednotné číslo | dvojí | množný |
|---|---|---|---|
| 1. m | لَسْتُ كَبِيرًا lastu kabīran „Nejsem velký“ | لَسْنَا كَبِيرَيْنِ lasnā kabīrayni „nejsme velcí“ | لَسْنَا كُبَرَاءَ lasnā kubarāʾa „nejsme velcí“ |
| 1. f | لَسْتُ كَبِيرَةً lastu kabīratan „Nejsem velký“ | لَسْنَا كَبِيرَتَيْنِ lasnā kabīratayni „nejsme velcí“ | لَسْنَا كَبِيرَاتٍ lasnā kabīrātin „nejsme velcí“ |
| 2. m | لَسْتَ كَبِيرًا lasta kabīran „vy (m) nejste velcí“ | لَسْتُمَا كَبِيرَيْنِ laystumā kabīrayni „vy dva nejste velcí“ | لَسْتُمْ كُبَرَاءَ lastum kubirā’a „vy (m) nejste velcí“ |
| 2. f | لَسْتِ كَبِيرَةً lasti kabīratan „ty (f) nejsi velký“ | لَسْتُمَا كَبِيرَتَيْنِ laystumā kabīratayni „vy dva (f) nejste velcí“ | لَسْتُنَّ كَبِيرَاتٍ lastunna kabīrātin „ty (f) nejsi velký“ |
| 3. m | لَيْسَ كَبِيرًا laysa kabīran „není velký“ | لَيْسَا كَبِيرَيْنِ laysā kabīrayni „ti dva (m) nejsou velcí“ | لَيْسُوا كُبَرَاءَ laysū kubirā’a „oni (m) nejsou velcí“ |
| 3. f | لَيْسَت كَبِيرَةً laysat kabīratan „není velká“ | لَيْسَتَا كَبِيرَتَيْنِ laysatā kabīratayni „ti dva (f) nejsou velcí“ | لَسْنَ كَبِيرَاتٍ laysna kabīrātin „oni (f) nejsou velcí“ |
Negace sloves minulého času
v Moderní standardní arabština, hlavním způsobem, jak vyvrátit slovesa minulého času, je přidání záporné částice لَمْ lam "ne" před slovesem a dát sloveso do jussive nálada.[3] Ve více hovorovém použití je možné dát sloveso v přítomném indikativním rozpoložení (které je do značné míry shodné s formou jussive).[4]
| typ věty | příklad |
|---|---|
| potvrzující věta | أَحْبَبْتُ الجَزَرَ ‘Aḥbabtu l-jazara "Měl jsem rád mrkev" |
| negativní věta | لَم أُحْبِبِ الجَزَرَ lam ʾuḥbibi l-jazara "Neměl jsem rád mrkev" |
| negativní věta | لَم أُحِبِّ الجَزَرَ lam ‘uḥibbi l-jazara "Neměl jsem rád mrkev" |
Je také možné použít zápornou částici ما mā před slovesem, dávající sloveso v minulém čase.[5][6]
| typ věty | příklad |
|---|---|
| potvrzující věta | أَحْبَبْتُ الجَزَرَ ‘Aḥbabtu l-jazara "Měl jsem rád mrkev" |
| negativní věta | مَا أَحْبَبْتُ الجَزَرَ mā ‘aḥbabtu l-jazara "Neměl jsem rád mrkev" |
Negace sloves v budoucím čase
Negace tvrzení v budoucnu se provádí umístěním záporné částice لَنْ lan před slovesem v konjunktivní náladě.[7]
| typ věty | příklad |
|---|---|
| potvrzující věta | سَوْفَ أذْهَب إلى الدَّرْس غَداً sawfa ‘aḍhabu’ ilā d-darsi ġadan „Zítra půjdu do třídy“ |
| negativní věta | لَنْ أذْهَب إلى الدَّرْس غَدا lan ‘aḍhaba’ ilā d-darsi ġadan „Zítra do třídy nepůjdu“ |
Negace imperativních sloves
Imperativ (známý jako الأَمْر „objednávka,“ od أَمَرَ "nařídil") je negován uvedením لا Los Angeles „ne“ před slovesem, čímž se sloveso dostává do jussivní nálady, nikoli do imperativu.[8] (Tento negativní imperativ je znám jako النَّهْي „odradení“, od نَهى „odradil.“) Například v mužském jednotném čísle: اِظْلِمْ (iẓlim, „utlačovat!“), لا تَظْلِمْ (la taẓlim, „neutlačujte!“).
Říkám „ne“
„Ne“, jako odpověď na otázku, je vyjádřeno zápornou částicí لا Los Angeles.[9]
Odrůdy arabštiny
Moderní standardní arabština لَيْسَ laysa „není“ je v hovorovém použití nahrazeno řadou dalších forem, které jsou původem kontrakcemi frází jako ما مِنْ شَيْ mā min shay „nic“ (doslovně: „nic od / od věci“):
| Odrůda | „není tady“ (arabské písmo) | „není tady“ (přepis) |
|---|---|---|
| MSA | لَيْسَت هُنَا | laysat hunā |
| Egyptský | هِيَ مِش هِنا | hiya mish hinā |
| Severoafrický | هِيَ ماشي هُنا هِيَ ماراهيش هُنا | hiya māshi hunā hiya mārāhīsh hunā |
| Irák | هِيَ مو هِنا | hiya mū hinā |
Severoafrický, Egyptský, a nějaký Levantin Arabské odrůdy negují slovesa pomocí a kružnice —Kombinace předpony ma- a přípona -ʃ. Toto je například negativní paradigma slovesa كَتَبَ kataba „napsal“ dovnitř Alžírská arabština:
| Osoba | Minulost | Současnost, dárek | Budoucnost | Přítomný čas průběhový | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | Množný | Jednotné číslo | Množný | Jednotné číslo | Množný | Jednotné číslo | Množný | |
| 1. (m) | ma ktebt-š | ma ktebna-š | ma nekteb-š | ma nekketbu-š | ma RayEḥ-š nekteb | ma Rayḥin-š nekketbu | ma Rani-š nekteb | ma Rana-š nekketbu |
| 1. (f) | ma ktebt-š | ma ktebna-š | ma nekteb-š | ma nekketbu-š | ma RayḥA-š nekteb | ma Rayḥin-š nekketbu | ma Rani-š nekteb | ma Rana-š nekketbu |
| 2. (m) | ma ketbt-š | ma ktebtu-š | ma tekteb-š | ma tekketbu-š | ma RayEḥ-š tekteb | ma Rayḥin-š tekketbu | ma Rak-š tekteb | ma Rakum-š tekketbu |
| 2. (f) | ma ktebti-š | ma ktebtu-š | ma tekketbi-š | ma tekketbu-š | ma RayḥA-š tekketbi | ma Rayḥin-š tekketbu | ma Raki-š tekketbi | ma Rakum-š tekketbu |
| 3. (m) | ma kteb-š | ma ketbu-š | ma yekteb-š | ma yekketbu-š | ma RayEḥ-š yekteb | ma Rayḥin-š yekketbu | ma Rah-š yekteb | ma Rahum-š yekketbu |
| 3. (f) | ma ketbet-š | ma ketbu-š | ma tekteb-š | ma yekketbu-š | ma RayḥA-š tekteb | ma Rayḥin-š yekketbu | ma Raha-š tekteb | ma Rahum-š yekketbu |
V těchto odrůdách vyvrátit přítomné příčestí a slovesa konjugovaná v budoucnosti, mūš, nebo jeho konjugovaná forma, se často používá (před slovesem).[10][11] Například tuniská arabština موش kaše je konjugován následovně:[12][13]
| Zájmeno | Pomocné sloveso |
|---|---|
| aná .نا | mānīš مانيش |
| intī .نتي | mākiš ماكش |
| hūwa هوة | māhūš ماهوش |
| ahoj هية | māhīš ماهيش |
| aḥnā .نا | mānāš مناش |
| intūmā انتوما | mākumš مكمش |
| hūmā هومة | māhumš مهمش |
Viz také
Reference
- ^ Karin C. Ryding, Referenční gramatika moderní standardní arabštiny (Cambridge: Cambridge University Press, 2005), s. 644 [§37.2.1.2].
- ^ Karin C. Ryding, Referenční gramatika moderní standardní arabštiny (Cambridge: Cambridge University Press, 2005), str. 641-43 [§37.1].
- ^ Karin C. Ryding, Referenční gramatika moderní standardní arabštiny (Cambridge: Cambridge University Press, 2005), s. 647 [§37.2.2.1].
- ^ Jane Wightwick a Mahmoud Gaafar, Snadná arabská gramatika (New York: McGraw-Hill, 2005), s. 119 ISBN 0071462104.
- ^ Karin C. Ryding, Referenční gramatika moderní standardní arabštiny (Cambridge: Cambridge University Press, 2005), s. 647 [§37.2.2.2].
- ^ Jane Wightwick a Mahmoud Gaafar, Snadná arabská gramatika (New York: McGraw-Hill, 2005), s. 119 ISBN 0071462104.
- ^ Karin C. Ryding, Referenční gramatika moderní standardní arabštiny (Cambridge: Cambridge University Press, 2005), s. 648 [§37.2.2.3].
- ^ Karin C. Ryding, Referenční gramatika moderní standardní arabštiny (Cambridge: Cambridge University Press, 2005), s. 645 [§37.2.1.5].
- ^ Karin C. Ryding, Referenční gramatika moderní standardní arabštiny (Cambridge: Cambridge University Press, 2005), s. 644 [§37.2.1.1].
- ^ Gibson, M. (2009). Tuniská arabština. Encyclopedia of Arabic Language and Linguistics, 4, 563–71.
- ^ Wilmsen, D. (2014). Arabští neurčití, tázací a negátoři: Jazyková historie západních dialektů. Oxford University Press.
- ^ Ben Abdelkader, R., & Naouar, A. (1979). Kurz Peace Corps / Tunisia v tuniské arabštině.
- ^ Chekili, F. (1982). Morfologie arabského dialektu v Tunisu (disertační práce, University of London).